Marekh komentáře u knih

PETR BROŽ působí v Geofyzikálním ústavu Akademie věd ČR, kde zkoumá mimozemské sopky.

Jedná se o populárně naučnou literaturu. Na tuto knihu mě nalákal knižní kanál Poklady (nejen) z knihobudky. Pokud bych neviděl tuto knihu na jejím kanálu, tak je malá pravděpodobnost, že bych si knihu přečetl, což by byla škoda, protože se mi líbila.

Jedná se o sbírku 25 neuvěřitelných příběhů ze světa geověd. Část z nich lze najít na autorově twitterovém účtu. Příběhy jsou skutečné. Některé postavy jsou skutečné, jiné vymyšlené, ale na samotných příbězích to nemá žádný vliv. V závěru u každého příběhu je uveden Dovětek, ve kterém se dočteme, jestli jsou postavy smyšlené či nikoliv.

Kniha je zajímavá a dozvěděl jsem se hodně nových informací, o kterých jsem doposud nevěděl. Příběhy jsou krátké a všechno je srozumitelně vysvětleno.

V knize se dočteme o různých sopkách a jejich erupci, o tsunami, sesuvech půdy, budování přehrady jedné italské přehrady a její následné katastrofě, o důležitosti Amazonského pralesa, o meteorech z Marsu, které dopadly na Zemi, o ozónové vrstvě a jiných tématech.

Zajímavá byla také kapitola Horečka tančících koček (příběh jednoho japonského zálivu), Loď v nesnázích (vznik jednoho ostrova), Vyhubte všechny vrabce, ujídají nám zrní! (příběh z dob čínské kulturní revoluce), Když hoří země pod nohama (příběh města Centralia), Bílá smrt (příběh z Austrálie).

Pokud dojde k nějakým geologickým dějům na určitém místě, v samotném ohnisku dění, můžou se tyto děje projevit také na místech vzdálených několik tisíc kilometrů.

Udivovalo mě jednání některých lidí, kteří v touze po bohatství hazardovali se životy ostatních lidí, anebo si dostatečně neprostudovali materiály a nevyslechli si názory odborníků nebo jejich stanovisko nebrali v potaz a následkem toho došlo ke katastrofickým následkům.

Geologie je důležitá věda, která popisuje různé procesy odehrávající se na zemi, a díky jejím poznatkům můžeme předpovědět například erupci sopky, tsunami, zemětřesení a další jevy. Díky tomu můžeme provést příslušná opatření, abychom zachránili lidské životy.

Při četbě této knihy jsem si vzpomněl na předmět Geologie na střední škole, který jsme měli v 1. ročníku. Také vzpomínám na předmět Mineralogie a krystalografie na vysoké škole.

Možná bych uvítal, pokud by se v závěru knihy vyskytoval slovníček pojmů, které autor použil v knize pro rychlou orientaci v textu.

Na počátku každého příběhu se nachází černobílá ilustrace. Ilustrace se nacházejí také na jiných místech v knize (různé mapy, schémata). Ilustrátorkou je LUCIE ŠKODOVÁ. Autor Petr Brož a Lucie Škodová jsou přátelé.

Na přední a zadní předsádce se nachází mapa světa s vyznačenými události, o kterých se dočteme v této knize.

V závěru knihy se nachází PODĚKOVÁNÍ a O AUTORECH.

V úplném závěru se nachází čárový kód. Po jeho naskenování se dostaneme na autorovy internetové stránky. Autor má také svůj kanál na YouTube s názvem Dr. Petr Brož.

Kniha má pěknou obálku.

3 07.03.2025

Od autora jsem již četl knihy ČERNÁ A PURPUROVÁ a SEN O GLIWICÍCH. Knihy se mi líbily. Autor píše dobře a doufám, že časem vyjdou od něj další knihy, které budou přeloženy do češtiny.

Autor je spisovatel, učitel, historik. Ve své tvorbě se zaměřuje na historické romány a populárně-naučnou literaturu. V roce 2014 obhájil doktorát na Jagellonské univerzitě v Krakově.

Kniha má 3 části.

Hlavní postavou je JANE COULFIELDOVÁ, která je studentka filozofie na Harvardově univerzitě. V roce 1936 se rozhodne odejít do Německa, aby se lépe seznámila s filosofií Martina Heideggera a pochopila podstatu třetí říše pod vládou Adolfa Hitlera. Jane musí prchnout z Německa po určitých událostech.

Jane ráda přemýšlí o filosofii a klade si různé otázky. Je inteligentní. Je americká Židovka. Respektuje svůj původ, ale zvyky a rituály vztahující se k tomu nepraktikuje. Má přehled o různých náboženstvích. Má v oblibě knihu Kouzelný vrch, kterou napsal Thomas Mann. Jane se dopustila určitého přešlapu, kterého následně litovala. Bylo mi ji líto.

Jane se na své cestě setkává s Josipem Titem, Hannah Arendtovou a dalšími historickými osobnostmi. Zažívá peklo koncentračního tábora Jasenovac. Jestli přežije v tomto koncentračním táboře či nikoliv se už dočtete v tomto románu.

Je to hodně silný příběh. Kniha mi určitě rozšířila obzory o 2. světové válce v Jugoslávii. Hrozivé bylo fašistické hnutí USTAŠOVCI, které bylo založené v Itálii v roce 1930 s cílem vytvořit samostatný chorvatský stát, což se podařilo za 2. světové války. Chorvatsko bylo spojencem Německa. Autor otevírá téma, o kterém jsem v knihách moc nečetl.

V románu se nacházejí scény, při kterých mi tuhla krev v žilách!! Vím, že Nacisti dělali různá zvěrstva na lidech, ale ustašovci dělali věci ještě mnohem děsivější a krutější vůči lidem – Srbům, Židům, Cikánům! Hraje v tom roli náboženství. Během čtení těchto událostí mi nebylo vůbec dobře, ale bohužel to byla realita.

V románu se vyskytují filosofické diskuse, ale bylo to stravitelné. V románu se nacházejí také překvapivé momenty.

Celkově se kniha četla dobře a knihu doporučuji k přečtení.

V knize se nachází PROLOG a EPILOG. V knize se nacházejí poznámky pod čarou.

V závěru knihy se nachází SLOVNÍK, ve kterém se vyskytují pojmy, které se v knize vyskytují.

Kniha má pěknou obálku.

Citáty:

Nejdůležitější je, aby se svět dozvěděl, co tady ustašovci dělají. Protože svět to neví a nechce vědět. Všichni se dívají na Rusko. Nebo na Londýn, když tam spadne nějaká německá bomba. Naše tragédie nikoho nezajímá. Ustašovci pářou břicha našim dětem a stínají jim hlavy.

Proč musí být nacionalismus, který učí lásce k vlastnímu národu na úkor ostatních, příčinou takovýchto zločinů? Co se skrývá v myslích, srdcích a duších těchto lidí, kteří měli sadistické potěšení z masového podřezávání lidí, kteří se koneckonců nijak nelišili od nich samých? Jaké zlo dřímá v člověku, který se pod vlivem války, kdy se hroutí právní řád, který by si všichni lidé přáli jako univerzální zákon, uchyluje ke krutostem přesahujícím lidskou míru a pochopení? Kde se v člověku bere takové zlo, schované pod sutanou, náboženským zákonem, který nehledí na nedotknutelnost lidského života?

2 24.02.2025

Tuto knihu mám doma již několik let a až nyní jsem se pustil do její četby. Rozhodl jsem se na základě Čtenářské výzvy a to u bodu č. 3 (Šestá kniha zprava, ve třetí poličce odshora). Pokud by nebylo Čtenářské výzvy, do knihy bych se asi vůbec nepustil, ale nakonec mě kniha mile překvapila a četla se dobře.

V anotaci je zmíněna kniha PÁN MUCH, kterou napsal William Golding, a kterou jsem četl v minulosti a líbila se mi.

ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA NULA popisuje chování dospělých trosečníků na ostrově u Sumatry.

Skupina ochránců přírody má v úmyslu jet do deštných pralesů, ale ztroskotá vzducholodí v moři u Sumatry. V této skupině je celkově 11 lidí (8 mužů a 3 ženy).

Trosečníci se snaží vyrovnat s nastalou situací a věří, že je brzy najdou. Je to nesourodá skupina lidí. BOUCHER je spisovatel a chce napsat o této výpravě, AGUILA je žena usilující o ochranu životního prostředí a bojuje za práva zvířat. Je vegetariánka. DEXTER je slavný zpěvák a sponzoroval tuto výpravu. CANDY je mladá žena, jejíž táta byl vojákem. A nacházejí se tu další postavy, o kterých se dočtete.

V románu sledujeme, jak se vyvíjejí vztahy mezi jednotlivými trosečníky v boji o přežití. Byl určen náčelník skupiny a ostatní museli dodržovat pravidla, na kterých se na počátku dohodli. Časem však dojde k rozdílným názorům a následně k různým střetům, při kterých dojde k násilí.

Myslím si, že hodně lidí má zásady a hranice, které nikdy nepřekročí, alespoň jsou o tom přesvědčeni v prostředí, které je bezpečné. Jenže když se ocitnou v ohrožení života, může dojít ke změně jejich chování a začnou dělat věci, které by za jiných okolností nikdy neudělali. Někteří lidé v extrémních situacích se chovají stejně a nemění se. Člověk neví, jak by jednal a zachoval se v situacích našich hrdinů, pokud by ztroskotal na pustém ostrově.

Knih s tímto námětem je v dnešní době nespočet, ale mám pocit, že tato kniha není tak agresivní v líčení explicitních scén a násilí. Sice dochází k úmrtí hrdinů na ostrově, ale má to hlavu a patu. Dává to logiku a smysl. Kniha vyšla v originále roce 1997 a v Česku v roce 2000.

Kniha je napínavá a naši hrdinové zažijí nespočet scén, při kterých mi tuhla krev v žilách. Autor dobře popsal prostředí ostrova a jeho okolí a všechno působilo uvěřitelně.

Kniha má pěkný přebal.

1 23.02.2025

Do této knihy se mi příliš nechtělo, ale nakonec jsem se rozhodl, že si knihu přečtu i kvůli Čtenářské výzvě a to bodu č. 2 (Kniha z nakladatelství, od kterého jste zatím nic nečetli). Knihu vydalo nakladatelství Zeď a to je úplně první kniha z tohoto nakladatelství, kterou jsem četl.

Zpočátku jsem knihu odložil, a po pár dnech jsem se ke knize vrátil. Je to příběh velmi zajímavě napsaný a to formou deníku a SMS zpráv. Impulsem k napsání románu byla skutečná příhoda, která se stala zpěvačce Lucii Bílé. Autor napsal: „Byl jsem překvapený, že tak fascinující námět ještě nikdo nezpracoval.“

Hlavní postavou je JAN, který je herec. Hraje v seriálech, ale také v divadle. Je velmi žádaný. Jednoho dne mu napíše MARTINA, kterou vůbec nezná. Došlo k omylu z její strany, ale nicméně si začnou psát. Neznají se a občas si napíšou a tímto způsobem se o sobě dozvídají nové informace. Pouze si píšou a nechtějí uvést svou totožnost. Ve zprávách mají různé narážky a vzájemně se špičkují.

Jan má 43 let, je svobodný. Miluje umění, bílé víno, tygří krevety, horkou vanu, gumové medvídky, Paříž a jahody se smetanou. A labutě. Rád si užívá se ženami. Je sebestředný, chová se arogantně, má vysoké sebevědomí, používá vulgarismy. Má hodně špatných vlastností, ale z druhé strany se mi líbilo, že dokázal pomoci lidem. Neměl jednoduché dětství, ale bojoval za to, aby něčeho v životě dosáhnul. Má bratra, se kterým příliš nevychází.

Martina je svobodná, má 25 let. Studuje vysokou školu. Miluje umění, bílé víno, čerstvě povlečené peřiny, teplý vítr, smažené bedly, Miláno a třešně. A labutě.

Deníkové záznamy a SMS zprávy jsou krátké, takže jednotlivé strany utíkají jedna za druhou. Z jednoho hlediska působí deníkové záznamy monotónně. Jan si píše do deníku informace, které prožil během dne. Ranní vstávání, natáčení televizních seriálů, zkoušky v divadle, návštěva jeho mamky, setkání s přáteli, užívání si se ženami. A do toho máme začleněny SMS zprávy. Po čase však dochází k určitým zvratům a příběh začne být velmi napínavý a já jsem se nestačil divit a jen jsem popadal dech.

Při četbě této knihy se můžeme zamyslet nad tím, jestli je správné odepisovat na SMS zprávy (zprávy ze sociálních sítí), pokud vůbec neznáme dotyčného člověka, se kterým si píšeme. A navíc, pokud nám dotyčný člověk nechce poslat fotografii, nechce si s námi zavolat a nechce se osobně sejít. Můžeme se zamyslet nad tím, jestli stojí za to sdělovat naše osobní informace někomu, koho neznáme, anebo raději okamžitě přerušit kontakt.

Nakonec jsem rád, že jsem dal této knize šanci. Kniha stojí rozhodně za přečtení. Knihu jsem přečetl na jedno posezení. Není to dlouhá kniha a dá se přečíst velice rychle. Závěr byl překvapivý.

Kniha je pěkně graficky zpracovaná. Kniha má pěknou obálku.

Citáty:

Jeden slavný herec řekl: Každý, koho potkáte, bojuje v bitvě, o které nic nevíte. Buďte hodní. Vždycky.

Hemingwayův citát: O čem psali a píšou spisovatelé na celém světě, to by se dalo spočítat na prstech – láska, smrt, práce, boj. Všechno ostatní se dá zařadit do něčeho z toho.

1 21.02.2025

SEIŠÚ HASE je japonský spisovatel. Vystudoval Jokohamskou univerzitu. Pracoval jako redaktor a spisovatel. Prosadil se jako autor kriminálních románů a současné brutální krimi literatury v Japonsku. Napsal několik desítek kriminálních románů především o jakuze, japonské zločinecké organizaci.

Román vypráví příběh psa TAMONA, který přišel v roce 2011 o majitelku při zemětřesení a následné cunami na severovýchodním pobřeží Japonska a putuje několik let po celé zemi za svou novou rodinou. Tamon je kříženec německého ovčáka s nějakým japonským plemenem.

Tamon se potkává s různými lidmi a my se můžeme na základě toho seznámit s příběhy různých lidí (zlodějem, prostitutkou, starým mužem aj.).

Jedná se o 6 samostatných, ale vzájemně propojených příběhů.

Kniha je určena pro dospělé čtenáře.

V knize se nacházejí témata jako smrt, vražda, organizovaný zločin aj.

Měl jsem pocit, že se v knize nacházelo hodně smutných příběhů, což jsem na jednu stranu vůbec nečekal, ale osudy lidí z jednotlivých příběhů byly zajímavé. Líbilo se mi, že lidé, se kterými Tamon trávil čas, ho měli rádi a povídali si s ním. Tamonovi pomohli, když mu nebylo dobře. Tamon jim na oplátku dával pocit jistoty a bezpečí, byl mamorigami – anděl strážný.

Myslím si, že kniha je vhodná jak pro milovníky psů, tak také pro čtenáře, kteří nemají psa, ale psi jim nevadí a občas si rádi přečtou tyto příběhy. Já jsem příklad druhé skupiny čtenářů, kteří nevlastní psa, ale čas od času si takové příběhy přečtu.

Závěr knihy jsem rozhodně čekal jiný.

Celkově se kniha četla dobře.

Kniha získala v roce 2020 prestižní Naokiho cenu a byla přeložena do spousty jazyků.

Na počátku knihy se nachází mapa měst, po kterých Tamon putoval. V závěru knihy se nachází POZNÁMKY PŘEKLADATELE.

Kniha má pěkný přebal.

3 20.02.2025

Po delší době jsem se začetl do další autorovy knihy NA VÝCHOD OD RÁJE. Je to nejrozsáhlejší kniha, kterou jsem od autora četl. Možná bych se k této knize vůbec nedostal, anebo možná někdy v daleké budoucnosti, ale tato kniha se mi hodila do Čtenářské výzvy (Kniha z roku, ve kterém se narodil jeden z rodičů).

Přestože je kniha bichle, líbila se mi a autor je skvělým vypravěčem a autorovy knihy doporučuji k přečtení.

Jedná se o rodinnou ságu. Prolínají se autobiografické prvky – historie vlastní autorovy rodiny – s fiktivním příběhem.

Román vypravuje o rodinách Traskových a Hamiltonových, kteří mají svoje farmy v údolí Salina v Severní Kalifornii.

Oblíbil jsem si SAMUELA HAMILTONA a jeho manželku LÍZU. Dohromady měli 9 dětí. Samuel byl vynálezce, pořád něco zkoumal a dával ostatním lidem rady do života. Líza byla mnohem ráznější a přímočařejší. Na jeho pozemku se nevyskytovala voda. Samuel pracoval v kovárně a hloubil na jiných pozemcích studny.

Dalšími hlavními postavami románu jsou bratři ADAM TRASK a CHARLES TRASK. Měli odlišné povahy. Když získali dědictví po otcově smrti, zbohatli.

Jednoho dne se seznámí Adam Trask se Samuelem Hamiltonem a stanou se přáteli.

Líbil se mi pan LEE, který měl kořeny v Číně. Sloužil Adamovi a jeho rodině. Zajímavý byl jeho příběh, který později vyprávěl.

Zajímavé byly další postavy jako například CATHY, bratři dvojčata CALL a ARON, dívka ABRA aj.

Autor se zabývá různými tématy – nelidské zacházení s vězni při stavbě silnice, anebo s čínskými pracovníky při stavbě železnice v USA. Zabývá se vztahy mezi rodiči a dětmi, vztahy mezi sourozenci, odpuštěním, sebevraždou, životem tuláka, problematikou nevěstinců, válkou Severu proti Jihu, 1. světovou válkou a dalšími tématy, kterých je nespočet.

Čtenář může sledovat, jak se mění vývoj společnosti a jak moderní věci vstupují do života člověka včetně aut, které jsou mnohem složitější na ovládání než v současnosti.

Autor se nechal inspirovat biblickým příběhem Kaina a Ábela a v tomto románu se to také řeší.

Dialogy jsou živé a uvěřitelné. Autor používá nespisovná slova.

Nad touto knihou jsem strávil hodně času, ale myslím si, že kniha stojí za přečtení. Člověk se musí nad některými myšlenkami pozastavit a popřemýšlet o nich. Řekl bych, že autor má dar vyprávění a při čtení jeho knih mám pocit, že se dokážu ocitnout na místech, o kterých vypravuje a jednoduše splynout s daným prostředím a hlavními hrdiny. Nebojí se popisovat lidi z nižší společnosti, anebo psát z prostředí, o kterých se příliš nahlas mezi lidmi nemluví, i když se o nich ví.

V závěru knihy se nachází POZNÁMKA.

Citáty:

Duševní zrůdě musí být její zrůdnost ještě nejasnější, protože nemá, co by viditelně srovnala s ostatními lidmi. Člověku narozenému bez svědomí musí být svědomitý člověk směšný. Zločinci připadá poctivost jako bláznovství. Nesmíte zapomenout, že zrůda je jenom odchylka a že pro zrůdu je zrůdná normálnost.

Někdy protivník pomůže člověku víc než přítel.

Když člověk řekne, že o něčem nechce mluvit, znamená to obyčejně, že nedokáže myslet na nic jiného.

Americký standardní překlad lidem přikazuje vítězit nad hříchem, a hřích můžete pokládat za nevědomost. Jakubovský překlad slibuje „panovati budeš“ a říká tím, že lidé nad hříchem určitě zvítězí. Kdežto hebrejské slovo, slovo timšel – „můžeš“ – dává možnost volby. Znamená volnou cestu. A svaluje tak všechno zpátky na člověka. Když platí „můžeš“, platí zároveň i „nemusíš“.

Uprostřed nejistoty jsem si jist, že lidé pod povrchovou vrstvou křehkosti chtějí být dobří a chtějí být milováni. Samy jejich neřesti vyplývají většinou ze snahy dosáhnout lásky zkratkou. Když se člověk octne na prahu smrti, nezáleží už na jeho talentu, vlivu a géniu, neboť umírá-li nemilován, vidí svůj život nutně jako prohru a umírá se mu strašně. Připadá mi, že jestliže se vy či já musíme rozhodnout mezi dvěma směry myšlení či jednání, měli bychom pomyslet na svoje umírání a snažit se žít tak, aby naše smrt nepřinesla světu žádné potěšení.

Jestliže něco není pravda, ale člověk to neví, je to omyl. Jestliže však zná pravdu a překroutí ji ve faleš, je to odporná lež a on sám hnusný lhář.

Odpovědnost je někdy horší. Člověk si v ní nemůže tak sobecky libovat jako někdy ve výčitkách.

7 18.02.2025

Čas od času vyjdu ze své komfortní zóny a začtu se do knih, které běžně nečtu a v tomto případě jsem si přečetl knihu SRDCE VČELY MÁ PĚT KOMOR, kterou vydalo nakladatelství Kazda. Od tohoto nakladatelství jsem v minulosti četl jen 2 knihy – 25 gramů štěstí a Tajný život stromů, které se mi líbily. Časem si zase něco z tohoto nakladatelství přečtu.

HELEN JUKES je britská spisovatelka a včelařka a v současnosti učí tvůrčí psaní na Oxfordské univerzitě, přednáší také na univerzitě v Nottinghamu a spolupracuje s Bee Friendly Trust – neziskovou organizací, která usiluje o zvýšení našeho povědomí o životě včel a podporuje péči o udržitelná stanoviště.

Hlavní postavou je žena ve středních letech HELEN (30 let), která začne pracovat v nové práci v Oxfordu. Bydlí se svou kamarádkou v jednom domečku. Nemá partnera a samotná kancelářská práce ji začne unavovat.

Jednoho dne se Helen rozhodne, že začne včelařit. Se včelařením ji pomáhá kamarád. Často pořádají různá setkání týkající se včelaření. Helen má kolem sebe hodně kamarádů, se kterými probírá včelaření. Sama se zajímá o včely a pročítá různé knihy z tohoto oboru.

Helen pomáhala v minulosti svému kamarádovi, když byla s ním u úlu a měli na sobě ochranné pomůcky, ale samotný úl nikdy ještě neměla. Má pochybnosti, jestli postupuje správně, jestli včely přiletí do úlu a podobné myšlenky ji víří v hlavě. Když se rozhodla mít vlastní úl, je toho plná. Úl se nachází na její zahradě a v blízkosti úlu se nachází také pařez, kde si ráda sedá a pozoruje včely. Jestli všechno dopadne v pořádku, anebo její včelaření bude naprostý propad, se už dočtete v tomto románu.

Kniha je zajímavá, protože se dozvíme hodně informací o včelách a jejím životě, o založení samotného úlu a co se v něm všechno odehrává. Dozvíme se také informace o medu.

Autorka čerpala z velkého množství literatury. V knize nalezneme různé myšlenky o včelách a včelaření z minulých století, včetně různých názorů řeckých myslitelů.

Včely jsou velmi důležité nejen kvůli samotných produktům, které získáme, ale také jsou indikátorem životního prostředí.

Myslím si, že kniha je vhodná pro všechny čtenáře, ať už jsou samotnými včelaři, anebo se jen chtějí něco nového dozvědět o včelách a všechno co s tím souvisí. Celkově se kniha četla dobře.

Kniha má pěkný přebal.

V závěru knihy se nachází PODĚKOVÁNÍ, LITERATURA, DALŠÍ INFORMACE a O AUTORCE.

3 16.02.2025

Autorka žije v Galway na západním pobřeží Irska. V jejich knihách se odráží láska k historii, k irské mytologii a k objevování zázraků v každodenním životě.

Střídají se části ze současnosti a z minulosti. Střídají se různé úhly pohledu hlavních postav. Kapitoly jsou krátké.

Hlavní postavou je mladá žena OPALINE, jejíž příběh se odehrává od 20. letech 20. století. Jelikož se nechce provdat za muže, kterého ji dohodí její bratr, rozhodne se vzít svůj osud do vlastních rukou a prchne do Paříže. Zde nějakou dobu pracuje v jednom knihkupectví. Časem odjíždí do Dublinu, kde si založí vlastní knihkupectví.

Hlavními postavami v současnosti jsou MARTHA a HENRY.

Martha je dívka, která se přestěhuje do Dublinu k jedné starší paní madam BOWDENOVÉ (80 let), která je již vdova a v minulosti pracovala jako herečka. Marta pracuje u madam jako hospodyně. Bydlí sice ve sklepním bytě, ale je za to ráda. Uvažuje o studiu na univerzitě. Marta neměla lehký život a existují důvody, proč se odstěhovala do nového prostředí.

Henry je mladý muž, doktorand, který provádí výzkum, pátrá po ztraceném rukopise. Na první pohled by se mohlo zdát, že je jeho život poklidný a uspořádaný, ale zdání klame.

Jednoho dne se střetnou cesty Marthy a Henryho.

Autorka se v tomto románu zabývá závažnými tématy.

Líbilo se mi prostředí knihkupectví a různé schůzky týkající se knih a také se mi líbily knižní aukce.

Líbilo se mi, že autorka v tomto románu zmínila spisovatele jako Ernest Hemingway, sestry Bronteovy, James Joyce a další a čtenář se dočte o těchto spisovatelích zajímavé informace.

Líbily se mi rukopisy a dopisy, které se nacházely v knize.

Kniha je docela bichle, ale celkově se kniha četla dobře. V knize se nacházejí překvapivé momenty. Závěr knihy byl také velmi překvapivý a šokující.

V knize se nacházejí jemné prvky magického realismu.

Kniha obsahuje PROLOG, EPILOG a PODĚKOVÁNÍ.

Knih o knihkupectví a antikvariátech je v současnosti na knižním trhu velmi hodně, ale tato kniha je zase něčím jiná. Pokud čtete rádi příběhy z knihkupectví, tato kniha by se vám mohla líbit. Navíc mě tato kniha nalákala na četbu nějaké další knihy od Charlotte Bronteové, anebo Jamese Joyce, případně dalších autorů.

Kniha má pěknou a originální obálku. Takovou obálku jsem snad ještě nikdy neviděl a moc se povedla.

2 15.02.2025

Od autorky jsem v roce 2017 přečetl knihu PÝCHA A PŘEDSUDEK a po delší době jsem se pustil do četby její prvotiny ROZUM A CIT. Tato kniha se mi také hodí do Čtenářské výzvy.

Kniha má 3 části. Kapitoly jsou krátké.

Hlavní postavou je ELINOR, která má 2 mladší sestry – MARIANNU a MARGARET.

Elinor je rozvážná a ráda kreslí. Marianna je upřímná a častokrát zbrklá ve svých rozhodnutích. Ráda hraje na piano a zpívá. O Margaret se mnoho informací nedozvíme, je v pozadí. Žijí společně se svou mámou paní DASHWOODOVOU.

Paní Dashwoodová jako vdova se stěhuje se svými dcerami na nové místo a seznamují se s novými lidmi. Nový domeček je sice menší, než byly zvyklé v minulosti, ale zato je velmi útulný. Příroda je pěkná.

Časem se Elinor s Mariannou vydají do Londýna.

Zajímavé byly postavy jako například plukovník BRANDON, JOHN WILLOUGHBY, paní JENNINGSOVÁ a další.

V románu máme vylíčena romantická vzplanutí a první lásky dospívajících dívek.

V románu se nacházejí dopisy, což se mi líbilo a dodávalo tomu autentičnost.

Je to romantické čtení a autorčiny knihy jsou určeny především pro ženy.

Autorčiny knihy nejsou úplně to pravé ořechové pro mě, ale myslím si, že ženám se budou líbit rozhodně více než mě a jsou ověřeny již dvěma staletími. Myslím si, že Pýcha a předsudek se mi líbil více než Rozum a cit.

Autorčiny romány jsou čteny hojně také v dnešní době, protože se zabývají tématy, která se týkají i nás – láskou, oddaností k rodině, hrdostí, tlakem společnosti vyžadující konformitu.

Romány spojují hrdinky, aktivní ženy, které samostatně rozhodují o svém životě.

Citáty:

Koho si vážím, toho i miluju, jinak to neumím.

Někdy prostě uvěříte tomu, co ten druhý o sobě tvrdí a velmi často přejímáme mínění jiných a nedáme si práci utvořit si úsudek na základě vlastního pozorování.

… dvě rozumné bytosti proberou za pár hodin všechno, co je ve vzájemných vztazích může zajímat, u zamilovaných je tomu jinak. Ti si neobjasní a nedomluví nic, dokud si to přinejmenším dvacetkrát nezopakují.

2 13.02.2025

Příběh se inspiruje skutečnými událostmi. Musím se přiznat, že tento případ jsem nezaznamenal v televizi. Jelikož mě zaujal tento příběh z vyprávění na YouTube, rozhodl jsem se, že si knihu přečtu.

Hlavními postavami jsou KAREL a PAVLA, kteří jsou partneři. Rozhodnou se žít jiným způsobem života, než běžní lidé. Odstěhují se na Šumavu, koupí si pozemek s domem a na domu provádějí rekonstrukci. Ráno cvičí jógu, koupají se v řece, jsou vegetariáni, nejedí sladkosti, a mají ekologické myšlenky, které uplatňují v praxi, i když úplně ne ve všem. Pěstují si plodiny, vodu si berou ze studny a teplou vodu si ohřívají doma, na záchod chodí do kadibudky. Chovají zvířata (kozy, ovce). Jejich dům se nachází na samotě a všude mají daleko.

PAVLA je vysokoškolačka, vystudovala učitelství a její máma JIŘINA pro ni vždy chtěla to nejlepší. Chtěla, aby se měla lépe, než ona sama. Chtěla, aby si udělala doktorát, později docenturu a profesoru a aby si našla muže přiměřeného vzdělání a aby ji dokázal zabezpečit. Rozhodně si po jejím boku nepředstavovala Karla, ale Pavla má zcela jiné představy o svém životě.

KAREL je k ostatním lidem výbušný, když dojde k nějakému střetu, ale ke své rodině se chová dobře, nikdy by na žádného člena nevztáhnul ruku. Občas dělal brigády. K některým událostem byl lhostejný, což mě nenechávalo klidným.

Jednoho dne se Pavle narodí holčička, kterou pojmenuje indiánským jménem JITŘNÍ ZÁŘE. Oslovují ji JITŘENKO nebo ZÁŘE. Od tohoto okamžiku začínají problémy se sociálkou. Aktivní sociální pracovnice BOHUNA odebere Jitřní Záři a umístí ji do kojeneckého ústavu. Dochází také k různým nepříjemným sporům se sousedy, o kterých se dočtete.

Myslím si, že pokud by Karel a Pavla jednali v určitých záležitostech rychleji, nemuselo by dojít k situacím, ke kterým došlo. Měli své chyby, ale z druhé strany si myslím, že nebylo správné rozhodnutí, ke kterému došlo ze strany sociálky.

Karel a Pavla nebyli z jedné strany špatní rodiče. Děti nestrádaly, měly co jíst, měly na sobě čisté oblečení a rodiče se jim věnovali. Líbilo se mi, jak Pavla učila svou dceru poznávat byliny a k čemu slouží. Cílem výchovy bylo souznít s přírodou a obklopovat se jí a nepropadnout mamonu konzumní společnosti. Pro děti má takový život nesporně své výhody i nevýhody. Z druhé stany využívali Karel s Pavlou sociální dávky, jinak by nevyžili, takže potřebovali stát, i když s ním byli na křížku.

U této knihy se můžeme zamyslet nad spoustou věcí a během četby si můžeme sami vyhodnotit, na čí straně bychom stáli a jak se celkově k jejich způsobu života stavíme.

Zajímavé byly části ohledně očkování dětí, které vedou k zamyšlení.

Můžeme se zamyslet nad prací sociálních pracovnic. Z rodinných zkušeností vím, že ne všechny sociální pracovnice vykonávají svoji práci tak, jak by měly a to je smutné.

Můžeme se také zamyslet nad porody mimo nemocnice, anebo také možnosti domácího učení dětí, kde musí rodiče splnit příslušné požadavky.

V knize se nacházejí také erotické scény, ale není jich hodně a nejsou naštěstí rozsáhle popisovány, i když některým čtenářům tyto popisy nemusí být příjemné. Myslím si, že pokud by byly vynechány, ničemu by to nevadilo. Osobně tyto popisy nemám také rád a myslím si, že samotnému ději to nic nepřinese, ale je to pochopitelně úhel pohledu a pro autora bylo nepochybně důležité je do románu začlenit. Autor používá také vulgarismy.

Závěr knihy byl překvapivý.

Určitě je to zajímavá kniha a ještě když přihlédnu k okolnosti, že příběh je založen na skutečných událostech.

Viděl jsem také šestidílný seriál JITŘNÍ ZÁŘE, který byl natočen v roce 2022. Seriál se mi líbil a koresponduje s knihou. Některé scény jsou v seriálu vynechány, ale jinak se seriál drží knihy. Režisérem seriálu je Dan Wlodarczyk, který je rovněž autorem knihy. Doporučuji jak knihu, tak také seriál.

Kniha má pěknou obálku.

1 13.02.2025

Jedná se o 4. díl ze série NASLOUCHAČ. Třetí díl NASTEREA jsem přečetl v roce 2021. Tuto sérii mám rád, a i když čtu fantasy okrajově, tak se mi tato série líbí a je to příjemné zpestření četby.

Po 3,5 letech jsem se pustil do čtvrtého dílu URLA. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem se dostal do tohoto světa a než jsem si vzpomněl na naše hrdiny. Na hodně věcí jsem zapomněl a říkal jsem si, proč se některé postavy chovají tak, jak se chovají a, snažil jsem vzpomenout si, co se přihodilo. Je to bohužel hodně dlouhá doba, kdy jsem naposled četl třetí díl a moje paměť je čím dál děravější. Postupem času jsem se začetl do příběhu a knihu jsem přečetl poměrně rychle.

Urla se mi líbila stejně jako předcházející díly z této série a budu zvědavý na pátý a zároveň poslední díl z této série. Otázkou je, kdy tento díl vyjde a jak dlouho na něj budeme čekat?!

Většinou knihy znovu nečtu, a pokud ano, tak se jedná o výjimky, ale v případě série Naslouchač by stálo v mém případě za úvahu si přečíst všechny knihy od prvního dílu. Nejlépe na tom budou čtenáři, kteří si budou moci přečíst všechny díly najednou, a nebudou muset čekat několik let.

Série je originální a nic podobného jsem ještě nečetl. Opětovně se setkáme s ILAN a hrdiny z pětadvacítky. V tomto dílu čeká také na čtenáře plno různých překvapení a napínavých okamžiků.

V závěru knihy se mi líbí SLOVNÍČEK, ve kterém jsou vysvětleny pojmy, se kterými se v knize setkáme.

Možná by nebylo na škodu, pokud by se na předsádce knihy vyskytovala mapa tohoto světa, anebo také seznam postav, které v knize vystupují.

Kniha má pěkný přebal.

Citáty:

Zlo, které dokola opakujeme, je naše lačnost všechno znásobit. Chceme víc a víc, ale síla je v základu.

Žít musíš teď, umřít až potom. Na smrt je vždycky dost času.

7 10.02.2025

Román NEVIDITELNÝ MUŽ je první autorčinou knihou, kterou jsem přečetl. O autorce jsem sice v minulosti slyšel, ale nikdy předtím jsem se nepustil do žádné její knihy.

Kniha má 4 částí. Střídají se části ze současnosti a z minulosti. Líbily se mi obě dvě časové linky. Časové linky jsou odděleny jiným fontem písma.

Hlavní postavou je EMILIA, která pracuje jako redaktorka v rozhlase. Dojde k určité události a Emilia se navrací do městečka Serafiny, kde se narodila. Město je patrně vymyšlené, ale nachází se někde na východě, kde eskaluje válečný konflikt. Po příjezdu se setkává se svými spolužáky a dětmi, se kterými si v minulosti hrála a s dalšími obyvateli města.

Emilia se rozešla s manželem MARCEM. Navštěvuje útulek se psy a nakonec se rozhodla, že si k sobě vezme psa DZAKA. Její mamka BEA se nachází na psychiatrickém oddělení a pravidelně ji navštěvuje. Oblíbil jsem si její babičku ADINU, kterou ráda navštěvovala. Zajímavý byl také její dědeček MAJOR PEPÉ, který nikdy ve válce nebojoval. Milovala také jejich zahradu.

Zpočátku jsem si myslel, že tato kniha nebude pro mě, ale nakonec se mi kniha líbila. Autorka má svůj styl psaní. Knihu lze přečíst za jedno odpoledne. Autorka na malém prostoru dokázala všechno popsat.

Autorka píše svižně a tato kniha byla pro mě osvěžení. Autorka píše o závažných tématech, ale dokáže psát také s humorem.

Román v sobě obsahuje tajemství, rodinná dramata a exotické prostředí.

V knize se nachází také báseň, která se mi líbila a dopisy.

Závěr knihy byl pro mě překvapením.

Kniha má pěknou obálku včetně předsádky.

Autorka mě přesvědčila o tom, že píše dobře, a tak si časem přečtu její další knihy.

1 09.02.2025

O knize ŠARLATOVÉ PÍSMENO jsem uvažoval už nějakou dobu a konečně jsem se rozhodl do této knihy začíst. Navíc se mi kniha hodila do Čtenářské výzvy 2025, tzn. Kniha, u níž jste viděli nejprve filmové zpracování.

Autor napsal knihu Šarlatové písmeno v roce 1850. Autorovi vydělala kniha od prvního vydání až do smrti celkem 1 500 dolarů, což je málo v porovnání třeba s knihou Kronika Pickwickova klubu od Charlese Dickense (800 000 dolarů).

Příběh Hester se odehrává v 17. století. Má krátké kapitoly. Knihu zařazujeme mezi romance.

Hlavní postavou je HESTER PRYNNEOVÁ, která se provinila tím, že neprozradila, kdo je otcem nemanželského dítěte, a proto musí, na sobě nosit šarlatové písmeno s označením S (v některých překladech s označením A). Život od této chvíle nemá vůbec jednoduchý, žije sama se svou dcerou PERLOU v chaloupce odloučena od všech lidí. Perla je živé a neposedné dítě. Hester si vydělává šitím a vyšíváním. Se svým osudem se smířila a žije, jak nejlépe dokáže.

Hester se provdala za muže v Anglii, ale později se odstěhovala do Bostonu v Massachusetts a čeká na příjezd svého muže. Na tomto místě dochází k různých střetům mezi indiány a bílými lidmi. Řeší se zde také čarodějnické procesy a v nemenším měřítku se přikládá důraz na různá znamení, která se objevují na obloze.

Zajímavou postavou je pastor ARTHUR DIMMESDALE, anebo doktor ROGER CHILLINWORTH. V románu vystupují další postavy jako například guvernér nebo paní HIBBINSOVÁ, kterou pokládají za čarodějnici.

Pro Hester muselo být hrozné a potupné, když byla na pranýři a projednával se její přestupek před všemi lidi z města, kvůli kterému byla vyloučena ze společnosti. Lidé se na ni dívali s pohrdáním a odsuzovali ji. Vím, že Hester udělala chybu, ale byl to příliš tvrdý trest a také jsem si při četbě říkal, že nebyla sama, kdo je za to všechno zodpovědný, a ten dotyčný člověk se nepřihlásil ke své zodpovědnosti. Přesto Hester na sebe vzala všechno břímě, které unesla a byla velmi statečná.

Líbily se mi popisy, jak si Hester hrála se svou dcerou Perlou, popisy myšlení pastora, popisy přírody – lesa a potůčku, který uchovává všechna tajemství. Líbily se mi také humorné scény, které zažil pastor při cestě z lese (kapitola Pastor v labyrintu). Zajímavé bylo také vylíčení noční scény pastora u pranýře.

V románu nalezneme kontrasty mezi světlem a tmou (různými druhy světla), šarlatem a šedí, přírodou (růžový keř, les) a civilizací (vězení, tržiště s pranýřem, hřbitov, kostel).

Autor mísí slovník renesančního okultismu (alchymie, homeopatie a nauk o signaturách a sympatii) s představami a jazykem viktoriánských pseudověd (duchařských seancí, frenologie a fyziognomie).

Román má hodně symbolů. Román má přesah formou mravního ponaučení či návodu k jednání – ať už se to týká spravedlnosti zákonů a společenského uspořádání, povahy společenské morálky, náboženské tolerance, ženské rovnoprávnosti, sexuální svobody.

Zpočátku jsem se do knihy nemohl začíst a to zejména kvůli prologu s názvem CELNICE, který mě moc nebavil a rozkládal se na 50 stranách. Vypravěč v něm popisuje, jak se dostal ke spisu Šarlatové písmeno a popisuje pracovníky z celnice, ve které pracoval. Prolog je směsí historických a autobiografických faktů a humorné nadsázky i mystifikace. Myslel jsem si, že četbu nedokončím, ale byla by to chyba, protože po skončení prologu následuje vlastní příběh Hester, který byl zajímavý a oslovil mě.

Závěr knihy jsem asi očekával takový, jak to dopadlo.

Knihu jsem četl z nakladatelství CooBoo a edice se jmenuje CooBoo Classics. Tato edice se vyznačuje novými překlady z klasiky a jejím cílem je nalákat mladší čtenáře na četbu klasiky. Toto vydání přeložil Jaroslav Hronek. Oceňuji, že nakladatelství vložilo čas a prostředky pro zpracování této knihy včetně překladu a příloh, které naleznete v závěru knihy. Občas jsem našel nějaké chyby v textu.

V závěru knihy se nacházejí kapitoly PÍSMENA NAD ZLATO, ve které se dočteme podrobné informace o knize Šarlatové písmeno. Tuto kapitolu napsala Alena Dvořáková. V úplném závěru nalezneme kapitolu O AUTOROVI. Kniha obsahuje pěkné černobílé informace.

Kniha má pěknou obálku i předsádku.

Viděl jsem film Šarlatové písmeno z roku 1995 a hlavní roli ztvárnila Demi Moore a Gary Oldman. Režisérem filmu je Roland Joffé. Film se odlišuje od knihy v různých aspektech, ale určitě také doporučuji ke zhlédnutí. Skvělé herecké výkony včetně hudby.

Citáty:

Buď pravdivý! Buď pravdivý! Buď pravdivý! Ukaž lidem nezakrytě když ne to nejhorší, tedy alespoň nějaký povahový rys, z něhož by se na to nejhorší dalo usuzovat!

Ujišťovala je také o svém pevném přesvědčení, že v nějaké lepší době, až k tomu lidé dozrají, bude v hodině určené nebesy zjevena nová pravda, která celý vztah mezi mužem a ženou postaví na jistější základ, aby spolu mohli šťastně žít.

2 07.02.2025

Hlavními postavami jsou ELSA (7 let) a její babička (77 let), které mezi sebou mají dobrý vztah.

Elsa je jiná než ostatní děti, kromě babičky nemá žádné další kamarády. Je zvídavá, a pokud ji něco zajímá, pokládá otázky. Informace zjišťuje na Wikipedii. Narodila se na 2. svátek vánoční. V některých okamžicích mi připadalo, že se chová nevhodně vůči starším lidem, když přihlédnu k faktu, že má 7 let. Žije společně se svou mamkou a nevlastním tátou GEORGEM.

Babička je svérázná a s ničím se nemaže. Miluje svoji vnučku z celého srdce. Babička Else vypráví různé pohádky, které si vymyslela. Stvořila pohádkový svět, který Elsa miluje a promítá si jej do skutečného života. Babička kouří cigarety a vlastní automobil Renault. V minulosti pracovala jako zdravotní sestra. Přestože její chování není běžné jako u „normálních“ babiček, líbilo se mi, že pomáhala lidem. Bylo mi líto, že se svou dcerou ULRICOU (Elsinou mámou) neměla dobré vztahy, o čemž se dočtete v tomto románu.

Jednoho dne babička požádá Elsu, aby doručila tajemný dopis a adresátovi vyřídila, že pozdravuje a omlouvá se.

V románu se vyskytují zajímavé postavy, které bydlí v jednom domě. BRITT-MARIE dohlíží na dům, ve kterém všichni bydlí a její manžel KENT, který pracuje v prestižní firmě. LENNART (vaří výbornou kávu) a jeho manželka MAUD peče výborné koláčky. ALF je taxikář. V domě bydlí také CHLAPEC SE SYNDROMEM a jeho máma. Zajímavá je také ŽENA V ČERNÉ SUKNI.

V románu se nacházejí další zajímavé postavy jako například PŘÍŠERA, STÍN, anebo KAMARÁD. Autor má zajímavě pojmenované postavy a postupem času zjistíme, kdo se skrývá za těmito přezdívkami.

V románu se vyskytují humorné situace, i když někdy mi to připadalo trochu za čárou. Je to hořkosladké čtení. Autor vytvořil zajímavé postavy. Některé se mi líbily více, jiné měně, ale opětovně žádná postava není černobílá. Zajímavě byl také vybudovaný pohádkový svět. Autor si pohrál s postavami v tomto pohádkovém světě a příhody z tohoto světa byly zajímavé.

Celkově se kniha četla dobře, ale četl jsem lepší autorovy knihy. Časem si přečtu další knihu od autora.

Kniha má pěkný přebal.

V závěru knihy se nachází AUTOROVO PODĚKOVÁNÍ a POZNÁMKA.

Citáty:

Největší moc smrti nespočívá v tom, že dokáže ukončit lidský život, ale že lidé, kterým se prozatím vyhýbá, už nechtějí žít dál.

Kdo zápasí s nestvůrami, ať se má na pozoru, aby se přitom nestal nestvůrou. A hledíš-li dlouho do propasti, vzhlédne pak propast i do tebe.

Člověk si přeje být milován. Nesplní-li se mu to, chce být obdivován, a nesplní-li se mu ani to, chce být obáván, v dalším případě nenáviděn a proklínán. Člověk touží zanechat v lidech nějaký pocit, duše se bojí prázdnoty, chce kontakt za každou cenu.

5 07.02.2025

Jedná se o autorovu prvotinu. Kniha byla oceněná ve slovenské literární soutěži Anasoft litera 2023.

Hlavní postavou je chlapec OLIVER (7 let), který se přestěhuje s tátou z Anglie na Slovensko, do starého činžáku. Oliver s tátou však bydlí v moderní nástavbě a můžou používat také výtah. Oliver nejraději svůj čas tráví v „sanatoriu“, kde čte na staré lavičce. Oliver to nemá jednoduché.

Jedná se o povídkovou knihu (kniha obsahuje 10 povídek), která je však propojena lidmi z činžáku, kteří se mezi jednotlivými povídkami proplétají.

Olivera zná každý obyvatel z činžáku, ale mnoho lidí se mezi sebou vůbec neznají, i když žijí pod jednou střechou. Postupně se s jednotlivými postavami a jejich osudy seznámíme. Mezi jednotlivými povídkami se občas mihne také Oliver a my můžeme sledovat jeho vývoj od 7 let až do jeho puberty (17 let).

Oliver si oblíbil například důchodkyni MILKU, která se stará o zahradu před domem. Zajímavá je také postava DANA MAJEROVÁ, která je domovnice. Zajímavá je také ZOJA, u které se dočtete 3 možné verze příběhu, které by mohly nastat. Sympatický mi byl také SAMUEL BODNÁR, který je v současné době v důchodu, ale pracoval jako herec. V knize se vyskytují další postavy a příběhy, o kterých se dočtete.

Jelikož bydlím po celý život v paneláku, tak mi popisované události byly blízké. Když jsem byl menší, znal jsem hodně lidí, ale postupem času se lidé odstěhovali, anebo zemřeli a přistěhovali se další noví nájemníci, rozšiřovaly se byty o nové prostory, takže tím pádem se zvýšil také počet nových nájemníků a v současnosti už znám málo lidí. Většina nájemníků je nových, několik málo jich z nám z mého mládí.

Autor chtěl v této povídkové knize poukázat na to, že bychom si měli také všímat lidí, se kterými žijeme, pozdravit je, zeptat se, jak se jim daří a vyslechnout jejich trápení, anebo se jich zeptat, jestli s něčím nepotřebují pomoci. Často jsem pomáhal sousedům z paneláku ohledně počítače a někteří z nich to občas zneužívali, anebo jsem pomohl při odklízení nepotřebných věcí ze sklepa a podobně. Člověk nikdy neví, kdy bude potřebovat pomoc a je fajn mít někoho po ruce, kdy o pomoc může požádat. Tak by to mělo být mezi sousedy, budovat si dobré sousedské vztahy, i když ne vždy tomu tak je, což je škoda.

Celkově se kniha četla dobře a na prvotinu to nebyla špatná kniha.

Kniha má pěknou obálku.

3 07.02.2025

Na sérii PŘÍPADY POLICEJNÍHO PSYCHOLOGA SEBASTIANA BERGMANA mě nalákal INCOGNITO READER, a tak jsem se rozhodl, že si přečtu první díl TEMNÁ TAJEMSTVÍ a uvidím, jestli budu pokračovat v dalších dílech či nikoliv.

Zajímavé je, že tuto sérii píšou 2 švédští spisovatelé:

MICHAEL HJORTH – je jedním z nejvýznamnějších současných švédských scénáristů a producentů. Jeho texty se pohybují napříč žánry, od komedií přes horory až k detektivkám.

HANS ROSENFELDT – pracoval jako ošetřovatel lvounů, řidič, učitel a herec. Tvorbě pro televizi se věnuje od roku 1992. Napsal scénář k 20 televizním seriálům a účastnil se přípravy různých rozhlasových i televizních pořadů.

První díl z této série byl v Česku vydaný v roce 2013. Série má prozatím 8 dílů, poslední díl vyšel u nás v roce 2024.

Hlavní postavou je policejní psycholog SEBASTIAN BERGMAN, kterému zemřela manželka a dcera. Z tohoto důvodu zanechal práce a nemůže se vyrovnat s tím, co se přihodilo. Má zlé sny. Vztahy s rodiči nebyly po celý život ideální. Sebastian střídá ženy na jednu noc, respektive užít si se ženou noc a ráno pokud možno potichu odejít a už se s danou ženou nikdy nevidět. Toto chování se mi nelíbilo. Z profesního hlediska byl skvělý a pálilo mu to. Důležitá je pro něj cesta, nikoliv cíl.

Švédská kriminálka řeší případ mrtvého chlapce ROGERA (16 let), jehož tělo najdou v bažinách. Někdo mu vyřízl srdce z hrudi. Roger byl samotářský a měl svoje tajemství. Navštěvoval prestižní gymnázium.

K partě kriminalistů se přidal také Sebastian Bergman, který se zpočátku přidal jen kvůli svým osobním záležitostem, o kterých se dočtete, ale později ho případ zaujal do takové míry, že se mu věnoval naplno, a chtěl vypátrat pachatele tohoto hrůzného zločinu.

Kriminalisté byli zajímaví. Zaujal mě například HARALDSSON, TORKEL, HANSEROVÁ, BILLY, URSULA, VANJA a další. Pracovali s plným nasazením, ale během vyšetřování dělali také chyby. Zajímavé byly také jejich osobní životy.

Kniha se četla dobře a závěr byl napínavý a zároveň šokující. Líbil se mi také pohled vraha. V knize se nacházejí také dopisy.

Jelikož se mi kniha Temná tajemství líbila, časem budu pokračovat druhým dílem s názvem UČEDNÍK a postupně budu pokračovat dalšími díly z této série. Budu zvědavý na další případy a bude mě také zajímat osobní život Sebastiana a dalších kriminalistů.

V závěru knihy se nachází PODĚKOVÁNÍ.

7 03.02.2025

Autorka se narodila ve Walesu do rodiny náboženských fundamentalistů, kteří neustále očekávali soudný den a nutili k tomu i své dítě. Autorka vystudovala univerzitu v Oxfordu a v Yorku. Za dlouhé nemoci, která ji upoutala na lůžko, se bavila psaním a skládáním písniček.

Na tuto knihu mě nalákala jedna divačka z YouTube a jsem za její tip rád, protože se mi kniha líbila.

Jedná se o autorčinu prvotinu.

Hlavní postavou je JUDITA (10 let), která žije se svým tátou v průmyslovém městečku ve Walesu. Její táta pracuje v jedné továrně. Mamku nepoznala. Její táta je stoupencem Svědků Jehovových. Od tří let ji četl příběhy z Bible. Chodí od domu k domu a společně oslovují různé lidi a diskutují o Bibli, Bohu a Armagedonu.

Judita si vytvoří „Skvostnou zemi“, kterou si vytvořila z nepotřebných věcí. Protože nechce jednoho dne jít do školy, udělá si ve skvostné zemi vánici a na druhý den napadne velké množství sněhu a z tohoto důvodu nemůže jít do školy. Stane se první zázrak a následně další, které ji však způsobí potíže.

Judita nemá moc dobrý vztah se svým tátou, protože cítí, že její táta ji nemá rád tak, jak by si přála. Myslím si, že její táta ji má rád svým způsobem, ale nedokáže se přenést přes událost, která se v minulosti odehrála. Určitě svou lásku nedává najevo tak, jak by měl správný rodič svému dítěte předávat.

Judita se svým tátou navštěvují pravidelně shromáždění a setkávají se s dalšími stoupenci Svědků Jehovových. Obzvláště si oblíbí bratra DEREKA MICHAELSE, který má jednou proslov na jejich shromáždění.

Juditu trápí spolužák ze základní školy (navštěvuje 6. ročník), který se jmenuje NEIL. Spolu s některými dalšími spolužáky ji dělá různé naschvály, což se mi vůbec nelíbilo.

Judita se svým tátou zažijí perné chvíle, o kterých se dočtete.

Zajímavé byly také rozhovory Judity s Bohem, ve kterém vedou dialog.

Kniha je zajímavě napsána, občas se vyskytne jemné filosofování. Když se blížil závěr, měl jsem mráz po celém těle. Nad některými událostmi jsem se pozastavil a říkal jsem si, že se hrdinové mohli rozhodnout jiným způsobem. Kniha určitě vybízí k zamyšlení nad různými tématy.

V knize jsou popsány některé zvyky Svědků Jehovových (neslaví Vánoce, narozeniny aj.).

V závěru se nachází PODĚKOVÁNÍ a POZNÁMKA PŘEKLADATELE.

Kniha má pěkný přebal.

Citáty:

Víra je skok; vy jste tady a věc, kterou chcete, je tamhle; a mezi tím je volný prostor. Chce to jen skočit. Kráčet po vodách, pohnout horou a vzkřísit mrtvé není nic těžkého; uděláte první krok a nejhorší máte za sebou, uděláte druhý a jste v půlce cesty.

Zázraky nemusejí být velké a můžou se stát na nejméně pravděpodobných místech. Stávají se na obloze nebo na bitevním poli nebo pozdě v noci v kuchyni. Nemusíte dokonce v zázraky ani věřit a stane se to, a že se to stalo, poznáte ve chvíli, kdy se něco úplně normálního, co se podle vás už nikdy nemohlo změnit k lepšímu, nakonec o hodně zlepší. Je to tím, že zázraky nejlépe fungují u obyčejných věcí, čím obyčejnějších, tím líp; čím nečekanější, tím větší zázrak.

1 01.02.2025

Jedná se o historický román odehrávající se v 1. století našeho letopočtu. Kniha má 5 částí.

Autorka uvedla, že „Tento román je sice smyšlený, ale prostřednictvím rozsáhlého průzkumu jsem se snažila dostát historickému, kulturnímu, politickému a náboženskému prostředí.“

Hlavní postavou je ANA, která se narodila v Galileji. Umí číst a psát. Má ráda psaní, a proto píše různé příběhy, které si schovává. Dovede si vyrobit také inkoust. Její rodiče ji chtějí, provdat za staršího vdovce, ale Aně se to vůbec nelíbí. V Nazaretu se setká s mladým mužem JEŽÍŠEM, do kterého se zamiluje, a vezmou se. Dále budeme sledovat jejich životy.

Oblíbil jsem si Aninu tetu JALTU, která ukrývá tajemství, o kterém se v průběhu četby dozvíte. Měl jsem také rád Aninu kamarádku TABITU, která ráda tancovala. Zajímavou postavou byl také JIDÁŠ.

Zajímavé byly také další postavy z duchovního života jako například JAN KŘITEL, pro něhož se nadchl Ježíš, anebo MAŘÍ MAGDALÉNA.

V knize se nacházejí smutné události, kterých mi bylo líto, protože mi na postavách záleželo. Samozřejmě jednou z nejtragičtějších událostí bylo, když byl ukřižovaný Ježíš.

Již první věty v knize čtenáře zarazí: „Jsem Ana. Byla jsem ženou Ježíše, syna Josefa Nazaretského.“

Myslím si, že zpracování této knihy bylo velmi náročné a navíc s přihlédnutím toho, že si autorka vyfabulovala, že Ježíš byl ženatý. Už to samo o sobě může být důvodem, proč někteří čtenáři můžou pohlížet na tuto knihu s jistým opovržením, nicméně já jsem přistupoval k této knize s otevřenou myslí. Autorka uvedla, že o Ježíšovi není žádný záznam od jeho dvanácti až do třiceti let.

Mám povědomí o tom, že Ježíš Kristus byl svobodný a přinesl oběť pro všechny lidi na světě. Kázal lidem a obracel se k Bohu. Autorka píše, že popsala Ježíše jako člověka. Chtěla, aby byl tento román o muži a ne o božím synovi. V 5. století byly přijaty doktríny, že Ježíš byl zcela lidský a zcela božský.

Dozvěděl jsem se další informace o životě Ježíše Krista. Nevím proč, ale myslel jsem si, že nemá sourozence, ale v knize je uvedeno, že měl několik bratrů (v knize JAKUB a ŠIMON) a sester (v knize SALÓME). Zajímavá pro mě byla alexandrinská knihovna, ve které se nacházelo obrovské množství písemností. Zajímaví byli také TERAPEUTI, což byla řeholní komunita sídlící u jezera Mareotis v Egyptě, kde se židovští filozofové oddávali modlitbám, studiu a alegorickému výkladu písma.

Autorka chtěla tímto románem poukázat také na to, že ženy hrály také důležitou roli v tomto období, i když měly méně možností se vyjádřit a seberealizovat.

Kniha je docela bichle, takže jsem měl obavy, jestli se mi kniha bude líbit, protože příběhy z tohoto období jsem moc nečetl a upřímně řečeno knihy z tohoto období nevyhledávám, ale nakonec se mi kniha líbila. Autorka píše čtivě a zajímavě a čtenář se může nad spoustou věcí zamyslet.

Osobně si však myslím, že Ježíš Kristus byl svobodný muž, a přestože v určitém období jeho života máme málo informací, nemyslím si, že by se ženou navázal nějaký vztah a oženil se. Autorka v knize uvádí, proč se rozhodla do příběhu zasadit ženu ANU po boku Ježíše.

Na počátku knihy se nachází mapa PALESTINA A EGYPT ZA DOB JEŽÍŠE. Kniha je pěkně graficky zpracovaná. Líbily se mi různé záznamy, ať už v podobě dopisů nebo různých příběhů, které jsou zobrazeny v rámečcích.

V závěru knihy se nachází AUTORČINA POZNÁMKA, ve které nám autorka sděluje informace o psaní této knihy a uvádí, co si vymyslela a co je pravda. Na úplném závěru se nachází PODĚKOVÁNÍ.

Kniha má pěknou obálku.

Citáty:

Jsem, který jsem.

Můžeme pochopit boží cesty, anebo ne: Má s námi Pán nějaký úmysl, jak tvrdí naše náboženství, nebo je na nás, abychom ho nalezli sami?

Hoď kamenem, kdo jsi bez viny.

Nevšímej si jich a nastav druhou tvář. Jejich srdce jsou kameny a v hlavě mají slámu.

Nemusíš k ní cítit lásku. Jen se pokus jednat s láskou.

3 31.01.2025

Po dočtení knihy MY PROTI VÁM jsem se záhy pustil do četby knihy VÍTĚZOVÉ, která je závěrečným třetím dílem ze série Medvědín.

Pokládal jsem si otázky, čím mě autor může ještě překvapit a docela mě zarazilo, že tento díl má 645 stran, což je velká bichle. Nicméně kniha stojí za přečtení.

V románu vystupují nové postavy jako například JOHNY, který je hasič a jeho manželka HANNAH, která je porodní asistentka. Žijí ve městě Hed a mají 4 děti. Zajímavá je také mužská postava LEO, samotářský chlapec MATTEO a jeho sestra RUTH, anebo například hráč DRŽHUBA a další postavy.

Opětovně zajímavé čtení a pěkné završení této série. Musím se přiznat, že v závěru knihy mi ukáply nějaké slzy.

Autor píše skvěle, a přestože je kniha hodně dlouhá a nepochybně se naleznou čtenáři, kteří budou psát, že by knihu seškrtali, pokud by měli možnost, tak si myslím, že v tomto případě by to knize asi neprospělo. Autor má na všechno čas a asi cítil, že nemůže nic krátit a musí se hodně rozepsat.

Myslím si, že se jedná o poslední díl z této série a také na přebalu je uvedeno, že je to završení trilogie Medvědín. Asi už nic dalšího by se nedalo vymyslet, jedině pokud by autor zasadil příběh, třeba o 20 let později, a sledoval další osudy našich hrdinů. Nicméně si myslím, že potenciál tohoto příběhu je vyčerpaný a já budu dlouho vzpomínat na toto městečko, jejich obyvatele a příběhy, které se zde udály.

Myslím si, že přečtení této knihy není rozhodně ztráta času, spíše naopak a je to obohacení po všech stránkách. Život a lidské vztahy nejsou jednoduché a ne vždy to probíhá tak, jak bychom si přáli, ale je to realita.

Přestože se v románu vyskytovalo hodně postav, v průběhu četby jsem se orientoval. Možná by nebylo na škodu, pokud by se na předsádce knihy vyskytoval RODOKMEN hlavních postav, které se v knize nacházejí.

Pokud jste přečetli předchozí 2 díly – MEDVĚDÍN a MY PROTI VÁM, určitě si musíte přečíst také knihu VÍTĚZSTVÍ. Byla by škoda, pokud byste si nepřečetli závěrečný díl, který na první pohled může odradit kvůli velkému počtu stran. Sám sobě se divím, že jsem po dočtení Medvědína nečetl hned druhý díl, když už byl k dostání. Jsem rád, že jsem tuto sérii dočetl.

Celkově hodnotím knihy ze série Medvědín pozitivně. Knihy s tímto námětem jsem snad nikdy nečetl a tato série mi připadá originální. Byl natočen také seriál, který může být zajímavý.

V závěru knihy se nachází AUTOROVO VĚNOVÁNÍ a EDIČNÍ POZNÁMKA.

Kniha má pěkný přebal.

10 28.01.2025

V roce 2000 jsem přečetl knihu MEDVĚDÍN a až nyní, téměř po pěti letech, jsem se pustil do četby druhého dílu s názvem MY PROTI VÁM. Říkal jsem si, jestli si budu pamatovat po tak dlouhé době to důležité, co se odehrálo v prvním díle, ale mé obavy byly zbytečné, protože druhý díl plynule navazuje na první díl a všechno je vysvětleno, co se událo v prvním dílu. Zpočátku mi trochu trvalo, než jsem si připomenul všechny postavy, ale v průběhu čtení jsem si na ně vzpomněl a dal jsem si všechno do souvislosti.

Ačkoliv nejsem fanouškem hokeje, to znamená, že nenavštěvuji hokejové turnaje a nesleduji hokej ani v televizi, tak se mi kniha líbila a připadal jsem si, jako bych byl součástí městečka MEDVĚDÍN.

Medvědín je (fiktivní) hokejové město, které má svoje problémy a život v tomto městě je tvrdý, lidé z velkoměsta mají často problém se sžít s lidmi a tímto prostředím. Město se vyznačuje hokejem a soupeří s okolním městem, které se jmenuje HED, ve kterém se také hraje hokej. Medvědín a Hed jsou dlouholetými nepřáteli. Znakem Medvědínu je medvěd a zelená barva, znakem Hedu je býk a červená barva.

Líbilo se mi, že děti jsou již od mládí vedeni ke sportu ať už k hokeji nebo krasobruslení a tyto sporty je baví. Některým jde hokej více, jiným méně a najdou se také výjimky, které hokej nebaví. Když nastane zima, jdou si zahrát s kamarády hokej na zamrzlou plochu venku a samozřejmě nejšťastnější jsou na ledě v hale. Trénink není jednoduchý, protože se trénuje často během týdne a při tréninku a při samotném zápasu dochází k různým zraněním, ale děti a dospělí v tomto městě pro tento sport dýchají a znamená pro ně všechno.

Líbily se mi osudy jednotlivých hráčů a jejich rodin, líbily se mi tréninky a hokejová utkání. Autor naštěstí nepopisuje dopodrobna hokejová utkání, která by se rozprostírala na několik stran, tyto popisy by mě určitě nebavily. Během zápasu docházelo k různým potyčkám a hanlivým výkřikům mezi fanoušky z klubu HC Medvědín a HC HED, což se mi nelíbilo, ale vím, že je to běžné při těchto zápasech. Nejhorší ze všeho je, pokud dojde k nějakým zraněním mezi diváky.

Nelíbila se mi nevraživost mezi městy Medvědín a Hed a různé naschvály, které si vzájemně prováděli. Nelíbil se mi postoj některých lidí kvůli události, o které se dočtete. V městu se řeší také politika.

V závěru románu dojde k událostem, kterých mi bylo líto.

Oblíbil jsem si řadu postav, například MAYU A ANU, které byly nerozlučné kamarádky, vzájemně se svěřovaly se vším, co je trápilo, a špičkovaly se. V oblibě jsem měl také sportovního ředitele PETERA ANDERSONA, hráče BENJIHO a jeho kamarády AMATA a BOBA. Zajímavá byla také barmanka RAMONA, která vlastnila hospodu s názvem KOŽICH, ve které se scházeli lidé z celého městečka a debatovali o různých tématech a pochopitelně nejvíce o hokeji. Lidé z Hedu měli také hospodu, která se jmenovala SENÍK. Nesympatický mi byl politik RICHARD THEO, který prováděl různé intriky.

Zajímavá byla také SKUPINA, označována některými lidmi jako chuligáni nebo pojmenováním muži v černých bundách, jejíž hlavním šéfem byl TEEMU, který na první pohled působil jako hrubián a rváč, ale líbilo se mi na něm, že také dokázal pomáhat lidem. Jeho nejbližšími kumpány jsou PAVOUK a TRUHLÁŘ. Líbili se mi také dědci, kteří se scházeli v Kožichu a povídali si o hokeji a dělali si různé naschvály, aby byla legrace.

Autor všechny postavy zajímavě vykreslil a dal jim velký prostor, takže s jednotlivými postavami si dokážete vytvořit velmi jednoduše vzájemný vztah. Postavy nejsou černobílé.

Autor otevírá v těchto knihách závažná témata, o kterých by se mělo mluvit a nezavírat při nich oči. Pokládá také otázky čtenářům, aby se nad nimi zamysleli a mohli na ně odpovědět, jakým způsobem by se třeba zachovali, pokud by se nacházeli v podobné situaci.

Myslím si, že kniha určitě udělá radost čtenářům, kteří jsou fanoušky hokeje a milují tento sport, ale také čtenářům, jakým jsem já, kteří nevykonávají tento sport aktivně ani pasivně ho nesledují, a pokud ano, tak jen minimálně.

V knize se nachází hodně myšlenek, ale žádné jsem si nevypsal. V knize se nachází humor a také nějaké písně, která psala Maya.

V závěru knihy se nachází AUTOROVO PODĚKOVÁNÍ a
POZNÁMKA PŘEKLADATELKY.

Kniha má pěkný přebal.

6 28.01.2025