Zimní muži
Jesper Bugge Kold
Můžete zůstat slušným člověkem, i když vstoupíte do řad SS? Chtěli jen přežít, ale osud jim rozdal jiné karty. Dva bratři, Karl a Gerhard, žijí poklidným životem v rodném městě Hamburku. Karl se po smrti otce ujímá vedení rodinné textilní továrny. Žije ve šťastném manželství se ženou a čtyřmi dětmi. Gerhard je profesorem matematiky na univerzitě. Po smrti manželky a dcery se plně ponořil do práce a psaní knih. K moci se ovšem dostává Adolf Hitler a oběma bratrům se začíná otřásat země pod nohama. Proti své vůli se oba stávají součástí nacistické mašinerie a jsou nuceni podílet se na věcech, se kterými sice nesouhlasí, ale zároveň se proti nim nedokáží postavit. Karl se dostává na francouzskou i ruskou frontu a Gerhard organizuje židovské transporty do koncentračních táborů. Oba jsou zatlačeni až do krajnosti, což je hluboce poznamená. Vyprávění osciluje mezi rodinným životem v Hamburku a událostmi na frontě i v Německu za války. Napínavý příběh ukazuje, jak rychle se normální, civilizovaný život může proměnit v absurdní zmrzačenou skutečnost během války i jak těžké je hledání vlastního já po jejím skončení. Zimní muži jsou román o hrůzách války. Příběh o hranicích mezi dobrem a zlem, o životě a smrti i o morálních dilematech a svědomí.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2017 , JotaOriginální název:
Vintermœnd, 2014
více info...
Přidat komentář
Jedna z nejlepších knih, co jsem za poslední roky četla. Mrazivý příběh dvou bratrů, odpůrců nacismu, a jejich snahy přežít v době nacistické expanze a následné druhé světové války. Jde o poměrně netradiční pohled na toto období, protože jej ukazuje očima prostých Němců, věřících ve vlastní dobro a spravedlnost.
Je to velmi čtivý román, na kterém krom perfektně promyšlené zápletky mimořádně oceňuji jazykové zpracování. Možná by si zasloužil ještě pár (desítek) stran navíc, ale i v jeho současné podobě jej mohu jen vřele doporučit.
Mrazivé svědectví o 2. světové válce. Ač hlavní hrdinové jsou smyšlení a jejich příběh je fikcí, vše vychází z dobových reálií. Skutečná jsou pouze jména příslušníků židovských rodin, které byly od října roku 1941 v transportu vypraveného z Hamburku postupně deportovány do koncentračních táborů v Polsku.
Osudy, jako byl ten Karlův nebo Gerhardův, jistě nebyly v té době nebyly nic výjimečného. Oba se považovali za dobré lidi. Oba nakonec páchali neuvěřitelná zvěrstva... Stejně jako jejich nevinné oběti i oni nakonec o všechno přišli, aniž by si to předem dokázali představit. Mohli něco udělat jinak? Měli jinou možnost? Ano, mohli se postavit zlu – a nechat se zabít. Měli to udělat?
Nesoudím. Nikdy jsem v tak děsivé situaci nebyla a vůbec netuším, jak bych se zachovala. Na konci knížky jsem nevěděla, zda bych si měla, alespoň v mysli, před oběma románovými bratry s odporem odplivnout, anebo je politovat.
Člověk je zvláštní druh. Smečková zvířata si své vůdce vesměs vybírají podle schopností. Mám pocit, že lidé si do čela svojí "smečky" přednostně volí psychopaty. Takové, kteří jim toho mnoho naslibují, umí dobře máchat pěstí a volit silná slova. A tak jsou dějiny lidstva dějinami válek. Vývoj lidstva na tom nic nezměnil. Čím modernější technologie, tím ďábelštější způsoby mučení a vraždění. A my opětovně sedáme na lep vůdcům-psychopatům, kteří nám neustále omílají, že musíme bojovat za... (dosaďte si sami, cíl bývá různý, ovšem prostředky podobné či stejné). Že ten a ten musí zvítězit a jeho soupeř zakusit hořkost porážky... Jenže tu hořkost nakonec zakusí každý, kdo se na tom všem podílí, i každý, kdo jen přihlíží, a samozřejmě ten, kdo platí "v hotovosti" svým životem, svými syny a dcerami, svojí budoucností. Jen psychopat bude jásat, že může válčit, zvítězit, anebo i prohrát, a pak vrátit porážku i s úroky...
Do jisté míry je ta bestie v každém z nás. Záleží jen na tom, zda ji někdo probudí. Gerhard i Karl byli kdysi normální, milující muži. Stali se z nich vraždící zrůdy. Mít radost z války, ať probíhá kdekoli, nesvědčí o duševním zdraví. Vzpomeňte na Gerharda, Karla, ale i na Paula Pirosku, Augusta, Heinze a mnohé další. Každá válka rodí takové muže. Příště mezi nimi mohou být naši synové...
Lze o takovéto knize napsat, že je hezká? Vzhledem k tomu, jaké hrůzy popisovala, byla hodně smutná, ale příběh byl napsaný "citlivě" a čtivě. Kniha Zimní muži je příběhem dvou německých bratrů (Karla a Gerharda), kterých se nějakým způsobem dotkne druhá světová válka. Karel by chtěl strašně věřit, že Němci dokáží zvítězit, ale naivně si myslí, že půjde "jenom" o boj. Postupem času se musí vyrovnat s tím, jaké hrůzy vyplouvají na povrch. Gerhard je pravým opakem svého bratra - nesnáší Hitlera, řád SS a všechno, co k tomu patří, nechce válčit a nechce se do toho zapojovat. Bohužel, nemá na vybranou a možná proto, jak je citlivý, se ho celá druhá světová válka a hrůzy v ní dotýkají daleko víc než bratra. Oba to semele, oba se neumí vyrovnat s tím, co museli proti své vůli udělat. Je to silný příběh o boji se zlem ve všech jeho podobách.
Jediné, s čím jsem měla v knize problém, bylo množství jmen, které se v textu vyskytovaly a dost se mi pletly. Knihu doporučuji těm, kteří by si chtěli představit, do jaké role byli Němci proti své vůli stavěny.
Tato kniha byla skvělá. Nabízí pohled z té druhé strany, kdy se člověk stane obětí režimu. Snaží se ze zlem bojovat, ale nakonec ho stejně pohltí. Doporučuji.
Tahle kniha skvěle ukazuje, jak snaha o zachování bezpečí pro sebe a své blízké může dohnat člověka s pevnými zásadami k páchání toho nejhoršího zla a jak je obtížné si tento přerod ve zrůdu přiznat. Pokud vás zajímá, jak druhou světovou válku mohli prožívat ti, kteří nakonec stanuli na straně poraženého, pak směle do toho!
Po delší době jsem si ke čtení vzala válečný román. A rozhodně nelituji.
Skvělá kniha.
Nacpat do necelých 400 stran příběh, kde je vyobrazena první světová, druhá světová, doba před válkou i po ní a to vše z pohledu několika osob. Že to nejde? Ale kdeže! Zimní muži jsou fantastickým a mrazivým psychologickým dílem, které nahlíží do lidské mysli.
Mám rád knihy, které vyobrazují příběhy 2. světové ze strany Němců. Je fascinující, jak se postavy v průběhu války staly z obyčejných lidí jen chodícím figurkami, které sice přežívali hrůzy, avšak přitom ztráceli vše, co je lidské. Ti co válku přežili, neměli štěstí. Stali se vězněm vlastní mysli a to si myslím, že v mnoha případech bylo horší než smrt.
Osudy dvou bratrů za dob 2. sv. války, tentokrát z pohledu "druhé strany" a to Němců. Je zde spousta míst, která člověka donutí se zamyslet otázkami typu, jak by jsem se zachoval já sám v dané situaci. I když byli oba hrdinové proti stoupající idee Hitlera, stejně je nakonec systém a okolnosti semlely a donutily dělat věci, které pro ně dříve byly nemyslitelné a hnusily se jim.
Tuto knihu určitě doporučuji k přečtení. Jediné co mi krapet vadilo, bylo, že příběh nebyl až moc propracovaný do hloubky a děj občas poskočil o několik měsíců. Často jsem se vracela k datumu a místu, kterými vždy kapitola začínala. Ale to nemění nic na tom, že je to opravdu silný příběh, který si zaslouží přečíst.
Začátek knihy velice slibný. Vcelku neotřelá myšlenka, zajímavý námět na knížku... Jenže jak jsem četl dál a dál, přišlo mi, že děj poněkud upadá, jakoby autor nedokázal potenciál knihy rozjet do potřebných otáček.
Jak říkám, ta úvodní myšlenka knihy je z mého pohledu dobrá, celkem neotřelá. Jistě nejsem sám, koho napadlo : "Jak se z obyčejných lidí, z lidí jako já, stali během druhé světové války vrazi, jak se na těch všech hrůzách mohli podílet? A jak bych se zachoval já?"
Za to si Zimních mužů cením. Každá kniha, která mě donutí klást si otázky a přemýšlet, je dobrou a přínosnou knihou.
Rovněž děkuji autorovi za dodržování historických faktů. Je super, když autor ví, o čem píše,nepřekrucuje, dá si tu práci a zjistí si o daném období co nejvíce. Jako příklad bych uvedl uvedení skutečných jmen deportovaných židů z Hamburku do Lodže, kteří se ocitli v transportu 25. října 1941.
Závěrem tedy mohu doporučit, Zimní muži nejsou špatní, alespoň ne v té literární rovině. Mohli jít trochu více do hloubky, ale kvalita tu je. A historii je třeba připomínat.
Velmi kvalitní román z období třetí říše, kdy na přeskáčku sledujeme životní osudy dvou bratrů, které semlela druhá světová válka, každého svým specifickým způsobem. Četlo se to jedním dechem, od začátku do konce. Pro někoho možná až moc drastické, ale taková ta doba holt byla.
Niekde v texte sa píše, že ľudia nie sú zlí alebo dobrí. Každý má v sebe dobro aj zlo a záleží na okolnostiach, ktorá časť prevládne. Vojna je krajnosť, ktorá človeka zbaví civilizovanosti a schopnosti triezvo a morálne myslieť aj konať. Možno podobné príbehy sú snahou ospravedlniť činy obhajované povinnosťou, plnením rozkazov. Nie je chybou mocibažného blázna, že sa postaví na čelo davu a ukáže na nepriateľa. Chybou je, že ho každý jednotlivec nasleduje a koná podľa jeho pokynov. Aj hlavné postavy mali množstvo príležitostí sa zmeniť a aspoň trocha napraviť chybu, ale neurobili nič. Ani vtedy, keď ich viera a nadšenie dávno zmizli. Do istej miery sa jedná o literárnu fikciu, hlavné postavy sú vymyslené figúrky na pozadí mierne prispôsobených udalostí, ktoré sú koncentrovanou hrôzou.
Zajímavý pohled na opačnou stranu barikády. Ne všichni Němci se za 2. světové války chtěli angažovat. Někteří byli prostě jen semleti okolnostmi. Nehledě na to, jak strádalo nevojenské německé obyvatelstvo. Víc se mi zamlouvala Gerhardova životní linie.
Skvěle sepsaný, ale smutný příběh dvou německých bratrů, kteří se proti své vůli dostanou do řad SS. Sice se snaží být i nadále slušnými lidmi, ale hrůzné události během 2sv. války je nadobro změní. Doporučuji
Číst o tomhle hrozném období pohledem Němců, bylo těžké.
Upřímně nedokázala jsem je litovat, i když jsem chápala, že občas nás život, tak semele a vyplivne zase zpět, že člověk absolutně nedokáže pochopit, který moment byl ten rozhodující, že skončil, tak jak skončil...
My lidé máme v sobě kus dobra i zla a záleží na nás co v nás převládne v dané situaci. Gerhard mohl činit dobro, ale nakonec ho realita semlela, a to mě na něm neskutečně vadilo, on přeci není špatný člověk, jak rád o sobě říkal, ale neudělal vlastně vůbec nic, aby to dokázal!
Karl se zase obhajuje tím, že jde do války na frontu, kvůli své zemi a ne Hitlerovi, avšak díky tomu, že je v SS má jeho oděvní fabrika více zakázek a peněz....
Jediný August si to celé snad nezasloužil. Mladý, vystrašený kluk, kterému je válka proti srsti, ale bohužel i osud má pro něj už plány přichystané.
Je v nás trochu z obou vlastností...jsme hodní i zlí. Záleží na situacích a okolnostech, kdy která vlastnost převládne.....Tato kniha evokuje myšlenku..."zabíjej nebo budeš sám zabit". Velice silná syrová kniha. Zůstane v mysli dlouho.
Výborně napsaná kniha,čte se skutečně jedním dechem.Jak vidno válečná mašinérie sešrotuje každého a oběti jsou na obou stranách.
Měli vůbec na výběr?
Byl jejich strach víc než jejich morálka a veškerá předsevzetí?Mohli na svém osudu něco změnit?
A mohli vůbec byť jen tušit kam až je to všechno zažene?A kdyby to věděli,jak by se rozhodli?
Nic není černobílé a člověk není jen hodný nebo jen zlý.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) válečné zločiny Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945 holokaust, holocaust východní fronta (2. světová válka) válečné romány
Zajímavé čtení o hrůze války, vždycky trpí lidé, co musí plnit rozkazy, na obou stranách fronty.
Hrůza, když si představím, že takhle to vypadá na mnoha místech i dnes.
Lidé jsou prostě nepoučitelní.