Zítra jedeme, synu, pojedeme transportem
Egon Redlich
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14074/zitra-jedeme-synu-pojedeme-transportem-14074.jpg
4
15
15
Deník Egona Redlicha z Terezína 1.1.1942 - 22.10.1944 Sugestivní deník autora internovaného v Terezíně vznikal v letech 1942—1944. Nalezen byl až o čtvrt století později a stal se mimořádným svědectvím lidského utrpení.
Přidat komentář
Velice oceňuji skladbu knihy, práci Miroslava Kryla, výbornou úvodní studii a chronologický přehled...................... Vzácné autentické svědectví. Díky za tyto nálezy. Kéž by nebyly práce a utrpení Egona Redlicha a mnoha dalších nikdy zapomenuta.
Egon Redlich byl zapálený sionista a jedna z nejdůležitějších osob terezínského ghetta. Pracoval v Péči o mládež (Jugendfürsorge), která obstarávala dětské domovy (heimy). V nich byly všechny děti z ghetta do 14 let. Také sestavoval transporty na Východ a celkově se staral o chod ghetta. Jeho deník je velmi cenný, vyšel teprve začátkem devadesátých let. Na překladu hebrejských záznamů spolupracoval vedoucí katedry Ústavu židovských studií HTF UK doc. Bedřich Nosek. Egon se učil moderní hebrejštinu, toužil vycestovat do Palestiny a pracoval v organizacích, které na toto vystěhování připravovali mladé Židy. Z deníkových záznamů si můžeme udělat obrázek o každodenním fungování ghetta, o jeho depresích a rodinné situaci. Žádná další takto významná osoba po sobě deník nezanechala, nebo se jej nepovedlo nalézt. Vzal si ženu, kterou miloval a znal ještě před uvězněním v Terezíně a s tou počali synka. Měl jako prominent svůj pokoj, kde mohli bydlet. Byl na podzim transportován do Osvětimi. Ačkoliv práceschopné muže posílali do pracovních táborů, Egon byl příliš důležitý a věděl příliš mnoho. Byl zavražděn a s ním jeho žena, jeho maličký nevinný syn. V knize je také pár fotek Egona a jeho přítelkyně.
Kniha je velmi cenná a zajímavá, nikoli však nadměrně depresivní. Je to jedinečná příležitost, jak se podívat do hlavy někomu, kdo byl důležitým (ač nechtěným) článkem v nacistickém systematickém vraždění a decimování Židů. Je to také příležitost jak si přečíst myšlenky a touhy někoho, kdo byl o pár měsíců později zaplynován, zavražděn a s kým bylo zacházeno hůř nežli s dobytkem...
Zítra jedeme, synu, pojedeme transportem
Jedno z nejautentičtějších svědectví o životě v ghettu Terezín. Na rozdíl od pamětí, které jeho někdejší nedobrovolní obyvatelé psali s odstupem let, zachycuje každodenní aktuální události v místě, a to v celé bezútěšné a syrové realitě. Zdá se, že pro autora bylo jeho prominentní postavení často dost trudné. Například vyreklamování příbuzného z transportu znamenalo, že jeho místo zaujme někdo jiný, kdo protekci nemá. Neřešitelná situace pro člověka, který chce mít čisté svědomí.