• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 33 knih

Nové komentáře u knih Antonín Klášterský

Zimní pohádka

„Ó Vánoce, váš dech již cítím váti vzduchem! Sníh tu tam polétá, a v třídách vře to ruchem, od rána po večer se valí jimi davy, jak nové krve proud a svěžejší a zdravý by v města žíly vběh. Ó, jste tu, jste tu zase! Tak dí mi vozů shon, rtů úsměv, šepot v hlase, jas skříní výkladních, kde skvostů leží sláva, řad krámků, cena kde se v závod vyvolává, za okny jesličky i řada jablek v mechu a v trhu stromků les, pln jehličného dechu. A všecka záře ta, ten shon a kroky všecky jsou tu, bys na večer mír v prsa zavřel dětský. Zas býti dítětem! V ten večer roku jeden se plížit dětských let ve ztracený ten eden, jenž zavát životem jak širá pole venku, a v dětí jásotu již cítit za chvilenku, jak pod tím kročejem vzpomínek teplých taje ten sníh vám u srdce, jak ve snů dětských kraje vás unáší to dál.....“... celý text
— uxor

---

Chodský písně

„Babička Šecko tvý je, divče, jak to tary stojí, až má duše vzlítne z nebohýho těla, do rakve jen dyj mi starou vobleč moji, v který chodila sem dycky do kostela. Sukni modráčkovou, pjeknyj fěrtuch na ní, voblečku mou pjeknou s tima rukávcema, lajbík, hebábnyj muj šátek k převázání, jakyj hu nás na vsi hned tak něhdo nemá. Do červených punčoch voblec nohy moje, ty sou pjekně teplý, hdyž je vítr dravyj, ha na věčnost vodsaď, pane, daleko je; na babku mi šátek huvaž kolem hlavy. Hdo by tuto nosil? Huž je vám to k smíchu! Leda tutim něhdy z mňesta bavit pány. Mušela bych v hrobě vobrátit se k říchu, hdyby míl hdo s tustim dělat tatrmany. Ičko jiný módě vorevřeny dveře, každá chcete panckou parádu jen jemnou. Ha tak pověsít to, skovát do halmeře? Ne, ajť rač má vobleč teký humře se mnou! Hale asli s tustim do nebe se vetru, husmije se každyj, hdo mě z našich potká, andělům tám řekne i svatýmu Petru: "Kouknite se na ní, té, hleč, vod nás Chodka!"“... celý text
— Zelený_Drak

---

Chodský písně

„Sen Viděl jsem tě v noci dnes, hubjičko má rozmilá: ve snach se mnou dovíkam nad zemí si letíla. Já se držíl ruky tvý ha tak sem se v mráky nes, myslil sem si: anděl sám vodvádí mi do nebes. Hale hdyž sem zbudil se, to sem tě bul, dívče, rád, dyjť my teký na zemi můžem ráj si hudělat! Lidová slovesnost, krása veršů / nápěv neznám / a krása ilustrací. Pro mne zážitek.“... celý text
— Nočnípták

---

---

Chodský písně

„Patří mezi mé poklady, mohu doporučit těm, kdo milují Marii Fischerovou-Kvěchovou. Její ilustrace jsou nádherné.“
— bábuška

---

Moderní poesie americká. Díl II.

„Píší-li Stanislav Mareš a Jan Zábrana v znamenité předmluvě neméně znamenité antologie Obeznámeni s nocí, že „Literární historie zná i extrémní, tragické případy antologií zcela zmýlených, jako je např. Klášterského Moderní poezie americká (1907), do níž se A. K. podařilo kuriózním způsobem vybrat přesně ty básníky, z nichž ani jeden svou dobu nepřežil. (Klášterský zřejmě hledal to, co odpovídalo jeho tehdejší představě poezie, co mu nejspíš souznívalo s poezií evropskou, a nedbal básníků, kteří se této představě vymykali, protože již předjímali nadcházející éru, v níž americká poezie prošla stadiem velké hlasové mutace, kdy se osamostatňovala a začínala být svá, protože jiná než poezie evropská.)“, nemůžu souhlasit, jednak z toho důvodu, že je tu Emily Dickinsonová, a také proto, že nesouhlasím s adjektivem „tragické“ – ano, Antonín Klášterský trefil dobové terče, ale ani ty nejsou bez zajímavosti. Ba snad naopak (tu na sobě pozoruji vliv Wernischových čítanek, který jsou ovšem opačný příklad, leč i tam se jedná o kutání v, prominou-li mi autoři, hlušině): pročítat knihu, která je zcela zastaralá a ocitnout se tak v jiném světě, není podle mne bez půvabu. Navíc jsou tu půvabné medailonky a narazíte tu na své známé, jako např. na hraběte z Lutzowů, jehož Dějiny zde inspirovaly jednoho amerického básníka k pár básním. Ano, antologie to není nejšťastnější, ale je apolitická, což se před knížkou Obeznámeni s nocí rozhodně nedělo (a proto její poúnoroví předchůdci neměli úspěch: agitky jsou třikrát fuj), a hlavně, A. K. z ní měl jistě radost, a není důvodu, proč by radost nepřinesla i vám. Mně ji tedy přinesla! (Komentář stejný, jako u prvního dílu; v tomto případě jsem nenašel jiné řešení. Kaji se.)“... celý text
— HTO