Někdo z nás
Kristýna Trpková
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/516117/bmid_nekdo-z-nas-656085d253632.jpg
4
774
774
Sourozence Herelovy od dětství pojí silné pouto, a přestože už jsou všichni dospělí, nedají na sebe dopustit. Rodinnou idylku jim však jednoho dne naruší hrůzný nález na zahradě matčina domu, jenž spustí lavinu nečekaných událostí. Minulost se probouzí k životu a spolu s ní i mučivé tajemství, které nikdy nemělo spatřit světlo světa. Jak snadné je ztratit důvěru v někoho, koho známe celý život? A opravdu víme, co jsou naši nejbližší vlastně zač?... celý text
Přidat komentář
Od autorky jsem četla již několik knih a vždy jsem byla spokojena. Bohužel u knihy "Někdo z nás" tomu tak nebylo. Což je škoda. Měla jsem velký problém se začíst.
Prvních sto stran bylo pro mne nekonečných. Nuda, zmatek. A ten hovorový jazyk,..bylo toho opravdu příliš. Mé oči trpěly a odvádělo mě to od vnímání dialogů.
Pak už se ale konečně začalo něco dít a děj měl rázem spád. Jen tedy, spousta věcí mi zde přišla přitažená za vlasy.
No, u této autorky bych doporučila sáhnout raději po jiné knize..
Wow! Knihu jsem slupla jako malinu. I když se příběh linul ze začátku pozvolna, kde jsme se dozvídali hlavně o postavách, bylo fajn, protože se postavy daly dobře zapamatovat, no a pak už přišla nálož napětí a trvala až do poslední stránky. Můžete sice předvídat o co tam jde, k čemu se schyluje, i jak to dopadne, ale konec jsem stejně nečekala! Já nemám co vytknout, i námět knihy byl za mě originální, dobře promyšlený, postavy dobře popsané že si je dokážete předstsvit..a i když je příběh pro někoho málo uvěřitelný, já jsem tomu uvěřila na 100%, protože zoufalý člověk dokáže opravdu vykonat pod tíhou toho všeho cokoli.. Nebyly zde vleklé pasáže, svižný napínavý příběh o rodinném tajemství. Budu se těšit na další díla této naší české nadané autorky!
Nedávám hvězdičky, nedočetla jsem. Tedy dočetla, ale velikými skoky, protože tak plytké a zbytečné dialogy je zbytečné číst, nijak neposouvají děj a jsou otravné. Je to první knížka od této autorky, a přestože předešlé leckdo chválí, po jiné už nesáhnu.
Detektivky mě obvykle moc neberou, proto jsem si při seznámení s tvorbou Kristýny Trpkové vybrala psychothriller.
A... No, mám toho hodně na srdci, takže jdeme na to.
Příběh má pomalý rozjezd, ale prolog dokáže navnadit a u postav je brzy nastíněn vnitřní konflikt. A právě díky pomalému budování charakterů v kombinaci s klasickými otázkami „kdo“ a „jak“ jsem se bezmála za den pročetla až k poslední třetině, kde děj nabral opravdu spád.
Na zmíněnou otázku „kdo“ jsem odpověď tušila poměrně brzo, ale „jak“... to už byla jiná písnička. Autorka umně nahazovala udičky, takže mi všechno secvaklo jen s drobným předstihem. Příkladně provedená Čechovova zbraň. Zápletka prostě *chef’s kiss*.
Bez ohledu na některé názory jsou dialogy špičkové. Líbilo se mi, jak má každá postava trochu jiný idiolekt, obzvlášť Richarda jsem před sebou viděla jako živého. Zbytek rodiny Herelových taky velice věrohodný.
Za poslední dobu asi nejlépe provedený vševědoucí vypravěč. Tady umožňoval podat situace z úhlů, na které by personální er forma nestačila. Po jazykové stránce je text květnatý, vytkla bych snad jen nadbytečné čárky, ale to je práce korektorky.
A úplně na závěr: Tenhle příběh mi opět potvrdil, že i když všichni sourozenci vyrůstají ve stejné rodině, můžou si do života odnést naprosto odlišné nastavení. Někoho to semele. Někdo to vytěsní. Někdo se poučí. Ale trauma samo od sebe prostě nezmizí a můžeme to vidět nejen v případech domácího násilí všude kolem. V případech, před kterými mnozí strkají hlavu do písku. Chápu, že někdo o podobných věcech nechce číst, ale jednou to můžete být právě vy, kdo bude muset podat pomocnou ruku – nebo ji potřebovat. A nebylo by lepší v takové situaci… prostě vědět?
Proto je důležité o takových věcech psát. Nejen v odborných pojednáních, ale hlavně ve fikci, která má potenciál dostat se do ruky mnohem širšímu okruhu čtenářů.
Tak...
Zřejmě jdu proti proudu,protože jsem se k rozečtené knize musela vracet na třikrát a konečně se mi podařilo prokousat ke konci.
Je to moje první setkání s autorkou a také poslední.
Začátek se táhne jak dětská žvejkačka,dialogy jsou úplně vyumělkované a ani po polovině knihy se nic nemění.
Vůbec mě to nebavilo a musela jsem se do čtení nutit s tím,že když už jsem to dotáhla až sem,tak to dočtu a budu hrdina.
Že by byla kterákoliv matka spokojená s řešením,které je zde,je blbost. Zápletka je přehnaná,těžko uvěřitelná. Bylo to únavné obrácení stránek.
Nedoporučuji....
Pomalejší, pozvolný rozjezd a potom kniha vzala rychlý spád. Nález, vyšetřování. Pomalé odkrývání minulosti rodiny Herelových i část z aktuálních životů jednotlivých sourozenců. Později vyjde najevo pravda i když je sebezničující, nejde ji nevidět už od počátku, kdy něco mezi sourozenci na první pohled není v pořádku, ale oni i přes to k sobě tíhnou a drží se rodiny. Líbí se mi, jak jsou sourozenci semknutí, jakožto jedináček si o tom mohu jen nechat zdát a tiše sledovat takováto pouta. Každopádně když konečně vyšla pravda ven, nešlo ji vzít zpět, to s prasaty a tak vůbec, nemohla jsem přestat číst až do poslední strany a doufám, že i Nell dostala svůj šťastný konec.
Ze začátku to byla až skoro nuda, ale časem se to rozjelo a pak už to byla jízda. Nedalo se přestat.
No fuj.
Drsnej konec, kterej způsobil, že jsem přehodnotila stravovací návyky a na nějakou dobu vypustím vepřové maso...
Teda to byl mazec. Začátek pomalejší, ale pak se to rozjelo a opravdu hodně dobrý.
Že začátku jsem si říkala, že to snad nemohla autorka napsat, nudné dialogy, příběh nic moc, ALE PAK, no prostě mazec, sedím tu a rozdychavam to, vím, co je to mít otce alkoholika, takže jsem se do pocitů dětí "lehce" vžila, ale ty neskutečné zvraty a rozuzlení, fakt se to nedalo odložit
(SPOILER) Tak tohle byl nářez. Začátek byl trochu pomalejší, ale pak to dostalo spád. Je pravda že už někde za půlkou jsem docela odhadla o co tam půjde, ale že do toho bude zapletená sousedka mě ani ve snu nenapadlo
Pomalejší rozjezd, místy dlouhé a moc neříkající dialogy, poměrně solidní zápletka na téma domácího násilí - ale není moc uvěřitelná. Proto se domnívám: průměr!
Tohle se nedalo odložit! Hodně silné téma, ale zápletka. Ufff. Spisovatelku jsem neznala, a ejhle ona je ze stejného kraje a děj z blízkého okolí. Říkám známé, že čtu knihu s dějem od Pardubic a napínavou a ona, že by si ji taky přečetla. A měla dotaz, jestli to je podle skutečné události. Naštěstí ne...
(SPOILER)
Jak jsem se na knihu těšila, tak jsem po jejím dočtení zklamaná.
Úvod mi přišel zdlouhavý (a jak pročítám komentáře, tak nejen mně), ale do značné míry je to pochopitelné, protože postav je hodně a je třeba s nimi čtenáře seznámit. Víc mi vadilo, že jsou všechny postavy nesympatické. A hovory mezi nimi a jejich protějšky jsou vždy šíleně vyhrocené, uměle natahované a stále o tomtéž. Nesympatičnost postav ještě umocňují jejich jména plná tvrdých souhlásek - Radan Herel, Richard Herel, Theodora Herelová? Člověk je musí nesnášet už jen proto, že je nemožné jejich jména normálně vyslovit.
Obě tajemství, která v průběhu děje vylezou na povrch, jsem uhodla, a to velmi brzy. (Tady začíná SPOILER!!!) Vraha jsem tipla na základě jednoduché úvahy - proč nikdo nebránil, aby se zavolala policie? Druhého kostlivce ve skříni (když první byl v jímce) jsem odhalila podle prologu, jednoho Patrikova postřehu a jedné poznámky, kterou pronesla Viola. A z této dějové zápletky mi navíc bylo až fyzicky nevolno. Obě rozuzlení se mi zdají nevěrohodná - jednak nevěřím, že by nějaká matka s podobným manévrem souhlasila a tak snadno se s tím smířila, jednak mi přijde divné, že by otce nedokázali zpacifikovat tři teenageři (2x16 a 14 let), ale osoba X ho lehce nejen zabila, ale pak se i sama zbavila těla a zahladila stopy.
Úžasný děj, který měl neskutečné gradování. Polehoučku se vyrojil rodinný problém a tajemství a já nevěřila vlastním očím. Podezřívání asi tak tří členů nebralo konce a pravda knihy mě rozsekala na cucky.
(SPOILER) Mě tato kniha připomíná Shari Lapenu Jeden z nás. A to znamená, že se mi líbila. Po závěru knihy, když ji přečtu, tak bud mám dobrý pocit nebo špatný z přečtení a tady ten špatný, ne kvůli knize, ale obsahu... Je mi smutno z toho, jak může rodina žít a co ty děti... A vlastně pro svou záchranu zničí rodinu jinou a ve finále se vlastně rozpadla (což je vlastně pochopitelné) . Těším se s další knihu autorky.
Na začátku se trošku kostrbatě seznámíme se sourozenci Helerovými, a chybička, Herelovými. Jsem si málem zlomila jazyk. Můj mozek si ta čtyři písmenka taky raději přehodil, aby se mi jejich příjmení lépe četlo. Chtěla jsem vědět, kdo z nich si vytáhl toho pověstného Černého Petra. Závěr mě překvapil. Trošku mi zatrnulo, protože jsem podobný příběh už kdysi hodně dávno vyslechla při táboráku někdy po půlnoci. Kdy se vyprávějí nerůznější hororové historky. Moje maminka a babička se hodně bála, když se kočárky s dětmi nechávaly před samoobsluhou, protože dovnitř se s nimi nemohlo. Autorka si vybrala velmi silné a závažné téma. Domácí násilí je pěkné svinstvo.
Po předchozí trilogii docela zklamání. Retrospektivní styl se moc nepovedl, občas jsem se ztrácela v dialozích, které se stále opakovali i postavách a to jich bylo velmi málo.
Kniha má pomalejší rozjezd, ale potom je velmi čtivá a napínavá. Byla by to super detektivka, kdyby rozuzlení nebylo tak překombinované a málo uvěřitelné.
Štítky knihy
česká literatura sourozenci rodinné vztahy alkoholismus domácí násilí rodinná tajemstvíAutorovy další knížky
| 2021 |  Stvůra |
| 2022 | Vesnice |
| 2023 | Vetřelec |
| 2024 | Někdo z nás |
| 2024 |  Rozsudek smrti |
Úvod velmi, ale opravdu velmi pomalý. A pak přijde najednou zlom a příběh se valí a nejde zastavit.