Zimní pohádka

včera

Ó Vánoce,
váš dech již cítím váti vzduchem!
Sníh tu tam polétá,
a v třídách vře to ruchem,
od rána po večer se valí jimi davy,
jak nové krve proud
a svěžejší a zdravý
by v města žíly vběh.

Ó, jste tu, jste tu zase!
Tak dí mi vozů shon, rtů úsměv,
šepot v hlase,
jas skříní výkladních,
kde skvostů leží sláva,
řad krámků,
cena kde se v závod vyvolává,
za okny jesličky
i řada jablek v mechu
a v trhu stromků les,
pln jehličného dechu.
A všecka záře ta,
ten shon a kroky všecky
jsou tu,
bys na večer mír v prsa
zavřel dětský.

Zas býti dítětem!
V ten večer roku jeden
se plížit dětských let
ve ztracený ten eden,
jenž zavát životem
jak širá pole venku,
a v dětí jásotu
již cítit za chvilenku,
jak pod tím kročejem vzpomínek teplých
taje
ten sníh vám u srdce, jak ve snů dětských
kraje
vás unáší to dál.....