Život na míru
Nikki Erlick
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/527247/bmid_zivot-na-miru-6564d7a4dd193.jpg
4
157
157
Na jaře, které jinak není ničím výjimečné, se stane něco, co paralyzuje celý svět – v průběhu jedné noci se objeví před dveřmi každého člověka na Zemi staršího 22 let tmavá krabička. Do víka je vyryto jméno příjemce a nápis: Uvnitř se nachází míra vašeho života. Ti, kdo se odvážili podívat dovnitř, objevili provázek. A každý provázek má jinou, specifickou délku. V celém světě propukne chaos a panika, nikdo neví, co to znamená, lidé se zoufale snaží najít vysvětlení. Výzkum neotálí a brzy vznikne takzvaná domácí kalkulačka, do níž můžete zadat, kolik měří váš provázek, a na oplátku zjistíte, kolik let života vám ještě zbývá. Brzy se ovšem začnou provázky, a s nimi i jejich majitelé, dělit do dvou hlavních kategorií – na krátké a dlouhé. Zatímco ti, kdo obdrželi dlouhý, se radují, ti s krátkým žádný důvod k radosti nemají. A jako by nestačilo, že se musejí vypořádat s krutým osudem, po několika násilných incidentech, jež mají na svědomí „krátcí“, kteří celou věc neunesli, je začne společnost považovat za ohrožení. Tématu se chytí i kandidát na prezidenta a využije ho při své špinavé předvolební kampani.... celý text
Přidat komentář
Jednoho dne každý dospělý člověk dostane krabičku s provázkem. Lidé se poměrně rychle domyslí, že délka provázku značí délku života jeho majitele.
Na začátku jsem si říkala "no a?"
Ale příběhy osmi hlavních postav nám ukáží, že žít s touto informací není jednoduché.
Jakým směrem byste vedli svůj život, kdybyste věděli, že vám zbývá ještě spousta času? A naopak... co byste dělali, kdybyste věděli, že vám moc času nezbývá? A co je možná horší - chtěli byste vědět kolik času vám zbývá s partnerem nebo jak dlouhý život povedou vaše děti?
Závěr velmi emotivní a k zamyšlení.
Za mě je nejspíš lepší nevědět :)
Příběh, s originálním námětem, který jsem přečetla jedním dechem. Čtení neježe dokáže naprosto pohltit, ale donutí čtenáře zamyslet se nad svým vlastním životem. Jeho délkou a jeho naplněním.
Vyprávění z pohledu 8mi osob mi zpočátku připadalo velmi riskantní. Na tak malém počtu stran je nemožné najít si vztah ke každé postavě, a blíže ji poznat. Na druhou stranu díky nim autorka představila opravdu širokou škálu reakcí na danou situaci. Osobně bych klidně ubrala a ponořila se v některých případech více do hloubky, aby to nebylo jen povrchové.
Předem nutno varovat, že děj vůbec negraduje a občas se zbytečně vleče. Při tolika pohledech není čas ztrácet čas výplňovými kapitolami, a zde se k tomu schylovalo až příliš často. Příběh vás i tak pohltí, a bude vás zajímat, jak to vlastně s provázky je. A protože jsem se celou dobu těšila na odhalení, jsem zklamaná. Konec mě svým způsobem baví a zároveň mě strašně štve. Mám totiž pořád plno otázek a žádné odpovědi!
Jak už jsem zmínila, hlavní point celého příběhu je zamyšlení se nad vlastním časem. Nakládáme s ním dobře? Pokud by nám za měsíc vypršel čas, máme urovnané všechny záležitosti, a splněná všechna svá přání? Ač si myslíte, že už jste nalezli odpovědi, tak vás další kapitola přivede zase na začátek. S každou další stránkou je o čem přemýšlet...
V konečné fázi můžete v rukou držet hodně silný příběh. Je jen na vás, jak moc ho necháte zamávat s vlastními myšlenkami.
Moc doporučuji!
Hodnocení: 4/5
Jednoho dne se na prahu všech lidí starších 22 let objeví dřevěná krabička obsahující provázek. Každý provázek má jinou délku, která určuje délku života.
Každý se k tomu staví podle svého – někdo se raduje z dlouhého života, někdo propadá depresím, někdo krabičku ani neotevře. A my jako čtenáři začínáme poznávat osud několika lidí, ať už jsou to ti s dlouhým provázkem nebo naopak ti, s tím krátkým.
Za mě toto byl opravdu silný příběh, který mě ještě teď nutí přemýšlet nad celkovou společností. Kniha je tak skvěle napsána, že jsem vůbec netušila, kam mě autorka chce zavést, a hltala jsem stránku za stránkou.
Je neskutečné, jak délka života nakonec ovládla svět. Délka provázku začala postupně ze společnosti vyřazovat ty, co měli před sebou krátký život. Vznikla úplně nová diskriminace, což je až směšné. Ale řekla bych, že i docela reálné.
Během knihy se ve mně střídalo plno emocí – cítila jsem vztek za šikanu “krátkých“, štěstí a radost za to, když si i přes všechny překážky našli krátcí něco, proč dál žít. A konec? Ten mě teda naprosto rozsekal – slzy mi opravdu tekly proudem.
K této knize se určitě ještě někdy vrátím a nyní ještě budu nad příběhem dlouho dumat. Dokonce i můžu říct, že to zatím byla jedna z nejlepších knih tohoto roku.
Sama za sebe jsem si skoro jistá, že bych nechtěla vědět, kolik mi zbývá do konce. I když plno důvodů, proč krabičku otevřít, které byly zmíněné v knize, mě občas nahlodávaly. Byl by to asi pěkný oříšek.
A co vy? Otevřeli byste nebo ne?
Zajímavá kniha, originální nápad. Kniha vede k zamyšlení o životě jeho délce a kvalitě. Jak naložit se životem pokud by jsme věděli kdy bude jeho konec?? Je lepší vědět nebo nevědět jak dlouho nám zbývá? Tato kniha vás dovede k zamyšlení se nad tí. co he a není v životě důležité a co by naopak důležité být mělo.
Místy se děj trochu táhl, ale co mi trochu vadilo, že nebylo uzavřené kde se vlastně provázky vzali.
“Jakmile člověk něco ví, zapomene, jaké bylo nevědět.
“Není cesty zpět. Ale pořád nám zůstává plno cest kamkoli jinam.
Během jedné noci se u dveří každého člověka staršího 22 let objeví krabička s nápisem: “Uvnitř se nachází míra vašeho života. V krabičce se nachází provázek, který určuje délku života majitele krabičky.
Všichni najednou stojí před rozhodnutím - otevřít nebo neotevřít?
Bylo pěkné sledovat, jak taková malá krabička dokáže ovlivnit životy všech lidí. Některé ovládal po otevření pocit bezmoci, jiní pocítili radost, byli ale i ti, kteří krabičku neotevřeli. Každý se zjištěnou informací naložil jinak - ti s krátkým provázkem si často začali užívat života a chtěli toho stihnout co nejvíc. Zároveň začali být společností diskriminováni, protože jsou hrozbou společnosti - oni údajně stáli za útoky a jiné život ohrožující události. Nic ale nebylo takové, jak vypadalo.
Provázky se najednou staly součástí životů všech lidí. Obvykle provázky něco spojují, ale v tomto případě rozdělují a to společnost. S několika osobami prožíváme jejich životy a především myšlenkové pochody - někteří našli krátký, jiní dlouhý provázek. Jak se k tomu postaví oni a jak jejich rodina?
Námět je velmi zajímavý. Místy bylo tempo pomalejší, nicméně kniha stojí za přečtení. Když nic jiného, tak každého čtenáře navede na myšlenku, jestli by otevřel nebo ne? A jak by se choval v případě, že by našel krátký provázek?
Otevřeli byste takovou krabičku? Převládla by u vás zvědavost?
Líbí se mi forma knihy, kdy se osudy osmi postav postupně skládají do jednoho uceleného příběhu jako mozaika. Námět je velmi originální a vede k zamyšlení nad různými věcmi (např. zda bych chtěla do takové krabičky nahlédnout, jak délka provázku ovlivní naše další rozhodování,...). Trvalo mi delší dobu začíst se do knihy a vyprávění bylo v některých částech nudné a příliš rozvláčné. Velmi mě překvapil závěr, který jsem nečekala.
Příběh psaný z pohledu více osob.
Představte si, že by vám někdo přesně spočítal, jak dlouho budete žít. Chtěli by jste to vědět? A kdyby jste to věděli, co by jste vlastně s tím zbývajícím časem dělali?
O tom je tahle kniha. Je to velmi zajímavé i na zamyšlení pro mě. Vůbec si tu situaci nedovedu představit....
V knize se ve mě střídaly všechny pocity.... smutek, láska, štěstí.
Kniha , po které bych já určitě nikdy nesáhla. Ale díky společně čtení KD jsem se do ní pustila. A jsem fakt nadšená. Zase něco trochu jiného. A nakonec... mě překvapil i konec knihy.
(SPOILER)
Když jsem na tuto knihu viděla ukázku a přečetla jsem si anotaci, tak jsem si říkala, že to bude určitě naprostá bomba. Jenom námět knihy je za mě naprostá bomba. Kdyby najednou celému lidstvu byly naděleny tyto provázky, tak přesně tak by se to určitě odehrávalo jak je psáno v knize. V příběhu je toho opravdu obsáhlého dost ale i přesto se mi kniha chvilkami opravdu táhla. Postavy mi bohužel vůbec nepřirostli k srdci a vlastně jsem se chvilkama fakt těšila až to dočtu. Možná mi k tomu ani nesedí žánr románu asi bych to zařadila pod něco jiného. Ale jak jsem psala výše námět a to co se v knize děje je opravdu reálné a před tím smekám klobouk. Určitě ta kniha stojí za přečtení právě kvůli tomu jak se k sobě lidé dokáží chovat. Také to, že postavy nesedli mě neznamená, že to je automaticky špatně. Takže určitě knihu přečtěte pokud Vás zajímá.
Z knihy:
- Odkud se ty provázky vzaly? Proč právě teď? Ovládají budoucnost, nebo jí jen znají?
- Je nám zkrátka souzeno toužit po tom , co nemůžeme mít?
- Podle něj jsme vždycky byli nabádáni písněmi, básněmi a výšivkami na ozdobných polštářích, abychom každý den žili, jako by to byl náš poslední, a přece to nikdo nedělal.
Tvrdit, že mi tahle knížka změnila život, by bylo asi trochu přehnané, ale určitě se k tomu hodně přiblížila. Už jen samotný námět byl podle mě skvělý a neskutečně originální - jednou v noci se všem lidem starším 21 let přede dveřmi objeví krabička s provázkem, která určuje délku jejich života. V příběhu vystupuje osm hlavních hrdinů a každý z nich se k nastalé situaci postaví trošku jinak. Někdo má provázek dlouhý, někdo krátký, někdo svou krabičku ani neotevře. Jejich osudy se postupně proplétají a některé z nich bohužel nečeká šťastný konec.
Život na míru je jedna z nejlepších knih, které jsem za tento rok přečetla. A to hlavně kvůli tomu, kolik pocitů ve mně vyvolala, a že mě donutila přemýšlet. Nad životem i nad tím, jestli bych se já sama rozhodla, že chci znát délku svého provázku. A takovéhle knížky prostě stojí za to číst.
(SPOILER)
Knížka mě zaujala anotací a krásnou obálkou.
Jednoho dne všichni na celém světě dostanou krabičku s nápisem ,,Uvnitř se nachází míra vašeho života. Krabička obsahuje různě dlouhý provázek, který označuje délku života jednotlivé osoby. Sledujeme osudy osmi postav, jestli se do krabičky podívají nebo ne a nebo musí, a jak se s tím poperou. Ti, kteří krabičku otevřou, tak je provázky nutí přehodnotit jejich životy, jejich priority.
Ze začátku jsem se bála, když je v knize tolik postav, že se mi budou plést, ale nepletly se mi. Hezky se doplňovaly a prolínaly.
,,Jak zvláštní nový svět provázky vytvořily." Jak si pomyslel Hank v knize. A měl pravdu, protože se vyskytla diskriminace krátkých provázků, někdo toho využíval k reklamám na dovolenou, seznámení,... Vznikl i googlovský seznam, kde sbírali údaje o délkách provázků. Mně se líbil nápad se špendlíkem se dvěma provázky, jeden dlouhý a jeden krátký, který představoval solidaritu.
Pokud byste dostali takovou krabičku, otevřeli byste si jí? Já jsem nad tím přemýšlela a zvědavá jsem dost, ale tady bych se asi nepodívala...
Toto bolo čítanie trochu mimo moju komfortnú zónu. Téma s provázkem síce požičala knihe trochu toho nadprirodzena, ale inak sa nič neobyčajné nedialo. Trochu som dúfala, že sa bude príbeh viac zaoberať tým, odkiaľ sa provázky vzali.
Príbehy jednotlivých ľudí boli dobre namiešané, aby sa každý dokázal s niekym identifikovať. Páčilo sa mi ako sa jednotlivé linky začali prepájať a príbeh tak dostal väčšiu hĺbku. Na konci som dokonca aj uronila slzu. Trochu mi vadilo ako sa celý príbeh vlastne točí hlavne okolo prezidentskej kampane v Amerike. V knihe sa samozrejme preberá téma politiky, rasizmu ale aj trúchlenia a celkovo zmyslu života. Je tam niekoľko myšlienok, ktoré ma zaujali a preto aj hodnotím knihu vyššie než som pôvodne chcela.
Takže ak hľadáte poriadne sci-fi alebo fantasy, tu sa nedočkáte. Ak hľadáte vedecké či náboženské vysvetlenie provázkov tak sa tiež nedočkáte... ale ak sa chcete zamyslieť nad životom, tak je kniha pre vás.
Knihu jsem si dal do čtenářské výzvy ještě dřív než bylo nějaké společné čtení s KD. A výzva to byla. Přiznám se, že mám z knihy smíšené pocity a před polovinou jsem jí chtěl odložit. Ale co by to bylo za výzvu, kdybych ji nedočetl. Hlavně první půlka, kdy jsem se popasoval s postavami, které musely být takové, aby splnily trend a kniha mohla být světovkou. Dále jsem musel přijmout to, jak nevysvětlené provázky byly a jak se s nimi různé části světa různě postavily. U dalšího čtení mě udržely linky osobní, kdy už jsem si ani neuvědomoval, že se jedná o svět vlastně dystopický. Pasáže, kde se hodně tlačí na emoce a společenské nešvary, jsem bral jako "typicky americké", ale závěr a jeho poselství, které je jinak náznaky prodchnuto celou knihou, přeci jen knihu zachraňují. Být tam méně patosu a více vědy, která se snaží provázky vysvětlit udělím ještě hvězdu navíc. Takto je to dobrý společenský román, který ukazuje na nešvary a lidské slabosti, ale i vůli po dobru a lásce. Dystopie je jen jeviště, aby nevysvětlené krabičky s "mírou vašeho života" mohly příběh rozehrát. Leckomu může kniha přinést útěchu či zamyšlením nad svým životem, který nemusí být velmi dlouhý, přesto však hluboký a plný. Pokud toto kniha splní, nevyšla zbytečně.
Kniha byla pro mne zpočátku trochu nudná, ale pak se dej rozjel a já se od ní nemohla odtrhnout. Velmi zajímavá myšlenka o teorii života na miru, která vás nutí k mnoha zamyšlením.
Idea provázků byla zajímavá, sama jsem se nad tématem zamyslela. Každopádně je to ten typ knihy, u níž si za pár týdnů už nic jiného pamatovat nebudu. Za přečtení na letní dovolené ale stála.
Tak do poloviny jsem byla z knihy nadšená. Myšlenka dobrá, zajímavá.. Kdo ví, jak by to ovlivnilo můj život, kdybych věděla, kdy zemřu?
Nicméně to není kniha, kterou bych měla potřebou si přečíst znovu.
Na tuto knihu jsem se chystala už dlouho. Řada na ní přišla nyní, díky společnému čtení s knihy Dobrovský. A ačkoliv je toto přesně kniha, kterou bych si normálně asi nepřečetla, příběh mě nesmírně bavil. Svět krátkých a dlouhých provázků je příjemná změna.
Sledujeme zde příběh 8 lidí, kteří jsou kamarádi, milenci či příbuzní. Někdo z nich získal dlouhý provázek dokazující dlouhý život, jiní ovšem to štěstí neměli a dostali krátký. Což sice tak trochu prozrazuje osudy postav, přesto vás spisovatelka drží v napětí po celou dobu čtení. Jedinou záhadou zůstává sestra Niny, která se rozhodla svou krabičku neotevřít.
Po celou dobu čtení mě pravezely otázky jako "Proč krabičky nejdou zničit? Odkud se sakra vzaly? Je to snad důkaz boha, osudu nebo snad vzkaz od nějakého alternativního vesmíru?" A i když jsem odpovědi nedostala, knihu si ráda přečtu znovu. Spisovatelka prostě umí. Výtečně popsala pocity každého jednoho hrdiny, místa i situace, ve kterých půjde i o život. Zejména osud Bena mě zabolel, neboť mi přirostl k srdci ze všech nejvíc.
Vřele doporučuji!
"Žij, jako bys měl krátky provázek."
Kniha, která má rozhodně přesah a obsahuje spoustu myšlenek vedoucích k zamyšlení. Do cca 2/3 knihy jsem byla z děje vyloženě nadšená. Pak se bohužel začal kupit jeden patos na druhý, velká škoda..
Úžasná kniha o "krátkých a dlouhých provázcích", jak změní život lidé, kteří vědí, že už jim tolik času nezbývá a má vůbec cenu jít za svými sny? Hodně mě to nutilo přemýšlet nad vlastním životem a vlastně jak je super nevědět, který den je v životě ten poslední
Život na míru
Autorka je spisovatelka a redaktorka. Navštívila francouzské zemědělské vesničky i norské ledové fjordy. Vystudovala Harvardskou univerzitu s nejvyšším vyznamenáním.
Jedná se o autorčin první román.
Kniha je rozdělena do několika částí (JARO, LÉTO, PODZIM, ZIMA a další).
Jednoho dne dojde k tomu, že před dveřmi každého člověka na Zemi, který je starší 22 let, se objeví krabička a v ní provázek. Do víka je vyryto jméno příjemce a nápis: Uvnitř se nachází míra vašeho života.
Na celém světě propukne chaos a panika. Někteří lidé mají provázek delší, což znamená, že se dožijí vyššího věku. Někteří lidé mají provázek kratší, což znamená, že se dožijí nižšího věku. Krabičku nelze žádným způsobem zničit. Vědci postupem času zjistí, v jakém časovém období člověk zemře s přesností na jeden měsíc.
Kapitoly se střídají z pohledu hlavních postav (NINA, BEN, MAURA, AMIE, HANK, JACK, JAVIER). Nina a Amie jsou sestry. Nina je lesba a pracuje jako redaktorka. Amie pracuje jako učitelka. Jednotlivé postavy se vzájemně proplétají. V románu se nachází také ANTHONY, který kandiduje na prezidenta a který mi nebyl sympatický pro jeho názory.
Některé postavy se jednou týdně setkávají ve škole a mluví o svých pocitech a problémech, které je tíží. Vytáhli si totiž krátký provaz. Vytvářejí se tedy tyto skupiny lidí vytáhnuvší si krátký provaz.
Při četbě se můžeme zamyslet nad tím, jestli bychom chtěli vědět, jestli bychom takovou krabičku s provázkem chtěli otevřít a dozvědět se, kdy zemřeme nebo nikoliv. Někteří lidé jsou zvědaví a krabičku otevřou. Někteří lidé mají štěstí a vytáhnou si dlouhý provázek, jiní lidé bohužel takové štěstí nemají. Někteří lidé krabičku vůbec neotevřou a nechtějí vědět, kdy zemřou.
Pokud bych se ocitl v tomto světě a dostal takovou krabičku s provázkem, rozhodl bych se asi krabičku někam uložit a vůbec ji neotevírat. Podle mě je to asi nejlepší řešení, poněvadž pokud bych si vytáhl krátký provázek, jen bych se trápil a neustále myslel na to, jak se mi krátí čas života. Čím bych si tím pomohl?! Co má přijít, ať to přijde a člověk by měl žít přítomností, ale pochopitelně záleží na každém jednotlivci.
V tomto románu sledujeme, jaké vznikají konflikty mezi lidmi s krátkým nebo dlouhým provazem a diskriminaci lidí s krátkým provazem, o kterou se snaží prezidentský kandidát ANTHONY. Tuto diskriminaci bychom mohli vztáhnout na kteroukoliv jinou diskriminaci a vytvořit
si analogii s něčím jiným. Lidé by měli bojovat za svá osobní práva a nevzdávat se, i když to není jednoduché.
Líbilo se mi, že se v knize nacházely dopisy.
Celkově se kniha četla dobře. Očekával jsem však jiný závěr knihy.
V závěru knihy se nachází PODĚKOVÁNÍ.
Citáty:
Slavný americký spisovatel Ralf Waldo Emerson napsal: Nejde o to, jak je život dlouhý, nýbrž jakou má hloubku. K tomu, abyste ovlivnili svět, stačí vůle tak učinit.“
Můžete se ohlédnout na náš společný čas a říct si, jakou jsme měly smůlu. Ale copak není lepší strávit deset let s někým, koho skutečně milujete, než čtyřicet let v manželství, které vás nudí čím dál víc, unavuje nebo ve vás vyvolává zahořklost?