Živí a mrtví
Josip Mlakić
Třicetiletý Tomo bojuje na straně Chorvatů v občanské válce po rozpadu Jugoslávie. Jeho jednotka se po zničení velitelství stahuje a musí projít nepřátelským územím. Postup je ale náročný a pro Toma, který zabíjení z duše nesnáší, je opravdovým utrpením. Jak může střílet po neznámém člověku, natožpak po lidech, kteří ještě nedávno byli jeho sousedy, s nimiž se potkával v obchodě? Rozhodnutí, zda opravdu použít zbraň, bude muset záhy udělat na planině jménem Hrobové pole... Třicetiletý Martin patří k jednotce domobranců působící během druhé světové války v Bosně u městečka Horní Vakuf. Velení nad nimi převezme pár ustašovců, jejichž kapitán pro jeden zbytečný úkol a povzbuzení svého ega vede celé mužstvo do záhuby, vstříc partyzánům. Krvavá řež se odehraje na planině, jejíž jméno straší ve snech snad každého vojáka, Hrobové pole... Hrdinové obou příběhů, toho z roku 1993 i toho o padesát let dříve, se během boje dostávají na neznámý hřbitov, kde je kromě hutné mlhy čeká i něco jiného než jen roztodivné náhrobní kameny všech bosenských náboženství. Čtivá válečná novela bosensko-chorvatského spisovatele Josipa Mlakiće přináší českému čtenáři ojedinělý pohled na část jugoslávské války. Je zachycen velkou měrou autobiograficky. „Šlo mi o to ukázat válku jako brutální zlo, a ne jako nějakou hrdinskou epopej. Za tím účelem jsem sáhnul po žánrové formě hororu.“ Autor je považován za nejlepšího chorvatského válečného prozaika. Za svá díla získal několik ocenění a román Živí a mrtví byl taktéž úspěšně zfilmován.... celý text
Literatura světová Horory Válečné
Vydáno: 2015 , GorgonaOriginální název:
Živi i mrtvi, 2002
více info...
Přidat komentář
Zajímavý konec , až poslední tři stránky jsem si ale říkal že to tak nějak bude. Zasaženo do krutého ale zajímavého období...škoda že tak krátká , nebo možná že i dobře.... :-)
Zatím jsem se nesetkal s žádnou knížkou o druhé světové válce v Jugoslávii, ani o občanské válce na začátku 90. let 20. století. Takže jsem byl hodně zvědavý. Kdo čeká nějaké velké válečné události, bude zklamán. Oba časově se prolínající příběhy popisují akce malých, jakoby ztracených, jednotek. Jsou to takové komorní příběhy ukazující nesmyslnost i zmatenost válek. A nejhorší jsou ty občanské. Dal bych čtyři plnohodnotné hvězdy, ale úplný závěr mě zklamal, tak dávám tři a půl (zaokrouhlených nahoru).
Z popisovaných reálií mě zaujalo, že v Bosně měli (a možná stále mají) hřbitovy ohrazené ostnatým drátem. To si u nás vůbec neumím představit.
Přečtení knihy v mém případě předcházelo shlédnutí stejnojmeného chorvatského filmu.
Už ten mě dokázal v době shlédnutí opravdu překvapit (z prvotního “Co to bylo za blbost?” mě vytrhlo opětovné promínutí a všimnutí si řady detailů a propojeností, po nichž jsem film musel označit za velmi originální a zajímavý) a tak jsem se velmi těšil na knížku. A zde už se žádné rozčarování nekonalo, naopak, byl jsem velmi spokojen, kor když Balkán je moje srdeční oblast.
Příběh je zasazen do Bosny během války v roce 1993 kdy se střetli katoličtí Chorvaté, pravoslavní Srbové a muslimští Bosňáci - všichni měli své důvody, stejně jako jejich dědové o 50 let dřív sloužící buď v Titových partyzánských oddílech, či v případě Bosňáků a Chorvatů více pro fanatické Ustašovce (těmi pro jejich surovost pohrdali i hrdlořezové z SS) či proustašovskou domobranu. A jelikož k Balkánu odjakživa patřilo i tajemno a mystično, hrdinové postupně postupují stejnými místy jako jejich předci a jsou provázeni smrtí i stíny minulosti nejen svojí ale i svých národů.
Jakkoliv je knížka dost krátká, autor dovede poutavě a do detailu vylíčit prostředí i postavy, jež se dosti blíží reáliím nám dobře známým - asi proto jsem se do děje opravdu ponořil naplno a nechal jej na sebe plně působit. Tuším že autor sám se válek v oblasti účastnil - rozhodně popsal akci velmi přesvědčivě a co je pro mě nejdůležitější, bez patosu či vyzdvihování či očerňování kterékoliv ze stran, což oceňuji nejvíc, neboť navzdory veřejnoprávními médii šířených pohádek o “zlých Srbech a všech ostatních utlačovaných”, ruce od krve měl tehdy na Balkáně každý.
Knihu doporučuji všem zájemcům o téma válek na Balkáně, chválím originální spojení mysteriózních a nadpřirozených motivů s realitou, prolínání dvou časových linií a odvážný pohled na dvě časová období, přičemž zejména Ustašovský stát stále se všemi svými hrůzami je skutečné nutné lépe zpracovat a nikdy jej nezapomenout - nejlepší cestou k pochopení jedné doby je totiž pochopení doby, která jí předcházela.
Poměrně dobré čtení se zajímavým příběhem (respektive příběhy). Jeden z příběhů se odehrává během Občanské války v Bosně během 90.letech, kdy se jednotka bosenských Chorvatů stahuje před nepřátely, někam hluboko do hor. Druhý příběh je pro českého čtenáře snad ještě originálnější a zajímavější (neboť není moc jiné literatury v češtině která by toto období popisovala), sleduje jednotku chorvatských domobranců a ustašovské fanatiky, kteří je nutí stát se ponížený stroji na zabíjení. Poté tu máme ještě řadu legend a popisy uvažování chorvatských vesničanů. Všechno to tak nějak do sebe příjemně zapadá a tvoří dohromady celkem zajímavou knihu a téma, které na českém trhu dlouho chybělo.
Jedno z největších překvapení, co jsem zatím v roce 2016 stačil přečíst. Žádný hrdinský epos o válkách v Jugoslávii, ale hutný příběh o tom, že válka je peklo. Komu se líbí třeba vítězná kniha Knižního klub "Železné včely" od M. Václavka, měl by sáhnout i po tomto titulu.
Zaujímavé čítanie a zvláštny koniec. Neviem moc som tomu koncu nepochopil ale inak dobrá kniha. Pekne sa tam prelínali dejové línie.
"Není ťežké předsaviť si ráj, ale je k tomu zapořebí alespoň jednou zažít peklo"