Žítkovské čarování
Jiří Jilík
Vydejte se spolu s námi po stopách lidové magie v Bílých Karpatech, nahlédněte do skutečného života žítkovských bohyň, žen, které uměly pomáhat a poskytovat rady tam, kde člověk pro svoji omezenou zkušenost nevěděl, jak dál. Nahlédněte do dnes již zaniklého fenoménu, jehož kořeny sahají do pradávné minulosti. Knížka je souborným vydáním autorových titulů Žítkovské bohyně (2005) a Žítkovské čarování (2006).... celý text
Přidat komentář
Kniha je v podstatě spojedním dvou dříve vydaných knih Žítkovské bohyně a Žítkovské čarování.
Obě knihy se zabývají fenoménem tzv. žítkovských bohyň, ale každá z trochu jiného pohledu. Knihu tedy nelze hodnotit jako klasickou prózu, ale spíše jako takové nahlédnutí do tradic a magických obřadů, které přežily v oblasti Bílých karpat až do nedávné minulosti resp., které odešly s poslední žítkovskou bohyní.
V první knize (Žítkovské bohyně) se dozvíte něco málo z historie (např. kdy jsou zmíňky o prvních bohyních atd.) a o konkrétních bohyňích a jaké příhody jsou s nimi spojovány. Druhá knihy je spíše soubor příhod a zaříkáváních.
První kniha se mi četla lépe a přišla mi zajímavější. Hodně mne zaujali autorovy osobní setkání s poslední žítkovskou bohyní. Naopak druhá kniha se mi četla o něco hůře. Hlavním důvodem bylo, že plno příběhů bylo převyprávěno v původním nářečí a místy jsem text pořádně nepochopil. V obou knihách mne asi nejvíce pobavilo setkání Aloise Jiráska s bohyní.
Na knize se mi velmi líbilo, že obsahuje řadu fotografií, které dodávají celému vyprávění atmosféru a umožňují čtenáři nahlédnout do historie.
Na závěr bych ještě dodal, že v několika místech se knihy jakoby překrývají tzn. jedná se o stejné příběhy jenom trochu jinak převyprávěné.
Po beletrii na stejné téma byla tato faktografická kniha příjemným počtením, zajímavé informace, otevírá vrátka do tajuplného světa pro nás současníky a znalce místa, o kterém se píše, pomalu mizejícího, pro milovníky skutečné historie lahůdka. Trochu mi vadilo pouze několikeré opakování stejných faktů na různých místech knihy, proto jen čtyři hvězdy.
Knihu jsem si koupila až potom, co jsem přečetla knihu od Tučkové. Kniha mě bavila, líbí se mi, že autor zachoval autenticitu a ponechal příběhy i s původním nářečím.
natrefila jsem na tuto knihu v NeoLuxoru a protože jsem o žítovských bohyních něco málo slyšela a četla (mimo jiné i v knihách Amalie Kutinová Gabra a Málinka), na zkoušku jsem si knihu koupila- je opravdu skvělá, přečetla jsem ji skoro na jeden dech.
Po Žítkovských bohyních od Kateřiny Tučkové, které mě totálně dostaly, jsem se chtěla o bohyních dozvědět ještě něco víc. Trochu zklamání, tato naučná kniha mi moc nových postřehů nepřinesla, ale zároveň je to potvrzení kvalit Tučkové, protože i v beletrii dokázala tohle dosud neznámé téma vyložit opravdu komplexně.
Na to, že se jedná o literaturu faktu, je kniha velmi čtivá a příjemná. Obsahuje spoustu zajímavých informací o tom, jak bohyně žily a bohyňovaly. Pro mě výborná knížka.
Trochu mě zklamalo zpracování. Takové......nemrcouch. Spousta krásných fotografií a spousta dobových textů. Určitě dalo spoustu práce všechno to vyhledat, utřídit a zpracovat, ale na mne to zapůsobilo tak trochu ledabyle a bez šťávy.
Jedinečné a velmi zajímavé téma si zaslouží plný počet hvězdiček, ale jednu odečítám, protože je v knize hodně opakujících se pasáží - bylo by příjemnější přečíst si více nových informací.
Po par strankach odlozeno. Je to historicky popis a fakta, nikoliv beletrie. Zitkovske bohyne od Tuckove mne na tuto knihu nalakaly, ale odlozila jsem ji.
Literatura faktu, zajímavá a čtivá. Některé motivy upomínají na Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové, ale tady je to bez přikrášlení, tak, jak to skutečně bylo. Občas se člověk musí trochu namáhat, aby rozluštil text v dialektu, ale to určitě patří k věci. Škoda, veliká škoda, že všechny ty tradice čarování, „bohování“, už zmizely nenávratně za oponou času.
Knihou jsem byla zklamaná a nedočetla jsem ji. Je plná posbíraného bohatého materiálu o bohyních, ale bohužel nezprostředkovaného příliš čtivě. Knihu jsem odložila asi za polovinou kvůli zbytku knihy napsané více méně v dialektu, kterému jsem ne vždy rozuměla....Bohužel i v první půlce knihy jsem přeskakovala části citací napsaných v dialektu. Autor chtěl zřejmě zachovat autentičnost, ovšem to se stalo na úkor čtivosti.
I mě přivedla ke knize a k tomuto tématu kniha K.Tučkové Žítkovské bohyně. Téma je pro mě velice aktuální, protože se mi zdá, že se svým způsobem "bohyně" mezi nás vracejí v podobě "šamanů a šamanek" - prostě lidí, kteří ví, že to co kolem sebe vidíme je jen zkreslený odraz pravé reality. I bohyně to věděly a proto mohly s tímto odrazem pracovat.. Jsem ráda, že dnes už se tito lidé nepronásledují, ale mnozí začínají chápat, že právě tudy vede cesta k poznání ...
Tahle knížka mě moc bavila. Četla jsem jí trošku s odstupem času po úžasných Žítkovských bohyních od Kateřiny Tučkové, což bylo určitě dobře, páč má posedlost bohyněmi už není tak aktuální. Tím nechci říct, že by mě přestaly zajímat. Pořád mám v plánu výlet na Žítkovou.... chci to zažít :-) Každopádně tato knížka je úplně jiný šálek kávy. Je to dokument, sice bez příběhu, ale úžasně milý a hezky napsaný... Kdo nečetl a téma ho zajímá, určitě doporučuju přečíst .
Moc zajímavá knížka, plná hodnotných fotografií, nedá se srovnávat s Žítkovskými bohyněmi od K.Tučkové, protože to je román, ale tato kniha, plná pravdivých příběhů žítkovských bohyň jakoby doplňovala
a podtrhovala knihu Žítkovské bohyně od K.Tučkové.
http://jirijilik.webnode.com/products/zitkovske-carovani-2005-a-ziitkovske-bohyne-2006-v-jedne-knize/
Naprosto úžasná kniha - příjemná, čtivá a plná informací o žítkovských bohyních, jaký vedly život, s čím se musely potýkat, jak vlastně probíhalo bohyňování, atd. Kniha se skládá ze dvou částí - Žítkovské bohyně a Žítkovské čarování, které obsahuje historky o bohyních. Jen je škoda, že je bohyňování už minulostí a že tradice lidové magie nepokračují dál.
"Náš svět je krásný i tím, že ne všechno v něm je vysvětlené a vysvětlitelné. Kéž by tomu tak bylo co nejdéle." (úryvek z knihy)
„Bohyně sice žily v povědomí Kopanic, ale v zapomenutém ústraní, zrovna tak jako jejich chalupy na stráních kolem Žítkové. Staly se tak trochu špatným svědomím svého kraje – tolikrát přece pomohly, ale ve chvíli, kdy samy potřebovaly pomoci, se jich svět zřekl a nechal je odejít do zapomnění.“ (úryvek z knihy)
I druhá kniha o Žítkovských bohyních má jisté kouzlo, i když ta první mě „očarovala“ přece jen o malinko víc. Je to dáno i tím, že Žítkovské čarování je sbírkou různých příběhů od různých autorů o bohyních, které už se ale objevily i v první knize. Nicméně je tu i několik příběhů nových. Zajímavý je silně skeptický pohled na bohyně faráře Hofera a stejně tak i laskavé články samotného autora a jeho kolegyně o jejich setkání s jednou z bohyní, které se čte s úsměvem na rtech. Opět velmi příjemné a zajímavé čtivo.
Štítky knihy
magie Morava léčitelství čarodějnictví pohané, pohanství etnografie, národopis Bílé Karpaty kopaničáři kulturní historie žítkovské bohyně
Autorovy další knížky
2005 | Žítkovské bohyně |
2013 | Žítkovské čarování |
2003 | Chřiby záhadné a mytické |
2015 | U nás na Slovácku - Od opice k člověku a zase zpátky |
2008 | Jdu Slováckem krásným |
"Vše, co se stává veřejnou informací, se ocitá v prostoru bulvarizace a zbaveno výlučné posvátnosti to ztrácí i neznámou energii přítomnou v magické komunikaci. ... Irma mi řekla, co říci chtěla. Více znát a vědět netřeba."
Škoda, že už není nikdo z přímých potomků, kdo by pokračoval...