Zítra vyjde slunce
Simona Monyová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/83_/83935/bmid_zitra-vyjde-slunce-J5U-83935.jpg
4
208
208
Román pro ženy odehrávající se částečně před rokem 1989 a později, převážně v Brně. Hlavní hrdinka Hedvika prochází manželskou krizí, ve vztahu setrvává pouze kvůli dítěti. Ke zvratu dochází po manželově uvěznění. Do Hedvičina života vstupuje záhy jiný muž. Po amnestii se manžel vrací domů a Hedvika váhá mezi ním a novým přítelem.... celý text
Přidat komentář
Jedna z prvních knih Simony Monyové. A hned těžké téma domácího násilí. Tato kniha bude patřit k těm méně oblíbeným od autorky zvláště s ohledem na její osud. Měla jsem pocit, že taková smutná témata provázela autorku až v posledních letech její tvorby a života vůbec. Tentokrát to ještě dobře dopadlo. Život jak známo dokáže být ještě krutější...
Přečteno rychle za jeden den, průměr. Stále jsem myslela při čtení na tragické úmrtí autorky. Pravděpodobně měla vždy problém se soužitím s muži což se odráží v mnoha jejích knihách. Silné ženy málokdy narazí na tento typ mužů, protože oni si již záměrně vybírají ženy slabé, zamindrákované a neprůbojné.
Jedna z prvních knih autorky s klasickým tématem.
Musím přiznat, že mě hlavní hrdinka trochu štvala svou nerozhodností ukončit vztah, ale právě takové typy si násilníci vybírají.
Knihu doporučuji.
Knihy od této autorky se čtou samy. Velmi zajímavé téma pro každou dobu - domácí násilí, ze kterého běhá mráz po zádech. Hedvika trpí, jako mnoho týraných žen, vymlouvá se na syna, k vůli němuž nemůže od despotického Richarda odejít. Hlavně trpí ale jejich syn. Tato kniha má však šťastný konec.
Knihu jsem přečetla během pár hodin! Nemohla jsem se dočkat konce, který mě překvapil (přečteno více knih od autorky a vždy byl konec jasný). Fandila jsem Ondřejovi a doufala, že se Hedvika rozhodne správně. :)
přečteno během dvou hodin , nicméně je znát že jde o jednu z ranějších knížek autorky .. ale kdoví jestli už tehdy to nebylo volání o pomoc ..
KOMENTÁŘ OBSAHUJE SPOILERY!!
Jsem opravdu ráda, že po přečtení cca 8 knih od Simony Monyové jsem konečně narazila na jednu, která má šťastný konec. Nicméně vím, že tuhle knížku už znovu číst nebudu. Taky se vám stává, že byste hlavní hrdince nejraději dali přes hubu? To přesně jsem měla s Hedvikou. Jednou by na mě partner vztáhnul ruku, a odcházím. Ona to nedokázala skoro celou knihu, neustále ho omlouval, litovala... I přesto, že ji surově zbil a choval se jak největší hovado, ona se k němu po návratu z vězení vrátila, aby se chudáček náhodou nezasebevraždil. Lidi se jen tak nezmění a s takovým prasetem bych pod jednou střechou nebyla už ani jednu noc. Ondřeje mi bylo akorát tak líto. Vím, co si autorka prožila a jak skončila, ale ty její desítky příběhů o usoužených chudinkach, kterým chlap může sr.. na hlavu, a ony s ním stejně zůstanou ze strachu, aby nebyly samy, uvrhnou čtenáře akorát do deprese a do pocitu, že galantni muži už vymřeli....
Čteno v rámci ČV (kniha odehrávající se v Brně). Útlá jednoduše napsaná knížka s poměrně těžkým tématem domácího násilí. Místy mě docela mrazilo, obzvlášť vzhledem k osudu autorky, bůhví do jaké míry je to autobiografické...naštěstí ten konec je pro hrdinku nadějný, obávám se však, že ve skutečném životě to tak asi ve většině případů podobných žen nefunguje.
Jedna z prvních knih této autorky, a stejně jako Milostná strategie mě ničím extra nezaujala. Přesto si stojí o maličko výš. Každopádně, kdyby Simona Monyová psala dál stejně, jako když psala tyhle dvě knihy, nejspíš by se nikdy nestala tak čtenou a oblíbenou autorkou. Tyto dvě knihy řadím k těm absolutně nejslabším z jejích knih...
Ze začátku jsem se snažila odhadnout, jak to dopadne, a pravda, byla jsem trošku překvapená. Nicméně fuj fuj fuj a s takovými lidmi jako je Richard raději vůbec nepřijít do styku. Člověk by řekl, jak je přehnaný soucit a naivita hlavní hrdinky, ale ze svého okolí bohužel vím, že to může být realitou...
Jedna z knih, kterou člověk přečte během několika málo hodin. Je z ní smutno, i když konči v podstatě šťastně.
Kniha se čte jedna báseň, má spád a problematické vztahové téma. Čtenářům ukazuje na co zbystřit a vyvarovat se... Manimulace, ústupky, úplatky, peníze, vysoké postavení muže, alkohol, doufání že se muž změní, hrubost, pád na dno... Hrdinka knihy nemá nic jednoduché,doufá že se změní, ač je ve vězení nerozvede se. Je strašně hodná, naštěstí je pro ni postava Ondřěje:)
Po knize jsem sáhla na základě čtenářské výzvy 2017, kdy jsem vybírala mezi mamky oblíbenými od Simony (její knížky miluje a i já už jsem některé četla a líbily se mi). Tahle se mi hodila do bodu 20, jelikož první věta začíná otázkou. Takže zdánlivě těžké téma bylo kupodivu jednoduché. :) Knížka se četla sama, jako všechny autorčiny tvorby. Nedokážu se vžít do kůže hlavní hrdinky Hedviky, ale po tom celém "divadle" kolem Richarda, jsem postavu Ondřeje opravdu obdivovala. :D Smutné na tom všem je, že se tohle opravdu kolem nás může dít.
V začátku knihy mi běhal mráz po zádech, když hlavní hrdinka Hedvika pronesla o svém despotickém manželovi: stejně mě jednou zabije. A je smutné, že přesně takový osud čekal na samotnou spisovatelku. Jinak to byla pěkná knížka a hezký, i když místy smutný příběh.
Monyovky miluju, takže i tato kniha mě velice bavila a kniha se četla sama...i když musím říct, že hlavní hrdinka mi připadla od začátku hloupá a naivní....ale tak už to v životě někdy bývá.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2011 |  Srdceboly |
| 2003 |  Tchyně a uzený... |
| 2006 | Sebemilenec |
| 2005 | Krotitelka snů |
| 2011 | Citová divočina |
Viděla jsem kdysi film Sebemilenec a tato kniha je též na téma domácí násílí.Paní spisovatelka svojí bolest psala v knihách to je tam cítit,ale něco mi tam chybělo,aby mi to více vtáhlo do děje... .