Marekh přečtené 1643

Srdce včely má pět komor 2019, Helen Jukes

Knihkupectví v Dublinu 2024, Evie Woods

Autorka žije v Galway na západním pobřeží Irska. V jejich knihách se odráží láska k historii, k irské mytologii a k objevování zázraků v každodenním životě. Střídají se části ze současnosti a z minulosti. Střídají se různé úhly pohledu hlavních postav. Kapitoly jsou krátké. Hlavní postavou je mladá žena OPALINE, jejíž příběh se odehrává od 20. letech 20. století. Jelikož se nechce provdat za muže, kterého ji dohodí její bratr, rozhodne se vzít svůj osud do vlastních rukou a prchne do Paříže. Zde nějakou dobu pracuje v jednom knihkupectví. Časem odjíždí do Dublinu, kde si založí vlastní knihkupectví. Hlavními postavami v současnosti jsou MARTHA a HENRY. Martha je dívka, která se přestěhuje do Dublinu k jedné starší paní madam BOWDENOVÉ (80 let), která je již vdova a v minulosti pracovala jako herečka. Marta pracuje u madam jako hospodyně. Bydlí sice ve sklepním bytě, ale je za to ráda. Uvažuje o studiu na univerzitě. Marta neměla lehký život a existují důvody, proč se odstěhovala do nového prostředí. Henry je mladý muž, doktorand, který provádí výzkum, pátrá po ztraceném rukopise. Na první pohled by se mohlo zdát, že je jeho život poklidný a uspořádaný, ale zdání klame. Jednoho dne se střetnou cesty Marthy a Henryho. Autorka se v tomto románu zabývá závažnými tématy. Líbilo se mi prostředí knihkupectví a různé schůzky týkající se knih a také se mi líbily knižní aukce. Líbilo se mi, že autorka v tomto románu zmínila spisovatele jako Ernest Hemingway, sestry Bronteovy, James Joyce a další a čtenář se dočte o těchto spisovatelích zajímavé informace. Líbily se mi rukopisy a dopisy, které se nacházely v knize. Kniha je docela bichle, ale celkově se kniha četla dobře. V knize se nacházejí překvapivé momenty. Závěr knihy byl také velmi překvapivý a šokující. V knize se nacházejí jemné prvky magického realismu. Kniha obsahuje PROLOG, EPILOG a PODĚKOVÁNÍ. Knih o knihkupectví a antikvariátech je v současnosti na knižním trhu velmi hodně, ale tato kniha je zase něčím jiná. Pokud čtete rádi příběhy z knihkupectví, tato kniha by se vám mohla líbit. Navíc mě tato kniha nalákala na četbu nějaké další knihy od Charlotte Bronteové, anebo Jamese Joyce, případně dalších autorů. Kniha má pěknou a originální obálku. Takovou obálku jsem snad ještě nikdy neviděl a moc se povedla.... celý text

Rozum a cit 2009, Jane Austen

Od autorky jsem v roce 2017 přečetl knihu PÝCHA A PŘEDSUDEK a po delší době jsem se pustil do četby její prvotiny ROZUM A CIT. Tato kniha se mi také hodí do Čtenářské výzvy. Kniha má 3 části. Kapitoly jsou krátké. Hlavní postavou je ELINOR, která má 2 mladší sestry – MARIANNU a MARGARET. Elinor je rozvážná a ráda kreslí. Marianna je upřímná a častokrát zbrklá ve svých rozhodnutích. Ráda hraje na piano a zpívá. O Margaret se mnoho informací nedozvíme, je v pozadí. Žijí společně se svou mámou paní DASHWOODOVOU. Paní Dashwoodová jako vdova se stěhuje se svými dcerami na nové místo a seznamují se s novými lidmi. Nový domeček je sice menší, než byly zvyklé v minulosti, ale zato je velmi útulný. Příroda je pěkná. Časem se Elinor s Mariannou vydají do Londýna. Zajímavé byly postavy jako například plukovník BRANDON, JOHN WILLOUGHBY, paní JENNINGSOVÁ a další. V románu máme vylíčena romantická vzplanutí a první lásky dospívajících dívek. V románu se nacházejí dopisy, což se mi líbilo a dodávalo tomu autentičnost. Je to romantické čtení a autorčiny knihy jsou určeny především pro ženy. Autorčiny knihy nejsou úplně to pravé ořechové pro mě, ale myslím si, že ženám se budou líbit rozhodně více než mě a jsou ověřeny již dvěma staletími. Myslím si, že Pýcha a předsudek se mi líbil více než Rozum a cit. Autorčiny romány jsou čteny hojně také v dnešní době, protože se zabývají tématy, která se týkají i nás – láskou, oddaností k rodině, hrdostí, tlakem společnosti vyžadující konformitu. Romány spojují hrdinky, aktivní ženy, které samostatně rozhodují o svém životě. Citáty: Koho si vážím, toho i miluju, jinak to neumím. Někdy prostě uvěříte tomu, co ten druhý o sobě tvrdí a velmi často přejímáme mínění jiných a nedáme si práci utvořit si úsudek na základě vlastního pozorování. … dvě rozumné bytosti proberou za pár hodin všechno, co je ve vzájemných vztazích může zajímat, u zamilovaných je tomu jinak. Ti si neobjasní a nedomluví nic, dokud si to přinejmenším dvacetkrát nezopakují.... celý text

Jitřní záře 2024, Dan Wlodarczyk

Příběh se inspiruje skutečnými událostmi. Musím se přiznat, že tento případ jsem nezaznamenal v televizi. Jelikož mě zaujal tento příběh z vyprávění na YouTube, rozhodl jsem se, že si knihu přečtu. Hlavními postavami jsou KAREL a PAVLA, kteří jsou partneři. Rozhodnou se žít jiným způsobem života, než běžní lidé. Odstěhují se na Šumavu, koupí si pozemek s domem a na domu provádějí rekonstrukci. Ráno cvičí jógu, koupají se v řece, jsou vegetariáni, nejedí sladkosti, a mají ekologické myšlenky, které uplatňují v praxi, i když úplně ne ve všem. Pěstují si plodiny, vodu si berou ze studny a teplou vodu si ohřívají doma, na záchod chodí do kadibudky. Chovají zvířata (kozy, ovce). Jejich dům se nachází na samotě a všude mají daleko. PAVLA je vysokoškolačka, vystudovala učitelství a její máma JIŘINA pro ni vždy chtěla to nejlepší. Chtěla, aby se měla lépe, než ona sama. Chtěla, aby si udělala doktorát, později docenturu a profesoru a aby si našla muže přiměřeného vzdělání a aby ji dokázal zabezpečit. Rozhodně si po jejím boku nepředstavovala Karla, ale Pavla má zcela jiné představy o svém životě. KAREL je k ostatním lidem výbušný, když dojde k nějakému střetu, ale ke své rodině se chová dobře, nikdy by na žádného člena nevztáhnul ruku. Občas dělal brigády. K některým událostem byl lhostejný, což mě nenechávalo klidným. Jednoho dne se Pavle narodí holčička, kterou pojmenuje JITŘNÍ ZÁŘE, a od tohoto okamžiku začínají problémy se sociálkou. Aktivní sociální pracovnice BOHUNA odebere Jitřní Záři a umístí ji do kojeneckého ústavu. Dochází také k různým nepříjemným sporům se sousedy, o kterých se dočtete. Myslím si, že pokud by Karel a Pavla jednali v určitých záležitostech rychleji, nemuselo by dojít k situacím, ke kterým došlo. Měli své chyby, ale z druhé strany si myslím, že nebylo správné rozhodnutí, ke kterému došlo ze strany sociálky. Karel a Pavla nebyli z jedné strany špatní rodiče. Děti nestrádaly, měly co jíst, měly na sobě čisté oblečení a rodiče se jim věnovali. Líbilo se mi, jak Pavla učila svou dceru poznávat byliny a k čemu slouží. Cílem výchovy bylo souznít s přírodou a obklopovat se jí a nepropadnout mamonu konzumní společnosti. Pro děti má takový život nesporně své výhody i nevýhody. Z druhé stany využívali Karel s Pavlou sociální dávky, jinak by nevyžili, takže potřebovali stát, i když s ním byli na křížku. U této knihy se můžeme zamyslet nad spoustou věcí a během četby si můžeme sami vyhodnotit, na čí straně bychom stáli a jak se celkově k jejich způsobu života stavíme. Zajímavé byly části ohledně očkování dětí, které vedou k zamyšlení, a také se můžeme zamyslet nad prací sociálních pracovnic. Z rodinných zkušeností vím, že ne všechny sociální pracovnice vykonávají svoji práci tak, jak by měly a to je smutné. V knize se nacházejí také erotické scény, ale není jich hodně a nejsou naštěstí rozsáhle popisovány, i když některým čtenářům tyto popisy nemusí být příjemné. Myslím si, že pokud by byly vynechány, ničemu by to nevadilo. Osobně tyto popisy nemám také rád a myslím si, že samotnému ději to nic nepřinese, ale je to pochopitelně úhel pohledu a pro autora bylo nepochybně důležité je do románu začlenit. Autor používá také vulgarismy. Závěr knihy byl překvapivý. Určitě je to zajímavá kniha a ještě když přihlédnu k okolnosti, že příběh je založen na skutečných událostech. Časem bych se chtěl podívat na seriál JITŘNÍ ZÁŘE, který má 6 dílů a byl natočen v roce 2022. Kniha má pěknou obálku.... celý text

Urla 2024, Petra Stehlíková

Jedná se o 4. díl ze série NASLOUCHAČ. Třetí díl NASTEREA jsem přečetl v roce 2021. Tuto sérii mám rád, a i když čtu fantasy okrajově, tak se mi tato série líbí a je to příjemné zpestření četby. Po 3,5 letech jsem se pustil do čtvrtého dílu URLA. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem se dostal do tohoto světa a než jsem si vzpomněl na naše hrdiny. Na hodně věcí jsem zapomněl a říkal jsem si, proč se některé postavy chovají tak, jak se chovají a, snažil jsem vzpomenout si, co se přihodilo. Je to bohužel hodně dlouhá doba, kdy jsem naposled četl třetí díl a moje paměť je čím dál děravější. Postupem času jsem se začetl do příběhu a knihu jsem přečetl poměrně rychle. Urla se mi líbila stejně jako předcházející díly z této série a budu zvědavý na pátý a zároveň poslední díl z této série. Otázkou je, kdy tento díl vyjde a jak dlouho na něj budeme čekat?! Většinou knihy znovu nečtu, a pokud ano, tak se jedná o výjimky, ale v případě série Naslouchač by stálo v mém případě za úvahu si přečíst všechny knihy od prvního dílu. Nejlépe na tom budou čtenáři, kteří si budou moci přečíst všechny díly najednou, a nebudou muset čekat několik let. Série je originální a nic podobného jsem ještě nečetl. V tomto dílu čeká také na čtenáře plno různých překvapení a napínavých okamžiků. V závěru knihy se mi líbí SLOVNÍČEK, ve kterém jsou vysvětleny pojmy, se kterými se v knize setkáme. Možná by nebylo na škodu, pokud by se na předsádce knihy vyskytovala mapa tohoto světa, anebo také seznam postav, které v knize vystupují. Kniha má pěkný přebal. Citáty: Zlo, které dokola opakujeme, je naše lačnost všechno znásobit. Chceme víc a víc, ale síla je v základu. Žít musíš teď, umřít až potom. Na smrt je vždycky dost času.... celý text

Neviditelný muž 2024, Bianca Bellová

Román NEVIDITELNÝ MUŽ je první autorčinou knihou, kterou jsem přečetl. O autorce jsem sice v minulosti slyšel, ale nikdy předtím jsem se nepustil do žádné její knihy. Kniha má 4 částí. Střídají se části ze současnosti a z minulosti. Líbily se mi obě dvě časové linky. Časové linky jsou odděleny jiným fontem písma. Hlavní postavou je EMILIA, která pracuje jako redaktorka v rozhlase. Dojde k určité události a Emilia se navrací do městečka Serafiny, kde se narodila. Město je patrně vymyšlené, ale nachází se někde na východě, kde eskaluje válečný konflikt. Po příjezdu se setkává se svými spolužáky a dětmi, se kterými si v minulosti hrála a s dalšími obyvateli města. Emilia se rozešla s manželem MARCEM. Navštěvuje útulek se psy a nakonec se rozhodla, že si k sobě vezme psa DZAKA. Její mamka BEA se nachází na psychiatrickém oddělení a pravidelně ji navštěvuje. Oblíbil jsem si její babičku ADINU, kterou ráda navštěvovala. Zajímavý byl také její dědeček MAJOR PEPÉ, který nikdy ve válce nebojoval. Milovala také jejich zahradu. Zpočátku jsem si myslel, že tato kniha nebude pro mě, ale nakonec se mi kniha líbila. Autorka má svůj styl psaní. Knihu lze přečíst za jedno odpoledne. Autorka na malém prostoru dokázala všechno popsat. Autorka píše svižně a tato kniha byla pro mě osvěžení. Autorka píše o závažných tématech, ale dokáže psát také s humorem. Román v sobě obsahuje tajemství, rodinná dramata a exotické prostředí. V knize se nachází také báseň, která se mi líbila a dopisy. Závěr knihy byl pro mě překvapením. Kniha má pěknou obálku včetně předsádky. Autorka mě přesvědčila o tom, že píše dobře, a tak si časem přečtu její další knihy.... celý text

Šarlatové písmeno 2022, Nathaniel Hawthorne

O knize ŠARLATOVÉ PÍSMENO jsem uvažoval už nějakou dobu a konečně jsem se rozhodl do této knihy začíst. Navíc se mi kniha hodila do Čtenářské výzvy 2025, tzn. Kniha, u níž jste viděli nejprve filmové zpracování. Autor napsal knihu Šarlatové písmeno v roce 1850. Autorovi vydělala kniha od prvního vydání až do smrti celkem 1 500 dolarů, což je málo v porovnání třeba s knihou Kronika Pickwickova klubu od Charlese Dickense (800 000 dolarů). Příběh Hester se odehrává v 17. století. Má krátké kapitoly. Knihu zařazujeme mezi romance. Hlavní postavou je HESTER PRYNNEOVÁ, která se provinila tím, že neprozradila, kdo je otcem nemanželského dítěte, a proto musí, na sobě nosit šarlatové písmeno s označením S (v některých překladech s označením A). Život od této chvíle nemá vůbec jednoduchý, žije sama se svou dcerou PERLOU v chaloupce odloučena od všech lidí. Perla je živé a neposedné dítě. Hester si vydělává šitím a vyšíváním. Se svým osudem se smířila a žije, jak nejlépe dokáže. Hester se provdala za muže v Anglii, ale později se odstěhovala do Bostonu v Massachusetts a čeká na příjezd svého muže. Na tomto místě dochází k různých střetům mezi indiány a bílými lidmi. Řeší se zde také čarodějnické procesy a v nemenším měřítku se přikládá důraz na různá znamení, která se objevují na obloze. Zajímavou postavou je pastor ARTHUR DIMMESDALE, anebo doktor ROGER CHILLINWORTH. V románu vystupují další postavy jako například guvernér nebo paní HIBBINSOVÁ, kterou pokládají za čarodějnici. Pro Hester muselo být hrozné a potupné, když byla na pranýři a projednával se její přestupek před všemi lidi z města, kvůli kterému byla vyloučena ze společnosti. Lidé se na ni dívali s pohrdáním a odsuzovali ji. Vím, že Hester udělala chybu, ale byl to příliš tvrdý trest a také jsem si při četbě říkal, že nebyla sama, kdo je za to všechno zodpovědný, a ten dotyčný člověk se nepřihlásil ke své zodpovědnosti. Přesto Hester na sebe vzala všechno břímě, které unesla a byla velmi statečná. Líbily se mi popisy, jak si Hester hrála se svou dcerou Perlou, popisy myšlení pastora, popisy přírody – lesa a potůčku, který uchovává všechna tajemství. Líbily se mi také humorné scény, které zažil pastor při cestě z lese (kapitola Pastor v labyrintu). Zajímavé bylo také vylíčení noční scény pastora u pranýře. V románu nalezneme kontrasty mezi světlem a tmou (různými druhy světla), šarlatem a šedí, přírodou (růžový keř, les) a civilizací (vězení, tržiště s pranýřem, hřbitov, kostel). Autor mísí slovník renesančního okultismu (alchymie, homeopatie a nauk o signaturách a sympatii) s představami a jazykem viktoriánských pseudověd (duchařských seancí, frenologie a fyziognomie). Román má hodně symbolů. Román má přesah formou mravního ponaučení či návodu k jednání – ať už se to týká spravedlnosti zákonů a společenského uspořádání, povahy společenské morálky, náboženské tolerance, ženské rovnoprávnosti, sexuální svobody. Zpočátku jsem se do knihy nemohl začíst a to zejména kvůli prologu s názvem CELNICE, který mě moc nebavil a rozkládal se na 50 stranách. Vypravěč v něm popisuje, jak se dostal ke spisu Šarlatové písmeno a popisuje pracovníky z celnice, ve které pracoval. Prolog je směsí historických a autobiografických faktů a humorné nadsázky i mystifikace. Myslel jsem si, že četbu nedokončím, ale byla by to chyba, protože po skončení prologu následuje vlastní příběh Hester, který byl zajímavý a oslovil mě. Závěr knihy jsem asi očekával takový, jak to dopadlo. Knihu jsem četl z nakladatelství CooBoo a edice se jmenuje CooBoo Classics. Tato edice se vyznačuje novými překlady z klasiky a jejím cílem je nalákat mladší čtenáře na četbu klasiky. Toto vydání přeložil Jaroslav Hronek. Oceňuji, že nakladatelství vložilo čas a prostředky pro zpracování této knihy včetně překladu a příloh, které naleznete v závěru knihy. Občas jsem našel nějaké chyby v textu. V závěru knihy se nacházejí kapitoly PÍSMENA NAD ZLATO, ve které se dočteme podrobné informace o knize Šarlatové písmeno. Tuto kapitolu napsala Alena Dvořáková. V úplném závěru nalezneme kapitolu O AUTOROVI. Kniha obsahuje pěkné černobílé informace. Kniha má pěknou obálku i předsádku. Viděl jsem film Šarlatové písmeno z roku 1995 a hlavní roli ztvárnila Demi Moore a Gary Oldman. Režisérem filmu je Roland Joffé. Film se odlišuje od knihy v různých aspektech, ale určitě také doporučuji ke zhlédnutí. Skvělé herecké výkony včetně hudby. Citáty: Buď pravdivý! Buď pravdivý! Buď pravdivý! Ukaž lidem nezakrytě když ne to nejhorší, tedy alespoň nějaký povahový rys, z něhož by se na to nejhorší dalo usuzovat! Ujišťovala je také o svém pevném přesvědčení, že v nějaké lepší době, až k tomu lidé dozrají, bude v hodině určené nebesy zjevena nová pravda, která celý vztah mezi mužem a ženou postaví na jistější základ, aby spolu mohli šťastně žít.... celý text

Babička pozdravuje a omlouvá se 2015, Fredrik Backman

Hlavními postavami jsou ELSA (7 let) a její babička (77 let), které mezi sebou mají dobrý vztah. Elsa je jiná než ostatní děti, kromě babičky nemá žádné další kamarády. Je zvídavá, a pokud ji něco zajímá, pokládá otázky. Informace zjišťuje na Wikipedii. Narodila se na 2. svátek vánoční. V některých okamžicích mi připadalo, že se chová nevhodně vůči starším lidem, když přihlédnu k faktu, že má 7 let. Žije společně se svou mamkou a nevlastním tátou GEORGEM. Babička je svérázná a s ničím se nemaže. Miluje svoji vnučku z celého srdce. Babička Else vypráví různé pohádky, které si vymyslela. Stvořila pohádkový svět, který Elsa miluje a promítá si jej do skutečného života. Babička kouří cigarety a vlastní automobil Renault. V minulosti pracovala jako zdravotní sestra. Přestože její chování není běžné jako u „normálních“ babiček, líbilo se mi, že pomáhala lidem. Bylo mi líto, že se svou dcerou ULRICOU (Elsinou mámou) neměla dobré vztahy, o čemž se dočtete v tomto románu. Jednoho dne babička požádá Elsu, aby doručila tajemný dopis a adresátovi vyřídila, že pozdravuje a omlouvá se. V románu se vyskytují zajímavé postavy, které bydlí v jednom domě. BRITT-MARIE dohlíží na dům, ve kterém všichni bydlí a její manžel KENT, který pracuje v prestižní firmě. LENNART (vaří výbornou kávu) a jeho manželka MAUD peče výborné koláčky. ALF je taxikář. V domě bydlí také CHLAPEC SE SYNDROMEM a jeho máma. Zajímavá je také ŽENA V ČERNÉ SUKNI. V románu se nacházejí další zajímavé postavy jako například PŘÍŠERA, STÍN, anebo KAMARÁD. Autor má zajímavě pojmenované postavy a postupem času zjistíme, kdo se skrývá za těmito přezdívkami. V románu se vyskytují humorné situace, i když někdy mi to připadalo trochu za čárou. Je to hořkosladké čtení. Autor vytvořil zajímavé postavy. Některé se mi líbily více, jiné měně, ale opětovně žádná postava není černobílá. Zajímavě byl také vybudovaný pohádkový svět. Autor si pohrál s postavami v tomto pohádkovém světě a příhody z tohoto světa byly zajímavé. Celkově se kniha četla dobře, ale četl jsem lepší autorovy knihy. Časem si přečtu další knihu od autora. Kniha má pěkný přebal. V závěru knihy se nachází AUTOROVO PODĚKOVÁNÍ a POZNÁMKA. Citáty: Největší moc smrti nespočívá v tom, že dokáže ukončit lidský život, ale že lidé, kterým se prozatím vyhýbá, už nechtějí žít dál. Kdo zápasí s nestvůrami, ať se má na pozoru, aby se přitom nestal nestvůrou. A hledíš-li dlouho do propasti, vzhlédne pak propast i do tebe. Člověk si přeje být milován. Nesplní-li se mu to, chce být obdivován, a nesplní-li se mu ani to, chce být obáván, v dalším případě nenáviděn a proklínán. Člověk touží zanechat v lidech nějaký pocit, duše se bojí prázdnoty, chce kontakt za každou cenu.... celý text

Někdo se najde 2024, Dušo Martinčok

Jedná se o autorovu prvotinu. Kniha byla oceněná ve slovenské literární soutěži Anasoft litera 2023. Hlavní postavou je chlapec OLIVER (7 let), který se přestěhuje s tátou z Anglie na Slovensko, do starého činžáku. Oliver s tátou však bydlí v moderní nástavbě a můžou používat také výtah. Oliver nejraději svůj čas tráví v „sanatoriu“, kde čte na staré lavičce. Oliver to nemá jednoduché. Jedná se o povídkovou knihu (kniha obsahuje 10 povídek), která je však propojena lidmi z činžáku, kteří se mezi jednotlivými povídkami proplétají. Olivera zná každý obyvatel z činžáku, ale mnoho lidí se mezi sebou vůbec neznají, i když žijí pod jednou střechou. Postupně se s jednotlivými postavami a jejich osudy seznámíme. Mezi jednotlivými povídkami se občas mihne také Oliver a my můžeme sledovat jeho vývoj od 7 let až do jeho puberty (17 let). Oliver si oblíbil například důchodkyni MILKU, která se stará o zahradu před domem. Zajímavá je také postava DANA MAJEROVÁ, která je domovnice. Zajímavá je také ZOJA, u které se dočtete 3 možné verze příběhu, které by mohly nastat. Sympatický mi byl také SAMUEL BODNÁR, který je v současné době v důchodu, ale pracoval jako herec. V knize se vyskytují další postavy a příběhy, o kterých se dočtete. Jelikož bydlím po celý život v paneláku, tak mi popisované události byly blízké. Když jsem byl menší, znal jsem hodně lidí, ale postupem času se lidé odstěhovali, anebo zemřeli a přistěhovali se další noví nájemníci, rozšiřovaly se byty o nové prostory, takže tím pádem se zvýšil také počet nových nájemníků a v současnosti už znám málo lidí. Většina nájemníků je nových, několik málo jich z nám z mého mládí. Autor chtěl v této povídkové knize poukázat na to, že bychom si měli také všímat lidí, se kterými žijeme, pozdravit je, zeptat se, jak se jim daří a vyslechnout jejich trápení, anebo se jich zeptat, jestli s něčím nepotřebují pomoci. Často jsem pomáhal sousedům z paneláku ohledně počítače a někteří z nich to občas zneužívali, anebo jsem pomohl při odklízení nepotřebných věcí ze sklepa a podobně. Člověk nikdy neví, kdy bude potřebovat pomoc a je fajn mít někoho po ruce, kdy o pomoc může požádat. Tak by to mělo být mezi sousedy, budovat si dobré sousedské vztahy, i když ne vždy tomu tak je, což je škoda. Celkově se kniha četla dobře a na prvotinu to nebyla špatná kniha. Kniha má pěknou obálku.... celý text

Temná tajemství 2013, Hans Rosenfeldt (p)

Na sérii PŘÍPADY POLICEJNÍHO PSYCHOLOGA SEBASTIANA BERGMANA mě nalákal INCOGNITO READER, a tak jsem se rozhodl, že si přečtu první díl TEMNÁ TAJEMSTVÍ a uvidím, jestli budu pokračovat v dalších dílech či nikoliv. Zajímavé je, že tuto sérii píšou 2 švédští spisovatelé: MICHAEL HJORTH – je jedním z nejvýznamnějších současných švédských scénáristů a producentů. Jeho texty se pohybují napříč žánry, od komedií přes horory až k detektivkám. HANS ROSENFELDT – pracoval jako ošetřovatel lvounů, řidič, učitel a herec. Tvorbě pro televizi se věnuje od roku 1992. Napsal scénář k 20 televizním seriálům a účastnil se přípravy různých rozhlasových i televizních pořadů. První díl z této série byl v Česku vydaný v roce 2013. Série má prozatím 8 dílů, poslední díl vyšel u nás v roce 2024. Hlavní postavou je policejní psycholog SEBASTIAN BERGMAN, kterému zemřela manželka a dcera. Z tohoto důvodu zanechal práce a nemůže se vyrovnat s tím, co se přihodilo. Má zlé sny. Vztahy s rodiči nebyly po celý život ideální. Sebastian střídá ženy na jednu noc, respektive užít si se ženou noc a ráno pokud možno potichu odejít a už se s danou ženou nikdy nevidět. Toto chování se mi nelíbilo. Z profesního hlediska byl skvělý a pálilo mu to. Důležitá je pro něj cesta, nikoliv cíl. Švédská kriminálka řeší případ mrtvého chlapce ROGERA (16 let), jehož tělo najdou v bažinách. Někdo mu vyřízl srdce z hrudi. Roger byl samotářský a měl svoje tajemství. Navštěvoval prestižní gymnázium. K partě kriminalistů se přidal také Sebastian Bergman, který se zpočátku přidal jen kvůli svým osobním záležitostem, o kterých se dočtete, ale později ho případ zaujal do takové míry, že se mu věnoval naplno, a chtěl vypátrat pachatele tohoto hrůzného zločinu. Kriminalisté byli zajímaví. Zaujal mě například HARALDSSON, TORKEL, HANSEROVÁ, BILLY, URSULA, VANJA a další. Pracovali s plným nasazením, ale během vyšetřování dělali také chyby. Zajímavé byly také jejich osobní životy. Kniha se četla dobře a závěr byl napínavý a zároveň šokující. Líbil se mi také pohled vraha. V knize se nacházejí také dopisy. Jelikož se mi kniha Temná tajemství líbila, časem budu pokračovat druhým dílem s názvem UČEDNÍK a postupně budu pokračovat dalšími díly z této série. Budu zvědavý na další případy a bude mě také zajímat osobní život Sebastiana a dalších kriminalistů. V závěru knihy se nachází PODĚKOVÁNÍ.... celý text

Skvostná země 2012, Grace McCleen

Autorka se narodila ve Walesu do rodiny náboženských fundamentalistů, kteří neustále očekávali soudný den a nutili k tomu i své dítě. Autorka vystudovala univerzitu v Oxfordu a v Yorku. Za dlouhé nemoci, která ji upoutala na lůžko, se bavila psaním a skládáním písniček. Na tuto knihu mě nalákala jedna divačka z YouTube a jsem za její tip rád, protože se mi kniha líbila. Jedná se o autorčinu prvotinu. Hlavní postavou je JUDITA (10 let), která žije se svým tátou v průmyslovém městečku ve Walesu. Její táta pracuje v jedné továrně. Mamku nepoznala. Její táta je stoupencem Svědků Jehovových. Od tří let ji četl příběhy z Bible. Chodí od domu k domu a společně oslovují různé lidi a diskutují o Bibli, Bohu a Armagedonu. Judita si vytvoří „Skvostnou zemi“, kterou si vytvořila z nepotřebných věcí. Protože nechce jednoho dne jít do školy, udělá si ve skvostné zemi vánici a na druhý den napadne velké množství sněhu a z tohoto důvodu nemůže jít do školy. Stane se první zázrak a následně další, které ji však způsobí potíže. Judita nemá moc dobrý vztah se svým tátou, protože cítí, že její táta ji nemá rád tak, jak by si přála. Myslím si, že její táta ji má rád svým způsobem, ale nedokáže se přenést přes událost, která se v minulosti odehrála. Určitě svou lásku nedává najevo tak, jak by měl správný rodič svému dítěte předávat. Judita se svým tátou navštěvují pravidelně shromáždění a setkávají se s dalšími stoupenci Svědků Jehovových. Obzvláště si oblíbí bratra DEREKA MICHAELSE, který má jednou proslov na jejich shromáždění. Juditu trápí spolužák ze základní školy (navštěvuje 6. ročník), který se jmenuje NEIL. Spolu s některými dalšími spolužáky ji dělá různé naschvály, což se mi vůbec nelíbilo. Judita se svým tátou zažijí perné chvíle, o kterých se dočtete. Zajímavé byly také rozhovory Judity s Bohem, ve kterém vedou dialog. Kniha je zajímavě napsána, občas se vyskytne jemné filosofování. Když se blížil závěr, měl jsem mráz po celém těle. Nad některými událostmi jsem se pozastavil a říkal jsem si, že se hrdinové mohli rozhodnout jiným způsobem. Kniha určitě vybízí k zamyšlení nad různými tématy. V knize jsou popsány některé zvyky Svědků Jehovových (neslaví Vánoce, narozeniny aj.). V závěru se nachází PODĚKOVÁNÍ a POZNÁMKA PŘEKLADATELE. Kniha má pěkný přebal. Citáty: Víra je skok; vy jste tady a věc, kterou chcete, je tamhle; a mezi tím je volný prostor. Chce to jen skočit. Kráčet po vodách, pohnout horou a vzkřísit mrtvé není nic těžkého; uděláte první krok a nejhorší máte za sebou, uděláte druhý a jste v půlce cesty. Zázraky nemusejí být velké a můžou se stát na nejméně pravděpodobných místech. Stávají se na obloze nebo na bitevním poli nebo pozdě v noci v kuchyni. Nemusíte dokonce v zázraky ani věřit a stane se to, a že se to stalo, poznáte ve chvíli, kdy se něco úplně normálního, co se podle vás už nikdy nemohlo změnit k lepšímu, nakonec o hodně zlepší. Je to tím, že zázraky nejlépe fungují u obyčejných věcí, čím obyčejnějších, tím líp; čím nečekanější, tím větší zázrak.... celý text

Kniha tužeb 2021, Sue Monk Kidd

Jedná se o historický román odehrávající se v 1. století našeho letopočtu. Kniha má 5 částí. Autorka uvedla, že „Tento román je sice smyšlený, ale prostřednictvím rozsáhlého průzkumu jsem se snažila dostát historickému, kulturnímu, politickému a náboženskému prostředí.“ Hlavní postavou je ANA, která se narodila v Galileji. Umí číst a psát. Má ráda psaní, a proto píše různé příběhy, které si schovává. Dovede si vyrobit také inkoust. Její rodiče ji chtějí, provdat za staršího vdovce, ale Aně se to vůbec nelíbí. V Nazaretu se setká s mladým mužem JEŽÍŠEM, do kterého se zamiluje, a vezmou se. Dále budeme sledovat jejich životy. Oblíbil jsem si Aninu tetu JALTU, která ukrývá tajemství, o kterém se v průběhu četby dozvíte. Měl jsem také rád Aninu kamarádku TABITU, která ráda tancovala. Zajímavou postavou byl také JIDÁŠ. Zajímavé byly také další postavy z duchovního života jako například JAN KŘITEL, pro něhož se nadchl Ježíš, anebo MAŘÍ MAGDALÉNA. V knize se nacházejí smutné události, kterých mi bylo líto, protože mi na postavách záleželo. Samozřejmě jednou z nejtragičtějších událostí bylo, když byl ukřižovaný Ježíš. Již první věty v knize čtenáře zarazí: „Jsem Ana. Byla jsem ženou Ježíše, syna Josefa Nazaretského.“ Myslím si, že zpracování této knihy bylo velmi náročné a navíc s přihlédnutím toho, že si autorka vyfabulovala, že Ježíš byl ženatý. Už to samo o sobě může být důvodem, proč někteří čtenáři můžou pohlížet na tuto knihu s jistým opovržením, nicméně já jsem přistupoval k této knize s otevřenou myslí. Autorka uvedla, že o Ježíšovi není žádný záznam od jeho dvanácti až do třiceti let. Mám povědomí o tom, že Ježíš Kristus byl svobodný a přinesl oběť pro všechny lidi na světě. Kázal lidem a obracel se k Bohu. Autorka píše, že popsala Ježíše jako člověka. Chtěla, aby byl tento román o muži a ne o božím synovi. V 5. století byly přijaty doktríny, že Ježíš byl zcela lidský a zcela božský. Dozvěděl jsem se další informace o životě Ježíše Krista. Nevím proč, ale myslel jsem si, že nemá sourozence, ale v knize je uvedeno, že měl několik bratrů (v knize JAKUB a ŠIMON) a sester (v knize SALÓME). Zajímavá pro mě byla alexandrinská knihovna, ve které se nacházelo obrovské množství písemností. Zajímaví byli také TERAPEUTI, což byla řeholní komunita sídlící u jezera Mareotis v Egyptě, kde se židovští filozofové oddávali modlitbám, studiu a alegorickému výkladu písma. Autorka chtěla tímto románem poukázat také na to, že ženy hrály také důležitou roli v tomto období, i když měly méně možností se vyjádřit a seberealizovat. Kniha je docela bichle, takže jsem měl obavy, jestli se mi kniha bude líbit, protože příběhy z tohoto období jsem moc nečetl a upřímně řečeno knihy z tohoto období nevyhledávám, ale nakonec se mi kniha líbila. Autorka píše čtivě a zajímavě a čtenář se může nad spoustou věcí zamyslet. Osobně si však myslím, že Ježíš Kristus byl svobodný muž, a přestože v určitém období jeho života máme málo informací, nemyslím si, že by se ženou navázal nějaký vztah a oženil se. Autorka v knize uvádí, proč se rozhodla do příběhu zasadit ženu ANU po boku Ježíše. Na počátku knihy se nachází mapa PALESTINA A EGYPT ZA DOB JEŽÍŠE. Kniha je pěkně graficky zpracovaná. Líbily se mi různé záznamy, ať už v podobě dopisů nebo různých příběhů, které jsou zobrazeny v rámečcích. V závěru knihy se nachází AUTORČINA POZNÁMKA, ve které nám autorka sděluje informace o psaní této knihy a uvádí, co si vymyslela a co je pravda. Na úplném závěru se nachází PODĚKOVÁNÍ. Kniha má pěknou obálku. Citáty: Jsem, který jsem. Můžeme pochopit boží cesty, anebo ne: Má s námi Pán nějaký úmysl, jak tvrdí naše náboženství, nebo je na nás, abychom ho nalezli sami? Hoď kamenem, kdo jsi bez viny. Nevšímej si jich a nastav druhou tvář. Jejich srdce jsou kameny a v hlavě mají slámu. Nemusíš k ní cítit lásku. Jen se pokus jednat s láskou.... celý text

Vítězové 2023, Fredrik Backman

Po dočtení knihy MY PROTI VÁM jsem se záhy pustil do četby knihy VÍTĚZOVÉ, která je závěrečným třetím dílem ze série Medvědín. Pokládal jsem si otázky, čím mě autor může ještě překvapit a docela mě zarazilo, že tento díl má 645 stran, což je velká bichle. Nicméně kniha stojí za přečtení. V románu vystupují nové postavy jako například JOHNY, který je hasič a jeho manželka HANNAH, která je porodní asistentka. Žijí ve městě Hed a mají 4 děti. Zajímavá je také mužská postava LEO, samotářský chlapec MATTEO a jeho sestra RUTH, anebo například hráč DRŽHUBA a další postavy. Opětovně zajímavé čtení a pěkné završení této série. Musím se přiznat, že v závěru knihy mi ukáply nějaké slzy. Autor píše skvěle, a přestože je kniha hodně dlouhá a nepochybně se naleznou čtenáři, kteří budou psát, že by knihu seškrtali, pokud by měli možnost, tak si myslím, že v tomto případě by to knize asi neprospělo. Autor má na všechno čas a asi cítil, že nemůže nic krátit a musí se hodně rozepsat. Myslím si, že se jedná o poslední díl z této série a také na přebalu je uvedeno, že je to završení trilogie Medvědín. Asi už nic dalšího by se nedalo vymyslet, jedině pokud by autor zasadil příběh, třeba o 20 let později, a sledoval další osudy našich hrdinů. Nicméně si myslím, že potenciál tohoto příběhu je vyčerpaný a já budu dlouho vzpomínat na toto městečko, jejich obyvatele a příběhy, které se zde udály. Myslím si, že přečtení této knihy není rozhodně ztráta času, spíše naopak a je to obohacení po všech stránkách. Život a lidské vztahy nejsou jednoduché a ne vždy to probíhá tak, jak bychom si přáli, ale je to realita. Přestože se v románu vyskytovalo hodně postav, v průběhu četby jsem se orientoval. Možná by nebylo na škodu, pokud by se na předsádce knihy vyskytoval RODOKMEN hlavních postav, které se v knize nacházejí. Pokud jste přečetli předchozí 2 díly – MEDVĚDÍN a MY PROTI VÁM, určitě si musíte přečíst také knihu VÍTĚZSTVÍ. Byla by škoda, pokud byste si nepřečetli závěrečný díl, který na první pohled může odradit kvůli velkému počtu stran. Sám sobě se divím, že jsem po dočtení Medvědína nečetl hned druhý díl, když už byl k dostání. Jsem rád, že jsem tuto sérii dočetl. Celkově hodnotím knihy ze série Medvědín pozitivně. Knihy s tímto námětem jsem snad nikdy nečetl a tato série mi připadá originální. Byl natočen také seriál, který může být zajímavý. V závěru knihy se nachází AUTOROVO VĚNOVÁNÍ a EDIČNÍ POZNÁMKA. Kniha má pěkný přebal.... celý text

My proti vám 2018, Fredrik Backman

V roce 2000 jsem přečetl knihu MEDVĚDÍN a až nyní, téměř po pěti letech, jsem se pustil do četby druhého dílu s názvem MY PROTI VÁM. Říkal jsem si, jestli si budu pamatovat po tak dlouhé době to důležité, co se odehrálo v prvním díle, ale mé obavy byly zbytečné, protože druhý díl plynule navazuje na první díl a všechno je vysvětleno, co se událo v prvním dílu. Zpočátku mi trochu trvalo, než jsem si připomenul všechny postavy, ale v průběhu čtení jsem si na ně vzpomněl a dal jsem si všechno do souvislosti. Ačkoliv nejsem fanouškem hokeje, to znamená, že nenavštěvuji hokejové turnaje a nesleduji hokej ani v televizi, tak se mi kniha líbila a připadal jsem si, jako bych byl součástí městečka MEDVĚDÍN. Medvědín je (fiktivní) hokejové město, které má svoje problémy a život v tomto městě je tvrdý, lidé z velkoměsta mají často problém se sžít s lidmi a tímto prostředím. Město se vyznačuje hokejem a soupeří s okolním městem, které se jmenuje HED, ve kterém se také hraje hokej. Medvědín a Hed jsou dlouholetými nepřáteli. Znakem Medvědínu je medvěd a zelená barva, znakem Hedu je býk a červená barva. Líbilo se mi, že děti jsou již od mládí vedeni ke sportu ať už k hokeji nebo krasobruslení a tyto sporty je baví. Některým jde hokej více, jiným méně a najdou se také výjimky, které hokej nebaví. Když nastane zima, jdou si zahrát s kamarády hokej na zamrzlou plochu venku a samozřejmě nejšťastnější jsou na ledě v hale. Trénink není jednoduchý, protože se trénuje často během týdne a při tréninku a při samotném zápasu dochází k různým zraněním, ale děti a dospělí v tomto městě pro tento sport dýchají a znamená pro ně všechno. Líbily se mi osudy jednotlivých hráčů a jejich rodin, líbily se mi tréninky a hokejová utkání. Autor naštěstí nepopisuje dopodrobna hokejová utkání, která by se rozprostírala na několik stran, tyto popisy by mě určitě nebavily. Během zápasu docházelo k různým potyčkám a hanlivým výkřikům mezi fanoušky z klubu HC Medvědín a HC HED, což se mi nelíbilo, ale vím, že je to běžné při těchto zápasech. Nejhorší ze všeho je, pokud dojde k nějakým zraněním mezi diváky. Nelíbila se mi nevraživost mezi městy Medvědín a Hed a různé naschvály, které si vzájemně prováděli. Nelíbil se mi postoj některých lidí kvůli události, o které se dočtete. V městu se řeší také politika. V závěru románu dojde k událostem, kterých mi bylo líto. Oblíbil jsem si řadu postav, například MAYU A ANU, které byly nerozlučné kamarádky, vzájemně se svěřovaly se vším, co je trápilo, a špičkovaly se. V oblibě jsem měl také sportovního ředitele PETERA ANDERSONA, hráče BENJIHO a jeho kamarády AMATA a BOBA. Zajímavá byla také barmanka RAMONA, která vlastnila hospodu s názvem KOŽICH, ve které se scházeli lidé z celého městečka a debatovali o různých tématech a pochopitelně nejvíce o hokeji. Lidé z Hedu měli také hospodu, která se jmenovala SENÍK. Nesympatický mi byl politik RICHARD THEO, který prováděl různé intriky. Zajímavá byla také SKUPINA, označována některými lidmi jako chuligáni nebo pojmenováním muži v černých bundách, jejíž hlavním šéfem byl TEEMU, který na první pohled působil jako hrubián a rváč, ale líbilo se mi na něm, že také dokázal pomáhat lidem. Jeho nejbližšími kumpány jsou PAVOUK a TRUHLÁŘ. Líbili se mi také dědci, kteří se scházeli v Kožichu a povídali si o hokeji a dělali si různé naschvály, aby byla legrace. Autor všechny postavy zajímavě vykreslil a dal jim velký prostor, takže s jednotlivými postavami si dokážete vytvořit velmi jednoduše vzájemný vztah. Postavy nejsou černobílé. Autor otevírá v těchto knihách závažná témata, o kterých by se mělo mluvit a nezavírat při nich oči. Pokládá také otázky čtenářům, aby se nad nimi zamysleli a mohli na ně odpovědět, jakým způsobem by se třeba zachovali, pokud by se nacházeli v podobné situaci. Myslím si, že kniha určitě udělá radost čtenářům, kteří jsou fanoušky hokeje a milují tento sport, ale také čtenářům, jakým jsem já, kteří nevykonávají tento sport aktivně ani pasivně ho nesledují, a pokud ano, tak jen minimálně. V knize se nachází hodně myšlenek, ale žádné jsem si nevypsal. V knize se nachází humor a také nějaké písně, která psala Maya. V závěru knihy se nachází AUTOROVO PODĚKOVÁNÍ a POZNÁMKA PŘEKLADATELKY. Kniha má pěkný přebal.... celý text

Chci sníst tvoji slinivku 2023, Joru Sumino

JORU SUMINO je japonská autorka žijící v prefektuře Ósaka. Psát začala už na střední škole. Kniha má velmi zvláštní název. Vyšla také ve formě komiksu. Je to příběh o dospívání, ztrátě a hlubokých tajemstvích. Knihu můžeme zařadit do YoungAdult. Hlavní postavou je mladý chlapec HARUKI, který je tichý a samotářský. Je knihomol. Jednoho dne najde v nemocnici deník Život se smrtí své spolužačky SAKURY. Z deníku se dočte, že Sakura umírá a zbývá ji rok života. Má rakovinu slinivky. O její nemoci ví pouze rodina od Sakury a Haruki. Sakura a Haruki chodí do společné třídy na střední škole. Sakura je veselá a energická, úplný opak Harukiho. Sakura a Haruki mají společné tajemství a začnou trávit více volného času. Pro Harukiho je to velká změna a je mimo dosavadní komfortní zónu. Společně si zajdou do restaurace, jedou na výlet a hrají zajímavou hru – Pravda vs. Výzva. Líbily se mi zápisky z deníku, které si psala Sakura. Hned v Prologu v první větě je uvedeno, že Sakura zemřela. Člověk vždy věří, že dojde k nějakému zázraku a člověk se vyléčí z rakoviny slinivky, i když doktoři mu jasně řekli, že úmrtí je nevyhnutelné. Musí to být tíživý pocit vypořádat se s blízkou smrtí, obzvláště když Sakura měla ráda život a lidi kolem sebe. Není jednoduché zůstat optimistický před ostatními lidmi a tvářit se, že se nic neděje. Nedokážu si představit, že bych se ocitl v kůži Sakury a nevím, jak bych to všechno zvládnul. Obdivoval jsem, že se Sakura nelitovala a snažila se užívat si život plnými doušky, dokud je to jen možné. S Harukim se často špičkovali a povídali si o různých tématech. Byla to velmi nesourodá dvojice, a přesto přese všechno se vzájemně obohacovali. Kniha chce poukázat na to, že bychom si měli vážit každý den svého života a být šťastní, že můžeme vykonávat činnosti, z kterých máme radost, poněvadž nikdy nevíme, co se může přihodit v našich životech. Musím říci, že závěr mě velmi překvapil a rozhodně by mě ani ve snu nenapadlo, jak příběh nakonec dopadne. Celkově se kniha četla dobře, i když to bylo smutné čtení. V knize jsem našel chyby v textu. To znamená, že byl špatný slovosled, nebo chybělo nějaké zájmeno a další drobnosti, což si myslím, že mohlo být lépe vychytáno, když se jedná o četbu pro mladší čtenáře. Kniha má pěknou obálku.... celý text

Dva v šinkansenu 2024, Marie Machytková

Jedná se o cestopis po Japonsku. Autorka miluje Japonsko a je jakoby jejím druhým domovem. Autorka v minulosti napsala knihu SAMA V TOKIU, ale tuto knihu jsem nečetl. Kniha DVA V ŠINKANSENU je jakoby jejím volným pokračováním. Knihu lze číst samostatně. Autorka na cestování není sama, ale cestuje společně se svým přítelem ONDŘEJEM, který je inženýrem a staví mosty. Celkově se kniha četla dobře a dozvěděl jsem se spoustu informací o Japonsku. Autorka s Ondřejem navštívili hodně zajímavých míst a prožili různé události. Zajímavý byl čajový obřad, výlet, při kterém se mohli setkat s medvědy, anebo cestování v šinkansenu. Autorka píše otevřeně o svém životě a rodině. Píše s humorem a zamýšlí se nad různými tématy. V knize se dočteme také něco málo z historie Japonska. Kniha má poměrně nízká hodnocení, což mě mrzí, protože kniha si určitě zaslouží vyšší hodnocení. Je škoda, že se v knize nenacházejí fotografie z cest. Myslím si, že by to určitě okořenilo knihu a pasovalo by to do této knihy. Na počátku se nachází ÚVOD, PROLOG, v závěru se nachází EPILOG. Kniha se mi hodí také do Čtenářské výzvy (Kniha, na jejíž obálce je fialová barva). Kniha má pěknou obálku. Jednotlivé části jsou odděleny stranami s černou barvou. Musím říci, že mám rád Japonsko a někdy v budoucnu bych ho chtěl navštívit. Lákalo by mě absolvovat čajový obřad, navštívit nějaké chrámy, projít se a poznávat okolí. V posledních letech mě lákají knihy od japonských autorů kvůli příběhům a japonské mentalitě. Japonsko má také krásnou přírodu.... celý text

Úzkosti a jejich lidé 2020, Fredrik Backman

Od autora jsem již četl některé knihy a po delší době jsem se rozhodl, že si přečtu knihu ÚZKOSTI A JEJICH LIDÉ. Kniha se mi líbila. Jedná se o bláznivou komedii, při které jsou při prohlídce bytu zajati různí lidé jedním individuem v lupičské kukle. Původně chtělo vyloupit banku, ale nakonec se ocitlo v tomto bytě. Mezi přepadenými se nachází manželský pár, který je v důchodu a rád nakupuje v Ikei, milionářka trpícími depresemi, stařenka, která ráda pije víno, 2 lesby čekající na narození miminka a muž s králičí hlavou. Postavy byly zajímavé, a když se vyskytla tato událost, dali se postupně do řeči a my jsme měli tak možnost dozvědět se o nich více informací. Případ přepadení řeší policie, respektive dvojice policistů JIM a JACK, což jsou táta a syn. Mají se rádi, přestože jsou často odlišného názoru. Líbily se mi části, při kterých policisté vyslýchali rukojmí. Je to hořkosladký příběh a autor má všechno dobře promyšlené. Autor mě překvapil určitým zvratem, i když podvědomě jsem si pokládal otázku vztahující se k tomu. Autor tímto románem chtěl upozornit na úzkosti, které můžou postihnout každého člověka ať už z jakéhokoliv důvodu. Někteří lidé úzkosti skrývají a vnitřně se trápí a mnohdy nejbližší lidé si toho vůbec nevšimnou. Určitě je důležité o tom mluvit, a pokud nemáme nikoho, s kým bychom to probrali, můžeme se obrátit na psychologa, psychiatra nebo nějakou bezplatnou instituci. Překvapilo mě, když jsem se v kapitole DĚKUJI: dočetl, že autor měl záchvaty panické úzkosti. V závěru knihy se nachází kapitola, KDYBYSTE NĚKOHO POTŘEBOVALI, ve které nalezneme odkazy v Česku na případnou pomoc. V závěru nalezneme, také kapitoly DĚKUJI: a EDIČNÍ POZNÁMKA. Kniha má pěkný přebal.... celý text

A hory odpověděly 2014, Khaled Hosseini

Od autora jsem už četl některé knihy a líbily se mi. Časem bych si chtěl přečíst knihu TISÍCE PLANOUCÍCH SLUNCÍ a tím pádem budu mít přečteny všechny autorovy knihy, které byly přeloženy do češtiny. Jedná se o příběh rozdělených sourozenců ABDULLÁHA a PARÍ. Je to román o lásce mezi rodiči a dětmi a o sourozenecké lásce. V románu navštívíme Kábul, Paříž, řecký ostrov a také Kalifornii. V knize nalezneme interwiev a dopisy, což obohatilo příběh. Líbily se mi příběhy BÁBÁ AJJÚBA, které vyprávěl svým dětem. Překvapila mě tématika LGBT, kterou autor zapracoval v tomto románu a je zpracovaná dobře. Postavy jsou propracované a je jim věnován dostatek prostoru, aby si k nim čtenář vytvořil vztah. Jsou zde nastíněny problémy, které se vyskytují v Afghánistánu pro dokreslení celkové situace. Celkově se kniha četla dobře. V závěru knihy se nachází PODĚKOVÁNÍ.... celý text

Kniha osudu 2024, Parínúš Saníí

Autorka je socioložka a psycholožka. Od íránských spisovatelek (spisovatelů) jsem doposavad nečetl žádnou knihu, ale s knihou KNIHA OSUDU se to změnilo. Tato kniha se mi líbila. Jedná se o román, který zachycuje 5 bouřlivých desetiletí íránských dějin očima obyčejné ženy. Román byl brzy po vydání íránskou vládou zakázán. Román byl přeložen do 30 jazyků. Hlavní postavou je MASÚME, která se jednoho dne seznámí s mladým mužem, do kterého se zamiluje. Její bratři objeví milostné dopisy a obviní ji, že na rodinu uvalila hanbu. Rodiče ji domluví sňatek s mužem HAMÍDEM, kterého nikdy neviděla. V románu se dočteme o období před revolucí v roce 1979 přes období islámské republiky až po současnost. Dočteme se také o irácko-íránské válce. V Íránu je odlišný život a kultura od našeho života v Evropě a ženy to nemají v tomto státě jednoduché. Masúme se jako mladá dívka zamilovala do muže SAJÍDA, který pomáhal v lékárně, jenže bohužel se za něj nemohla provdat a místo toho si musela vzít Hamída, kterého viděla pouze na fotografii. Po svatbě se odstěhovala do jeho domu a postupně se s ním seznámila. Hamíd je politickým disidentem a hrozbou pro šáhův režim. Dočteme se o životě Masúme, čím vším si prošla a jakými životními zkouškami si musela projít. Neměla to vůbec jednoduché a do jejího života přišla řada překážek. Když už vypadalo, že je v jejím životě všechno v pořádku, nastal zvrat a další těžkosti, které musela Masúme překonat. Oblíbil jsem si PARVÁNE, která byla přítelkyní od Masúme. Byla jiné povahy, než byla Masúme. Byla živější a upovídanější. Měl jsem v oblibě další postavy, které se objevily v životě Masúme, a které ji pomohly v těžkých chvílích. Přestože je kniha bichle, přečetl jsem knihu za 2 dny. Autorka všechno detailně popisuje, ale mě tento příběh pohltit od počátku až do úplného závěru. Kromě těžkých témat jsem zaznamenal také humorné situace, při kterých jsem se pousmál. Celkově jsem se orientoval v jednotlivých postavách, i když jich bylo hodně. Pokud jsem nevěděl, použil jsem slovník osob, který se nachází na počátku knihy. Autorka píše, zajímavě a poutavě a dozvěděl jsem se informace o životě v Íránu, které mi rozšířily obzory. Musím konstatovat, že jsem si představoval rozhodně jiný závěr. Když jsem dočetl do úplného závěru, všechno se ve mně bouřilo a byl jsem z toho smutný. Pokládal jsem si otázku, Proč? Myslím si, že kniha osloví všechny čtenáře, kteří mají rádi příběhy založené na skutečných událostech. Kniha je vhodná pro ženy, ale také pro muže. Oceňuji, že na počátku románu se nachází OSOBY, MÍSTA a SLOVNÍČEK. Čas od času jsem použil seznam osob, když jsem si nebyl jistý. V románu se nacházejí také poznámky pod čarou. Kniha má pěknou obálku.... celý text

Láska, smrt a všechno zlý 2024, Martin Paytok

Tuto knihu jsem viděl na Instagramu, ale neplánoval jsem, že knihu budu číst. Při prohlížení knih v knihovně mi tato kniha padla do oka a rozhodl jsem se, že knize dám šanci. Rodina Havranova odjíždí na zámek Rabenštejn kvůli dědickému řízení. Zemřel IZAJÁŠ, který měl obrovský majetek. Podmínkou, aby jeho příbuzní získali něco ze závěti, je přespat jednu noc na zámku. Dojde však k tomu, že během noci někdo z nich zemře a následně další. AGÁTA, adoptivní dcera Izajášovi neteře, se pokouší vypátrat, kdo za vraždami stojí. Nevím, proč jsem si myslel, že se bude jednat pouze o detektivku. Kniha má detektivní prvky, ale následně jsem byl překvapený, jakým způsobem se příběh stočil do hororové linky. Mám pocit, že kniha je docela roztahaná a já bych tuto knihu zkrátil. Kniha není špatná, ale v některých částech mě čtení nebavilo a nudil jsem se. V knize se nacházely překvapivé momenty a závěr byl pro mě také překvapivý. Z této knihy mám rozporuplné pocity, ale myslím si, že si kniha najde své příznivce. Musím se přiznat, že mi trochu trhalo uši křestní jméno DENDA. Jedná se o Zdeňka. Autor někdy uvádí jméno Zdeněk, častěji Denda. Přiznám se, že tento tvar slova jsem slyšel úplně poprvé. Můj táta se jmenoval Zdeněk a nikdy jsme ho tímto způsobem neoslovovali. Oceňuji, že se na přední předsádce nachází RODOKMEN HAVRANOVÝCH, do kterého jsem občas nakouknul, abych si ujasnil postavy. Na zadní předsádce se nachází také rodokmen, ale do něj bych se v průběhu četby nedíval, poněvadž byste si vyzradili, kdo byl zavražděn. Na počátku knihy a také v závěru se nachází plán zámku. Kniha má pěkné černobílé ilustrace. Obálka knihy je moc pěkná.... celý text