My proti vám přehled

28.01.2025

V roce 2000 jsem přečetl knihu MEDVĚDÍN a až nyní, téměř po pěti letech, jsem se pustil do četby druhého dílu s názvem MY PROTI VÁM. Říkal jsem si, jestli si budu pamatovat po tak dlouhé době to důležité, co se odehrálo v prvním díle, ale mé obavy byly zbytečné, protože druhý díl plynule navazuje na první díl a všechno je vysvětleno, co se událo v prvním dílu. Zpočátku mi trochu trvalo, než jsem si připomenul všechny postavy, ale v průběhu čtení jsem si na ně vzpomněl a dal jsem si všechno do souvislosti.

Ačkoliv nejsem fanouškem hokeje, to znamená, že nenavštěvuji hokejové turnaje a nesleduji hokej ani v televizi, tak se mi kniha líbila a připadal jsem si, jako bych byl součástí městečka MEDVĚDÍN.

Medvědín je (fiktivní) hokejové město, které má svoje problémy a život v tomto městě je tvrdý, lidé z velkoměsta mají často problém se sžít s lidmi a tímto prostředím. Město se vyznačuje hokejem a soupeří s okolním městem, které se jmenuje HED, ve kterém se také hraje hokej. Medvědín a Hed jsou dlouholetými nepřáteli. Znakem Medvědínu je medvěd a zelená barva, znakem Hedu je býk a červená barva.

Líbilo se mi, že děti jsou již od mládí vedeni ke sportu ať už k hokeji nebo krasobruslení a tyto sporty je baví. Některým jde hokej více, jiným méně a najdou se také výjimky, které hokej nebaví. Když nastane zima, jdou si zahrát s kamarády hokej na zamrzlou plochu venku a samozřejmě nejšťastnější jsou na ledě v hale. Trénink není jednoduchý, protože se trénuje často během týdne a při tréninku a při samotném zápasu dochází k různým zraněním, ale děti a dospělí v tomto městě pro tento sport dýchají a znamená pro ně všechno.

Líbily se mi osudy jednotlivých hráčů a jejich rodin, líbily se mi tréninky a hokejová utkání. Autor naštěstí nepopisuje dopodrobna hokejová utkání, která by se rozprostírala na několik stran, tyto popisy by mě určitě nebavily. Během zápasu docházelo k různým potyčkám a hanlivým výkřikům mezi fanoušky z klubu HC Medvědín a HC HED, což se mi nelíbilo, ale vím, že je to běžné při těchto zápasech. Nejhorší ze všeho je, pokud dojde k nějakým zraněním mezi diváky.

Nelíbila se mi nevraživost mezi městy Medvědín a Hed a různé naschvály, které si vzájemně prováděli. Nelíbil se mi postoj některých lidí kvůli události, o které se dočtete. V městu se řeší také politika.

V závěru románu dojde k událostem, kterých mi bylo líto.

Oblíbil jsem si řadu postav, například MAYU A ANU, které byly nerozlučné kamarádky, vzájemně se svěřovaly se vším, co je trápilo, a špičkovaly se. V oblibě jsem měl také sportovního ředitele PETERA ANDERSONA, hráče BENJIHO a jeho kamarády AMATA a BOBA. Zajímavá byla také barmanka RAMONA, která vlastnila hospodu s názvem KOŽICH, ve které se scházeli lidé z celého městečka a debatovali o různých tématech a pochopitelně nejvíce o hokeji. Lidé z Hedu měli také hospodu, která se jmenovala SENÍK. Nesympatický mi byl politik RICHARD THEO, který prováděl různé intriky.

Zajímavá byla také SKUPINA, označována některými lidmi jako chuligáni nebo pojmenováním muži v černých bundách, jejíž hlavním šéfem byl TEEMU, který na první pohled působil jako hrubián a rváč, ale líbilo se mi na něm, že také dokázal pomáhat lidem. Jeho nejbližšími kumpány jsou PAVOUK a TRUHLÁŘ. Líbili se mi také dědci, kteří se scházeli v Kožichu a povídali si o hokeji a dělali si různé naschvály, aby byla legrace.

Autor všechny postavy zajímavě vykreslil a dal jim velký prostor, takže s jednotlivými postavami si dokážete vytvořit velmi jednoduše vzájemný vztah. Postavy nejsou černobílé.

Autor otevírá v těchto knihách závažná témata, o kterých by se mělo mluvit a nezavírat při nich oči. Pokládá také otázky čtenářům, aby se nad nimi zamysleli a mohli na ně odpovědět, jakým způsobem by se třeba zachovali, pokud by se nacházeli v podobné situaci.

Myslím si, že kniha určitě udělá radost čtenářům, kteří jsou fanoušky hokeje a milují tento sport, ale také čtenářům, jakým jsem já, kteří nevykonávají tento sport aktivně ani pasivně ho nesledují, a pokud ano, tak jen minimálně.

V knize se nachází hodně myšlenek, ale žádné jsem si nevypsal. V knize se nachází humor a také nějaké písně, která psala Maya.

V závěru knihy se nachází AUTOROVO PODĚKOVÁNÍ a
POZNÁMKA PŘEKLADATELKY.

Kniha má pěkný přebal.

22.01.2025

Nevím, jak to autor dělá, mluvit o násilí tak laskavě. Autor píše skvěle, mile, čtivě, no zkrátka jeho styl mi sedí. A u druhého dílu jsem si všimla, že si rád hraje se čtenářem.
V tomto díle jsem si oblíbila postavu Zacki a Benjiho mi bylo moc líto. Kniha ve mně vzbudila hodně emocí hned od prvních stran, kdy se mi připomněl první díl a to jsem ho četla před rokem.
Rozhodně není jen o hokeji, ale o sportu všeobecně a hlavně o vztazích. A teď mě napadá, která knížka není?