Život alchymistův
Václav Kaplický
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/1210/bmid_zivot-alchymistuv-1210.jpg
4
59
59
Román Václava Kaplického vypráví o životě Eduarda Kelleyho. V mládí pracoval jako úředník v Anglii a zfalšoval několik listin, aby si vydělal pár grošů. Byl přísně potrestán – uřízli mu obě uši, aby každý, kdo ho potká, věděl, že je to podvodník. Kelley si tedy nechá narůst dlouhé vlasy a z města uteče. Putuje po Anglii a láká ho myšlenka stát se učněm světoznámého alchymisty Johna Deea. John Dee ho přijme a velmi se spolu sblíží. Bere ho dokonce jako svého syna a svěří mu své největší tajemství – výrobu zlata; totiž jak nenápadně vstrčit do hrnce malý kousek zlata a vydávat ho za vyrobené. Odcestují spolu do Čech, kde vládne Rudolf II., velký příznivec všelijakého umění. Dee a Kelley se pohádají a Dee odchází do Třeboně ke dvoru Viléma Rožmberka. Kelley podvádí všechny kolem sebe a je uvězněn. Z vězení se pokusí o útěk, rozdrtí si levé koleno a přijde o levou nohu. Když ho propustí, v podvodech pokračuje a je znovu uvězněn. Druhým útěkem se připraví i o druhou nohu a umírá v nemocnici. Jediní lidé, které opravdu miloval, byla jeho žena Johanka Westonová a její dvě děti. Děj se odehrává v 16. století.... celý text
Přidat komentář
Souhlasím s dalšími zde uvedenými recenzemi, kniha pro mě je zklamáním, hlavně svojí útržkovitostí a jednoznačností postav. Barvitý námět a pochybujícího Kellyho s Johankou obklopuje jen šeď.
Mistr historických románů rozvíjí příběh známého alchymisty Edwarda Kellyho. Snad byl Kelly geniální vědec, snad obyčejný podvodník a intrikán, jak naznačuje oblíbená pohádka o císařově pekaři. Podle Kaplického byl jeho pobyt v Čechách dobrodružný a plný zvratů. Po ztrátě císařské důvěry sice neztratil hrdlo, ale okusil vězení na hradě Hněvíně v Mostě a při útěku z něj se......Zbytek nechám na Václavu Kaplickém, umí vyprávět lépe než já!
Souhlasím s komentáři níže v tom smyslu, že je kniha napsaná takovou odlehčenou formou, a nezabývá se úplně dopodrobna životem alchymisty Eduarda Kelleyho, avšak i přesto pro čtenáře, který nemá vůbec žádný ánunk o této zajímavé osobnosti, potažmo o osobě Johna Dee a dalších podobných, o intrikách na dvoře císaře Rudolfa II. a situaci v Evropě 16.století, kniha může být příjemným způsobem, jak se ve stručnosti s výše uvedeným obeznámit.
Tady jsem trochu na rozpacích. Ta jednoduchost, jak Kaplický líčí osud alchymisty Kelleyho, je matoucí. Podobně jako jiný kolega v komentáři níže jsem si několikrát kladl otázku, jestli to není kniha pro mládež. Hledal jsem dokonce v tiráži ono klasické: "Učeno pro děti od 12 let.", ale není to tam. Ta určitá jednoduchost totiž tu není přímo výrazový umělecký prostředek, je to jakoby banalizované vyprávění a to je právě to, co u Kaplického člověk nečeká. Další okolnost může být, že knihu napsal dva roky před smrtí, mohl být už unavený, vypsaný, nemusel už tomu věnovat takovou vybroušenost, jako u jiných svých textů - za všechny samozřejmě Kladivo na čarodějnice. A třetí možnost, proč to nemá tu byvší Kaplického sílu, může být ve volbě tématu samotném. Kelley a dvůr Rudolfa II je tu líčen velmi jednoznačně, alchymisti jsou všichni podvodníci - včetně hlavního hrdiny, jakoby hlavní napětí se trochu vytrácí, čtenář nemusí příliš spolupracovat. Celou dobu spíš jde o to, jestli císař (nebo jeho ministři a donašeči) prokoukne, že je klamán, ale v podstatě jde všem jen o dobré živobytí, ať to stojí co to stojí. Dnes z různých životopisů víme, že informace o uřezaných uších je jen mýtus a pověra, ale budiž, jako dramatická nadsázka to zde docela dobře funguje.
Takže nadšení se nekoná, ale jednoduchý příběh je vyprávěn dost přímočaře, bez větších fines a budování napětí. Škoda.
To máte tak. Kaplický nasadil nepřekonatelnou laťku "Kladivem na čarodějnice," které patří mezi top málo knih, které si přečtu znovu třeba pětkrát a furt mě to bude "bavit."
Má mě bavit utrpení?
Ano, má :). No, ježišmarjá :).
Dobře, ty nebohé ženy by nesouhlasily.
Navíc Edík, tedy slovutný alchymista Eduard Kelley, tedy představa o něm, je tady oproti filmové zcela pokroucena. Edík nepůsobí sympaticky, i když podvodník to byl vždycky. Jenomže já si ho zidealizovala a autor mi představu rozkopal :).
Je to jeho právo, o to nic, ale víte jak to bolí, když vám vezmou ideály i o lidech zcela neideálních :)?
Navíc se příběh trochu táhne a neodsýpá, vine se. Edík si koleduje o to, aby krom uší, které už nemá, přišel i o jiné přečuhující části těla.
Protože podvádět se nemá :).
Útržkovitý příběh mě nijak neoslovil. Jak už je napsáno v komentářích níže, není to ani životopis, ani beletrie. Navíc občas autor píše úplné nesmysly. Tak třeba Vilém z Rožmberka po smrti Štěpána Báthoryho v roce 1586 vedl s Polskem na přání císaře mírová jednání. O polskou korunu usiloval v roce 1574, to byl Kelly ještě v Anglii.
Na Kaplického který se rád rozepsal do několika set stránek či dílů ,poměrně kratké a stručné dílko.
Knihu vnímám jako typického představitele normalizačního historického románu. Jedná se o styl pomalu plynoucí, popisný a dosti nudný. A to přesto že se jedná o příběh renesančního dobrodruha a hochštaplera Kelleyho, v jehož životě nebyla nouze o náležitá dramata. Měl jsem u Kaplického týž problém s Kladivem na čarodějnice; přijde mi, že autor tak nějak popisuje historickou scénu, bez většího nápadu sepisuje dialogy postav, ale nemá talent k tomu, aby čtenáře zaujmul či dokonce strhnul. Problém je možná také v tom, že kniha na svých asi 260 stranách se snaží obsáhnout románovou formou celý Kellyho život, což je ovšem na historicko - biografický román zoufale malý knižní rozsah a kniha nakonec působí skoro až jako životopisný medailon. U takových knížek mám zkušenost, že po nich sáhnu, když momentálně nemám po ruce nic atraktivnějšího, čtu je nekonečně dlouho a dočtu je se zaťatými zuby anebo vůbec ne.
příběh mě zklamal, velmi jednoduše napsaný (zpočátku jsem uvažoval, jestli nebyl určen dětskému čtenáři?), příliš freskovité, bez mistrovství, takové přeříkané, prostě odfláknuté
Ačkoli jsem román přečetl jedním dechem, přesto jsem byl poněkud zklamaný neboť autor popsal skvěle jen jednu tvář Eduarda Kelleyho a jeho další tváře hermetického filosofa, rosekruciána a média
zústaly v pozadí nebo byly odbyty několika řádky. Autor prostě zpracoval vnější část Kelleyho života a dal románovou podobu naivnímu mýtu Kellyho jako podvodníka a to byl důvod, proč kniha mohla vyjít za komunistů.
Kaplického mám rád pro jeho čtivý styl psaní. Myslím, že velice dobře vykreslil rozpor mezi vědou a šarlatánstvím, což ovšem v 17. století často splývalo. Navíc jsem rád, že v knize jsou někteří alchymisté ukázáni jako podvodníci a druzí jako vědci (viz rozhovor Johna Dee s Rudolfem o výrobě zlata).
Dychtivost a ctižádost mladého Kellyho brzy přivede k podvodům s horoskopy a výrobou zlata, kdežto Dee zůstane věrný vědě.
Vůbec nevadí, že se v příběhu nevyskytuje žádné nadpřirozeno s nímž si lidé často spojují dobu Rudolfa II. Byla to zkrátka doba, jako každá jiná. Lidé se rodili, žili, pracovali, umírali.
Myslím, že kniha mohla být napsána mnohem zajímavěji vzhledem k tomu, že se jedná o dobu alchymistů, kteří jsou jako dělaní pro tajemství...
Teda, ne že by Magistr Kelly nebyl zajímavá osobnost, ale mně tahle knížka přišla jako prodloužený životopisný medailon. Jakoby se autor nemohl rozhodnout, zda píše historický román, nebo heslo do slovníku historických osobností.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Kladivo na čarodějnice |
| 1954 | Železná koruna I - Dobré srdce císařovo |
| 1977 | Veliké theatrum |
| 1956 | Čtveráci |
| 1976 | Škůdce zemský Jiří Kopidlanský |
Vzhledem k rozsahu knihy jsem ke čtení přistupoval jako k nějakému základnímu, literárně podbarvenému životopisu, což se mi vyplatilo. Díky tomu nemusím plakat nad drobnými nedostatky (třeba nelogičnost u souboje), ale knihu jsem si mohl bez velkého přemýšlení užít.