Člověk se nerodí pro válku
Konstantin Simonov (p)
Živí a mrtví série
< 2. díl >
Autor v něm věrně kreslí situaci, náladu i lidi a snaží se dát odpověď na stále naléhavěji se vynořující otázku, jak vlastně mohlo dojít k proniknutí Němců tak hluboko do sovětské země a placení cesty k vítězství zbytečnými oběťmi. Román je zaměřen na události r. 1943. Děj se odehrává na frontě, dále v Moskvě a v hlubokém zázemí - v Taškentu. Očima hlavních hrdinů knihy se vrací zpět do minulosti, do začátků této války. Navazuje na 1. díl zamýšleného cyklu o válce Živí a mrtví.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1966 , Naše vojskoOriginální název:
Soldátami ne roždajutsja, 1964
více info...
Přidat komentář
Z mého pohledu se rozhodně nejedná o nějakou strhující a akční četbu. Přesto není ani zdaleka nudná a nezajímavá. Přináší obraz války především z pohledu velících důstojníků na různých stupních velení. S většinou z nich se čtenář setkal již v prvním díle a tak může sledovat jejich další osudy. Rozhodně třetím dílem nepohrdnu a až se mi dostane do rukou, dál budu sdílet s hlavními hrdiny tuto přetěžkou a krutou dobu, naštěstí pouze formou četby.
Čtyři hvězdy.
Zvláštním způsobem překvapující kniha, zvlášť, když jí vemete do ruky díky tomu nádhernému názvu. Očekával jsem schematický Urááá román o sovětském člověku, který porazil fašisty jen díky tomu, že je prosě sovětským člověkem (a v čele státu má samozřejmě jasné sluníčko, moudrého Stalina), jenže místo toho čtu syrový válečný román, nijak průlomový, ale dobrý a dokonce na svou dobu dost odvážný (kritika stalinského teroru).
Nádherně napsaná kniha,která popisuje sice válku,ale řekl bych,že celkem podle reálna včetně záporných postav.Příběhy jednotlivých mužů a žen jsou napsány poutavě a syrově.Knihu jsem četl již několikrát a určitě se k ní ještě několikrát vrátím.
Tahle knížka je mojí srdcovou záležitostí. I když je to kniha o válce, a to je téma vždy kruté, stále se k ní vracím. Prolíná se zde příběh několika osob.
Generál Serpilin, v roce 1937 odsouzený jako nepřítel lidu do gulagu. Po očištění bojuje proti Němcům, nutí svého syna, aby se také přihlásil do armády. Je tvrdý nejen k ostatním, ale i k sobě. Riskuje, když píše Stalinovi, aby propustil jeho přítele Griňka, který je stále zavřený v gulagu.
Doktorka Táňa Ovsjannikovová, malá doktorka jak jí říkají vojáci, bojuje nejprve u partyzánů, později se nechá převelet k bojové jednotce jako lékařka.
Knížka mě možná zaujala i proto, že nelíčí Sovětskou armádu jako nejmocnější, vždy vítězící vojsko. Líčí i chyby, kterých se dopouštěli nezkušení velitelé, popisuje i lidi chybující. Do té doby většina podobných knih popisovala pouze hrdinství sovětských lidí. Tady je na jednu stranu popsána neuvěřitelná obětavost lidí v zázemí, dělníků vyrábějících pro armádu, vojáků riskujících život, ale najdeme i záporné hrdiny, dezertéry, lékaře vyhýbající se službě, šmelináře, kteří prodávají nedostatkové potraviny. Armáda pouze nevítězí, ale ustupuje a dochází k neskutečným ztrátám na životech. Život ostatně nemá žádnou cenu.
Autorovy další knížky
1962 | Živí a mrtví |
1975 | Člověk se nerodí pro válku II |
1950 | Dny a noci |
1975 | Poslední léto |
1983 | Nežili jsme pro sebe |
Vojnový román, ktorý poukazuje cez obyčajných ľudí a ich osudy na krutosť nielen v časoch vojny, ale aj v rokoch pred napadnutím Sovietskeho zväzu. V príbehu sa stretnete s odvážnymi mužmi a ženami, ale tiež so zbabelcami, špekulantmi. Nezobrazuje len hrdinstvo jednotlivcov, ale aj chyby, ktorých sa dopustili a nebolo ich málo. Dosť odvážny román, keďže kritika Stalina a jeho rozhodnutí nebola prípustná.