Žijeme jen jednou
Antonie Hofmanová
Životní příběh statečné ženy / Osvěžením pro duši a srdce je ponořit se do vyprávění paní Toničky Hofmanové. Zatímco výpovědi lidí formovaných postmodernou bývají mnohoznačné a komplikované, příběh s dosud otevřeným koncem, který se čte jedním dechem, je narýsován jasnými a živými konturami - jak česká krajina v krkonošském podhůří - a to na pozadí doby: první republika, válka, náběh k novému životu ve svobodě, doba komunistické totality s pronásledováním a vězněním, vykročení do vytoužené svobody.... celý text
Přidat komentář
Kniha je mi blízká ze dvou důvodů. Prvním z nich je fakt, že autorka byla mojí pratetou a druhým je místo, o kterém Antonie vypráví. Obě procházíme z malé krkonošské vesnice Horní Branná, která je velmi malebná a našemu srdci drahá. Samotná kniha je psaná formou vzpomínek na dětství, seznámení s hnutím Jocismus, díky kterému byla pronásledována StB a následně uvězněna. Za celý život jsem od ní neslyšela, že by si na něco stěžovala, vše brala jako zkoušku, kterou jí život připravil. Byla vždy usměvavá a rozdávala radost i ostatním.