Ztracené dívky z Willowbrooku
Ellen Marie Wiseman
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492973/bmid_ztracene-divky-z-willowbrooku-m9i-492973.jpg
4
333
333
Sage Wintersová vždycky věděla, že její sestra je trochu jiná, i když jsou jednovaječná dvojčata. Jako by citlivá Rosemary potřebovala větší ochranu před světem. Šest let po sestřině smrti ji šestnáctiletá Sage stále postrádá. Jejich matka zahynula při autonehodě a Sagein nevlastní otec Alan nesnáší tíhu odpovědnosti, o kterou nikdy nestál. Sage zjistí, že Alan skrývá šokující tajemství: Rosemary nezemřela. Byla umístěna do státní školy Willowbrook, kde byla až do doby, kdy se před několika dny ztratila. Sage o tajemném Willowbrooku moc neví, jen že jím místní rodiče hrozí neposlušným dětem. Tajně se tam vydává, odhodlaná Rosemary najít. Okamžitě je však mylně považována za svou sestru. To, co se dozví, jí změní život…... celý text
Literatura světová Pro ženy Historické romány
Vydáno: 2023 , Ikar (ČR)Originální název:
The Lost Girls of Willowbrook, 2022
více info...
Přidat komentář
Ellen mě tím,co dokáže napsat,vždycky naprosto ohromí a já nemám slov...Tato kniha je toho opět důkazem a musím říct,že jsem sice ke konci měla dva,kteří by to mohli být,nejdřív opravdu ten jeden ale pak jsem si říkala,ne tenhle ne tam mi něco nesedí a několik desítek stran od konce to zase bylo,že by teda tento a ono...Běhal mi mráz po zádech,docela kniha!!
Od této autorky jsem už četla Tmavé stěny Willardu a Sběratelku sirotků. Tato kniha mně z těchto tří přišla asi nejlepší. Jak už je u této autorky ale zvykem, nebylo to lehké čtení. Styl psaní mi sedl, příběh byl napínavý a čtivý, ale hodně pasáží bylo psychicky náročných na čtení. To, jakým způsobem ještě v poměrně nedávné minulosti fungovaly podobné ústavy, bylo hrozné a děsivé. Z příběhu přímo sálá bezmoc i nespravedlnost.
Pozitivně hodnotím detektivní zápletku, díky které byl příběh napínavý. V této knize je navíc jen jedna dějová linka a jen jedna hlavní hrdinka, takže děj dobře plyne.
Plný počet hvězdiček ale nakonec nedám, protože mi některé okamžiky přišly nelogické a trochu mi vadila i naivita a určitá zbrklost hlavní hrdinky. Dávám tedy 4 a půl hvězdičky.
Sugestivně podaný příběh o životě v ústavu pro choromyslné v 70tých letech . Vše čtivě podané, žádná hluchá místa. Na mnoha místech jsem nemohla uvěřit naivitě hlavní hrdinky, poté co jí zavřeli. Se svojí povahou dřiv jednala než myslela, neuměla držet jazyk za zuby a naprosto všechno na každého řekla. Zajímavá literatilura faktu, která mne donutila na wikipedii si o dotyčném ústavu vše přečíst. Rozhodně se mi příběh moc libil.
„Měla být mrtvá, ale žije…
Našla však něco úplně jiného!
Sage Wintersová vždy vedela, že je jej sestra iná aj keď sú jednovaječné dvojčatá. Ani po šiestich rokoch sestrinej smrti sa s tým šestnásťročná Sage nevie vyrovnať. Ich matka zahynula pri autonehode a Sagein nevlastný otec Alan neznáša ťarchu zodpovednosti, o ktorú nikdy nestál. Sage zistí, že Alan skrýva šokujúce tajomstvo: Rosemary nezomrela. Bola umiestnená do štátnej školy Willowbrook, odkiaľ však pred nedávnom zmizla. Sage sa tam tajne vydá, odhodlaná Rosemary nájsť. To čo sa dozvie, jej zmení život…
Každá autorkina kniha, ktorú prečítam ma dokáže neuveriteľne prekvapiť. Tak to bolo v knihe Čo Clara zanechala (Tmavé stěny Willardu) a ani pri tejto to nebolo inak.
Autorka sa inšpirovala skutočným miestom, ktoré sa nazýva štátna škola Willowbrook. Nebudem vám brať čitateľský pôžitok z toho, že vám tu vyspoilerujem polovicu knihy, pretože by to nebolo fér. Tieto na typy kníh, ktoré sú inšpirované skutočnými udalosťoami si musí urobiť názor každý sám.
Mňa to bavilo, bolo to psycho, napínavé, pútavé a úplne som sa vedela vžiť do deja a prežívať to celé s postavami. Niektoré veci som uhádla, podľa mňa to bolo až príliš predvídateľné, ale vôbec mi to nevadilo. Knihu určite odporúčam.
Když jsem si četla anotaci této knihy, byla jsem si na sto procent jistá, zme půjde o detektivku. Označení “historický román mě mírně zaskočilo! Inu, nakonec jsem se dočkala obojího, i když mi byl příběh poměrně povědomý.
Sage Wintersová vždycky věděla, že její sestra Rosemary je trochu jiná, i když jsou jednovaječná dvojčata.
Je to 6 let, co Rosemary zemřela, ale Sage se od svého nevlastního otce dozvídá děsivou novinku - je stále naživu. Jenže na místě, kde by byla smrt to nejlepší řešení.
Státní škola Willowbrook rozhodně není takové místo, za které se vydává. Jak se jednou dostanete dovnitř, nejspíš už se nikdy nedostanete ven.
Sage vyráží svou sestru na vlastní pěst hledat, jenže po Rosemary se slehla zem. A jak reaguje vedení ústavu, když vidí dívku jí identicky podobnou?? No, prostě ji nahradí.
Co se Rosemary opravdu stalo? A dostane se Sage někdy ven?
Knihu jsem četla na kamarádčino doporučení a až jsem samu sebe překvapila, když jsem ji přečetla ani ne za dva dny. Styl autorky byl opravdu čtivý, ať šlo o popisy prostředí nebo scény celého děje.
Celou dobu jsem ale měla pocit, že už jsem příběh někde viděla.
Fanoušci “American Horror Story mi jistě dají za pravdu, že 2. série s podtitulem “Asylum je jedna z nejšílenějších a nejpovedenějších. V knize tedy očekávejte přesně tohle. Skoro do puntíku.
Na své si přijdou i fanoušci snímku “Prokletý ostrov s Leonardem DiCapriem a Markem Ruffalem v hlavních rolích.
Kniha popisuje prostředí ústavů pro duševně nemocné, které ještě ne tak dávno přesně takto fungovaly.
Abych byla upřímná, nekonalo se žádné překvapení, asi právě kvůli mé znalosti obou zmíněných snímků.
Kniha byla ale velmi čtivá, styl autorky mě baví a nejspíš někdy sáhnu pro její další tvorbě.
Knížka byla čtivá, hrůza co se dělo v ústavu, ale příběh mi přišel hodně neuvěřitelný. Spoiler - to si policie hned na začátku nemohla na evidenci osob ověřit, zda nemá dvojče? I v té době existovala určitě papírová evidence. A nevěřit jí a zavřít podruhé? Tak to už bylo moc.
To opět nebylo emocionálně lehké čtení. Sage se vydá hledat do zařízení ve Willowbrooku svou pohřešovanou sestru a co tam zažije ji v první polovině knihy dovede k naprostému zoufalství. Čtenáře tedy také, protože cesta ven znamená zázrak. Ale přichází ke slovu zločin, a ne jeden a příběh je stále napínavější. Vrah se dá odhadnout, ale ten příběh má větší dosah. Skutečnost, jak se s lidmi, kteří jsou retardovaní, psychicky nemocní ( nebo i ti, co jsou tam omylem) zacházelo, z toho mrazí.
“svoboda znamená pro každého něco jiného
Kniha je od začátku velmi čtivá, drží pozornost, místy až neuvěřitelná. Rozhodně stojí za přečtení.....jen představa, že je podle skutečné události je hrůzná....
Pfuuuu, tohle byla síla. Drsný, naturalistický, znechutilo mě to, rozplakalo, duševně rozebralo jak panáčka z lega - znáte to, nohy zvlášť, tělo zvlášť, hlava zvlášť - a vůbec sem z týhle knížky měla tak jako dost brutální pocity. Umocněný navíc tím, že se všechno opírá o skutečný místo a skutečný události.
Nikdy mě nepřestane fascinovat, jak odporný chování může člověk k člověku projevit. Jak můžou rodiče odložit svý děti jenom proto, že nejsou perfektní a nestarat se o to, jak se mají, jak se k nim "odborníci" chovají a dál si žít svý životy ve snaze zapomenout na výsledek svýho sexuálního života, kterej podle společenských měřítek postrádá známky dokonalosti.
V tomhle románu je fakt všechna špína světa - a to jak ta duševní, tak ta fyzická. Autorka všechno na čtenáře pálí jak z kulometu a nedá mu moc prostoru vydechnout. Člověk tak může jen tiše doufat, že to bude mít dobrej konec - i když i ten je tu dost spekulativní. Mělo "Rekviem pro panenku" dobrej konec? Hrozně bych chtěla věřit tomu, že takový místa už na světě nejsou...ale víte jak.
(SPOILER) Šokující kniha. Když si člověk uvědomí, že je příběh založen na skutečnosti, byla to hrûza. Přestože se kniha četla hezky, tak jako ostatně všechny autorčiny knihy, celou dobu čtení jsem byla vnitřně napjatá až nervózní nad nespravedlností a bezvýchodnou situací hlavní hrdinky Sage. Přesto se mi kniha líbila a silným povahám doporučuji k přečtení.
(SPOILER)
Naprosto šílená kniha, když si vezmu, že je založena na skutečnosti..
Jinak k příběhu musím říct, že se nedalo odtrhnout, ale... At mi nikdo netvrdí,že takhle jednoznačně došlo k omylu, když podle podmínek, které v ústavu panovaly, musela být Rosemary minimálně fyzicky lehce rozpoznatelná od Sage, která žila venku, takže tohle bylo naprosto nedomyšlene, proto hvězda dolů za tento nelogický nesmysl.... Jinak kdo za tím vším stojí jsem uhodla, jen teda ne úplně všechny okolnosti, to se uhodnout ani nedalo si myslím..
Už dlouho se mi nestalo, že by mě nějaká kniha takhle vtáhla a už nepustila. A to to není “můj žánr. Trochu mi ve svý neuvěřitelnosti připomínala Bál šílených žen - člověk nechápe, jak se mohlo něco takového dít, ještě ke všemu v minulosti tak blízké. A po tak dlouhou dobu. Líbilo se mi propojení historie Willowbrooku s kriminálním námětem, který vlastně možná taky nebyl tak daleko od pravdy. Určitě se podívám i po dalších autorčiných knihách.
Krásná kniha plná smutku a utrpení... Co všechno museli tito lidé vydržet...
Jediné, co mi tu nesedělo, byla kapitola o sériovém vrahovi... Myslela jsem si, že to bude kniha spíše s prvky smutné historie a kriminální stránka mi tam připadala jako něco navíc... Ale je to pouze můj pocit, za mne určitě 5*....
Za zdmi tajemné státní školy se skrývají strašlivá tajemství...
Příběh dvojčat Sage a Rosmary. Uzavřené oddělení statní školy Willowbrook. Hrůzné podmínky ukryté za tlustými zdmi. Inspirativní příběh o spravedlnosti a sesterství.
Do státní školy ve Willowbrooku (na newyorském ostrově Staten Island) byli zavíráni chovanci s různými vývojovými vadami. Autorka se snažila vykreslit otřesné poměry, které zde panovaly.. a to až do roku 1987, kdy byl ústav zavřen. V této státní "škole" byli chovanci na denním pořádku byti a jinak týráni.
Přečteno díky čtenářské výzvě, velmi smutný příběh, místy mi z něj bylo opravdu nedobře. Od autorky si určitě ještě něco přečtu.
Knihy této autorky nikdy nezklamou. Vyprávění Sage se čte od první stránky až po tu poslední samo, je to velmi čtivé, ač mnohdy otřesné (obzvlášť vyprávění o životě uvnitř zdí Willowbrooku). K tomu nechybí zajímavá detektivní zápletka a pro mě nečekané rozuzlení. Příšerné, že taková místa jako Willowbrook (pod záštitou státu) opravdu existovaly. Kniha rozhodně stojí za pozornost a přečtení.
Knížku jsem měla rozečtenou hodně dlouho, protože kapitoly, kdy Sage pobývá ve Willowbrooku, se mi prostě četly velmi špatně. Ne kvůli formě, ale obsahu. Věřím, že se tak dělo, a už jen číst o tom, bylo hodně těžké.
Štítky knihy
vraždy psychiatrické léčebny tajemství dvojčata mentální postižení sestry historická místa duševní poruchy, duševní nemoci historické romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Tmavé stěny Willardu |
| 2018 | Pro tvoje dobro |
| 2021 | Sběratelka sirotků |
| 2023 | Ztracené dívky z Willowbrooku |
| 2025 |  Návrat do Coal River |
Knihy téhle spisovatelky jsou všechny na jedno brdo. Jako podle nějakého mustru. Vyhledávat další její díla už asi nebudu, protože do čtení této knihy jsem se musela nutit. Abych jí ale jen nehanila, došlo tam k pár překvapivým momentům, ty ale můj dojem nevylepšily.