Zimní včely
Norbert Scheuer
Děj románu Zimní včely se odehrává v posledních měsících druhé světové války. Příběh sledujeme prostřednictvím deníkových záznamů hlavního protagonisty Egidia Arimonda, suspendovaného gymnaziálního učitele latiny a dějepisu, který žije osaměle v městečku Kali nedaleko hranice s Belgií. Jeho hlavní zálibou a v podstatě jediným zdrojem příjmů je včelařství, ve společnosti včel tráví dlouhé hodiny. Deník začíná dnem, kdy se nedaleko městečka zřítí americké letadlo a vojenská hlídka zjistí, že jeden člen posádky pád nejspíše přežil a skrývá se v okolí. Kvůli pátrání po uprchlém letci do oblasti dorazí početné posily a obyvatelé městečka jsou nuceni vypořádat se s fanatickými stoupenci nacistického režimu. Arimond, jenž byl kvůli epilepsii osvobozen do branné povinnosti, využívá nepřítomnosti většiny mužů svého věku, povolaných na frontu, a svádí jednu vdanou ženu za druhou. Stále se však nad ním vznáší hrozba eutanazie, před kterou ho chrání bratr Alfons, letecké eso luftwaffe. Před světem i svými nejbližšími skrývá Arimond tajemství: svých znalostí krajiny využívá k tomu, aby pomohl pronásledovaným Židům uprchnout do Belgie. A přestože si za své služby nechává zaplatit, neváhá v případě potřeby učinit více, než k čemu je nepsanou dohodou zavázán. Román zároveň ukazuje, jak fatálně dokáže totalitní minulost ovlivnit život i v znovuzískané svobodě. Knihu doprovodil černobílými ilustracemi válečných letounů autorův syn Erasmus.... celý text
Přidat komentář
Tato kniha ležela dlouho na mém Wish listu, Ježíšek donesl a přečteno jest!
Kdo jsou zimní včely, proč vlastně existují a dá se brz nich žít? A nejsme i my v určitých situacích takovými zimními včelami?
Bylo to skvělé.. Sladké i trpké najednou.
Poutavé vyprávění o velmi statečném člověku.
Včely a letadla..
1944-1945 možná ty nejtěžší roky, válka pomalu ale jistě spěje ke konci, ale stále kolem sebe kouše a škrábe, zabíjí a drtí.. Egidius Arimond se stará o své včely, pomáhá uprchlíkům přes hranice a snaží se přežít ačkoliv je značně nemocný, jeho bratr Alfons je válečný pilot.
Léky se obstarávají velmi, velmi složitě. Egidius totiž trpí epilepsií, nikdo se to nesmí dozvědět - takoví lidé jsou pro říši odpad a patří zlikvidovat...a ti co to ví, ho trpí možná kvůli bratrovi - válečnému hrdinovi..nebo proto, že je výborný včelař? Nebo jen už nezbyli zadní závistiví muži kteří by ho udali.
Léky dochází, záchvaty se stále stupňují a jediné, co ho drží při životě jsou včely a překládání úryvků ze života Ambrosia, mnicha, z 15 nebo 16. století , který byl exkomunikován kvůli poměru se ženou, tak založil rodinu a včelstva, kterýchžto jsou Egidius a jeho včely potomky..
Spousty informací o včelkách, skvělé kresby a info popisy letadel a příběh, který vás nenechá chladnými.. obzvláště ten konec..
Dala bych klidně 5/5, ale je pravda, že je tam pár věcí, které ke skutečnému příběhu trochu nesedí, takže dávám 4,5/ 5
,, Včera dopadlo několik bomb na hřbitov; nebožtíky to vymrštilo z hrobů a v čerstvě vyhloubených kráterech pohřbilo podruhé. ,,
,,Úkolem právě žijících zimních včel je ohřívat, chránit a krmit larvy nové generace, která přijde na jaře, a zajistit tak přežití celého včelstva. ,,
Téma knížky bylo zajímavé a příběh pěkně odsýpal. Nemohu ale dát všechny hvězdy, protože v textu byla spousta faktografických chyb, které přímo zasahovaly do věrohodnosti děje. Zejména nakukování do rozsvícených oken domu milenky, přičemž v celém Německu platila striktní nařízení o zatemnění. Stejně tak jednou bylo hlavnímu hrdinovi důkladně kontrolováno rádio a následně si na něm naladil vysílání BBC. Pak byla v knize spousta faktografických vojenských chyb, ale nevím, zda jdou za autorem, nebo za překladatelkou, např. bratr Alfons byl vyznamenán za dosažení více než 100 sestřelů a přitom létal na bombardéru, těžká protiletadlová děla nebyla čtyřčata, v příběhu k roku 1944 byla uváděna letadla (britská i francouzská), která již byla dávno v propadle dějin, na západní frontě žádná sovětská letadla nelétala, atd., atd. Stejně tak nevím, co si mám myslet o převádění Židů přes německé hranice do Němci okupované Belgie, to mi nějak nedává smysl, nebo utajená cesta do belgických Malméd (cca 55 km tam a 55 km zpět). Rád bych dal víc, ale končím na 3,5 hvězdy.
A ještě jedna věc sráží dojem z knížky: absolutně odfláknutá redakční práce nakladatelství. V oficiálně koupené e-knize jsou spousty překlepů, vypadených částí slov a zkomolenin.
(SPOILER)
Krásná kniha....Pán přežil válku, epilepsii skoro bez léčby...držely ho nad vodou jeho včelky...
bojoval za přežití jako ty včely...
Převáděl židy...
Jeho psa, koně i jeho samého zabila mina ...německá mina
Tento příběh se opravdu stal ...a jsem moc ráda, že nezůstane
zapomenut.
Moc děkuji za knihu p. Scheuere
Musím říct, že Zimní včely jsou velice dobrým románem z doby druhé světové války. Navíc je kniha psaná nádherným poetickým jazykem. Dostává čestné místo v mé knihovně.
Příběh knihy Zimní včely jsem ocenila vlastně až po dočtení. Je to hluboce promyšlené a dojemné, ale jazyk, kterým je to psané je na mě až příliš lyrický a poetický, což samozřejmě může být pro jiné čtenáře naopak výhodou.
V knize je hodně metafor, symbolů a obrazného vyjadřování, především z včelí tématikou, to se mi líbilo hodně a je to opravdu hodně zajímavé.
Nejvíc si ale cením přiblížení psychologie hlavní postavy, která je motivovaná vlastním zhoršujícím zdravotním stavem překračovat tehdejší zákony a vystavovat se smrtelnému nebezpečí.
Není to asi knížka pro nevyzrálé čtenáře, ale je opravdu krásná a hluboká.
Audiokniha.
Spočiatku ma knižka bližšie nezaujala, prišla mi mdlá a monotónna. Pritom knihy písané formou denníkových záznamov vyhľadávam. Myslím, že tomu nepomohlo ani prerozprávanie prostredníctvom audioknihy. Najväčší zážitok mi poskytol vhľad do života včelstiev.
Postupne sa však dej krásne rozvinul. Odohráva sa v nemeckom mestečku v blízkosti belgických hraníc na konci 2. svetovej vojny.
Osobné peklo včelára Egidiusa Arimonda, postihnutého epilepsiou, sa prelína s obludným systémom nacistického Nemecka, zmietajúceho sa v predsmrtnom kŕči.
Záver knižky silný. Stále nad ním rozmýšľam a je mi z toho smutno.
Odporúčam.
"Zimní včely brzy uhynou, vypadají uboze. V dlouhých mrazivých měsících se vydaly ze všech svých sil; plahočily se ve prospěch společenství a jejich drobná tělíčka už jsou celá olysalá, křidélka opotřebovaná a zpřelámaná. Sestry je vyhodí z úlu, sezobnou je kosi a sojky. Letní včely, které přijdou po nich, jsou o něco silnější a mají lesklé hnědé chloupky, na rozdíl od svých sester žijí však jen čtyři týdny."
"Jsou dny, kdy není nic, prostě nic; včely, uléhají jedna ke druhé, hřejí se a spí v mé hlavě, a já jsem celou dobu přímo mezi nimi."
Pěkné a pěkně smutné. Obě příběhové roviny, současná a historická, mají mnoho co říct. Egidius je v mnohém sympatická postava, bavilo mě jeho výsadní postavení v obci. A nemyslím tím včelaření ani převaděčství.
Jsem na rozpacích 3 nebo 4? Tři je málo, čtyři moc. Za mě zajímavý příběh, dobře napsaný, forma zápisků s datumy byla fajn. Přehledná. Ale něco tomu chybělo. Dost těžko jsem se textem prokousávala. A překlady z latiny my vadily nejvíce. Za sebe doporučovat nebudu. Je to asi o každém zvlášť, jak komu sedne.
Úžasná kniha. Silný příběh. Mnohovrstevnatý. Jistým způsobem mi to připomíná Zlodějku knih: nahlížení na válku pozoruhodným úhlem pohledu. Krásný literární jazyk. Hluboce se mě tato kniha dotkla.
Zimní včely zajišťují přežití roje přes zimu, pak umírají. Tak je symbolicky nastaven tento deníkový román. Snad jedna z mála knih, která se zabývá životem Němců na konci války. Ten včelař je outsider stižený epilepsií, z hlediska rasové čistoty tedy určen k likvidaci. I když se snaží přežít, válka ho nakonec stejně dostihne. Napsáno podle zápisků skutečného člověka, který získával peníze na léky převáděním Židů do Belgie. Ovšem jeho předkové byli též včelaři, tato linie vede až do XV. století.
Tato kniha vám toho o včelách i lidech řekne mnohem víc, než eko-román Historie včel, který je podezřele tendenční.
Velmi čtivá kniha dle skutečných událostí a zase trochu jiný pohled na 2. světovou válku
Něco málo tomu chybí aby to bylo na 5*, ale rozhodně doporučuji ke čtení
Všichni známe tento konflikt převážně z pohledu vojáků, ale z pohledu tohoto statečného učence a včelaře, máte na nejhorší konflikt v dějinách lidstva ihned jinačí názor..
Moc hezky zpracované téma konce války.
Poslední měsíce trávíme s Egidiem a jeho včelami. Ty jeho deníkové zápisy jsou plné lásky k včelám, kraji a ženám, které mu podléhají. Ze záznamů je cítit strach o bratra, z nemoci, která ho sužuje i naděje v blížící se mír.
Emočne silná kniha s nevšednou formou rozprávania, taká zvláštna oslava života, i nádeje, ľudskej nezlomnosti a zároveň o krehkosti nášho bytia. Silné posolstvo v podobe hlboko ľudského príbehu, ozvláštneného vlastným príbehom včiel s úžasne vystihnutou atmosférou. Užíval som si to po dúškoch a je to hlboký zážitok aj vďaka skvele zvládnutému prekladu. Jednoznačných 5 hviezdičiek, bez debaty.
Krásná forma, kvituju, že je vyprávěn příběh tímto stylem. Moc jsem si čtení užila, i když to bylo smutné.
Velice kvalitní kousek čtiva:)