Marekh komentáře u knih

Jedná se o humoristický válečný román. Takový jiný pohled na válku, než běžně čteme.

Hlavní postavou je poručík ERNEST GOODBODY, který zažívá různé příhody se svou posádkou v Africe, v Itálii, v Řecku, ve Francii, v Německu. Některé situace byly úsměvné a vyloudily na mé tváři úsměv.

Na počátku každé kapitoly se nacházejí citáty významných osobností.

4 21.05.2024

Jedná se o švédské rodinné drama. Vypráví o skrytých traumatech, boji se závislostmi a touze někam patřit.

Hlavní postavou je JANA KIPPO, která se vrací na rodný statek na severu Švédska. V minulosti odtud utekla, protože její bratr napadl otce lopatou. Bratr je v současné době alkoholikem a jejich mamka je v domově důchodců. Jana a její bratr jsou dvojčata. Bylo otřesné, jakým peklem si Jana a její bratr prošli, ale o všem se už dočtete.

Jedná se o třídílnou sérii JANA KIPPOVÁ a časem bych si chtěl přečíst druhý díl.

Autorka má zvláštní styl vypravování, který může některé čtenáře odrazit od četby. Zpočátku jsem si myslel, že nebudu schopný knihu dočíst. V souvětích se nenacházejí čárky, autorka nepoužívá uvozovky v přímé řeči, nepoužívá otazníky, ve větách používá malá písmena v názvech křestních jmen a příjmení apod. Nicméně postupně jsem se snažil přizpůsobit tomuto stylu, ale četlo se to jinak, než pokud by to bylo gramaticky správně. Navíc jsem ještě našel další chyby a překlepy, které byly způsobeny samotným překladem. Nicméně samotný příběh byl zajímavý a určitě mě bude zajímat, jak se to bude dále vyvíjet.

Citáty:

Ale co to vlastně znamená někomu odpustit. Proč je to tak důležité. Odpustit neznamená smířit se se vším nebo předstírat že se nic nestalo. Znamená to pustit to co v nás vyvolává hořkost a vztek. Odpustit znamená jít dál.

Všichni známe někoho komu nedokážeme odpustit. Ve válce v lásce v rodině v práci v přátelství. Ale pokud neodpustíme nemůžeme žít naplno. A pokud ostatní neodpustí nám. Kde se potom ocitneme.

2 21.05.2024

Od autorky jsem již četl knihu POČKEJ NA MOŘE, která se mi líbila.

Román Píseň L. má 2 dějové linie. První linka se odehrává v Anglii ve středověku. Hlavní postavou je mladý muž LAURENC, který má rád projížďky na koni, toulky lesem a chce zůstat věrný svému staršímu bratrovi, který je pánem hradu. Laurenc se setkává s mladíkem se šedýma očima. Druhá linka se odehrává v současnosti ve Švédsku, kdy mladý novinář přijíždí do laponských lesů a má se zde setkat se slavnou spisovatelkou, které má pokládat otázky.

Román se zabývá samotou, touhou a zakázanou láskou.

Autorka píše dobře, má vytříbený styl a celkově se mi kniha líbila. Kniha byla čtivá a knihu jsem přečetl za jeden den, přestože je to bichle. Kniha obsahuje také prvky LGBT.

Líbily se mi popisy lesa v různých ročních obdobích a popisy jezera. Procházky lesem mám rád.

Kniha má pěknou obálku.

Citáty:

Les mě přijímá takového, jaký jsem. Nic po mně nevyžaduje. Nic neočekává. Žádné nároky, ale taky žádná zklamání. Les nemůžu zklamat, protože ode mě nic nechce. A on nemůže zklamat mě. Když se ocitnu v lese, les je domov.

Les si na nic nehraje. Mýlíš se, když si myslíš, že je zrádný. Nikdy ti nic nesliboval. Les prostě jen je. To jen lidé si do něj promítají své představy.

Čas neplyne, čas prostě jen je. V každé chvíli. Neustále přítomný. Nikam nemizí, neutíká, stojí na místě, existuje jako my. Neustále a nikdy. Ve stejnou chvíli. Věčnost je teď.

5 21.05.2024

KATYNĚ je moje první přečtená kniha od Pavla Kohouta. Kniha mě lákala svým tématem, ale bohužel z knihy mám rozporuplné pocity a kniha se mi četla těžce.

Katyně je „černý“ román o škole pro popravčí. Hlavní postavou je dívka LÍZINKA TACHECÍ (15 let), která se nedostane na střední školu. Rodičům je nakonec nabídnut „speciální obor humanitního směru s maturitou“, studium na popravčí. Lízinka tedy nastupuje na tzv. SUPOV (Střední učiliště popravních věd). Studium je jednoroční. Lízinka se seznamuje s novými spolužáky např. RICHARDEM a dalšími, mezi nimiž jsou také dvojčata (PETR a PAVEL). Celkově včetně ní studuje tento obor 7 studentů. Vyučujícími jsou Prof. BEDŘICH VLK a Doc. ŠIMSA.

Román sleduje osud katovské třídy a jejích učitelů. V románu je také vylíčena světová historie popravování.

Tento román je satirou na praktiky StB, je také parodií na lidskou krutost a hloupost.

Myšlenka románu se mi zdála zajímavá, ale postupně to sklouzlo úplně jiným směrem, než jsem očekával. Také jsem zpozoroval, že LÍZINKA není dostatečně vykreslená, stojí jakoby mimo a autor se spíše zabývá jinými postavami. Kniha se četla těžce i mimo jiné autorovým stylem. Zejména jsem se musel soustředit na závěry kapitol a jejich začátky. Autor v přímé řeči nepoužívá uvozovky, ale odrážky. Do některých částí jsem se nutil a zdálo se mi to nezáživné.

Je to román, který asi nesedne každému čtenáři.

V knize se nachází příloha DOKUMENTY, ve které nalezneme názvy jednotlivých předmětů a Cizojazyčné seznamky zkratek. V knize se nachází barevné ilustrace.

Jak jsem se dočetl, Pavel Kohout na tomto románu pracoval několik let, studoval různou literaturu o penologii (nauky o trestu). Popřemýšlím ještě o knize KDE JE ZAKOPÁN PES, ale nejsem si jistý, jestli by mě kniha bavila. Tak třeba časem.

Pavel Kohout v kapitole ZROZENÍ KATYNĚ napsal: „Ten román rozhodně není jen cíleným protestem proti instituci zvané trest smrti. Čtu v něm i dnes tehdejší stav své duše, vyděšené tím, jak se může vznešený ideál proměnit ve svůj opak. Ale taky její pevné rozhodnutí – nenechat to tak a postavit se tomu!“

8 17.05.2024

Jedná se o historickou novelu. Příběh se odehrává na pozadí rolnického povstání v 18. století, které vedl PUGAČOV.

Hlavní postavou je PETR ANDREJEVIČ (17 let), který se zamiluje do dívky MARJI IVANOVNY (MÁŠI). V této novele nalezneme romantiku, ale také nějaké souboje.

Na počátku každé kapitoly se nachází písně a přísloví.

Kniha byla čtivá a líbila se mi. Líbily se mi také dopisy, které nalezneme v této novele.

V závěru knihy se nacházely VYSVĚTLIVKY a HISTORICKÝ PŘEHLED PUGAČOVOVA POVSTÁNÍ. V knize se nacházely černobílé ilustrace.

2 16.05.2024

Po dočtení prvního dílu jsem se pustil do čtení druhého dílu. Pokračuje příběh JEANA VALJEANA a dalších našich hrdinů.

V tomto díle nalezneme vylíčení boje na barikádě. I v tomto díle je plno odboček např. o LUDVÍKOVI FILIPOVI, o argotu, o kanalizaci Paříže. Tato kapitola byla velmi zajímavá.

V závěru se nachází kapitola HISTORIE BÍDNÍKŮ. Informace o autorovi a jeho díle.

2 14.05.2024

Od autora jsem již v minulosti četl knihu CHRÁM MATKY BOŽÍ V PAŘÍŽI, která se mi líbila. Popravdě řečeno BÍDNÍKY jsem neměl v plánu vůbec číst, protože mě odrazoval rozsah tohoto díla, ale nicméně knihy mám doma, a tak jsem si řekl, že bych se mohl začíst a uvidím, jak se mi to bude líbit. A nakonec se mi knihy líbily, i když to byla náročnější četba.

Hlavní postavou je JEAN VALJEAN, který je poslán na galeje pro krádež chleba, ale jeho trest se prodlouží, díky pokusům o útěk až na 19 let! Chleba ukradl pro svoji sestru a její děti. Je neuvěřitelné, že kvůli krádeži chleba byl na tak dlouhou dobu odsouzen. Musí skrývat svoji totožnost. Je laskavý vůči chudým lidem a má smysl pro spravedlnost.

V románu vystupuje velké množství postav např.:

- biskup MYRIEL, kterého jsem si oblíbil pro jeho prostotu a otevřenému srdci

- policejní inspektor JAVERT, který se řídí jen zákonem, je zásadový a přísný

- FANTINA – dohnána k prostituci, její dcera se jmenuje COSETTA, které se říká Skřivánek

- MARIO – student

- pan GILLENORMAND - dědeček od Maria, má 91 let (dědečka jsem měl rád)

V románu vystupuje také rodina THÉNARDIEROVA a chlapec GAVROCHE, který byl raubíř, ale pomohl, když bylo potřeba.

Victor Hugo dělá mnoho odboček a kvůli tomu se román natahuje. Jednou takovou odbočkou je Bitva u Waterloo (1815), ve které autor popisuje různé podrobnosti z bitvy, anebo život jeptišek v klášteře. Bitvu u Waterloo bych klidně oželel, anebo tuto kapitolu zkrátil.

Román je rozvětvený a promyšlený. Příběh Jeana Valjeana byl rozhodně zajímavý, a přestože je kniha bichle, myslím si, že kniha stojí za přečtení. Dozvěděl jsem se hodně informací o francouzských revolucích, o Napoleonovi, o Ludvících (XIV. – XVIII.) a o celkovém životě v Paříži v 1. třetině 19. století.

Ve Francii byly různé revoluce a Hugo všechno do nejmenšího detailu popsal. Popsal chudobu a bídu obyčejných lidí. Nejděsivější je, že tímto utrpením (hlad, zima, ošoupané šaty) prošly také děti. Byl také hrozný a těžký život galejníků. Pokud se někdo ocitl na galejích, procházel si peklem na zemi. Hugo studoval z různých pramenů Bitvu u Waterloo a sám se byl také na toto místo podívat. V románu nalezneme hodně filosofických myšlenek.

Hugo byl toho názoru, že k úkolům moderní civilizace patří nejen rozvíjení svobody jednotlivce, ale také zlepšování materiálního života každého člověka.

Pokud by se v románu nevyskytovaly různé odbočky a detailní popisy všeho možného, kniha by se mi četla určitě lépe. Nicméně autor takto píše a bylo tomu také v případě Chrámu Matky Boží v Paříži, kdy také podrobně popisoval tento chrám a jeho okolí, což nebylo úplně záživné. Čtenář si musí vyhradit na tyto knihy více času, aby všechno nasákl a postupně vstřebal.

V hlavě se mi mísí různé zážitky z knihy a vzpomínám na osudy hlavních hrdinů. Fandil jsem Jeanu Valjeanovi, aby jej nezatkli a nedostal se znovu na galeje. Je určitě dobře, že se setkal s biskupem Myrielem a zamyslel se nad svým jednáním. Člověk přece může udělal ve svém životě více přešlapů, ale to neznamená, že takto musí pokračovat po zbytek svého života. A je určitě fajn, pokud se člověk dá na lepší cestu a začne pomáhat lidem, kteří pomoc nutně potřebují. Jean Valjean si mě získal i jinými věcmi.

Líbily se mi romantické scény a také některé pasáže v závěru II. dílu. Některé scény mě chytily více za srdce. Některé postavy mi byly od samotného počátku nesympatické a bohužel to trvalo až do úplného závěru, a naopak některé postavy mě svým jednáním překvapily až jsem tomu pomalu nemohl uvěřit, ale není řečeno, že člověk nemůže změnit názor nebo postoj, když se mu otevřou oči. Bohužel jak to už bývá, většinou se žádná revoluce neobejde bez krve a lidé při těchto revolucích umírají, jak tomu bude i v tomto románu.

V románu se prolínají prvky romantické a realistické.

Četl jsem vydání z Odeonu (1975). V knize se vyskytuje hodně poznámek pod čarou.

4 14.05.2024

Kniha ZAPOMEŇTE NA NEDĚLI je moje první přečtená autorčina kniha. Časem si ještě možná přečtu knihu VYMĚNIT VODU KVĚTINÁM.

Hlavní postavou je mladá žena JUSTINE (21 let), která žije se svým bratrancem JULESEM u babičky s dědou, protože jejich rodiče společně zemřeli při autonehodě. Život u babičky a dědy také nebyl jednoduchý, ale nic jiného jim nezbývalo.

Justine pracuje jako ošetřovatelka v domově důchodců Hortenzie. Seznámí se se ženou HÉLENE (96 let), která ji svěřuje svůj příběh. Vzájemně se svěřují jedna druhé.

Hélene měla problémy naučit se číst. Šila na stroji a založila si kavárnu.

Střídají se kapitoly ze současnosti a z minulosti. V románu se mihne 2. světová válka, ale jen letem světem.

Kniha se celkově četla dobře a v knize se nachází také překvapivé události.

Kniha má pěkný přebal.

4 07.05.2024

V této knize se nachází 20 povídek. Některé povídky se mi hodně líbily (ŠROŤÁK, KOSTLIVEC, MRTVÍ SE NĚKDY VRACEJÍ, DĚTI KUKUŘICE, POSLEDNÍ PŘÍČKA ŽEBŘÍKU aj.), jiné povídky se mi líbily méně (ŠEDÁ HMOTA, BOJIŠTĚ).

Asi úplně nejděsivější povídkou byla pro mě povídka NOČNÍ SMĚNA, ve které se nacházely potkani, kterých se bojím a vzbuzují ve mně hrůzu a děs!

Povídky se odehrávají v různých prostředích – střední škola, prádelna, kukuřičné pole, nemocnice aj.

Celkově převažovaly povídky, které se mi líbily.

ÚVOD komentuje JOHN D. MACDONALD. Na počátku se nachází autorova PŘEDMLUVA. Na počátku každé povídky se nacházejí černobílé ilustrace, které jsou pěkné.

8 06.05.2024

(SPOILER) Kniha DALEKO OD HLUČÍCÍHO DAVU je moje první přečtená kniha od Thomase Hardyho. Věděl jsem, že autor existuje, ale nikdy jsem neměl potřebu se pustit do jeho knih, jednoduše řečeno mě tento anglický spisovatel po celou dobu míjel. Konečně jsem se tedy pustil do této knihy a vůbec to nebyla špatná četba.

Tímto románem zahájil Thomas Hardy řadu svých „wessexských“ příběhů, které vydal v letech 1871 až 1896. Wessex je oblast, kterou na skutečné mapě jihozápadní Anglie nenajdeme. Je to prostor pro rozvíjení spisovatelovy tvůrčí fantazie svými kořeny hluboce vrostlé do kraje, odkud pocházel, který důvěrně znal, s nímž cítil a jemuž uměl naslouchat.

Hlavní postavou je sedlák GABRIEL OAK (28 let), který se nechá najmou do služeb mladé ženy BATHSHEBY EVERDENOVÉ, která zdědila statek po svém strýci. Gabriel se zamiluje do Bathsheby a chce se s ní oženit, ale ona jeho nabídku nepřijme. Následně se Bathsheba seznamuje s dalšími muži – sedlákem BOLDWOODEM a seržantem TROYEM.

GABRIEL je pracovitý muž, je skromný, dokáže naslouchat ostatním a poradit jim. V případě nepředvídatelných situaci dokáže jednat rychle a uváženě. Vyzná se na statku a práci s ovcemi má v malíčku (pasení, stříhání aj.). Hraje na trubku. Dokáže určit čas pohledem na hvězdy.

BATHSHEBA mi připadala zbrklá a nerozhodná. Dopustila se určité chyby, které potom litovala. Z mého pohledu se těch chyb dopustila mnohem více. Z druhého hlediska se mi líbila v tom, že byla upřímná, nikoho nepomlouvala, a pokud proti někomu něco měla, sdělila mu to do očí.

Sedlák BOLDWOOD mě trochu štval, protože si do hlavy vzal jednu myšlenku a tou myšlenkou se ubíral a trápil po celý čas. Je to starý mládenec, údajně jej v minulosti opustila jedna žena a od té doby se vyhýbá vztahům se ženami. Řekl bych, že má dobré srdce a je pracovitý.

Seržant TROY je pěkný floutek, ale v průběhu románu jsem si uvědomil, že to není úplně černobílá postava a nalezl jsem v něm také dobré úmysly.

Kniha je docela bichle, ale román se četl docela dobře. Každá kapitola je pojmenována. Některé části mi připadaly zdlouhavé. Líbily se mi popisy přírody a vylíčení života na vesnici a další postavy, které se v románu nacházely. Zajímavá byla také žena FANNY ROBINOVÁ. Závěr je docela překvapivý a vůbec jsem neočekával, že tak dopadne.

V minulosti jsem viděl také film DALEKO OD HLUČÍCÍHO DAVU, ale už je to mnoho let nazpět. Při četbě jsem si vybavoval některé momenty z filmu, ale závěr jsem si již nepamatoval. Časem se znovu podívám na tento film.

Nevylučuji, že si časem přečtu nějakou další knihu od Thomase Hardyho. :)

2 06.05.2024

Tento román se odehrává v letech 1943-1944, kdy se v Itálii hroutil fašistický režim a země byla postupně obsazována spojeneckými vojsky.

Hlavní postavou je vdova CESIRA (35 let), která utíká se svou dcerou ROSSETOU (18 LET) před válkou z Říma do hor. Zde začnou bydlet v jedné vesničce, kde se seznamují s různými lidmi – rolníky a uprchlíky. Cesira si s Rossetou oblíbí mladého muže MICHELE (25 let), který je chytrý, studovaný a má jiný pohled na události než jeho táta.

Během této doby zažívají různé příhody. Setkávají se s Němci, s Angličany, fašisty. Na nebi lítají aeroplány, které svrhávají bomby. Život v horách není jednoduchý a Cesira s Rossetou se musejí smířit s tím, kde se ocitly a naučit se žít v tomto prostředí, i když to není snadné. Musejí šetřit s jídlem, jak se dá a ve volných chvílích chodí na procházky a směnit jídlo do vesnice.

Cesira je silná žena, která vyrostla na vesnici. Vdala se poměrně mladá, měla krámek v Římě, ve kterém prodávala zboží. Její dcera Rosseta je hodná dívka, zbožná, má soucit s lidmi, ráda zpívala písně, když žila v Římě. Jednoho dne dojde k určité události, při které se Rosseta povahově změní a v tomto důsledku se změní také vztahy mezi mamkou a dcerou.

Moravia je dobrým vypravěčem, který nám popisuje válečné události v Itálii a je to zase něco jiného a o válečných událostech odehrávajících se během 2. světové války v Itálii jsem moc knih nečetl. Líbilo se mi vylíčení charakterů postav a jejich popis, popisy přírody a celkový popis života v horách během války. Působilo to autenticky a dozvěděl jsem se hodně informací.

O Horalce jsem uvažoval několik let. V minulosti jsem také viděl film HORALKA, ale je to hodně let nazpět, takže časem bych se chtěl na něj znovu podívat. Ani si už nepamatuji, jestli jsem viděl film celý, anebo jen část.

Od autora jsem již v minulosti četl knihu VOYEUR ANEB MUŽ, KTERÝ SE DÍVÁ a KONFORMISTA. Knihy se mi líbily. Časem si přečtu knihu ŘÍMANKA.

Citáty:

Ach, opravdu, život dělají zvyky a počestnost je taky zvyk. A když se jeden den zvyky změní, změní se život v peklo a z nás všech se stanou čerti utržení ze řetězu a nemáme už úctu ani k sobě, ani k ostatním.

A taky chci říci, že válka je velká zkouška; že by člověk měl vidět lidi ve válce, a ne v míru – ne když platí zákony a úcta před druhým a bázeň boží, ale když tohle všecko není a každý jedná podle své přirozené povahy bez brzd a bez ohledů.

Tím chci říci, že si člověk zvykne na všecko, že válka je právě takový zvyk a že to, co nás mění, nejsou výjimečné události, ke kterým dojde jednou za čas, ale právě to přizpůsobení – ukazuje totiž, že přijímáme to, co se nám děje, a že už se nebouříme.

4 02.05.2024

O tomto románu jsem uvažoval velmi dlouho a konečně jsem si knihu přečetl a jsem rád, protože se mi kniha líbila. Oliver Twist je románem o lidských charakterech a o sociální podmíněnosti jednání mnohých lidí z okraje společnosti.

Román vypravuje o chlapci OLIVEROVI TWISTOVI, který žije v sirotčinci, později se dostává k hrobníkovi, od kterého uteče do Londýna a na této cestě se potkává s FERINOU LIŠÁKEM, který pracuje pro zloděje FAGINA (starý žid). Oliver se dostává k bandě zlodějů, kteří chtějí, aby pro ně pracoval.

Oblíbil jsem si NANCY, která je zlodějka ve službách Faginových, protože soucítí s Oliverem a záleží ji na něm. Zajímavá postava je také zloděj BILL SIKES, kterého se bojí Fagin, má z něj respekt a pan BUMBLE.

Dočteme se o krutých podmínkách v chudobinci, ve kterém vyrůstal také Oliver. Je smutné, když dítě nemá svoje vlastní rodiče, kteří se o něj starají s láskou a místo toho vyrůstá v chudobinci, kde s ním není zacházeno dobře, jak by mělo, ve kterém necítí lásku svých opatrovatelů a kde dostává málo jídla. Takové podmínky byly v chudobincích za daných časů.

Osud Oliverovi naložil hodně již od útlého dětství. Nepoznal vlastní mamku AGNES, která zemřela při jeho porodu. Neměl žádného kamaráda a na všechno byl sám. Jednoho chlapce z chudobince měl však rád a vzpomínal na něj. Je hrozné, když se Oliver dostane k lupičům, kteří jej chtějí svést na scestí. Co může být pro dítě horší než se zaplést s lupičskou bandou, která jej chce využít pro svůj vlastní prospěch!

Během svých cest se Oliver setkává také s hodnými a laskavými lidmi (pan BROWNLOV, paní BEDWINOVÁ, RÓZA MAYLIEOVÁ aj.).

V románu se nachází také překvapivé momenty a závěr byl hodně napínavý. Určitá událost vyvolala u mě smutek, ale samozřejmě i jiné okamžiky.

Na počátku knihy se nachází PŘEDMLUVA. Líbilo se mi, že na počátku knihy se nachází seznam postav, které vystupují v knize. Kniha je docela obsáhlá, kapitoly nejsou příliš dlouhé. Na počátku každé kapitoly je uvedeno, oč v ní půjde.

4 01.05.2024

(SPOILER) Od autorky jsem již četl knihu VESNICE (2. díl ze série Laura Linhartová a Adam Beneš), která se mi líbila. Ačkoliv se druhý díl dá číst samostatně, lépe je začít prvním dílem. Časem si ještě přečtu STVŮRU (1. díl) a VETŘELCE (3. díl). Je to na kočku číst od prostředního dílu.

Byl jsem zvědavý na autorčinu novinku NĚKDO Z NÁS, která nepatří do žádné série, je to samostatný uzavřený příběh. Kniha má 3 části. Jedná se o psychologický thriller.

Hlavní postavou je NELA (25 let), která má 4 sourozence – RICHARDA, LUKÁŠE, THEODORU a VIOLU. Lukáš a Theodora jsou dvojčata. V den Neliných polokulatých narozeninách se všichni sejdou včetně její mamky, tety a strýce na společné oslavě a při ní dojde k určité události, od které se všechno začne odvíjet. V knize vystupují další postavy např. ANETA (partnerka Lukáše), která mi nebyla vůbec sympatická a PETR (manžel Violy), při kterém se mi pěnila krev.

Kniha se mi zpočátku zdála rozvleklá, ale postupně to začalo gradovat a vyplouvá na povrch rodinné tajemství. Kniha obsahuje zvraty, které jsem rozhodně nečekal. Kniha obsahuje PROLOG a EPILOG. Epilog byl pro mě hodně překvapivý.

Autorka v této knize poukazuje na domácí násilí. Domácí násilí je stále aktuální téma, o kterém je potřeba mluvit, protože mnoho žen (i mužů) je týráno svým partnerem buď psychicky nebo fyzicky, což je nepřípustné ve 21. století.

Kniha se celkově četla dobře. Knihu jsem přečetl za 2 dny.

8 01.05.2024

Mark Twain patří mezi nejvýznamnější americké spisovatele 19. století. Své dětství prožil v tichém městečku Hannibal na Mississippi. Když mu bylo 12 let, zemřel mu otec a musel se postarat sám o sebe. Vyučil se nejprve sazečem, později byl lodivodem na Mississippi, účastnil se občanské války Severu proti Jihu, byl zlatokopem v Nevadě, a nakonec žurnalistou v San Francisku. Zde se projevil jeho spisovatelský talent.

V této knize se nachází 2 romány. V tomto souboru jsem četl jen DOBRODRUŽSTVÍ HUCKLEBERRYHO FINA. DOBRODRUŽSTVÍ TOMA SAWYERA jsem četl v jiném vydání (Mladá fronda, 1964). Překladatelem obou vydání je František Gel. Obě knihy jsem přečetl poprvé v roce 2024. Knihy lze číst samostatně, ale asi je lepší číst knihy postupně, tj. nejprve začít Tomem Sawyerem a následně se pustit do Huckleberryho Fina. Myslím si, že se knihy můžou líbit také dnešním dětským čtenářům.

Od autora jsem již v minulosti četl knihu PRINC A CHUĎAS / YANKEE Z CONNECTICUTU NA DVOŘE KRÁLE ARTUŠE.

Hlavní postavou románu je HUCKLEBERRY FIN, kamarád Toma Sawyera, který nemá jednoduchý život. Jeho táta je alkoholik, mlátí ho, a proto se rozhodne, že od něj uteče. Na své cestě potkává černocha JIMA, kterého vezme s sebou. Postupně se z nich stanou přátelé. Jim věří na pověry. Plují na voru a na loďce na řece Mississippi a zažívají nespočet dobrodružství. Setkávají se také s vévodou a králem. Huckleberry Fin se také setká s dívkou MARY JANE a s tetou SALLY a strýcem SILASEM. V závěru románu se Huckleberry Fin setkává s Tomem Sawyerem a společně se podílejí na jedné akci.

Mnohdy jsem se pousmál, jak Huckleberry Fin si vymýšlel před lidmi různé báchorky, aby se neprozradil. Líbilo se mi, jak se zachoval v určité situaci.

Kniha je napsána podobně jako Dobrodružství Toma Sawyera a celkově se mi kniha líbila.

Citáty:

Když nikdo člověka nenaučí jednat správně, dokud je malý, nemá člověk potom žádnou čáku. Když pak jde do tuhého, nemá, oč by se opřel a co by ho přidrželo na správné cestě, a tak se dostane na scestí.

2 26.04.2024

O této knize jsem uvažoval několik let, a konečně jsem se do této knihy začetl. Rozhodně to není jednoduché čtení a ani na interpretaci tato kniha není jednoduchá. Od autora jsem již v minulosti četl knihu PRVNÍ PLAVBA. Je to kniha pro děti a kniha se mi líbila.

Autor sám prožil několik let na jižních mořích, dostal se také do zajetí k lidojedům, kde poznal lidi nedotčené bělošskou civilizací a křesťanským náboženstvím a tyto prožitky se mu staly inspirací k četným románům i k častému zamyšlení nad lidským údělem ve světě i v přírodě.

Hlavní postavou je kapitán ACHAB, který je kapitánem velrybářské lodi Pequod. Do jeho služeb se nechá najmout IZMAEL společně se svým přítelem KVÍKVEGEM, který je lidojed. Během plavby z kapitána Achaba vypadne, že hlavním cílem jeho plavby je nalézt bílou velrybu (Moby Dicka), kterou chce zabít. S touto bílou velrybou se již setkal v minulosti a přišel kvůli ní o nohu. Na lodi se nachází také důstojník STUBB (rád kouří dýmky) a STARBUCK, který se nebojí Achabovi postavit a říci od srdce, co si myslí. Na lodi se seznámíme také s harpunáři, kuchařem, tesařem, kovářem a jinými členy posádky.

V knize se nachází hodně informací o samotných velrybách, jejich lovu a zpracování. Tyto části převyšují samotný příběh. Tyto informace by vydaly na samostatnou knihu. Dozvěděl jsem se hodně informací, které jsem nevěděl (Cetologie se zabývá studiem mořských savců – velryb a delfínů. Velryby mají plíce a teplou krev, nemají žádný nos, krevní cévy jsou bez chlopní, bez vzduchu vydrží kolem hodiny. Z velryb se získává tuk, vorvanina, maso, vosk aj.).

Práce na velrybářské lodi je velice náročná a námořníci při lovu velryb se vydávají všanc řadám nebezpečí. Mnoho námořníků přišlo o život při lovu velryb a také hrozí nebezpečí při silném větru, dešti a bouřkách. V románu se dočteme také o různých zařízeních, které se nacházejí na lodi. Během plavby se námořníci setkali s jinými loděmi a jejich posádkami.

Tento román vyjadřuje boj člověka s přírodou i se sebou samým. Kapitán Achab se upjal na jednu myšlenku a tou je pomsta. Stůj, co stůj chce za každou cenu najít bílou velrybu, aby vykonal pomstu. Můžeme se zamyslet, jestli je to správná cesta řešení, a jestli to ještě více vnitřně neničí a nerozkládá samotného člověka, že smysl života nalezne jen v honbě za pomstou. Určitě je hrozné, co se Achabovi přihodilo, ale ještě více ho ničí to, že se užírá pomstou.

V knize se nacházejí odkazy na biblické události (např. Jonáš a Velryba aj.). Na zamyšlení byla kapitola s názvem BĚLOST VELRYBY.

Jsem rád, že jsem si tuto knihu přečetl, i když je to pořádná bichle. Popisy velryb a všechno co se týká velryb bylo zajímavé a hodně podrobné, všechno popsané do hloubky. Autor nic neopomenul. V závěru románu se dočteme, jestli se setkal kapitán Achab s bílou velrybou a jak následně dopadlo jejich setkání.

Na počátku knihy se nacházejí CITÁTY. Počátky kapitol jsou pojmenovány. V knize se nachází hodně autorových poznámek pod čarou. V závěru knihy se nachází EPILOG a kapitola VRCHOLNÉ DÍLO AMERICKÉ PRÓZY, ve kterém se dočteme o autorovi o jeho díle.

Citáty:

Ale nám připadá nesnadné všechno, co od nás Bůh žádá – pamatujte si to – a proto nám častěji rozkazuje, než aby se snažil nás k něčemu přemluvit. Uposlechneme-li Boha, musíme neuposlechnout sebe; a právě v tom, že sebe neuposlechneme, záleží nesnadnost našeho poslušenství Boha.

Jak jsem se už zmínil, nemám námitek proti jakémukoli náboženství, pokud jeho vyznavač nezabíjí nebo neuráží některou jinou osobu jen proto, že ta osoba nevyznává jeho víru. Ale když někoho náboženství poblázní, když mu přináší jen opravdové utrpení a když mu zkrátka naši zemi proměňuje v nepohodlný hostinec k přespání, potom je, tuším, svrchovaný čas vzít si takového jedince stranou a pohovořit s ním o tom.

8 26.04.2024

Nejočekávanější kniha roku 2024 – ŠIKMÝ KOSTEL 3, na který jsme čekali 3 roky. Třetí díl se odehrává v letech 1945 – 1961. Autorka tuto knihu věnuje lidem, které nacionalismus, nacismus a komunismus připravily o život, domov, kořeny a důstojnost.

V třetím díle budeme sledovat další osudy našich hrdinů (LUDWIK, BARKA, WOJTEK, ŽENKA, ANUŠKA aj.) a budeme se navracet také do minulosti. Kapitoly jsou vyprávěny z různých úhlů pohledů hlavních postav. V tomto díle je více zobrazena práce havířů, prostředí šachet, plnění plánů pro těžbu uhlí apod. Do tohoto období spadá nástup KSČ k moci a budování socialismu, a především na Karvinsku těžba uhlí, při kterých se překračovaly plány za cenu nebezpečí lidských životů.

V románu nalezneme česko-polské vztahy, vykonstruované procesy KSČ, měnovou reformu, program Lebensborn, Lidickou tragédii apod.

V románu se nachází hodně smutných událostí, o kterých se dočtete. Vystupují zde nové postavy a já jsem si například oblíbil petrovického kněze LUDVÍKA SOBKA nebo lékaře KARLA ROTIGELA. O Ludvíku Sobkovi jsem již věděl před vydáním této knihy, poněvadž jeho příběh mi vyprávěl kamarád, který bydlí v Petrovicích u Karviné a příběh tohoto petrovického faráře znal.

V románu se nachází také Intermezzo.

Bydlím přímo v Karviné, takže znám dobře toto město včetně různých zvyků a mluvy. Táta pracoval na dole ČSA, vyučil se jako důlní elektromontér. Další členové rodiny pracovali také na dole (strýc Janko, strýc Pepa, děda Lubomír aj.). Znám spoustu dalších lidí, kteří pracovali na šachtě buď na pozici dělníků, mistrů, štajgrů apod. Dalo by se říci, že důl je živý spletitý organismus. Znám hodně příběhů z vyprávění, které se na šachtě odehrály a také pochopitelně různé tragédie, ke kterým došlo, ať už byly zveřejněny oficiálně či byly zamlčeny. Vzpomínám si z vyprávění, jak se pořádaly nábory lidí do šachet v 60., 70. a 80. letech 20. století na Karvinsku. Bylo málo lidí a potřebovalo se co nejvíce těžit uhlí. Lidé jezdili z různých koutů Československa a také z Polska do Karviné za prací, aby si vydělali pěkné peníze. Práce na šachtě je velká dřina, která obnáší různá rizika nebezpečí jako např. výbuch methanu apod. Někteří muži si zvykli na tuto práci a pracovali několik desetiletí na šachtě, jiní to vzdali po pár sfárání. Určitě to není práce pro každého. Každopádně Československo bylo soběstačné v těžbě černého uhlí a výrobě oceli. Když se podíváme na dnešní situaci, tak většina dolů v Karviné se zavřela a doly, které ještě fungují, se za pár let zavřou úplně. Černé uhlí budeme dovážet ze zahraničí, anebo přejít na jiné zdroje energie (např. jadernou). Je to neuvěřitelné, že těžba černého uhlí na Karvinsku budu pomalými krůčky končit.

Myslel jsem si, že tuto knihu budu číst velice dlouho, protože je to bichle, nejobsáhlejší díl ze všech třech dílů. Nicméně kniha se četla dobře a stránky utíkaly jedna za druhou. Text a dialogy působily přirozeně, tak jak se u nás mluví na Karvinsku a samozřejmě i život a práce havířů je tomu přizpůsobena.

Jsem si vědom, že autorka uvedla, že se jedná o poslední a závěrečný díl z této trilogie, ale stejně si myslím, že autorka by klidně mohla pokračovat ve čtvrtém dílu, protože je co vyprávět. Třetí díl končí rokem 1961 a další zajímavé roky následují. Buď by mohla autorka pokračovat s dosavadními hrdiny, anebo vytvořit nové a v novém dílu popsat budování nové Karviné a další události, které se odehrály v těchto letech. Já bych byl pro určitě všemi deseti, pokud by autorka napsala volné pokračování Šikmého kostela, ale záleží pochopitelně na samotné autorce, jak se rozhodne a jak naloží s touto románovou kronikou.

V Závěru knihy se nachází Příloha: LIDÉ, ve které jsou zobrazeny osobnosti a jejich medailonky včetně fotografií, kteří vystupovali v tomto románu. V úplném závěru se nachází Příloha: MĚSTO, ve které se nacházejí fotografie Karviné.

Oceňuji, že na přední předsádce se nachází RODOKMEN. Za rodokmen jsem v minulosti orodoval a jsem rád, že jej autorka umístila do knihy. Na zadní předsádce se nachází Mapa Karviné a Karviné 2 – Doly. Slouží jako ilustrace k ději této knihy a zachycuje stav v letech 1945 – 1961.

Je neuvěřitelné, že stará Karviná zanikla, dvacetitisícové město, v důsledku těžby černého uhlí. Následně vznikaly na domech praskliny a lidé se museli vystěhovat. Po tomto městě zůstal jen Šikmý kostel a hřbitov. Ve staré Karviné se nacházelo všechno, nač si člověk vzpomene – školy, obchody, zámek, lázně, koupaliště, pivovar, lihovar aj. V současné době Šikmý kostel v Karviné navštěvují lidé z různých koutů Česka, ale také Slovenska, Polska a jiných států (např. Japonska). Osobně jsem Šikmý kostel navštívil několikrát. Pořádají se v něm prohlídky pro veřejnost a zároveň se vedle kostela nachází stánek, kde lze zakoupit upomínkové předměty (pohlednice, mapa aj.).

Jsem rád, že Karin Lednická napsala trilogii Šikmý kostel, pozvedla naše město a ukázala, jaký byl život v této oblasti, ve které se těží černé uhlí. Život zde nebyl jednoduchý a není ani v současnosti a za to ji patří velké díky. Desítky hodin rozhovorů, studování odborných materiálů a stovky hodin práce na přípravě knih, které mnohým čtenářům mohou otevřít oči, pokud o našem městě ještě neslyšeli, anebo měli zkreslené představy a třeba po přečtení knih budou pohlížet na Karvinou a její obyvatele jinýma očima.

17 21.04.2024

Autorka pochází ze středního Slovenska. Se svojí rodinou žije již 30 let v Bratislavě. Literatuře se věnuje již od útlého věku, je autorkou několika románů, které jsou inspirovány skutečnými událostmi. Z velké části se jedná o skutečné autorčiny prožitky nebo zážitky jí blízkých přátel či rodiny.

Kniha má krátké kapitoly a v románu se nacházejí také verše.

Hlavní postavou je CHIARA, která je psychoterapeutka. Žije se svým manželem TIAGEM v jeho rodné zemi. Tiago je právník. Chiara pochází z Itálie. Se svým manželem mají 2 děti – chlapce Marka a dívku Lailu. Bohužel se zjistí, že syn má autismus. Tiago s touto diagnózou hodně bojuje a nemůže se smířit s tím, že jeho syn je autista. Jako by se za něj styděl. Chiara se jednoho seznámí se šarmantním mužem MAXEM, do kterého se zamiluje.

Vdaná žena, která má 2 malé děti a je nevěrná svému manželovi. Tyto případy se stávají v životě, i když by k tomu nemělo docházet. Nahlédneme do pocitů hlavní hrdinky, jak se s tím vypořádává, jaké má pochybnosti.

Příběh je protkán zpovědí Tiaga, který píše dopisy z vězení své rodině. Proč se dostal do vězení a jak to s ním nakonec dopadne? Změní svůj postoj vůči svému synovi? Dokáže Chiara a Tiago vést plnohodnotný manželský vztah, anebo se rozejdou a každý si půjde svou vlastní cestou? To už se dočtete v tomto románu.

V románu nalezneme romantiku, ale také erotiku. Myslím si, že erotických scén nebylo příliš mnoho, takže v mém případě se to dalo číst.

Docela mě překvapilo, že kniha má velmi nízké hodnocení na DK, i když knihu hodnotilo malý počet čtenářů.

Kniha se četla dobře, nebyl to nějak složitý a komplikovaný příběh, ale byl to příběh ze života, který se může přihodit v běžném životě. Určitě jsem se všemi kroky s Chiarou nesouhlasil, ale je to důkaz toho, že člověka může přemoci vášeň a touha, má nasazeny růžové brýle a ocitá se najednou v jiném světě, i když si uvědomuje realitu všedního života. Příběh je předvídatelný, ale to mi nevadilo. Do knihy jsem se začetl od úplného počátku a četba mě bavila po celou dobu.

Kniha má pěkný přebal.

Citáty:

Láska není o slzách. Ani zmatku. Láska není o tom, že bojujeme o něčí pozornost. Láska je jednoduchá. Láska nás má povznést, ne srazit k zemi. Láska nás má naplnit, a ne nás zanechat prázdné. Možná si to jen nechceme přiznat. Některé věci vidíme, až když jsme připraveni.

1 05.04.2024

Jedná se o moji první přečtenou knihu od této autorky a asi poslední. Jedná se o psychologický thriller. Jedná se o autorčin první thriller.

Hlavní postavou je KLÁRA, která se odstěhovala z rodného městečka ve východních Čechách do Německa. Když zemře její táta, Klára se navrací do Česka, aby vyřídila pohřeb. Setkává se také s její mladší sestrou ELOU a dalšími lidmi z minulosti.

Střídají se různé úhly pohledu hlavních postav. Na počátku každé kapitoly se nacházejí jména jako RUSALKA, MELUZÍNA, SUDIČKA aj. Myslím si, že autorka by udělala lépe, pokud by místo těchto jmen zvolila jména hlavních postav. Pro mě by to bylo mnohem přehlednější, takto mi to spíše narušovalo četbu, abych se zamyslel, o kterou postavu se jedná, i když z kontextu to lze následně určit. Možná to chtěla autorka nějakým způsobem okořenit, ale mě to nesedlo.

Postupem času se všechno vysvětlilo a děj gradoval.

Myslel jsem si, že mě kniha bude více bavit. Popravdě řečeno jsem chtěl na počátku knihu odložit a už se k ní nevracet, ale nakonec jsem pokračoval dál, ale nebylo to pro mě úplně to pravé ořechové. Kniha má pěkná hodnocení, tak jdu proti proudu čtenářů.

Autorka používá často anglické výrazy.

V knize jsem našel překlepy.

4 01.04.2024

Jedná se o povídku, kterou lze přečíst během krátké chvíle.

Kniha se mi líbila a myslím si, že si knihu mohou přečíst i děti.

Kniha je pěkně graficky zpracovaná. Nachází se v ní křídový papír a černobílé a barevné ilustrace.

12 31.03.2024

Hlavní postavou je mladá dívka SAGE WINTERSOVÁ (16 let), která má sestru ROSEMARY, která je její jednovaječné dvojče. Její biologický táta ukončí vztah s její mámou a odstěhuje se z jejich domácnosti a Sage vyrůstá se svým nevlastním tátou ALANEM, se kterým se příliš nerozumí. Její máma a nevlastní táta ji řeknou jednoho dne, že Rosemary zemřela na zápal plic. Po letech však Sage zjistí, že Rosemary je stále naživu a je umístěna do státní školy Willowbrook. Rodiče lhali Sage, aby se zbavili Rosemary. Nechápal jsem, jak to její máma mohla dopustit, aby její vlastní dítě poslala do tohoto pekla! Sage se jednoho dne rozhodne, že půjde vyhledat svou sestru Rosemary do Willowbrooku.

Musím říci, že o státním zařízení Willowbrook jsem slyšel úplně poprvé a běhal mi mráz po zádech, když jsem se dočetl o tom, co se dělo v tomto psychiatrickém zařízení. Jak nelidsky a nedůstojně se zacházelo s dětmi a dospívajícími dětmi a dalšími lidmi. Příběhy z tohoto prostředí příliš nevyhledávám, ale tohle byla skutečně síla. Zařízení tohoto typu existovalo v USA a autorka vychází ze skutečných reálií.

Kniha byla napínavá. V příběhu se nachází také sériový vrah. Dokázal jsem určit, kdo tímto pachatelem je, což se moc často nestává.

V závěru se nachází AUTORČINA POZNÁMKA a PODĚKOVÁNÍ.

8 31.03.2024