Nová kniha
Život na míru - Nikki Erlick
Na jaře, které jinak není ničím výjimečné, se stane něco, co paralyzuje celý svět – v průběhu jedné noci se objeví před dveřmi každého člověka na Zemi staršího ... detail knihy
Související novinky
Prokleté královny, Život na míru a další knižní novinky (13. týden)
V aktuálním týdnu od 25. do 31. března se můžete těšit na velkou várku nových knih, které se nově objeví na pultech knih... celý text
Nové komentáře u knih Nikki Erlick
Život na míru
„Autorka je spisovatelka a redaktorka. Navštívila francouzské zemědělské vesničky i norské ledové fjordy. Vystudovala Harvardskou univerzitu s nejvyšším vyznamenáním.
Jedná se o autorčin první román.
Kniha je rozdělena do několika částí (JARO, LÉTO, PODZIM, ZIMA a další).
Jednoho dne dojde k tomu, že před dveřmi každého člověka na Zemi, který je starší 22 let, se objeví krabička a v ní provázek. Do víka je vyryto jméno příjemce a nápis: Uvnitř se nachází míra vašeho života.
Na celém světě propukne chaos a panika. Někteří lidé mají provázek delší, což znamená, že se dožijí vyššího věku. Někteří lidé mají provázek kratší, což znamená, že se dožijí nižšího věku. Krabičku nelze žádným způsobem zničit. Vědci postupem času zjistí, v jakém časovém období člověk zemře s přesností na jeden měsíc.
Kapitoly se střídají z pohledu hlavních postav (NINA, BEN, MAURA, AMIE, HANK, JACK, JAVIER). Nina a Amie jsou sestry. Nina je lesba a pracuje jako redaktorka. Amie pracuje jako učitelka. Jednotlivé postavy se vzájemně proplétají. V románu se nachází také ANTHONY, který kandiduje na prezidenta a který mi nebyl sympatický pro jeho názory.
Některé postavy se jednou týdně setkávají ve škole a mluví o svých pocitech a problémech, které je tíží. Vytáhli si totiž krátký provaz. Vytvářejí se tedy tyto skupiny lidí vytáhnuvší si krátký provaz.
Při četbě se můžeme zamyslet nad tím, jestli bychom chtěli vědět, jestli bychom takovou krabičku s provázkem chtěli otevřít a dozvědět se, kdy zemřeme nebo nikoliv. Někteří lidé jsou zvědaví a krabičku otevřou. Někteří lidé mají štěstí a vytáhnou si dlouhý provázek, jiní lidé bohužel takové štěstí nemají. Někteří lidé krabičku vůbec neotevřou a nechtějí vědět, kdy zemřou.
Pokud bych se ocitl v tomto světě a dostal takovou krabičku s provázkem, rozhodl bych se asi krabičku někam uložit a vůbec ji neotevírat. Podle mě je to asi nejlepší řešení, poněvadž pokud bych si vytáhl krátký provázek, jen bych se trápil a neustále myslel na to, jak se mi krátí čas života. Čím bych si tím pomohl?! Co má přijít, ať to přijde a člověk by měl žít přítomností, ale pochopitelně záleží na každém jednotlivci.
V tomto románu sledujeme, jaké vznikají konflikty mezi lidmi s krátkým nebo dlouhým provazem a diskriminaci lidí s krátkým provazem, o kterou se snaží prezidentský kandidát ANTHONY. Tuto diskriminaci bychom mohli vztáhnout na kteroukoliv jinou diskriminaci a vytvořit
si analogii s něčím jiným. Lidé by měli bojovat za svá osobní práva a nevzdávat se, i když to není jednoduché.
Líbilo se mi, že se v knize nacházely dopisy.
Celkově se kniha četla dobře. Očekával jsem však jiný závěr knihy.
V závěru knihy se nachází PODĚKOVÁNÍ.
Citáty:
Slavný americký spisovatel Ralf Waldo Emerson napsal: Nejde o to, jak je život dlouhý, nýbrž jakou má hloubku. K tomu, abyste ovlivnili svět, stačí vůle tak učinit.“
Můžete se ohlédnout na náš společný čas a říct si, jakou jsme měly smůlu. Ale copak není lepší strávit deset let s někým, koho skutečně milujete, než čtyřicet let v manželství, které vás nudí čím dál víc, unavuje nebo ve vás vyvolává zahořklost?“... celý text
— Marekh
Život na míru
„Jednoho dne každý dospělý člověk dostane krabičku s provázkem. Lidé se poměrně rychle domyslí, že délka provázku značí délku života jeho majitele.
Na začátku jsem si říkala "no a?"
Ale příběhy osmi hlavních postav nám ukáží, že žít s touto informací není jednoduché.
Jakým směrem byste vedli svůj život, kdybyste věděli, že vám zbývá ještě spousta času? A naopak... co byste dělali, kdybyste věděli, že vám moc času nezbývá? A co je možná horší - chtěli byste vědět kolik času vám zbývá s partnerem nebo jak dlouhý život povedou vaše děti?
Závěr velmi emotivní a k zamyšlení.
Za mě je nejspíš lepší nevědět :)“... celý text
— vera5841
Život na míru
„Příběh, s originálním námětem, který jsem přečetla jedním dechem. Čtení neježe dokáže naprosto pohltit, ale donutí čtenáře zamyslet se nad svým vlastním životem. Jeho délkou a jeho naplněním.
Vyprávění z pohledu 8mi osob mi zpočátku připadalo velmi riskantní. Na tak malém počtu stran je nemožné najít si vztah ke každé postavě, a blíže ji poznat. Na druhou stranu díky nim autorka představila opravdu širokou škálu reakcí na danou situaci. Osobně bych klidně ubrala a ponořila se v některých případech více do hloubky, aby to nebylo jen povrchové.
Předem nutno varovat, že děj vůbec negraduje a občas se zbytečně vleče. Při tolika pohledech není čas ztrácet čas výplňovými kapitolami, a zde se k tomu schylovalo až příliš často. Příběh vás i tak pohltí, a bude vás zajímat, jak to vlastně s provázky je. A protože jsem se celou dobu těšila na odhalení, jsem zklamaná. Konec mě svým způsobem baví a zároveň mě strašně štve. Mám totiž pořád plno otázek a žádné odpovědi!
Jak už jsem zmínila, hlavní point celého příběhu je zamyšlení se nad vlastním časem. Nakládáme s ním dobře? Pokud by nám za měsíc vypršel čas, máme urovnané všechny záležitosti, a splněná všechna svá přání? Ač si myslíte, že už jste nalezli odpovědi, tak vás další kapitola přivede zase na začátek. S každou další stránkou je o čem přemýšlet...
V konečné fázi můžete v rukou držet hodně silný příběh. Je jen na vás, jak moc ho necháte zamávat s vlastními myšlenkami.
Moc doporučuji!
Hodnocení: 4/5“... celý text
— nela3812
Život na míru
„Tedy, to bylo něco neskutečneho. Přečteno jedním dechem. Moc hezký příběh“
— Ludmila91
Život na míru
„Jednoho dne se na prahu všech lidí starších 22 let objeví dřevěná krabička obsahující provázek. Každý provázek má jinou délku, která určuje délku života.
Každý se k tomu staví podle svého – někdo se raduje z dlouhého života, někdo propadá depresím, někdo krabičku ani neotevře. A my jako čtenáři začínáme poznávat osud několika lidí, ať už jsou to ti s dlouhým provázkem nebo naopak ti, s tím krátkým.
Za mě toto byl opravdu silný příběh, který mě ještě teď nutí přemýšlet nad celkovou společností. Kniha je tak skvěle napsána, že jsem vůbec netušila, kam mě autorka chce zavést, a hltala jsem stránku za stránkou.
Je neskutečné, jak délka života nakonec ovládla svět. Délka provázku začala postupně ze společnosti vyřazovat ty, co měli před sebou krátký život. Vznikla úplně nová diskriminace, což je až směšné. Ale řekla bych, že i docela reálné.
Během knihy se ve mně střídalo plno emocí – cítila jsem vztek za šikanu “krátkých“, štěstí a radost za to, když si i přes všechny překážky našli krátcí něco, proč dál žít. A konec? Ten mě teda naprosto rozsekal – slzy mi opravdu tekly proudem.
K této knize se určitě ještě někdy vrátím a nyní ještě budu nad příběhem dlouho dumat. Dokonce i můžu říct, že to zatím byla jedna z nejlepších knih tohoto roku.
Sama za sebe jsem si skoro jistá, že bych nechtěla vědět, kolik mi zbývá do konce. I když plno důvodů, proč krabičku otevřít, které byly zmíněné v knize, mě občas nahlodávaly. Byl by to asi pěkný oříšek.
A co vy? Otevřeli byste nebo ne?“... celý text
— Galloway
