Zimní včely
Norbert Scheuer
Děj románu Zimní včely se odehrává v posledních měsících druhé světové války. Příběh sledujeme prostřednictvím deníkových záznamů hlavního protagonisty Egidia Arimonda, suspendovaného gymnaziálního učitele latiny a dějepisu, který žije osaměle v městečku Kali nedaleko hranice s Belgií. Jeho hlavní zálibou a v podstatě jediným zdrojem příjmů je včelařství, ve společnosti včel tráví dlouhé hodiny. Deník začíná dnem, kdy se nedaleko městečka zřítí americké letadlo a vojenská hlídka zjistí, že jeden člen posádky pád nejspíše přežil a skrývá se v okolí. Kvůli pátrání po uprchlém letci do oblasti dorazí početné posily a obyvatelé městečka jsou nuceni vypořádat se s fanatickými stoupenci nacistického režimu. Arimond, jenž byl kvůli epilepsii osvobozen do branné povinnosti, využívá nepřítomnosti většiny mužů svého věku, povolaných na frontu, a svádí jednu vdanou ženu za druhou. Stále se však nad ním vznáší hrozba eutanazie, před kterou ho chrání bratr Alfons, letecké eso luftwaffe. Před světem i svými nejbližšími skrývá Arimond tajemství: svých znalostí krajiny využívá k tomu, aby pomohl pronásledovaným Židům uprchnout do Belgie. A přestože si za své služby nechává zaplatit, neváhá v případě potřeby učinit více, než k čemu je nepsanou dohodou zavázán. Román zároveň ukazuje, jak fatálně dokáže totalitní minulost ovlivnit život i v znovuzískané svobodě. Knihu doprovodil černobílými ilustracemi válečných letounů autorův syn Erasmus.... celý text
Přidat komentář
Audiokniha.
Spočiatku ma knižka bližšie nezaujala, prišla mi mdlá a monotónna. Pritom knihy písané formou denníkových záznamov vyhľadávam. Myslím, že tomu nepomohlo ani prerozprávanie prostredníctvom audioknihy. Najväčší zážitok mi poskytol vhľad do života včelstiev.
Postupne sa však dej krásne rozvinul. Odohráva sa v nemeckom mestečku v blízkosti belgických hraníc na konci 2. svetovej vojny.
Osobné peklo včelára Egidiusa Arimonda, postihnutého epilepsiou, sa prelína s obludným systémom nacistického Nemecka, zmietajúceho sa v predsmrtnom kŕči.
Záver knižky silný. Stále nad ním rozmýšľam a je mi z toho smutno.
Odporúčam.
"Zimní včely brzy uhynou, vypadají uboze. V dlouhých mrazivých měsících se vydaly ze všech svých sil; plahočily se ve prospěch společenství a jejich drobná tělíčka už jsou celá olysalá, křidélka opotřebovaná a zpřelámaná. Sestry je vyhodí z úlu, sezobnou je kosi a sojky. Letní včely, které přijdou po nich, jsou o něco silnější a mají lesklé hnědé chloupky, na rozdíl od svých sester žijí však jen čtyři týdny."
"Jsou dny, kdy není nic, prostě nic; včely, uléhají jedna ke druhé, hřejí se a spí v mé hlavě, a já jsem celou dobu přímo mezi nimi."
Pěkné a pěkně smutné. Obě příběhové roviny, současná a historická, mají mnoho co říct. Egidius je v mnohém sympatická postava, bavilo mě jeho výsadní postavení v obci. A nemyslím tím včelaření ani převaděčství.
Jsem na rozpacích 3 nebo 4? Tři je málo, čtyři moc. Za mě zajímavý příběh, dobře napsaný, forma zápisků s datumy byla fajn. Přehledná. Ale něco tomu chybělo. Dost těžko jsem se textem prokousávala. A překlady z latiny my vadily nejvíce. Za sebe doporučovat nebudu. Je to asi o každém zvlášť, jak komu sedne.
Úžasná kniha. Silný příběh. Mnohovrstevnatý. Jistým způsobem mi to připomíná Zlodějku knih: nahlížení na válku pozoruhodným úhlem pohledu. Krásný literární jazyk. Hluboce se mě tato kniha dotkla.
Zimní včely zajišťují přežití roje přes zimu, pak umírají. Tak je symbolicky nastaven tento deníkový román. Snad jedna z mála knih, která se zabývá životem Němců na konci války. Ten včelař je outsider stižený epilepsií, z hlediska rasové čistoty tedy určen k likvidaci. I když se snaží přežít, válka ho nakonec stejně dostihne. Napsáno podle zápisků skutečného člověka, který získával peníze na léky převáděním Židů do Belgie. Ovšem jeho předkové byli též včelaři, tato linie vede až do XV. století.
Tato kniha vám toho o včelách i lidech řekne mnohem víc, než eko-román Historie včel, který je podezřele tendenční.
Velmi čtivá kniha dle skutečných událostí a zase trochu jiný pohled na 2. světovou válku
Něco málo tomu chybí aby to bylo na 5*, ale rozhodně doporučuji ke čtení
Všichni známe tento konflikt převážně z pohledu vojáků, ale z pohledu tohoto statečného učence a včelaře, máte na nejhorší konflikt v dějinách lidstva ihned jinačí názor..
Moc hezky zpracované téma konce války.
Poslední měsíce trávíme s Egidiem a jeho včelami. Ty jeho deníkové zápisy jsou plné lásky k včelám, kraji a ženám, které mu podléhají. Ze záznamů je cítit strach o bratra, z nemoci, která ho sužuje i naděje v blížící se mír.
Emočne silná kniha s nevšednou formou rozprávania, taká zvláštna oslava života, i nádeje, ľudskej nezlomnosti a zároveň o krehkosti nášho bytia. Silné posolstvo v podobe hlboko ľudského príbehu, ozvláštneného vlastným príbehom včiel s úžasne vystihnutou atmosférou. Užíval som si to po dúškoch a je to hlboký zážitok aj vďaka skvele zvládnutému prekladu. Jednoznačných 5 hviezdičiek, bez debaty.
Krásná forma, kvituju, že je vyprávěn příběh tímto stylem. Moc jsem si čtení užila, i když to bylo smutné.
Skvělá kniha, vzpomněl jsem si na dědečka a pradědečka, kteří včelařili a nechali nám na zahradě včelín. Tedy nechali nám ho soudruzi. Ti jednou přišli a řekli, ať je včelín na střeše označen bílým křížem, aby se práškovací letadlo místu vyhnulo. Dopadlo to jako vždy, práškovací letadlo vzalo včelín útokem a o všechny včely jsme přišli. A tak nám soudruzi včelín zanechali.
Tato krásná kniha, tento krásný román o včelách vypráví poutavý příběh epileptického včelaře, který v době války zachraňuje Židy a ve starých spisech pátrá po svém benediktinském předkovi.. Zároveň však odkrývá obrovský kontrast dvou světů - po miliony let se utvářejícího harmonického společenství včel, dokonalého, zařízeného "tím nejlepším způsobem s ohledem na přežití a blaho celku" a reálného barbarského světa vypravěče v posledních měsících války... Útěcha z tohoto poznání se nachází opět u včel..
Příběh se odehrává v posledních letech 2. světové války. Hlavní hrdina je vícevrstevnatá postava, s tak lidským představitelem jsem se v knize dlouho nepotkala. Není ani dobrý, ani zlý, je to prostě člověk v celé své šíři, s problémy i soucitem. Ze začátku mi dělal problém deníkový formát, který byl ale na konci vysvětlen. Postupně jsem se do knihy dokázala začíst lépe, ale asi mi chyběl více plynoucí příběh, bylo to hodně odskákané. Nic to ovšem nemění na poutavosti celého příběhu. Knihu můžu vřele doporučit.
Příběh byl moc pěkný, podle skutečného osudu. Odehrává se v době 2. Světové války, hlavní hrdina bojující s epilepsií, na hraně toho, že by měl zlikvidován pro tuto nemoc. Pomáhá prchajícím židům, tím finančně pomáhá i sobě. Má komplikovaný vztah se ženami. Jako bonus spousta detailů ze života včel.
Příběh knihy Zimní včely jsem ocenila vlastně až po dočtení. Je to hluboce promyšlené a dojemné, ale jazyk, kterým je to psané je na mě až příliš lyrický a poetický, což samozřejmě může být pro jiné čtenáře naopak výhodou.
V knize je hodně metafor, symbolů a obrazného vyjadřování, především z včelí tématikou, to se mi líbilo hodně a je to opravdu hodně zajímavé.
Nejvíc si ale cením přiblížení psychologie hlavní postavy, která je motivovaná vlastním zhoršujícím zdravotním stavem překračovat tehdejší zákony a vystavovat se smrtelnému nebezpečí.
Není to asi knížka pro nevyzrálé čtenáře, ale je opravdu krásná a hluboká.