Žít a přežít

20.08.2023

Výborné. Životopis, křížený s motivační příručkou, s úvahy o životě, o smyslu horolezení, o tom, o povaze času, o morálce a etice, o sportu, ale i lezení jako umění a s úvodem do dějin alpinismu. Sled obrazů a vzpomínek na dané téma. Po neskutečně nudném životopisu Adama Ondry, který jsem bohužel taky nedávno četl, a podobně motivačním, ale neskutečně plným falešné skromnosti Astronautova průvodce životem na Zemi, je tohle je pramen svěží horské vody. Vím, že mě za to někteří lidé tady ukamenují, ale místy jsem si vzpomínal na Saint-Exupéryho. Není to ani zdaleka až tak filozofické a obrazoborecké, ale přece ty autobiografické prvky, které nutně vedou k úvahám mnohem hlubším, mají podobné kořeny.

18.08.2023

Poslouchala jsem jako audio v rozhlase. Kniha mě oslovila. Ráda čtu o přírodě, o nekonečných výškách hor, o nekonečně hlubokých údolích, o proměnách počasí a drsném životě v horách. Pasáž o dětství autora jsem poslouchala nejméně 3x. Zaujala mě v ní především maminka, která svých 9 dětí (z toho 8 kluků) dokázala náležitě navnímat a která si o všech svých dětech vedla poznámky, které jim při odchodu z domova věnovala. "Nemá rád nespravedlnost" stálo velkými písmeny mezi charakteristikou malého Reinholda. Zajímavé vyprávění, nad něčím jsem dlouhé minuty přemýšlela, naopak některé pasáže jsem vnímala jako informativní, zvláště ty, které jsou věcí názoru a svědomí samotného autora.

13.08.2023

Tohle bylo takové milé seznámení s Reinholdem Messnerem. Všehochuť. Spoustu naťuknutých témat od začátku do konce života proložených úvahami nad lidským bytím. Když vidím množství Reinholdem napsaných knih (:D), uvažuji, že toto mělo být takové shrnutí či ochutnávka toho, co dříve (či poté) rozebírá v jednotlivých knihách. Styl se mi líbil, se spoustou řečených věcí souzním, takže je možné, že se pustím i do nějaké další. :) Za mě 3,5 hvězdy, zde zaokrouhluji na 4.

20.04.2020

S Messnerem jsem tak trochu naladěn na stejnou notu, asi proto ho rád čtu. V této knize shrnuje svůj život, doplňuje ho příběhy, které prožil, přidává své myšlenky a názory (nejen na horolezectví, ale i na politiku, přírodu, na lidstvo, na člověka jako jedince...), občas rýpe do starých ran. Něco se čte dobře, něco trochu hůře, není to četba na jedno odpoledne, chce to se soustředit a taky se zamýšlet.
Poznámka k provedení knihy - pár textových chyb se najde, ale není to tak hrozné. Vadila mi ale podivná sazba, kdy za tečkou na konci věty nebo i za čárkou v souvětí byla často příliš malá mezera.
Celkově 70-75%, 20. 4. 2020.

29.10.2017

Moje první knížka, co jsem si od R. Messnera přečetl.
Mám rád filosofii a lidi, co ve svém životě šli svou vlastní cestou.
Mně se tato knížka líbila velmi moc a s některými názory jsem souzněl.
Hory miluju, ale hlavně pro ten únik od civilizace a že člověk je v horách sám za sebe a intenzivněji vnímá svůj život. Nejsem také zastánce masové horské turistiky a toho že po horách dnes leze téměř každý druhý - už to není o individualismu, ale dost o trendu (a taky to že je člověk několikrát jištěný a leze po již připravené trase už je trochu jinde od tradičního alpinismu).
Minulý rok jsem byl v horách v Himalájích (jen výšlap do základního tábora Annapurny) a bylo velmi příjemné si číst, jak se dost jeho příběhů odehrávalo na místech, od kterých jsem nebyl daleko.
Messnera si jako člověka velice vážím a v této knize se člověk může snadno přiblížit jeho životním názorům, kterým se dopracoval svým životem za hranicemi normálnosti a stádnosti.

A ještě jak se pořád omýlá jeho zesnulý bratr, tak si myslím, že je to čistě věcí Reinholda M. (vnímám to tak, že trpkost při vzpomínce na jeho smrt v sobě hluboko stále nosí a do konce svého života nosit bude).
Nad 6000 m.n.m začíná tzv. zóna smrti a tam už jde každý sám za sebe. Není čas na hrdinství, když člověk sám je tak blízko své smrti. Chtělo by to, aby všichni ti, co mu to kategoricky vyčítají (že ho tam nechal), se ocitli přesně v jeho situaci, ve které tehdy byl a myslím si, že spousta z těch kritiků by na to začalo koukat jinak.

24.06.2017

Příběhy od Reinholda si přečtu vždy rád, i když nikdy nepochopím jeho chování při smrti jeho bratra.

21.02.2017

Jedna z jeho nejlepších knih, odhaluje své myšlenky a pocity, úspěchy i neúspěchy, svoji filozofii. Hezky poutavě psáno, chronologicky, člověk se může dozvědět zajímavosti z jeho soukromého i profesního života.

11.01.2016

Bohužel jsem se do knihy nedokázala vůbec začíst. Hodně jsem se musela nutit, abych knihu vůbec dočetla. Velmi často se jeho názory a myšlenky opakují a jsou opletené velkou nicneříkající omáčkou. Jedinou část knihy, kterou jsem si užila, byly kapitoly, kdy popisoval své zážitky z cest.