Galloway
komentáře u knih
Věřte mi
Rostislav Kafka
Začátek knihy mi přišel jako lehký průměr. Detektivy jsem si představovala jako agenty z 90. let akorát s mobily, a tak nějak jsem se dějem prokousávala.
Pak ale přišel pád letadla a Tom Curry se objeví na pustém ostrově. A tady to konečně začalo. Bylo to tajemné, zmatené, a čím víc se tím člověk prokousával, tím lepší to bylo. Boj dobra proti zlu startuje a Tomovi Currymu začaly odtikávat hodiny.
Celý příběh mě opravdu mile překvapil a nečekala jsem až takové tajemno. A co opravdu musím vypíchnout, tak je autorova slovní zásoba. Klobouk dolů.
Musím tady zmínit alespoň jednu citaci:
„Náhle jsem si připadal jako nepatrný plankton, který se ocitnul v útrobách plejtváka obrovského.“
Za mě je tohle neskutečné spojení a kolikrát jsem se musela vracet a některé věty znovu a znovu přečíst, jak mě fascinovala slovní spojení.
Dej mi pokoj
Petra Štarková
Děkuji moc autorce, která mě oslovila, zda bych si tuto knihu přečetla.
Příběh šestí lidí není vůbec jednoduchý – alkohol, domácí násilí, drogy… Nejhorší na tom všem asi je, že toto může být klidně příběh váš nebo vašich sousedů, a ani o tom nemusíte vědět. Stačí jen pár špatných rozhodnutí společně s pár špatnými náhodami.
Obdivovala jsem Dušana, kterého mi zároveň bylo i strašně líto z přístupu jeho rodičů.
„Copak nechápeš, že máme kvůli tobě zničený život?“ Hláška rodičů, ale co on? Mladý muž, který skončil na vozíku. Jak se má cítit on? Jeho boj byl obdivuhodný.
Dál mi bylo líto Josefa. Neumím si představit život s tímto problémem a zároveň část mě obdivuje i jeho, jeho boj s touto úchylkou/nemocí. Jeho příběh by mě zajímal i po skončení knihy, jak to s ním bylo dál, zda celý ten boj zvládl a nevzdal to.
Kdo mi byl samozřejmě úplně odporný je alkoholik Luis. Je smutné, že takové typy lidí člověk potkává. A Táňa? U ní to bylo takové střídavé – lítost s odporem.
Celkově se mi moc líbilo, jak se šestice postav prolíná a spojuje. A i když to bylo těžké téma, knihu jsem slupla během dvou dnů.
Co mi ale vadilo byly překlepy a chyby v textu. To bohužel tuto knihu trochu kazí.
Pád do reality
Martina D. Antonín
Nechápu, jak mi tyto fantasy mohly uniknout!
S kladivem na čaroděje jsem se nyní teprve seznámila (uniklo mi asi “jen“ nějakých 14 dílů). Když vběhnete do rozjetého vlaku, je to trochu problém se zorientovat v postavách, ale po prvních kapitolách to začalo být skvělé.
Příběh mě strašně bavil, je zde plno vtipných scén, hlášek, kdy se pořádně nasmějete. Nechybí tomu také napětí.
Ze začátku jsem měla trochu problém pochopit Felixe, ale čím dál to pokračovalo, bylo to lepší. Můj největší oblíbenec? Jednoznačně Walter a jeho živá/mrtvá žena. Jeho myšlenky, rozhovory mě bavily ze všeho nejvíce.
Konec byla teda pořádná magická řež.
Je pravda, že mi určitě plno věcí uniklo a plno věcí zatím nechápu. Hodlám to ale napravit! Moc ráda podpořím tak dobré české fantasy a budu si muset sehnat všechny předchozí díly. Těším se, až mi plno věcí dojde a seznámím se s postavami blíže.
Tak mí nový knižní přátelé těšte se! A Vincente? Těším se, až se konečně poznáme.
Nalezený milenec
J. R. Ward (p)
Na příběh Butche jsem se těšila. Samozřejmě je to opět temný příběh. Butch bojuje se svými démony alkoholem a syndromem hrdinství. Naštěstí je tu ale Marissa, světlo na konci tunelu. Až jsem sama byla zvědavá, jestli ho tento vlak odveze do bezpečí nebo ho totálně rozšmelcuje na kolejích.
Bylo zde plno skvělých zvratů a překvapilo mě, že to je pořád tak dobré, protože čekám, kdy přijde v této sérii ten zvrat a už to půjde z kopce.
Co mi tak úplně nesedlo, je tedy trojúhelník Butch, Marissa, Vishous. Úplně si nejsem jistá, co si o těchto vztazích myslet, i když plno věcí bylo vysvětleno. A právě kvůli této lince musím strhnout jednu hvězdičku.
Masomlejnek: Srab
Honza Slívka
Po Likvidátorovi jsem se na tohle opravdu těšila.
Jelikož má být Masomlejnek trilogie, je jasné, že to půjde tak hezky pomaličku polehoučku. V první půlce se seznamuje s partičkou lidí, kteří se chystají na vojenský výcvik, aby obsadili a vyplenili Luznou – planetu, kam se má lidstvo přemístit.
Háček je v tom, že Luzná prošla úplně jinou evolucí, skoro vše je smrtící a vrcholoví predátoři? Ti každého straší ve snech. Těšila jsem se na to, až nastanou první chvíle na planetě, všechna videa, která vojáci během výcviku sledovali o tom, co je čeká, mě nabuzovali víc a víc.
A pak to přišlo – masakr střídal masakr. Masomlejnek je opravdu výstižný název, protože tady tekly potoky krve a maso lítalo všude okolo. Byla to pořádní jízda a já se těším na další díl.
Také mi v hlavě hraje pořád jedna otázka o tom, jak si lidstvo o sobě myslí, že je vrcholový predátor. Opak je ale podle mě pravdou…
Dodatek k ději: A já si v jednu chvíli myslela, že Petříčková se nad naším hlavním hrdinou smiluje a bude i intimní chvilka. :-D
Kopírák
Sam Holland
Myslela jsem si o sobě, že mám silný žaludek a vydržím toho hodně. Když jsem ale při četbě musela odložit svoji polomáčenou sušenku, protože se mi zvedal žaludek, zjistila jsem, že tohle je už i pro mě na hraně.
Popisy vražd, z pitevny, mučení, kdy to čvachtá, kosti dřou o sebe a podobné věci jsou hodně detailní, syrový a mě trnuly zuby.
Příběh sám o sobě byl napínavý. Trochu se mi občas pletly postavy. Ale jinak jsem děj hltala. Hlavní vyšetřovatelky mi bylo líto – vyřešit a najít takového psychopata, jsem jí vůbec nezáviděla. Hra na kočku a myč pořádně gradovala!
Z vedlejšího děje s Jessicou jsem měla rozporuplné pocity. Přišlo mi, že jsem něco podobného už četla a zároveň jsem byla moc zvědavá, jak to do celého příběhu zapadne.
Na vraha jsem měla tip asi od půlky knihy, ale do poslední chvíle jsem si ničím nebyla jistá. Závěr celé knihy byl totální masakr. Bylo to trochu zamotané, ale nejvíce mě naštval samotný závěr, kdy jsem měla sto chutí mlátit se do hlavy čímkoli, co bylo poblíž a křičet: „Takhle to nemůže sakra skončit!!!“
Virtuální realita
Martina Mátlová
Pořádně jsem si nedokázala představit, do čeho jdu. Ale musím říct, že mě to neskutečně bavilo a moc jsem si knihu užila!
Hlavní hrdina Zachariáš je opravdu (řekla bych až bravurně) popsán. Často jsem měla chuť, mu nafackovat za to, jak se choval ke své mámě a ke svému okolí. Pak zase přišly chvíle, kdy mě dojímal a já s ním soucítila každý okamžik. Nedokáži si představit situaci a emoce, které musí nastat v tak mladém (samozřejmě i starším) věku, kdy se stane taková nehoda. Ten boj s tím, jak to zvládnout a zvládnout i přijetí svého okolí, musí být neskutečně těžký. A autorka tento boj dokázala popsat dokonale.
A pak tu máme detektivní příběh. Dlouho jsem čekala, abych zjistila, v čem tkví ten háček. Nakonec je to vlastně jednoduchý problém, který mě také bavil a dodal příběhu zase jinou šťávu. Jeden ze záporáků mě sakra překvapil.
Kniha ve mně vzbudila plno pocitů – Annu jsem milovala za to, jaká je. Zachariáše jsem chtěla profackovat a zároveň jsem ho litovala, za což by mi jeho postava minimálně vynadala. Denisa a Vanda mi byly nepříjemné a dotěrné. Otec Zachariáše byl sobec a jeho matka zase extrémně ochranitelská, což se dá v dané situaci pochopit.
Celkově musím knihu zhodnotit, že mi strašně moc dala. A konec? Konec mě opravdu dojal a já fandila a bojovala za Zachariáše do posledního odstavce.
Co mi trochu chybělo a na co jsem se těšila více? Poznávání více virtuálních světů, více možností, co se dá na všech serverech dělat. Ale to by bylo pro děj nepodstatné.
Je mi až líto, že jsem tuto knihu dočetla a musím opustit Zachariáše a Annu!
Sladký život
Lucie Tringelová Kaňová
Vítejte ve městě TéKá. Ve městě obehnaném zdí. Ve městě, kde rozhodně nechcete žít.
Už od narození jste předurčeni, jaké povolání budete vykonávat. Máte malou inteligenci? Budete zneškodněni. Nemáte dobrou genetickou výbavu? Budete sterilizováni. Na každém kroku jste hlídáni, ať už samotným Okem nebo hlídači v podobě robotů.
Chováte se slušně? Plníte v práci kvóty? To je dobře, můžete si vybrat bonusy – například jídlo, na které nejste alergičtí. Pokud se ale dostanete na nulu, je to váš konec.
Naštěstí je tu SLADKÝ ŽIVOT – reality show, se kterou se můžete dostat ven. Je poté ale život opravdu sladký, jak tato výhra slibuje?
Děj ubíhá tak nějak pomalu, není nabitý akcí a jak sama autorka říká: „Hunger Games tu nečekejte.“
Postupně a zlehka se seznamujeme s postavami a celkovým fungováním města až přijde konec a posledních několik kapitol vše naprosto změní. Jak už to tak v těchto knihách bývá, lidé se nakonec rozhodnou postavit vládě a ty poslední stránky prostě zhltnete.
Trochu mě mrzelo to, že jsem očekávala více času věnovanému Sladkému životu. Těšila jsem se na samotnou reality show, ale teď po přečtení chápu, že tato věc je jen jedna z mnoha důležitých.
Mou oblíbenou postavou se stala Edna – stařenka, která měla pusu pořádně prořízlou a nebrala si moc servítky.
Co ještě můžu dodat? Doufám, že se žádné podobné verze TéKá nikdy nedožiji já, ani mé děti.
Probuzený milenec
J. R. Ward (p)
Zsadist vyráží na záchranu Belly, což se mu samozřejmě povede (jinak by tato kniha byla o ničem). Celkově ale potřebuje zachránit on sám.
Postupně odhalujeme Zsadistovo trauma, jeho příběh. Na tuto část jsem se opravdu těšila, až rozlousknu, co je za tím drsným a temným mužem. Jeho příběh je samozřejmě hodně temný a plný bolesti, ale naštěstí je tu Bella, která se mu i přes jeho neustálé odmítání snaží pomoci.
Musím vyzdvihnout i celkový vztah a příběh obou bratrů, to, jak se Phury snaží neustále zachraňovat svého bratra.
Co mě pobavilo nejvíce? Asi období potřeby Belly a problémy všech bratrů s tímto stavem.
Konec byl opět na počet stran rychlý a tentokrát i pořádně drsný. Málem i ta slza ukápla. Na druhou stranu dovětek toho, jak příběh pokračuje po pár měsících, mi přijde až moc přeslazený a pohádkový.
Nemůžu se dočkat, jak příběh bude pokračovat s Butchem! Snad se vrátí i Tohr.
Propast času (remake)
Roman Bureš
Představte si následující situaci:
Studujete na vysoké škole, ale zrovna máte prázdniny, které trávíte na vesnici v domě po babičce. Ráno se probudíte a máte v plánu jediné: v klidu si vypít kafe na balkoně. Když ale vyjdete ven, změní se vám život! To, co jste znali, je pryč – vesnice je v čudu a místo ní se zde nachází hluboký les. Kolem vás začnou běhat Římani, rytíři a chlupatí sloni…
Tento příběh naštěstí nepatří vám, ale Toně. Svět se rozpadl a znovu složil. Toňa se tak setkává s různými lidmi z různých časových období. Hlavní hrdinka často bojuje o svůj život, občas jí pomůže velké štěstí, občas pouhá náhoda a občas její studium historie.
Jak to nakonec s Toňou dopadne? Zemře? Zůstane pouhou otrokyní ať už středověkých lidí či Římanů? Uvidí ještě někdy své rodiče?
Na některé otázky neznám ani já odpovědi, ale zato vám můžu říct, že to byla skvělá jízda, při které jsem se těšila na každou další stránku. Děj mě pohltil a skvěle ho dokreslovala mapka, která postupně odkrývala známá místa.
Mými oblíbenci se stali jak samotná Toňa, tak i Selena z budoucnosti či Lucius. Kdo mi pil krev, byl určitě Hauptsturmführer Kurtz.
Budu také doufat, že naše budoucnost se nebude vyvíjet tak, jak to proběhlo zde.
Chci se s vámi ještě podělit o pár citací z knihy:
ŘÍMANÉ V KOSTELE
„Co je, hrome, tohle?“
„To je místní kult. Je to tu všude, ve svatyních mají i jeho sochy. Chlap na kříži, sundávání chlapa z kříže, chlap, který táhne kříž.“
„Jaká sekta může uctívat odsouzeného zločince? Navíc to mají nakreslené blbě. Kdyby mu takhle probili dlaně a nárty, utrhl by se.“
ČLOVĚK Z BUDOUCNOSTI V PRAVĚKU
„V životě jsem neměl ženskou! A když přede mnou konečně nějaká roztáhne nohy, je to víc opice než člověk!“
„Doprdele! Takovej zasranej paradox!“
Obojek
Rosana Zvelebilová
Toto byla moje první kniha od autorky. Bylo to drsné, vtipné, někdy absurdní a ujeté a já jsem nadšená!
Nedokáži pochopit, jak se někomu může v hlavě vytvořit takový příběh, ale díky za to.
Tři hlavní postavy, u kterých do poslední chvíle nevěříte, že mají něco společného. Ale autorka vám ukáže, že opak je pravdou.
EMOUŠ – typický týpek v depresi, který se snaží dostat kamsi nějakou šachtou. Bohužel má větší neúspěch než úspěch. On si ale své chvíle utrpení užívá.
EŠA – ruský voják, také v depresích. Pro jeho smůlu se dobrovolně vzdá Němcům, ale slíbí, že nespáchá sebevraždu. Alespoň ho mučí a z toho má radost.
POMOCNÍK č. 68 alias “BLBEČEK“ – dějová linka, která mě asi nejvíce bavila. Robot, vypadající jako člověk, má sloužit lidem. Každý si tuto službu vysvětluje jinak, a tak náš pomocník vykonává různé věci – od výpomoci při likvidaci ostatních pomocníků až po uspokojování různých žen svou chloubou, kterou dokáže napumpovat na povel. Poté, co se skamarádil s “ÚCHYLEM“, nabral děj ještě větší grády.
Občas jsem si říkala, co to sakra čtu! Co se mi to dostalo do rukou? Ale jak jsem již psala, v celku je to skvělá kniha nad odreagování, u které jsem se opravdu pobavila. Když všechno zapadlo do sebe a vše bylo vysvětleno, pochopila jsem až autorčinu genialitu, že to všechno dokázala tak dlouho držet pod pokličkou.
Musím ještě zmínit skvělé zpracování knihy – každá kapitola začíná obrázkem, různé dějové linie mají jinou barvu stránek. Prostě skvělé.
Určitě se mrknu po dalších knihách a budu doufat, že budou stejně tak dobré, vtipné a ujeté!
Nesmrtelnost: Příběh lásky
Dana Schwartz
Už první díl této knihy byl krásný a jsem moc ráda, že autorka pokračuje tak, jak pokračuje.
Hazel se uvnitř trápí kvůli ztrátě Jacka. Není si jistá a ani nechce doufat, že je mezi živými. Kdyby totiž byl, určitě by se ozval, vrátil by se pro ni. Proto tráví veškerý čas ošetřováním nemocných nebo psaním lékařské knihy. Popisy, kdy Hazel někoho ošetřuje, opravdu stojí za to.
Jak se ale říká: „Pro dobrotu na žebrotu.“ A tak Hazel končí ve vězení. Odtud ji ale zachrání kvůli léčbě samotné princezny. V Londýně se dostává i ke Společníkům smrti a musím říct, že tahle skupina opravdu stojí za to.
Nechci spoilerovat a připravit tak každého o tak krásný příběh, ale musím ještě dodat, že tato kniha se opravdu krásně čte, občas jsem se nasmála (hlavně při představování si, jak dopadla jedna aktérka Společníků smrt), byla jsem i naštvaná na Jacka za jeho chování, ale zároveň jsem ho i chápala. A koncem jsem byla dojatá.
Je strašná škoda, že příběh nijak nepokračuje, a je mi moc líto, že tyto hlavní hrdiny musím opustit.
Milenec z věčnosti
J. R. Ward (p)
Další díl, který se četl opravdu svižně, až jsem se musela kvůli společnému čtení brzdit.
Rhage je popsán jako muž, od kterého “to“ prostě chcete. Je to lovec opačného pohlaví, obdivován svými bratry za to, kolik žen už dostal do postele. I když to je dost zavádějící. Žádná v jeho posteli neskončila, spíše je většinou klátil někde v uličce opřenou o zeď.
Rhage ale se svou pověstí smířený není, trápí ho, co musí dělat. Nelíbí se mu využívat ženy, bohužel ale moc možností díky svému prokletí nemá. Pak ale přijde Mary, a ta vše změní.
Bylo to skvělé, napínavé, vzrušující, konec zase rychlý. Na posledních stránkách jsem si připadalo jako bych jezdila na emoční horské dráze. Měla jsem neskutečný vztek na Stvořitelku, ale naštěstí měla rozum.
Skvěle se zde rozjela i Zsadistova dějová linka, na kterou se už nemůžu dočkat! Jdeme zachránit Bellu!
Nenasytní mrtví
Darcy Coates
Jako první musím zmínit, že si pořád nejsem jistá zařazením knihy jako horor. Na druhou stranu to bylo u tohoto dílu už lepší a autorka už dokázala občas navodit pořádnou atmosféru s husí kůží.
V příběhu se vracíme ke Keiře, která se snaží osvobodit dalšího ducha. Samozřejmě si našla jeden z nejtěžších případů – hrob beze jména a celkově se o mrtvém nic moc neví.Konečně se do pátrání pouští i se svými kamarády a musím říct, že Zoe mě v tomto dílu začala bavit. Její hlášky byly neskutečné – což na druhou stranu strašně zlehčovalo tu “chlupyvstávající“ atmosféru.
Konečně se nám poodkryla i minulost samotné Keiry, ale řekla bych, že to přineslo více otázek než odpovědí, a proto je jasné, že se opět těším na další díl.
Také jsem zvědavá na Masona a Keiru, jestli to někdy nakonec dají dohromady.
Koho ještě musím zmínit je EMO týpek Harry. Další postava, u které se musím pousmívat a Darcy to s ním také trochu rozehrála. Doufám, že v celkovém příběhu bude mít ještě svoji roli a že Keiře tím, co ví, nezavaří.
Barvy empatie
Anina Perpello (p)
MAFIE, BLÍZKÁ BUDOUCNOST ČESKÉ REPUBLIKY, UPÍŘI, LIDÉ S NADÁNÍM…
Někomu se to může zdát přeplácané, ale tady to prostě všechno sedlo dokonale do sebe.
Selena vypadá jako obyčejná dívka, která se připravuje na maturitu. Až tak obyčejná ale není, má hned dvě nadání. Za prvé je empatička. Její druhé nadání je dostat se do každého průseru, který se kolem ní mihne.
Tím pádem potká kolem sebe plno grázlů a opravdu zlých lidí. Pozná ale i opravdové přátelé a pár lidí, kteří jí úplně změní život.
Příběh bych popsala jako vlnobití. Přijde problém, který postupně graduje. Nakonec se vyřeší, vy se uklidníte, a v tom vás strhne další vlna, další problém.
Děj vás nenechá vydechnout, pořád se něco děje a vy musíte číst dál. Některé dějové linky vypadají, že jsou vyřešené, ale ony se vrátí znovu.
Za mě je to opravdu skvěle propracovaný příběh, který mě strašně moc bavil. A musím říct, že nejvíce jsem se zasmála u pojmenování lovců upírů. ČESNECI? Tak to fakt sedí.
Budu nedočkavě čekat na další díl, protože autorka to rozehrála suprově a samozřejmě to utnula v tom nejlepším.
Také by se mi líbilo dozvědět se více o minulosti Kaye.
Milenec z temnot
J. R. Ward (p)
Toto je další super upírská kniha a doufám, že si tuto kvalitu udrží celá série.
Wrath je prostě drsňák, ale jak to tak bývá, neodolá ženskému srdci (nebo pěkným bokům). I když o tom by se dalo polemizovat, protože je skoro slepý.
Postelová scéna přijde hodně brzo a celkově musím říct, že autorka se s ničím moc nepáře. Celý děj utíká opravdu svižným tempem. Hlavní postavy, ať už se jedná o Butche nebo samotné bratrstvo, mě bavily. Snad jsem nenašla postavu, která by mi v celé knize vadila.
A konec? S tím se už vůbec autorka nemazala. HRC PRC a celá zápletka byla vyřešena (tedy skoro, jinak by nemohlo být pokračování).
Opravdu se těším na další díl, na to, jak to bude s postavami vypadat dál. Toto zatím vypadá na další povedenou upírskou sérii.
Děti s hvězdou
Mario Escobar
Osvětimská ukolébavka byla opravdu úžasná a smutná kniha, proto jsem sáhla i po této.
Zde přišlo trochu zklamání. Kniha vypráví příběh dvou chlapců, které rodiče nechali u tety v Paříži a sami se schovali jinde. Nyní matka s otcem čekají na víza do Ameriky, ale také jenom pro sebe. Pro děti se ho pak budou snažit sehnat co nejdříve. A to je věc, se kterou jsem jako matka celou knihu bojovala. Neumím si představit, že bych takto nechala někde děti, ale také si neumím představit, jak bych se zachovala v době války.
Jak děj pokračuje, přijde mi tento příběh moc pohádkový. Kluci se vždy ze všeho dostanou a většinou úplně lehce, i když lidé kolem nich takové štěstí nemají.
Celkově se to celé četlo dobře. V příběhu jsou místa i lidé, kteří opravdu žili a zachraňovali uprchlíky, ač se sami museli bát o svůj život. O druhé světové válce čtu moc ráda a tuto knihu bych zařadila mezi ty slabší. Musím také zmínit gramatické chyby a překlepy v knize.
Duše mrtvých nemluví
Roxann Hill
Musím říct, že jsem vcelku překvapená, že hlavní hrdinové tentokrát nedostali tolik nakládaček jako obvykle. Těžko říct, jestli jsou už zkušenější nebo zločinci už nejsou to, co bývali. :-)
Nicméně tento díl byl dějově opravdu zajímavý. Celou knihu jsem čekala, kam se příběh bude posouvat. I když ke konci jako vždy byl tak nějak pachatel jasný, líbí se mi, že vždy pak přijde dovětek, který ten lehčí konec vždy strašně vylepší.
Koho opravdu nesnáším, tak je Annin bývalý – neskutečný arogantní namyšlený blbeček. Doufám, že mu to jednou někdo vysvětlí a pro Annu a její dceru to nakonec dopadne dobře.
Tyto knihy jsou takové jednohubky. Příběh je jednoduchý s koncem, který nakonec překvapí, a čte se to opravdu úplně samo.
Zajatkyně
Sarah Rivens
Mezi mé nejoblíbenější žánry patří thriller, takže si myslím, že co se týče nějakého násilí, vražd jsem vcelku už otrkaná. Tohle bylo ale brutální a já asi první čtvrtinu knihu bojovala s tím, abych knihu nezavřela a už dál nečetla. Hlavní hrdinka byla neskutečně týraná, znásilňovaná, a když doufala, že se osvobodí u nového pána, začalo ještě větší peklo. Asher ji psychicky i fyzicky týral a neustále vyhrožoval smrtí.
Naštěstí pak už se děj začal zlepšovat, ale zase přicházely “WTF“ momenty. Elly šestileté trauma se vyřeší během čtyř měsíců. Pardon třech. Protože první měsíc ji tyranizuje sám Asher.
A další totální průšvih? Stará hospodyně, která je zde nově najatá, se chystá zaútočit na naši hlavní hrdinku nožem. Tu ale napadne: „Co když mě tahle babka chce znásilnit?“ Jakože cože?
Pak už tu jsou jen maličkosti, kdy mě štvaly rozhovory mezi Asherem a Ellou.
Nicméně konec mě dojal a zvedl celkové hodnocení o jednu hvězdičku. A ačkoli moje recenze není úplně kladná, stejně si ten následující díl budu muset přečíst.
Padlý anděl
Petra Kamlachová
Toto pro mě bylo velké a milé překvapení! Asi jsem ještě nečetla knihu na podobné téma.
V prvních kapitolách mě trochu rušil detailní popis některých věcí/míst, ale za chvíli jsem si zvykla, a pak už děj pěkně frčel.
Hlavní hrdinka Claire se vydává zachránit svého otce z vězení. Jelikož ale žila v ústraní kvůli svým parapsychologickým schopnostem, navštěvuje jeho sídlo poprvé v životě a hned zjišťuje, že má nevlastního bratra. Mezi nimi začíná vznikat opravdu nezdravý vztah. Claire mě občas strašně vytáčela tím, jak řešila některé situace. Některé rozhovory mezi ní, Lexem a Deanem mi přišly trochu jednodušší, ale na ději to neubíralo.
Celková zápletka o tom, kdo je tedy záporák, byla skvělá. Do toho občasné promítnutí děje ze strany Lexovy mrtvé matky krásně dokreslovalo příběh.
A konec? Z posledních kapitol to tak nějak bylo jasné, jak to dopadne, ale i tak bylo zakončení parádní. Jsem moc ráda, že jsem si tuto knihu mohla přečíst, a budu doufat v další díly.