Žila jsem již před staletími
Barbara Erskine
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/198500/bmid_zila-jsem-pred-staletimi-198500.jpg
4
761
761
Novinářka Jo Cliffordová znovu prožívá v hypnotickém spánku svůj dřívější život - život šlechtičny lady Matyldy z Hay ve středověkém Walesu..
Literatura světová Dobrodružné Pro ženy
Vydáno: 1996 , Brána , Knižní klubOriginální název:
Lady of Hay, 1986
více info...
Přidat komentář
Možná chvílemi zdlouhavé.. I přesto jsem se dostatečně dokázala vcítit do hlavní postavy.. dokázala jsem si jasně představit i dané místo. Za mne velmi zajímavé...
Knihu jsem měla vyhlídnutou, už dlouho a těšila jsem se na ni. Ale děj se mi táhl, sem tam jsem se vracela, abych dějovou linku pochopila správně. Vlastě jsem byla ráda, že jsem u konce :-)
Kniha nebyla vůbec špatná. Mám ráda, když jsou dvě časové linky v knize. Ale... opravdu umí tolik lidí ve vašem okruhu hypnózu? Já třeba neznám nikoho a Jo kolem sebe měla minimálně čtyři lidi, kteří ji ovládali - tu hypnózu. Když si odmyslím tyto záležitosti a občas neuvěřitelné chování, četla se kniha dobře. Mladá novinářka Jo je přesvědčená, že žila ve 12. století jako Matylda z Hay. Je to pravda? Co odkryje hypnóza? Potvrdí domněnky Jo, nebo vyvrátí?
Navýsost zajímavé téma reinkarnace a regresivní hypnózy pojaté ovšem velmi amatérským způsobem. Styl psaní je těžkopádný a chování hrdinů velmi nepravděpodobné. Děj se soustřeďuje na mezilidské vztahy a téma reinkarnace mu slouží jen jako tajemná kulisa. Navíc autorčin popis života v ranně-středověké Anglii je, kulantně řečeno, silně poplatný romantismu. Pro ženy možná zajímavá oddechová četba z kategorie "večerů pod lampou". Mužům ale nedoporučuji, protože z chování můžských hrdinů dostanou osypky už po padesáti stranách.
Kniha byla zvláštní a napínavá. Četla se téměř skoro sama. Ale ta přilepená "povídka" jak to bylo dál... to si autorka mohla odpustit. Naprosto zbytečná a trochu nechutná motanice. Původní konec byl odpovídající celému příběhu a tam se kruh skutečně uzavřel. Ale autorka ho opět otevřela a ještě víc zamotala. Škoda, jinak bych dala 5 hvězdiček. Jak se říká, pokračování vždy stojí za.. prd :D
Na knížku jsem se hodně těšila, když jsem viděla její hodnocení. Ale jsem trošku zklamaná. Kniha se nečetla špatně, ale ani mi nijak neutíkala a už jsem si opravdu říkala a už je konec. Trošku se to zlepšilo za druhou polovinou a posledních pár asi sto stran jsem hltala. Jistě je to skvělý román s tématem, o kterém jsem nikdy předtím nečetla, bylo to zajímavě zpracováno. Místy se to táhlo, nechápala jsem jisté pasáže, které mi přišly zbytečné - třeba pobyt u Ann a Bena. Proč? Určitě se mi více líbila dějová linka Matyldy. Sice jsem měla menší zmatek u všech těch lidí, ale stačilo, že jsem chápala kdo je William, Richard a Jan. U Jo jsem se ztrácela kdo je vlastně klaďas a kdo padouch. A Jo mě nebavila. Jen malá poznámka k zamyšlení, to fakt každý umí tak skvěle ovládat hypnozu? Plný počet hvězdiček dát nemůžu, čtyři taky ne, ty dávám mým top knihám. Takže za mě lepší 3+
Příběh Matyldy se mi líbil mnohem víc než příběh Jo, ta už mě ke konci trošku štvala se svojí naivitou. Zpočátku knihy byla představena jako sebevědomá, úspěšná novinářka, ale ke konci byla až hloupá. Nebýt Matyldy, asi bych knihu nedočetla.
Prolínání minulosti a součastnosti mám ráda v knihách Susanny Kearsleyové. Tento příběh mi přišel dlouhý, zápletka opakovaná a těžko uvěřitelná. Dodatek z roku 2011 je naprosto patetický.
Co napsat - co tu ještě nebylo - četla, přečetla, ale bylo to dost rozvleklé, klidně by se to mohlo trošku proškrtat. Dle mě - trošku moc překombinované vztahy v současnosti, přidala bych více scén z minulosti. Ze začátku jsem čekala trošku více, ale nakonec spokojenost. Jsem ráda, že jsem si ji nekoupila, ale jen půjčila v knihovně.
Román Barbary Erskine Žila jsem již před staletími představuje mrazivý historicko-psychologický thriller, podbarvený lehce schizofrenní červenou knihovnou. Sledujeme v něm dvě časové linie: jednak historickou ságu Matyldy z Hay na přelomu 12. a 13. století, a pak ryze současnou snahu novinářky Joanny Cliffordové vypořádat se následky svých hypnotických průniků do minulosti a do života již zmíněné šlechtičny. Obě linie jsou úzce provázané a autorce se kupodivu daří udržet obě dostatečně dramatické, aby nenudily. Chvílemi sice rozvláčnost vyprávění napíná strunu na samou mez udržitelnosti, ale rozjetý vlak se vždy zase rychle vrátí na koleje a pod napětí. Atmosféra mi místy dokonce stavěla chloupky a mrazilo mě z ní v zádech. Charaktery postav jsou kapitola sama pro sebe. Především v oné linii ze současnosti se sešla tak bizarní přehlídka pokřivených a nanicovatých osobností, že je to až frustrující. Pokud jste román četli, jistě mi dáte za pravdu, že oblíbit si byť jedinou z nich je doslova sysifovský úkol, jestli ne vůbec nemožný. Ať už tak nebo tak, kniha pobavila, a to je to, oč tu běží…
Budu se asi jen opakovat. Četla jsem na doporučení. Nápad dobrý, ale o 200 stran méně by dílu jen prospělo. Velice kladně hodnotím historické podloží a fakta, spekulace... Styl psaní čtivý. Hlavní hrdinka by občas zasloužila políček za naivitu vůči Samovi. To pro mne bylo až neúnosně otravné. A trochu mi zklamalo, že po dočtení knihy čtenář nabývá dojmu, že hypnóza je tak jednoduchá, že jí vlastně zvládne praktikovat kde kdo. A konec na tak dlouhou knihu trochu nijaký. Matylda byla ta, jejíž příběh táhl do knihy. Asi by mi kniha jen o ní byla i milejší. Za přečtení stojí, ale asi se k ní nevrátím.
Knihu som prečítala na odporúčanie kamarátok. Kniha zaujímavá, ale podla mňa zbytočne toľko strán. :) Súhlas s Aileena, ze to vyriešenie bolo až smiešne.
Príbeh bol slabší ako Dum ozvěn. Na rozdiel od iných ma rovnako zaujal príbeh zo súčasnosti aj z minulosti. Kniha bola zbytočne zdĺhavá a preto strácala na pútavosti. V príbehu zo súčasnosti mi vadilo najmä veľa postáv zo začiatku takže som netušila o čo ide občas a hlavne naivita Jo voči Samovi má vytáčala. V príbehu z minulosti mi vadilo, že ukončenie bolo také nijaké. Znovu knihu už pravdepodobne čítať nebudem.
Dobré, ale zbytečně rozvleklé. Zajímavé téma, kterému by odebrání plus mínus dvouset stran rozhodně prospělo. Měla jsem trochu problém i s ukončením příběhu. Očekávala jsem vystupňování napětí, které se tak nějak nekonalo. Četla jsem vydání s bonusovou závěrečnou povídkou a ani ta mne dvakrát nenadchla. Problém předchozích 500 stran, se najednou vyřešil prostým "In nomine patris... duchu odejdi" a bylo vymalováno. Nevím, ale nemohu se zbavit dojmu, že ty závěry paní Erskinové nějak nejdou.
Nějak se mi nepodařilo komentář odeslat,,,knihu jsem svého času milovala a zajímala se i o minulost,,co je pravda a co ne,,,ostatní knihy autorky jsou opravdu na jedno brdo jen změna v čase,,,
Jak jsem psala u jiné knihy - když člověk přečte jednu, je to WOW. Když jich čte víc, dojde k závěru, že Eriskinová jede podle jedné zaběhnuté šablony, ve které jen mění časové ukotvení a lokalitu. V téhle knize obojí povedené, temnoty tak akorát, jen mi byly hrozně nesympatické postavy a už obtěžovalo to matení, kdo je vlastně klaďas a kdo záporák. Zejména s partnery hlavních hrdinek mám problém :-) Tato kniha je také zbytečně natahovaná.
Kniha mě zpočátku zaujala, ale děj se vlekl a místy nudil. Hororový byl konec!!! Víc už bych se k ní nevrátila.
Děj mně připadal zbytečně rozvleklý - hlavně v posledních dvou třetinách knihy jsem se musela přemlouvat, abych ve čtení pokračovala. Přestože mám ráda knihy s prolínáním časových rovin, tady to byla nuda, navíc "vyšperkovaná" červenou knihovnou. Nejzajímavější byl níže zmíněný rodokmen - za něj dvě hvězdičky...
Autorovy další knížky
| 2005 |  Žila jsem již před staletími |
| 2008 | Dům ozvěn |
| 2019 |  Strom duchů |
| 2014 | Nejtemnější hodina |
| 2017 | Spáčův hrad |
Zajímavé, ale hrozně dlouhé. Zbytečně. Mohlo být poloviční. Zas tolik zajímavé to nebylo.