uxor komentáře u knih

Ano, všichni právem obdivujeme francouzské impresionisty a zapomínáme na české impresionistické malíře.
Miluji obrazy Václava Radimského ( Normandské pobřeží v květu),
Antonína Chittussiho ( Krajina s břízami a vodní plochou),
Františka Kavána ( Červnová nálada), ale

Antonín Slavíček? To je pro mě opravdu světlo v obrazech ( to byl název výstavy).
Představa, že takhle nadaný malíř ve 38. letech ochrnul a nemohl malovat, je děsivá.
Po marných pokusech malovat levou rukou zvolil dobrovolnou smrt.....
Strašný osud.

Něžné, teplé barvy v jeho krajinomalbách ( Cesta ke Hvězdě, Břízová nálada a je jich mnoho krásných).

Obrazy Studie kosatců a Macešky z jeho " elegantní éry".
Antonín Slavíček květiny miloval, měl jich plnou zahradu a zachytil jejich krásu, ze které se těším dnes i já.

Květiny zlatisté
houpou se v unylé trávě.
Srdce tvé, zajisté
mocně buší a žhavě.
Hlava sny těžká se naklání,
zrak tvůj se oddaně divá.
Pozdní v něm lásky uzrání
nejvyšší píseň svou zpívá.

Antonín Sova

15 21.11.2024

Tohle bylo mé první setkání s impresionisty a háček se zasekl.
Dnes už vím, že impresionismus zasáhl i hudbu a poezii.
Ale obrazy mě okouzlily.

Syn mi připravil několik videí francouzských impresionistických malířů s hudbou Clauda Debussyho a Maurice Ravela.
Doporučuji všem. Překrásné zážitky
( také zaručené antidepresivum).

Je těžké zde jmenovat konkrétní obrazy impresionistických malířů, téměř všechny mají onu těžko popsatelnou atmosféru zasněnosti a pomíjivé krásy.

A impresionistická poezie? - odstín, jen odstín!
...dát hlas všem nejasným touhám, všem bouřlivým dojmům té slabé a žádostivé bytosti, jíž je moderní člověk měst.

Jako krev rudé růže byly
a tma se chvěla v révoví.

Byla jste, drahá pryč jen chvíli,
já propadl už zoufalství.

Nebesa byla modře tklivá,
vzduch sladký, moře zelené.

Bál jsem se - čekat strašné bývá-
že náhle opustíte mne.

Lesk cesmíny mnou nezachvěje,
neokouzlí mě zimostráz,

mám kraje dost, jenž bez konce je,
a všeho, všeho - kromě vás!

Paul Verlain

14 21.11.2024

Young adult literatura naší generace.

Vše krásně vyjádřil heavy66 a Čmeláček.

Dnešni mladé generaci je určitě k smíchu naše nadšené vzpomínání a nezapomenutelné "Jeden za všechny, všichni za jednoho".

Nejedná se o historický román, pouze se odehrává v historických kulisách ( a ve fantazii pana Dumase).

Napětí, láska, souboje a dobrodružstvi.
Páni, jak my jsme si užili při přehrávání scén..

16 20.11.2024

Pokud zmíníte jméno Albrecht Dürer, téměř každý reaguje názvem známé olejomalby Růžencová slavnost, umístěnou v Národní galerii v Praze.
Ale už málokdo zná celou úžasnou tvorbu tohoto geniálního umělce.
Ve třinácti letech vytvořil svůj první nádherný autoportrét...

Nebudu zde citovat ze životopisu Albrechta Dürera, pouze zmíním jeho cesty do Itálie, které znamenaly počátek "renesance v zemích Severu".
Fascinující je také fakt, že si vyměňoval poštou obrazy s Leonardem da Vinci a Raffaelem Santinim.
Setkal se osobně s těmito malíři?
Nevíme.
Já mohu pouze bezmezně obdivovat autoportrét Albrechta Dürera z r. 1500, přibližně v té době maluje Leonardo Monu Lisu a Raffael svůj autoportrét.
Překrásné...

Pro mě osobně jsou nejdůležitější jeho slova;
" Neboť pravé umění ( tedy všechna pravidla proporcí a geometrie, kterými se řídí umění) je pevně zakotveno v přírodě. Kdo ji dokáže nakreslit, ten ji ovládá".
A on ji nakreslil.
Božsky, téměř fotograficky...
Ano, i jeho kosatce mám ve sbírce spolu s jeho petrklíči a lilií.
Prohlédněte si přírodu očima Albrechta Dürera a žasněte spolu se mnou.

Doporučuji všem seznámit se s životem i dílem tohohle famózní malíře.

PS: Kresby rukou v pohybu...nemám slov.

16 20.11.2024

Po Zóonu politikonu na pohlazení smutné i dětské duše jsou tu nestárnoucí, laskavé a originální pohádky.
Úmyslně jsem vybrala tohle vydání z roku 1954, protože v tom jsem si četla já jako dítě.
A byly to pohádky pro mě tehdy natolik neobvyklé, že si je pamatuji dodnes.

Četla a vyprávěla jsem je synům, kterým se také líbily víc, než pohádky s princeznami.

Vnučky milují Pošťáckou a Doktorskou pohádku a u Psí byl zádrhel v tom, že naše fenka poklad evidentně nehledá a tak přesvědčovaly nebohou Betynu, aby hrabala....ten poklad by je zajímal.
Netuší ( to jsem holkám neřekla), že mi dalo dost práce to psa odnaučit ( když vyhrabala, sežrala cibulku tulipánu a přiotrávila se).
Velikou výhodou jsou ilustrace Josefa Čapka, holčičky dokážou téměř dokonale nakreslit postavičky.
Něžná krása.....

19 18.11.2024

Kdo kouří, přemýšlí o životě. Kdo nekouří, nedělá nic.
Johann Wolfgang von Goethe

Tuhle knihu jsem koupila hlavně proto, že kouřím a název byl pro mě takovou maličkou náplastí na všeobecné lynčování kuřáků.

A básně se mi moc líbí....

Kostel pro kuřáky
s chrchlajícími návštěvníky v pršipláštích
a bednou jablek v koutě, všichni jsou
mírně
zatraceni, ale nikdo
není ztracen; za vnější stranou věcí
je druhá strana věcí, odkryj ji,
budeš trhat i s vlasy a kůží.

Stvůra Molochova na to hledí shůry
z neónu
a natřásá se jako tvaroh.
Její pomocníci, služebníčci,
reklamy, nafukovači, slova
plujou dole na penězích jako na vepřích,
praskavá zvířata z nafukovací hmoty.

Kosmetika, rychlá věda.
Kristus je malý, je to figurka z Betléma.
Dali mi ho
v nedělní škole. V něm byl jak bonbón
zabalen úkol; najít zkratku, výtah do
hlubin,
přijmout milosrdenství.


Praha příchozího

Nikdo mi neřek jak se má žít a kdy
se nejlíp
pije bolehlav
z čí rukou a na kterého svatého

Nikdo mi neřek jak se chodí
nočním městem
aby nebyl slyšet pláč
ten neustálý pláč luceren a
tramvajových dveří
co prochází škvírami mezi lidmy
jako od nekonečna po
nekonečno natažená
nejvyšší struna
houslí......
...Z dutých kostí jsme si udělali
syrinx
a hrajeme na nábřeží
i když nám nikdo neřek
že syrinx je a my jsme a dát to dohromady je
krásný
že Praha je veliký dryák ředěný
Vltavou.......

.......Takové čisté
tahy štětcem, jasné barvy
na pozadí nebes.

16 18.11.2024

Nechám dnes ještě přes propast času a přesto aktuálně promluvit Karla Čapka.............
Úvahu " Proč nejsem komunistou" zná mnoho lidí, ale já budu citovat:

" O té státotvornosti:
........
Je to palčivá hanba, že národ tak schopný a vzdělaný si nevytvořil lepší politický život.
Jen račte den za dnem věnovat drobet pozornosti tomu ševelení listů a jazyků, frází, pomluv, polopravd, lží, závisti, demagogie, podezření a podrážděnosti; to je jaksi obecná atmosféra, v níž žijeme.
K tomu si připojte, co nejmohutněji hýbe těmi, kdo provozují politiku nad námi občany; je to vzájemná nedůvěra, neloajalita, nesoučinnost, slepé partajní sobectví, osobní komplicita nebo osobní vzteky, nezájem o větší koncepce, neochota vzít na sebe odpovědnost. Politické přítmí.
Vím, že se v politice vyskytují idealisté a lepší lidé; bohužel také vím, že právě proto bývají tragicky izolováni..........

14 17.11.2024

Je 17. listopadu a já bych si moc přála, aby si tuhle knihu přečetl každý Čech.
Přidám svou zpověď prostého člověka...

Ano, chodili jsme na demonstrace a cinkat klíči na Václavské náměstí a skandovali..
Proti komunistické totalitě!!!
Za svobodu, ale máme ji?
Za demokracii, ale takhle dnes vypadá?
Pan Václav Havel udělal tlustou čáru Za minulostí, ale Proč?
Nikdo si jistě nepřál politické procesy, ale být svědkem toho, jak bývalí vysocí funkcionáři komunistického aparátu a STB ( kteří nás vyslýchali) si díky kontaktům, informacím a nezanedbatelným finančním prostředkům budují opět svá místa v politice a firmách.. to je ta opravdová nespravedlnost.
Kdo jsou ti, kteří sebrali mojí babičce pole a ji z toho ranila mrtvice?
V klidu si dožili s nadprůměrným platem a důchodem v luxusu a jejich potomci jsou ctění a opěvovaní zakladatelé společností s obrovským majetkem..

Naše celá rodina žila celá léta s puncem " kulak" a ti, kteří se na naší dehonestaci podíleli rychle převlékali kabáty a jsou " demokraty".

Ano, znám je, znám, bohužel.
Tak kvůli tomuhle jsme opravdu na demonstrace nechodili.

PS: Můj tatínek se tak ponížil, že šel za tajemníkem KSČ ( se kterým vyrůstal), abych mohla jít studovat a odpověď:
" Josef, tohle po mně nemůžeš chtít".
A jako jeden z prvních tenhle "kovaný komunista" zahodil rudou knížku a byl hned " kovaným demokratem".
Naštěstí další tatínkův spolužák byl ředitelem gymnázia a nějakým fíglem mi bylo studium umožněno ( asi už jsme v té době nebyli pro režim tak nebezpeční).

19 17.11.2024

Rozhlasové hry poslouchám moc ráda a dnes to byla Linka důvěry autora Miloslava Stehlíka.
Třináct nočních případů na telefonní lince důvěry, kde právě slouží doktorka Marie v nezapomenutelném podání Dany Medřické....

Vůbec se nedivím, že tato původní hra Miloslava Stehlíka v překladech obletěla téměř celý svět po získání hlavní ceny na mezinárodní soutěži Prix Itálie.

Poslechněte na You Tube a žasněte se mnou, jaké úžasné perly se ukrývají v rozhlasovém archivu.

5 hvězd je opravdu málo...

18 16.11.2024

Ani Twenty One Pilots mě ráno nevyléčili a zase jsem se pokorně vrátila do postele.
A pustila si Malé ženy.
A nechala se hýčkat kouzelnou atmosférou a láskou a soudržnosti jedné rodiny....

Úžasná Susan Sarandon jako milující maminka čtyř dcer, o které se musí postarat, protože otec byl povolán do války Severu proti Jihu.

Krásná a romantická Meg podle mě dokázala nejvíc a něžně milovat rodinu a starat se o dům. Má sen najít si milujícího a bohatého manžela ( velmi jí otřásla ztráta rodinného majetku), dojemná je scéna s plesem...
A potká pana Brooka.......

Jo Marchová vymýšlela pro své sestry divadelní hry a toužila se stát spisovatelkou ( autobiografické prvky), úžasná scéna, kdy si nechá ostříhat vlasy, aby maminka mohla odjet léčit zraněného otce....
Zamilovaný soused Laurie je odmítnut s tím, že se Jo nikdy nebude vdávat.
V Anglii ale pozná elegantního německého učitele......

Nenápadná, tichá a stydlivá Beth, která byla nejraději doma a hrála na klavír, starala se o ještě chudší rodiny, kde se nakazila spálou....( nad jejím osudem mi srdce krvácelo).

Nejmladší a rozmazlenou Amy vzala bohatá teta Marchová na cestu do Evropy, aby mohla studovat umění.
A setkala se s Lauriem....

Byl to krásný film plný emocí.

Doporučuji všemi hvězdami.

21 16.11.2024

Veliké a moc příjemné překvapení.
Vůbec jsem netušila, že Jan Neruda zpracoval tohle tragické drama nešťastných skutečných událostí.
Poslouchala jsem jako hvězdně obsazenou rozhlasouvou adaptaci.

Francesca da Riminy, krásná dcera Guida da Polento z Raveny vystupuje i v Božské komedii ( byla současnicí Danteho Alighieri).

Nebudu prozrazovat děj, prožívejte strašné důsledky politického sňatku
nešťastné dívky a stejně nešťastného, znetvořeného Gianciotta.

Byl to krásný zážitek, doporučuji všem.

Nechte se pohladit krásnými slovy a uhrančivými hlasy
Hany Maciuchové, Viktora Preisse, Petra Štěpánka, Zdeňka Ornesta, Jiřího Holého a Jiřího Adamíry.

Jan Neruda, jak jej neznáme.....

18 15.11.2024

Já jsem opravdu Reese Witherspoonovou podceňovala.
Asi je to tím, že se nedívám moc na televizi, kde dávají většinou slaboduché filmy a seriály plné plytkých a vulgárních dialogů.
V Jarmarku marnosti byla v roli Becky Sharpové naprosto jedinečná. Zlatokopek u nás máme dost a dost, tak můžeme srovnávat.

Knihu jsem četla kdysi dávno, ale vše krásně zpracoval ve svém komentáři marlowe.

Jako kdyby pan Thackeray kritizoval dnešní společnost, těžko uvěřit, že se děj odehrává už v první polovině devatenáctého století.

Nic se nezměnilo.

Svědky Jarmarku marnosti jsme denně.
Šplhání po společenském žebříčku je prioritou všech "celebrit", a to za každou cenu.
Všichni si chtějí vše jen užít ( i sportovci, kteří jedou na Olympiádu), lidé jsou hodnoceni podle značkového oblečení a výše konta, ženy odhalují svá poprsí řádně vycpaná implantáty, snaží se dostat na "výsluní" a uhranout nějakého milionáře/fotbalistu......
Normálni úpadek všech morálních hodnot, kterému davy tleskají.

Nechápu tak nízké hodnocení, tohle je věrný obraz naší současnosti.

PS: Nepřipomíná vám to pád Římské říše?

18 15.11.2024

Hnusné počasí, teplota = ležet v posteli a pustit si nějaký film.
Konečně jsem tedy sáhla po Sedmilhářkách, chystala jsem se na ně už dlouho.
Ale až včera nastal ten správný čas na shledání.
Myslela jsem si, že příběh bude romantika odehrávající se v krásném prostředí, luxusních domech s vynikajícími herečkami v rolích prominentních krásek.
Nemohla jsem se víc mýlit.
Bylo to SKVĚLÉ.

Od samého začátku víme, že byl někdo zavražděn, ale až do poslední chvíle nevíme kdo.
Já osobně měla dva kandidáty, kterým bych to docela přála.

Zvědavá, přátelská Madeline ( nikdy jsem neviděla tak skvostně hrát Reese Witherspoon),
Tajemná Celeste ( Nicole Kidman , jako vždy úžasná),
Tichá a smutná samoživitelka Jane ( Shailene Woodley),
Věčně ve stresu Renata ( Laura Derm),
v souladu s přírodou žijící Bonnie ( Zoe Kravitz).
Nebudu prozrazovat děj, ale jsme zde svědky toho, jak se hroutí život všem přítelkyním.
Ujišťuje vás, že se nebudete nudit ani minutu.
A což teprve, když na scénu přijde Meryl Streep, to je o infarkt.

Doporučuji všemi hvězdami a děkuji paní Moriarty za krásný zážitek.

20 15.11.2024

Ano,
stejně jako miluji opery, miluji i heavy metal ( Metallica, Iron Maiden, Rammstein, Linkin park a Exogenesis Symphony od Muse doporučuji každému, a vůbec, je jich mnoho).
Dnes ráno v koupelně Apache od The Shadows, prima start.

Ale: PINK FLOYD a David Gilmour, to je už mnoho let moje srdcovka.

V roce 1994 na Strahově....kdo nezažil, nepochopí.
Ani jsem snad nedýchala, protože to, co se před námi odehrávalo, bylo neuvěřitelné.....
Shine On You Crazy Diamond a výbuch barev...
Zazněly tehdy všechny mé milované skladby: One Of These Days, Time ( budíky určitě vzbudily celou Prahu), Wish You Were Here ( božské), Money s ohlušujícím zvukem kasy, High Hopes a já už si je všechny nepamatuji.

V závěru koncertu naprosté blaho: Comfortably Numb v psychedelickém spektru barev a v přídavku Run Like Hell.
Tak na tohle se nedá zapomenout i když jsem se naprosto vyčerpaná sotva dopotácela domů ( a to jsem zapřisáhlý abstinent).
Míří na můj Olymp.

Nikdy bych nevěřila, že se dá takhle podlehnou atmosféře plné barev a hudby.

17 13.11.2024

Puccini je jedním z bohů mého soukromého Olympu.
Škoda, že ke svému komentáři nemohu pustit i audio....
Jako neumětel mohu jen s úžasem obdivovat mistry slova, štětce a not.
Dnes tedy o hudbě...

Miluji operu Bohéma, na YouTube ji najdete zfilmovanou s Annou Netrebko a Rolandem Villazónem - božské.
A pak to přijde...

Madame Butterfly v plné kráse, nafilmovaná v Nagasaki ( 1995) v domečku nad přístavem odkud Cio-Cio-san vyhlíží bilou loď proradného Pinkertona...
Nádherné je intermezzo s dokumentárními filmy tehdejšího Japonska...na to se vždycky moc těším a pouštím opakovaně.
A čínská operní pěvkyně Ying Huang ..vyčerpala bych všechna přídavná jména, příslovce a citoslovce.

Ve Státní Opeře jsem se chtěla ve 2. řadě na balkóně zaposlouchat do hudby, ale před námi seděli mladí Italové a s nohama v Martenskách položenýma na zábradlí se živě bavili....
A uvaděč jen krčil rameny....

Nebudu zde mluvit o Pucciniho životopisu, jsou to snadno dohledatelné informace, ale hudbu?
Musíte si ji prožít každý sám.

PS: Kolik asi potomků lidiček zachycených v dokumentu zahynulo při výbuchu atomové bomby?
Odpověď nechci znát.

17 13.11.2024

Miluji Oskara Wildea a kniha Obraz Doriana Graye byla v mládí moje první schůzka s autorem.
Byla pro mě tehdy úžasná a děsivá, něco, s čím jsem se do té doby nesetkala.
Později jsem četla knihu pana Balzaca Šagrénová kůže, téma je podobné.

Viděla jsem Wildeovy divadelní hry a četla všechny jeho knihy, moc se mi líbil Zločin lorda Arthura Savila, Zápisky ze žaláře, Strašidlo cantervillské a Pohádky.
Ale na Obraz Doriana Graye vzpomínám s nostalgií jako na svou první lásku.

Dnes si mohu jen představit, jak by asi vypadal můj portrét se všemi prohřešky, deziluzemi, ztrátami a vším co život přináší.
Viktoriánskou společnost nesoudím, nesoudím ani Dorianův pád až na dno.

Vždyť i my jsme svědky toho, co dokážou dnes provádět "vyvolení" za zhůvěřilosti a na rozdíl od Doriana za své řádění nezaplatí......

26 12.11.2024

Kouzelné čtení je úžasný dětský vzdělávací program.
Jedinou větší investicí je nákup Albi tužky, ale pak už máte dveře do albisvěta otevřené.
A že je z čeho vybírat.
Děti tohle hraní/získávání vědomostí moc baví.
My jsme začali před lety Zpívánkami, pohádkami a zvířaty.
Angličtina je výborná a teď přijde Atlas světa a Vesmír.
Doporučuji všem rodičům a prarodičům, děti baví hlavně to, že si mohou vybírat pouhým ťuknutím na obrázek.
Z tohohle projektu by měl pan Komenský radost, je to opravdu škola hrou.

PS: Píšu to sem hlavně proto, že vnučka po návštěvě výstavy poprvé zvedla hlavu ke hvězdám a zajímá ji proč a jakto že....tak najde odpovědi ( a my také).

19 12.11.2024

Byla bych bezcitná, kdybych se zmínila o téhle kráse všech krás jen jednou větou ve včerejším komentáři k Šťastnému princi.

" Říkala, že by si se mnou zatančila, kdybych jí přinesl červené růže".........

....." Konečně opravdový milenec"!" řekl si slavík. Noc co noc o něm zpívám ačkoli jsem ho zatím nepoznal, noc co noc o něm vyprávím hvězdám - a teprve teď ho vidím.
Vlasy má tmavé jako květy hyacintu a rty rudé jako ta růže, po které touží; ale vášní mu pobledla tvář, že je jako ze slonoviny, a na čelo mu vtiskl pečeť žal..............

" Smrt je vysoká cena za jednu červenou růži," zabědoval slavík. " Život je každému velice drahý. Jenže láska je víc než život, a co je srdce ptačí ve srovnání se srdcem člověka?"........

Děkuji pane Wilde...

Přečtěte si nebo zhlédněte animovaný film, kde je vypravěčem pan Cupák.

23 12.11.2024

Z pohádky do pohádky....
Chtěla jsem dnes psát komentář ke knize Oscara Wildea Obraz Doriana Graye, ale když jsem jí hledala v knihovně, našla jsem i tyhle pohádky.
A musela si je po letech přečíst.

Šťastný princ a malý vlaštováček..

Vysoko nad městem stála na vysokém sloupu socha Šťastného prince.......
"Když jsem byl živ a měl jsem lidské srdce, to jsem ještě nevěděl, co to jsou slzy, protože jsem žil v paláci, kam nemá přístup zármutek.......
a jsou- li radovánky štěstím, pak jsem dozajista šťastný byl.
A teď, co jsem mrtev, stojím tady nahoře, tak vysoko, že vidím všechnu hanebnost a bídu svého města a ačkoli mám srdce ulité z olova, nemohu se ubránit pláči".

A závěr?
" Přines mi nejcennější věci z toho města" přikázal Bůh jednomu svému andělovi; a anděl mu přinesl to olověné srdce a toho mrtvého ptáčka.

Všem doporučuji.
I nad pohádkou Slavík a růže vám bude pukat srdce.
Ale krásně.
"

21 11.11.2024

Jako hodně malá holčička jsem byla u sousedky na " dračkách". Několik starších žen u velkého dřevěného stolu dralo husí peří. My děti jsme nesměly běhat, abychom nevířily lehounké chomáčky odraného peří, tak jsme seděly na lavici s hrnkem čaje a koblihami a ani nedutaly.
A aby nás babičky udržely v klidu, vyprávěly všemožné příběhy....a drbaly.
Nezapomenutelné...

Píšu to pravě sem proto, že z takovýchhle vyprávění čerpal inspiraci pan Erben při psaní pohádek, písniček a říkadel.

Tuhle pohádkovou knihu pana Erbena s ilustracemi pana Lady jsem milovala jako dítě já, moje děti a dnes i vnučky.

Pohádky pana Erbena jsme všichni viděli i v mnoha různě zpracovaných filmech, tv inscenacích a pohádkové bytosti z tohoto světa se staly nedílnou součástí našich životů.
A určitě si nejdou misto v srdcích dětí i v dalších generacích.
Jsou totiž nesmrtelné.
A nádherné.

18 11.11.2024