Židle pro Anhelinu
Ivona Březinová , Veronika Šporclová
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/526348/bmid_zidle-pro-anhelinu-6553bc19b3d27.jpg
5
11
11
Dvanáctiletá Anhelina uprchla s maminkou před válkou na Ukrajině. S dalšími dětmi uprchlíků se má začlenit do běžné české třídy. Jenže zatímco ostatní děti dělají při výuce češtiny rychlé pokroky, Anhelina se učit nechce. Trápí ji, že o zbytku rodiny nemá žádné zprávy, a nejradši by se hned vrátila domů na Ukrajinu. Nové kamarády si nenašla, ale občas potkává tajemného kluka s kapucí na hlavě, který s nikým nemluví a do školy nechodí. Prozradí nakonec Anhelině, kdo je a proč se skrývá?... celý text
Přidat komentář
Solidní práce. Samozřejmě pracuje i se stereotypy, ale celková šíře témat a podtémat zahrnutých do vyprávění je za mě dostačující k hlubšímu vykreslení situace. Autorka píše o českých dětech a jejich postojích k nové příchozím spolužákům z Ukrajiny, o samotných Ukrajincích s různými osudy a zázemím, snaží se nechat dětského čtenáře trochu nahlédnout i do perspektivy dospělých, zároveň dává nenápadnou minilekci ukrajinštiny. Jako ústřední hrdinku si zvolila traumatizovanou dvanáctiletou dívku, vyděšenou a neochotnou zapojit se do života v nové zemi. Knížku jsem četla šestileté dceři. Osmdesát stran jsme zvládly za jeden den, kniha ji chytla.
Co prožívají uprchlické děti po příchodu do Čech a jak je přijmou ty české? Milý příběh protkaný pocitem ztráty a vykořeněnosti, ale všecko bude dobré snad
Židle pro Anhelinu je citlivý příběh o dvanáctileté dívce, která přišla s maminkou do Čech najít azyl před válkou v Ukrajině. Je to pro ní moc těžký. Vše nechala doma, ani na sobě nemá vše, co potřebuje. Nechce žít jinde..nechce se učit jinou řeč a nechce se kamarádit s cizími dětmi, které se jim dost často posmívají.
Stejná písmenka, přesto dost často znamenají jiný význam. Jak moc se někdy může zdát slovo podobné našemu, přesto v překladu znamená úplně něco jiného. Mamince dělá starost, že se odmítá začlenit.
S čím vším se musí potýkat ? A rozhodně neznalost českého jazyka je jen jedna překážka. Stýská se jí po babičce, neví žádné zprávy o tatínkovi. Vzpomíná na své kamarádky a školu na Ukrajině.
Je tu moc hezky všechno popsané, její pocity, ale i pocity českých dětí, že mají najednou ve třídě spolužáky, kterým nerozumí. Že je potřeba si navzájem pomáhat. S dcerkou jsme zavzpomínaly, že i ona měla ve školce holčičku z Ukrajiny.
Tato kniha se bude líbit jak dětem, tak rodičům. Čte se rychle, doplněná krásnými obrázky. A my si přejme, ať tohle nemusíme nikdy řešit. Mír pro všechny lidé na celém světě.