Galloway
komentáře u knih
Propast času (remake)
Roman Bureš
Představte si následující situaci:
Studujete na vysoké škole, ale zrovna máte prázdniny, které trávíte na vesnici v domě po babičce. Ráno se probudíte a máte v plánu jediné: v klidu si vypít kafe na balkoně. Když ale vyjdete ven, změní se vám život! To, co jste znali, je pryč – vesnice je v čudu a místo ní se zde nachází hluboký les. Kolem vás začnou běhat Římani, rytíři a chlupatí sloni…
Tento příběh naštěstí nepatří vám, ale Toně. Svět se rozpadl a znovu složil. Toňa se tak setkává s různými lidmi z různých časových období. Hlavní hrdinka často bojuje o svůj život, občas jí pomůže velké štěstí, občas pouhá náhoda a občas její studium historie.
Jak to nakonec s Toňou dopadne? Zemře? Zůstane pouhou otrokyní ať už středověkých lidí či Římanů? Uvidí ještě někdy své rodiče?
Na některé otázky neznám ani já odpovědi, ale zato vám můžu říct, že to byla skvělá jízda, při které jsem se těšila na každou další stránku. Děj mě pohltil a skvěle ho dokreslovala mapka, která postupně odkrývala známá místa.
Mými oblíbenci se stali jak samotná Toňa, tak i Selena z budoucnosti či Lucius. Kdo mi pil krev, byl určitě Hauptsturmführer Kurtz.
Budu také doufat, že naše budoucnost se nebude vyvíjet tak, jak to proběhlo zde.
Chci se s vámi ještě podělit o pár citací z knihy:
ŘÍMANÉ V KOSTELE
„Co je, hrome, tohle?“
„To je místní kult. Je to tu všude, ve svatyních mají i jeho sochy. Chlap na kříži, sundávání chlapa z kříže, chlap, který táhne kříž.“
„Jaká sekta může uctívat odsouzeného zločince? Navíc to mají nakreslené blbě. Kdyby mu takhle probili dlaně a nárty, utrhl by se.“
ČLOVĚK Z BUDOUCNOSTI V PRAVĚKU
„V životě jsem neměl ženskou! A když přede mnou konečně nějaká roztáhne nohy, je to víc opice než člověk!“
„Doprdele! Takovej zasranej paradox!“
Obojek
Rosana Zvelebilová
Toto byla moje první kniha od autorky. Bylo to drsné, vtipné, někdy absurdní a ujeté a já jsem nadšená!
Nedokáži pochopit, jak se někomu může v hlavě vytvořit takový příběh, ale díky za to.
Tři hlavní postavy, u kterých do poslední chvíle nevěříte, že mají něco společného. Ale autorka vám ukáže, že opak je pravdou.
EMOUŠ – typický týpek v depresi, který se snaží dostat kamsi nějakou šachtou. Bohužel má větší neúspěch než úspěch. On si ale své chvíle utrpení užívá.
EŠA – ruský voják, také v depresích. Pro jeho smůlu se dobrovolně vzdá Němcům, ale slíbí, že nespáchá sebevraždu. Alespoň ho mučí a z toho má radost.
POMOCNÍK č. 68 alias “BLBEČEK“ – dějová linka, která mě asi nejvíce bavila. Robot, vypadající jako člověk, má sloužit lidem. Každý si tuto službu vysvětluje jinak, a tak náš pomocník vykonává různé věci – od výpomoci při likvidaci ostatních pomocníků až po uspokojování různých žen svou chloubou, kterou dokáže napumpovat na povel. Poté, co se skamarádil s “ÚCHYLEM“, nabral děj ještě větší grády.
Občas jsem si říkala, co to sakra čtu! Co se mi to dostalo do rukou? Ale jak jsem již psala, v celku je to skvělá kniha nad odreagování, u které jsem se opravdu pobavila. Když všechno zapadlo do sebe a vše bylo vysvětleno, pochopila jsem až autorčinu genialitu, že to všechno dokázala tak dlouho držet pod pokličkou.
Musím ještě zmínit skvělé zpracování knihy – každá kapitola začíná obrázkem, různé dějové linie mají jinou barvu stránek. Prostě skvělé.
Určitě se mrknu po dalších knihách a budu doufat, že budou stejně tak dobré, vtipné a ujeté!
Nesmrtelnost: Příběh lásky
Dana Schwartz
Už první díl této knihy byl krásný a jsem moc ráda, že autorka pokračuje tak, jak pokračuje.
Hazel se uvnitř trápí kvůli ztrátě Jacka. Není si jistá a ani nechce doufat, že je mezi živými. Kdyby totiž byl, určitě by se ozval, vrátil by se pro ni. Proto tráví veškerý čas ošetřováním nemocných nebo psaním lékařské knihy. Popisy, kdy Hazel někoho ošetřuje, opravdu stojí za to.
Jak se ale říká: „Pro dobrotu na žebrotu.“ A tak Hazel končí ve vězení. Odtud ji ale zachrání kvůli léčbě samotné princezny. V Londýně se dostává i ke Společníkům smrti a musím říct, že tahle skupina opravdu stojí za to.
Nechci spoilerovat a připravit tak každého o tak krásný příběh, ale musím ještě dodat, že tato kniha se opravdu krásně čte, občas jsem se nasmála (hlavně při představování si, jak dopadla jedna aktérka Společníků smrt), byla jsem i naštvaná na Jacka za jeho chování, ale zároveň jsem ho i chápala. A koncem jsem byla dojatá.
Je strašná škoda, že příběh nijak nepokračuje, a je mi moc líto, že tyto hlavní hrdiny musím opustit.
Milenec z věčnosti
J. R. Ward (p)
Další díl, který se četl opravdu svižně, až jsem se musela kvůli společnému čtení brzdit.
Rhage je popsán jako muž, od kterého “to“ prostě chcete. Je to lovec opačného pohlaví, obdivován svými bratry za to, kolik žen už dostal do postele. I když to je dost zavádějící. Žádná v jeho posteli neskončila, spíše je většinou klátil někde v uličce opřenou o zeď.
Rhage ale se svou pověstí smířený není, trápí ho, co musí dělat. Nelíbí se mu využívat ženy, bohužel ale moc možností díky svému prokletí nemá. Pak ale přijde Mary, a ta vše změní.
Bylo to skvělé, napínavé, vzrušující, konec zase rychlý. Na posledních stránkách jsem si připadalo jako bych jezdila na emoční horské dráze. Měla jsem neskutečný vztek na Stvořitelku, ale naštěstí měla rozum.
Skvěle se zde rozjela i Zsadistova dějová linka, na kterou se už nemůžu dočkat! Jdeme zachránit Bellu!
Nenasytní mrtví
Darcy Coates
Jako první musím zmínit, že si pořád nejsem jistá zařazením knihy jako horor. Na druhou stranu to bylo u tohoto dílu už lepší a autorka už dokázala občas navodit pořádnou atmosféru s husí kůží.
V příběhu se vracíme ke Keiře, která se snaží osvobodit dalšího ducha. Samozřejmě si našla jeden z nejtěžších případů – hrob beze jména a celkově se o mrtvém nic moc neví.Konečně se do pátrání pouští i se svými kamarády a musím říct, že Zoe mě v tomto dílu začala bavit. Její hlášky byly neskutečné – což na druhou stranu strašně zlehčovalo tu “chlupyvstávající“ atmosféru.
Konečně se nám poodkryla i minulost samotné Keiry, ale řekla bych, že to přineslo více otázek než odpovědí, a proto je jasné, že se opět těším na další díl.
Také jsem zvědavá na Masona a Keiru, jestli to někdy nakonec dají dohromady.
Koho ještě musím zmínit je EMO týpek Harry. Další postava, u které se musím pousmívat a Darcy to s ním také trochu rozehrála. Doufám, že v celkovém příběhu bude mít ještě svoji roli a že Keiře tím, co ví, nezavaří.
Barvy empatie
Anina Perpello (p)
MAFIE, BLÍZKÁ BUDOUCNOST ČESKÉ REPUBLIKY, UPÍŘI, LIDÉ S NADÁNÍM…
Někomu se to může zdát přeplácané, ale tady to prostě všechno sedlo dokonale do sebe.
Selena vypadá jako obyčejná dívka, která se připravuje na maturitu. Až tak obyčejná ale není, má hned dvě nadání. Za prvé je empatička. Její druhé nadání je dostat se do každého průseru, který se kolem ní mihne.
Tím pádem potká kolem sebe plno grázlů a opravdu zlých lidí. Pozná ale i opravdové přátelé a pár lidí, kteří jí úplně změní život.
Příběh bych popsala jako vlnobití. Přijde problém, který postupně graduje. Nakonec se vyřeší, vy se uklidníte, a v tom vás strhne další vlna, další problém.
Děj vás nenechá vydechnout, pořád se něco děje a vy musíte číst dál. Některé dějové linky vypadají, že jsou vyřešené, ale ony se vrátí znovu.
Za mě je to opravdu skvěle propracovaný příběh, který mě strašně moc bavil. A musím říct, že nejvíce jsem se zasmála u pojmenování lovců upírů. ČESNECI? Tak to fakt sedí.
Budu nedočkavě čekat na další díl, protože autorka to rozehrála suprově a samozřejmě to utnula v tom nejlepším.
Také by se mi líbilo dozvědět se více o minulosti Kaye.
Milenec z temnot
J. R. Ward (p)
Toto je další super upírská kniha a doufám, že si tuto kvalitu udrží celá série.
Wrath je prostě drsňák, ale jak to tak bývá, neodolá ženskému srdci (nebo pěkným bokům). I když o tom by se dalo polemizovat, protože je skoro slepý.
Postelová scéna přijde hodně brzo a celkově musím říct, že autorka se s ničím moc nepáře. Celý děj utíká opravdu svižným tempem. Hlavní postavy, ať už se jedná o Butche nebo samotné bratrstvo, mě bavily. Snad jsem nenašla postavu, která by mi v celé knize vadila.
A konec? S tím se už vůbec autorka nemazala. HRC PRC a celá zápletka byla vyřešena (tedy skoro, jinak by nemohlo být pokračování).
Opravdu se těším na další díl, na to, jak to bude s postavami vypadat dál. Toto zatím vypadá na další povedenou upírskou sérii.
Děti s hvězdou
Mario Escobar
Osvětimská ukolébavka byla opravdu úžasná a smutná kniha, proto jsem sáhla i po této.
Zde přišlo trochu zklamání. Kniha vypráví příběh dvou chlapců, které rodiče nechali u tety v Paříži a sami se schovali jinde. Nyní matka s otcem čekají na víza do Ameriky, ale také jenom pro sebe. Pro děti se ho pak budou snažit sehnat co nejdříve. A to je věc, se kterou jsem jako matka celou knihu bojovala. Neumím si představit, že bych takto nechala někde děti, ale také si neumím představit, jak bych se zachovala v době války.
Jak děj pokračuje, přijde mi tento příběh moc pohádkový. Kluci se vždy ze všeho dostanou a většinou úplně lehce, i když lidé kolem nich takové štěstí nemají.
Celkově se to celé četlo dobře. V příběhu jsou místa i lidé, kteří opravdu žili a zachraňovali uprchlíky, ač se sami museli bát o svůj život. O druhé světové válce čtu moc ráda a tuto knihu bych zařadila mezi ty slabší. Musím také zmínit gramatické chyby a překlepy v knize.
Duše mrtvých nemluví
Roxann Hill
Musím říct, že jsem vcelku překvapená, že hlavní hrdinové tentokrát nedostali tolik nakládaček jako obvykle. Těžko říct, jestli jsou už zkušenější nebo zločinci už nejsou to, co bývali. :-)
Nicméně tento díl byl dějově opravdu zajímavý. Celou knihu jsem čekala, kam se příběh bude posouvat. I když ke konci jako vždy byl tak nějak pachatel jasný, líbí se mi, že vždy pak přijde dovětek, který ten lehčí konec vždy strašně vylepší.
Koho opravdu nesnáším, tak je Annin bývalý – neskutečný arogantní namyšlený blbeček. Doufám, že mu to jednou někdo vysvětlí a pro Annu a její dceru to nakonec dopadne dobře.
Tyto knihy jsou takové jednohubky. Příběh je jednoduchý s koncem, který nakonec překvapí, a čte se to opravdu úplně samo.
Zajatkyně
Sarah Rivens
Mezi mé nejoblíbenější žánry patří thriller, takže si myslím, že co se týče nějakého násilí, vražd jsem vcelku už otrkaná. Tohle bylo ale brutální a já asi první čtvrtinu knihu bojovala s tím, abych knihu nezavřela a už dál nečetla. Hlavní hrdinka byla neskutečně týraná, znásilňovaná, a když doufala, že se osvobodí u nového pána, začalo ještě větší peklo. Asher ji psychicky i fyzicky týral a neustále vyhrožoval smrtí.
Naštěstí pak už se děj začal zlepšovat, ale zase přicházely “WTF“ momenty. Elly šestileté trauma se vyřeší během čtyř měsíců. Pardon třech. Protože první měsíc ji tyranizuje sám Asher.
A další totální průšvih? Stará hospodyně, která je zde nově najatá, se chystá zaútočit na naši hlavní hrdinku nožem. Tu ale napadne: „Co když mě tahle babka chce znásilnit?“ Jakože cože?
Pak už tu jsou jen maličkosti, kdy mě štvaly rozhovory mezi Asherem a Ellou.
Nicméně konec mě dojal a zvedl celkové hodnocení o jednu hvězdičku. A ačkoli moje recenze není úplně kladná, stejně si ten následující díl budu muset přečíst.
Padlý anděl
Petra Kamlachová
Toto pro mě bylo velké a milé překvapení! Asi jsem ještě nečetla knihu na podobné téma.
V prvních kapitolách mě trochu rušil detailní popis některých věcí/míst, ale za chvíli jsem si zvykla, a pak už děj pěkně frčel.
Hlavní hrdinka Claire se vydává zachránit svého otce z vězení. Jelikož ale žila v ústraní kvůli svým parapsychologickým schopnostem, navštěvuje jeho sídlo poprvé v životě a hned zjišťuje, že má nevlastního bratra. Mezi nimi začíná vznikat opravdu nezdravý vztah. Claire mě občas strašně vytáčela tím, jak řešila některé situace. Některé rozhovory mezi ní, Lexem a Deanem mi přišly trochu jednodušší, ale na ději to neubíralo.
Celková zápletka o tom, kdo je tedy záporák, byla skvělá. Do toho občasné promítnutí děje ze strany Lexovy mrtvé matky krásně dokreslovalo příběh.
A konec? Z posledních kapitol to tak nějak bylo jasné, jak to dopadne, ale i tak bylo zakončení parádní. Jsem moc ráda, že jsem si tuto knihu mohla přečíst, a budu doufat v další díly.
Život na míru
Nikki Erlick
Jednoho dne se na prahu všech lidí starších 22 let objeví dřevěná krabička obsahující provázek. Každý provázek má jinou délku, která určuje délku života.
Každý se k tomu staví podle svého – někdo se raduje z dlouhého života, někdo propadá depresím, někdo krabičku ani neotevře. A my jako čtenáři začínáme poznávat osud několika lidí, ať už jsou to ti s dlouhým provázkem nebo naopak ti, s tím krátkým.
Za mě toto byl opravdu silný příběh, který mě ještě teď nutí přemýšlet nad celkovou společností. Kniha je tak skvěle napsána, že jsem vůbec netušila, kam mě autorka chce zavést, a hltala jsem stránku za stránkou.
Je neskutečné, jak délka života nakonec ovládla svět. Délka provázku začala postupně ze společnosti vyřazovat ty, co měli před sebou krátký život. Vznikla úplně nová diskriminace, což je až směšné. Ale řekla bych, že i docela reálné.
Během knihy se ve mně střídalo plno emocí – cítila jsem vztek za šikanu “krátkých“, štěstí a radost za to, když si i přes všechny překážky našli krátcí něco, proč dál žít. A konec? Ten mě teda naprosto rozsekal – slzy mi opravdu tekly proudem.
K této knize se určitě ještě někdy vrátím a nyní ještě budu nad příběhem dlouho dumat. Dokonce i můžu říct, že to zatím byla jedna z nejlepších knih tohoto roku.
Sama za sebe jsem si skoro jistá, že bych nechtěla vědět, kolik mi zbývá do konce. I když plno důvodů, proč krabičku otevřít, které byly zmíněné v knize, mě občas nahlodávaly. Byl by to asi pěkný oříšek.
A co vy? Otevřeli byste nebo ne?
Slzy mrtvé jeptišky
Roxann Hill
Tak se zase vracíme k Anně a Pavlovi. Jejich vzájemná přitažlivost nabývá a já jsem zvědavá, kdy to pořádně bouchne.
Konečně přichází na scénu i dcera Anny. Tato odbočka od hlavního dění se mi líbí a jsem zvědavá, jak to vše bude dál. Zda se Anna se svou dcerou bude moct vídat i přes veškerou snahu jejího otce o opak.
Tento případ jinak začal opravdu zajímavě – žena, která se chtěla stát jeptiškou, byla zavražděna. Okolnosti nás tak různě tahají od jednoho k druhému, vycházejí na povrch různé možnosti, kdo je vrah, ale ty postupně zase upadají. Anna s Pavlem opět dostanou párkrát nakládačku (i když Anna si v tom asi libuje více), až nakonec případ vyřeší. V první chvíli jsem z výsledku vraha byla zklamaná, na tak dobrý začátek mi to přišlo hrozně jednoduše vysvětleno, nakonec se příběh ještě trochu rozvinul, a tím se to celé určitě vylepšilo.
Celkově bych ale řekla, že tyto detektivky jsou takové na odlehčení. A velké plus – čte se to úplně samo.
Vykoupená
Kristin Cast
Nástup tohoto dílu je neskutečný. Už od začátku jsme vrženi do děje. S Neferet pořádně tříšká Temnota a nabírá na moci, její děti v podobě nechutných hadů začínají ovládat lidi – a tyto popisy ovládnutí jsou až nechutné!
Zoe se svou partou nastupuje na poslední boj. Za mě toto bylo skvělé ukončení celé série. Na to, že to bylo tolik dílů, si to pořád drželo úroveň. Možná jsem na to koukala i trochu s nadhledem, ale kdyby by mi bylo těch krásných 15, vím, že bych tuto sérii naprosto hltala.
Vždy jsem i ve svém věku cítila plno emocí – štěstí, lásku, radost, pobavení ale také zlost, znechucení, smutek. Někdy dokonce došlo i na slzy.
Jsem moc ráda, že jsem se k této sérii dostala, a možná se k ní i jednou vrátím!
Trůnu předurčená
Hannah Whitten
První díl byl ještě průměr, ale toto byl popravdě docela průšvih. Vše se straaaaaašně moc táhne, všechno hroooozně dlouho trvá a všechno se tak mooooooc okecává.
A proto jsem taky tento díl četla fakt dlouho, totálně jsem se nutila číst, na chvíli jsem si dokonce dala pauzu (chvíle znamená asi 2 měsíce). A dočetla jsem to jen kvůli tomu, abych se dozvěděla, jak to s tou Nei dopadne.
Nei a Solmir tu byli hlavními tahouny příběhu. I když se tu objevovala i Reda s Vlkem a svými přáteli, ti se jen plácali od ničeho k ničemu. Dialogy mě občas nudily, občas jsem si už nepamatovala, o čem vůbec čtu a taky jsem měla problém, že jsem první díl četla už před delší dobou, a proto jsem si nebyla jistá některými postavami – za to si ale můžu sama.
Když jsem se po tak dlouhé době dostala na konec, odfrkla jsem si, že to mám konečně za sebou. Ale abych jenom nehanila, závěr celého příběhu mě překvapil, rozuzlení bylo zajímavé, nečekané, a dokonce jsem se i dojala. Bohužel to ale celý příběh nedokázalo zachránit.
Severní den
Ondřej Blaho
Už když jsem viděla obal knihy na internetu, uchvátil mě. Poté, co jsem ji měla v rukou, moje nadšení ještě stouplo. Kniha má opravdu krásný obal, který zaujme na první dobrou, a uvnitř se nachází krásná mapa.
Začátek knihy byl pro mě těžký. Ztrácela jsem se v postavách i ději, ale nevzdala jsem to! Čím dál jsem četla, tím kniha začala být zajímavější, napínavější a propracovanější. A odměnou mi nakonec byl skvělý příběh několika osob, jejichž osud se propletl.
Skvělý byl temný a chladný děj, tajemné osoby Stínu, které přišly ovládnout celý ostrov a nemalý zájem ve mně probudili i Předchůdci.
Moc se těším, jak tento příběh bude pokračovat, kam autor mé oblíbené postavy postrčí, a co s nimi má v plánu.
V dalších dílech by mi určitě udělalo velkou radost, kdyby se do knihy přidaly obrázky strojů, občas byl pro mě popis trochu moc jednoduchý a nedokázala jsem si úplně všechno představit.
Odhalená
Kristin Cast
Tak tento díl má teda neskutečný start. Jako vždy vše začíná poklidně. Na Škole noci probíhá jarmark, kam jsou pozváni i obyčejní lidé, aby upíři dokázali, že s nimi nemají problém. Vše se ale zvrtne a skončí to jedním mrtvým mládětem a jedním mrtvým člověkem – to jsem opravdu nečekala!
Děj pokračuje a na scénu se vrací Neferet. Skvělé, jak konečně poznáváme zkráceně její příběh!
Tato kniha pěkně odsejpá a nejzábavnější byl asi opilý Aurox. Střídal se také u mě vztek a lítost ohledně Zoe, která ztrácí rozum a začíná ji ovládat stará magie a hněv.
A konec? Tak to byl teda pořádný masakr, a to doslova a do písmene. Jedenáctý díl byla teda pořádná jízda a nyní už jdeme do finále!
Klub monster
Jennifer McMahon
Tak tohle byla naprostá bomba! Neměla jsem vůbec tušení, do čeho jdu a kniha mě opravdu překvapila. Celé se to četlo jako po másle.
Violet a Erik bydlí se svou babičkou na samotě v psychiatrickém sanatoriu. Učí se doma, do samotné budovy k pacientům nemůžou a s lidmi z blízkého města také nesmějí přijít nějak zvlášť do kontaktu. Pak přijde nová dívka Iris. Babička chce, aby ji přijali jako svoji vlastní sestru a naučili ji vše od začátku. Iris si totiž nepamatuje nic o své minulosti, neumí se ani oblékat a na hlavě má pod čepicí schované ošklivé jizvy.
Violet slíbí zjistit pravdu o její minulosti, ale netuší, že toto rozhodnutí totálně všem zničí život. Jsou opravdová monstra postavy z filmů nebo se monstra nachází v našich nejbližších?
Z psychiatrických léčeben a podobných sanatorií se mi vždy zvedají chlupy na rukách. A toto byl opět extrém. Lidé, kteří si myslí, že jsou nadrasa a mají vyšší poslání, ubližují a týrají “póvl“ této planety. Není jim líto promarněných a ztracených životů při cestě za svým cílem. Hrůza!
Příběh mě opravdu pohltil a přála bych si, aby tito jedinci mezi námi neexistovali. Celé rozuzlení jsem čekala jiné, více drastické. Ale po zamyšlení se nad celým Klubem monster, jsem byla ráda, jak to dopadlo.
Skrytá
Kristin Cast
Konečně všichni prokoukli Neferet! A co je na této šílené ženské nejhorší? Vyhodíte ji oknem a ona se vrátí dveřmi.
Zoe a její parta přichází o dalšího člena – dvojčata se rozdělila a s Erin to nevypadá nejlíp, začíná to táhnout s Dallasem, vůdcem zlých červených mláďat. K tomu se babička Zoe dostává do spárů Neferet a Zoe začnou odtikávat hodinky na její záchranu.
Do boje nastupují všichni, dokonce i Kalona, který pořád věří, že mu Nyx odpustí. Jeho cestu mu ale chce překřížit bratr Erebus.
A na scénu opět přichází i Aurox, který se musí rozhodnout na kterou stranu se přidá. Zvítězí v něm ta dobrá část od Heatha? Dokáže v sobě zkrotit býka?
Konec byl zase tak dojemný a napínavý. A odraz Auroxe v kouzelném zrcadlu? To byl top.
Ráj mrtvých dětí
Roxann Hill
Hned první kapitola mě dostala do kolen a říkala jsem si, pokud to takhle brutálně bude pokračovat, asi si budu muset dávat trochu pauzu. Byla to hranice pro můj žaludek.
Nicméně příběh se docela zklidnil a začalo samotné vyšetřování. Hlavní hrdinové mi občas přišli až moc naivní – Anna jako bývalá policajtka, se občas nechá pořádně napálit a přichází jedna nakládačka za druhou.
Do vyšetření sebevražd se ještě zamotává zneužívání dětí a tato část byla taková nedořešená, takže doufám, že se v ní bude alespoň okrajově pokračovat.
Ačkoli v Boha nevěřím, kostely, církev, jeptišky, mniši apod. ve mně zanechávají velký pocit tajemna a zvědavosti. Takže se opravdu těším na další díly a doufám, že to nakonec hlavní hrdiny svede k sobě.
https://www.instagram.com/turnovapetra/
