Ztracené dívky z Willowbrooku
Ellen Marie Wiseman
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492973/bmid_ztracene-divky-z-willowbrooku-m9i-492973.jpg
4
333
333
Sage Wintersová vždycky věděla, že její sestra je trochu jiná, i když jsou jednovaječná dvojčata. Jako by citlivá Rosemary potřebovala větší ochranu před světem. Šest let po sestřině smrti ji šestnáctiletá Sage stále postrádá. Jejich matka zahynula při autonehodě a Sagein nevlastní otec Alan nesnáší tíhu odpovědnosti, o kterou nikdy nestál. Sage zjistí, že Alan skrývá šokující tajemství: Rosemary nezemřela. Byla umístěna do státní školy Willowbrook, kde byla až do doby, kdy se před několika dny ztratila. Sage o tajemném Willowbrooku moc neví, jen že jím místní rodiče hrozí neposlušným dětem. Tajně se tam vydává, odhodlaná Rosemary najít. Okamžitě je však mylně považována za svou sestru. To, co se dozví, jí změní život…... celý text
Literatura světová Pro ženy Historické romány
Vydáno: 2023 , Ikar (ČR)Originální název:
The Lost Girls of Willowbrook, 2022
více info...
Přidat komentář
Hlavní postavou je mladá dívka SAGE WINTERSOVÁ (16 let), která má sestru ROSEMARY, která je její jednovaječné dvojče. Její biologický táta ukončí vztah s její mámou a odstěhuje se z jejich domácnosti a Sage vyrůstá se svým nevlastním tátou ALANEM, se kterým se příliš nerozumí. Její máma a nevlastní táta ji řeknou jednoho dne, že Rosemary zemřela na zápal plic. Po letech však Sage zjistí, že Rosemary je stále naživu a je umístěna do státní školy Willowbrook. Rodiče lhali Sage, aby se zbavili Rosemary. Nechápal jsem, jak to její máma mohla dopustit, aby její vlastní dítě poslala do tohoto pekla! Sage se jednoho dne rozhodne, že půjde vyhledat svou sestru Rosemary do Willowbrooku.
Musím říci, že o státním zařízení Willowbrook jsem slyšel úplně poprvé a běhal mi mráz po zádech, když jsem se dočetl o tom, co se dělo v tomto psychiatrickém zařízení. Jak nelidsky a nedůstojně se zacházelo s dětmi a dospívajícími dětmi a dalšími lidmi. Příběhy z tohoto prostředí příliš nevyhledávám, ale tohle byla skutečně síla. Zařízení tohoto typu existovalo v USA a autorka vychází ze skutečných reálií.
Kniha byla napínavá. V příběhu se nachází také sériový vrah. Dokázal jsem určit, kdo tímto pachatelem je, což se moc často nestává.
V závěru se nachází AUTORČINA POZNÁMKA a PODĚKOVÁNÍ.
Je možné, aby se příběh odehrál ve skoro současné Anglii? Asi ano, když autorka se s tímto tématem zaobírá ne poprvé. Přímo otřesné podmínky v údajné škole, která je vlastně ústavem pro choromyslné všeho věku. Bití, hladovění, žádná hygiena, skoro žádné oblečení, rvačky mezi chovanci. V takové situaci se ocitla šestnáctiletá dívka, která hledá svou sestru. Příběh přímo hororový, vedení ústavu bez zájmu, mladá Sage se málem stává součástí všeho toho dění, i když je v tomto prostředí jen pár dnů. Neúnavně hledá cestu zpět, ale osud se proti ní spikl a trvá hodně dlouho než se vrátí zpět domů, ale je zklamaná krutým koncem. A s ní jistě každý čtenář.
Zajímavý příběh, skoro do konce jsem netušila a vyústění bylo překvapení. Autorka se inspirovala skutečným místem, moc zajímavý byl i epilog.
Autorka se inspirovala skutečným místem, na kterém se děly zvěrstva a díky jejímu příběhu o dvojčatech Sage a Rosemary, nám přiblížila skutečnost, která se (ne zas tak dlouho) skutečně děla.
Stránky jsem hltala jednu za druhou, místy jsem skoro nedýchala, jak byl příběh napínavý. Zde se ukazuje, že kdo má moc, zneužívá ji.
Špína, strach v očích, postižené a nechtěné děti, brutalita, vraždy, zanedbání ... to vše v příběhu Ellen M. Wiseman najdete. Obrňte svou psychiku, budete to potřebovat.
Jestli se chcete vyděsit, tak čtěte. Jestli chcete mít pohodu v duši, tak nečtěte.
Paní Wiseman mě svými knihami vyděsí pokaždé, přesto je vyhledávám a v duchu prosím: ať to dobře dopadne. Vždy skvěle napsané. Ale ty "americké školy" pro postižené děti nebo děti nechtěné je očistec i peklo zároveň - není to hrozné, je to hrůzné.
Tak toto bylo hodně depresivní čtení. Je mi úplně zle, když si představím, že toto se opravdu dělo. Po celou dobu mi bylo úzko, opravdu chudinky děti co musely vytrpět.
Hodně silná kniha, četla jsem ji jedním dechem.
Ani se mi zde nechce psát komentář ....
Tolik hrůzy - tolik bezvýchodnosti ..... a neuvěřitelnost zrůdnosti v člověku ....
Nikdy jsem nepochopila odložení dítěte do ústavu .... a nechápu, že rodiče se o jejich osudy nezajímali ....
Určitě je přínosem zveřejňovat tyto údaje, aby se zabránilo opakování ....
Pro mne je tato kniha mrazení -i zdravé dítě se těžko ubrání zlovůli dospělých ....
Teď musím najít nějaké pozitivní čtení ....
Wau ,velmi silné čtení . Krásně čtivé i když kruté čtení o to horší ,že se tohle opravdu dělo, skvěle napsané jako všechny knihy od Ellen Wisemanové. Už se těším na další knihy !!!
Opravdu silné čtení. Bohužel kdo má moc, často ji zneužívá. Tím hůř, když se jeho oběti nemají jak bránit. Místy jsem až nedýchala, když jsem sledovala Saginy osudy v ústavu. Bohudík za detektiva Nolana.
Člověka při čtení napadá, kolik takových ústavů existuje po celém světě. Je to hrůzná představa, jak snadno se můžeme tam dostat, ale cesta zpět je opravdu nelehká, a někdy i nemožná, systém vás semele, ani nevíte jak.
(SPOILER) Psychicky byla tato kniha velice náročná. Ta bezmoc a bezútěšnost se táhla celou knihou, všichni byli zlí nebo alespoň nějakým způsobem nenormální a to mi tedy dost i vadilo. Já nevěřím tomu, že v celém ústavu to byl samý ignorant, kruťák a perverzní hnusák, možná jsem naivní, ale i sama autorka v doslovu píše, že tam byli i skvělí lékaři, kterým šlo o dobro rezidentů. Ale atmosféra byla fakt tisnivá, četlo se to svižně a bylo to alespoň v druhé polovině vážně napínavé, s tím, že tam nastal zvrat, který jsem nečekala ani ve snu a byl fakt děsivý. Rozhodně si nemyslím, že toto je literatura pro ženy, s klidným svědomím doporučím i mužům a dost mi připomínala spíše psychotriller. Jediné co v první části se stále dokola opakuje jedna věta, kterou budete po pár stránkách už nesnášet, to by chtělo příště vychytat.
Autorka je pro mě mistr pera. Její silné příběhy mi berou dech a dlouho ve mně rezonují. A tak to má u knih být. Děkuji.
Velmi zajímavá a dojemna kniha na pozadí skutečných událostí. Ještě teď mi z toho běhá mráz po zádech. Ústavní pece byla kdysi opravdu šílená nejen ve Willowbrook. Kéž tomu již nikdy takto nebude.
Šok. To ve mě zůstalo po přečtení knihy, když jsem si uvědomila, že se nejedná o smyšlený příběh nýbrž o realitu. Je mi smutno z toho, že ti, kteří by naši pomoc nejvíce potřebovali, museli zažívat právě toto.
Děkuji autorce za to, že se nám snažila přiblížit a upozornit na otřesné podmínky, které musely denně prožívat děti s mentálním postižením ve státním ústavu Willowbrook (Staten Island, New York). Doteď jsem o této takzvané škole neslyšela, a jen díky autorce jsem si po přečtení knihy k tomuto ústavu vyhledala více informací. Je opravdu stěží uvěřitelné, co se tam dělo, a že tento ústav fungoval celých 40 let.
Paní E.M. Wiseman opravdu umí vtáhnout čtenáře do příběhu, skvěle vykreslit prostředí, atmosféru a pocity. Určitě si od ní přečtu i další díla.
5* - ČV 2024 - Kniha, ve které se někdo ztratí nebo zabloudí
Příběh, odehrávající se ve státní "škole" Willowbrook, který je o to otřesnější, že jeho reálné kulisy byly zřejmě ještě mnohem horší, než je autorka dokázala v knize popsat. Záměna identických dvojčat je vždycky atraktivním tématem, tady navíc v prostředí, které je doslova příšerné.
Myslím, že autorka především chtěla popsat skutečné poměry, které ještě relativně nedávno vládly v obřím státním zařízení, do něhož americké rodiny doslova odkládaly své mentálně zaostalé, ale i jen méně přizpůsobivé a "zlobivé" děti. Příběh Sage a Rosemary je navíc okořeněn záhadnými vraždami...
Pamatuji se, jak těsně po sametové revoluci vzniklo i u nás jedno takové zařízení pro údajnou převýchovu amerických dětí s podivným programem. Naštěstí bylo díky novinářům poměrně rychle zrušeno...
ZTRACENÉ DÍVKY Z WILLOWBROOKU
Hodnocení Knihánkova: 4,5 hvězdy
Parádní kniha, která mě bavila od začátku až do konce. Miluju prostředí psychiatrických léčeben a tady bylo úplně dokonale popsáno! A velice - velice! - mrazivě. A do toho šílený sériový vrah... Opravdu super, strašně moc se mi to líbilo a s knihou byla velice spokojená i moje babička, která ji četla taky. Takže z našeho domu hned dvojité doporučení:).
Příběh pojednává o zařízení pro děti s mentálním postižením, které fungovalo od roku 1947 do roku 1987. Kapacitně přesáhla mnohonásobně své limity a v určitém období mělo zařízení 6 tisíc obyvatel. V okolí bylo zařízení známo jako škola pro postižené. Nikdo absolutně netušil v jak šílených podmínkách děti žijí. Po stovkách v jedné místnosti bez tepla. Hygienické návyky minimální. Odbornost personálu tristní. Obyvatelé trpěli hlady, nedostávalo se jim pořádné lékařské péče a stovky jich umírali.
Autorka chtěla tento šílený případ přiblížit čtenářům a zakomponovala ho do příběhu o dvojčatech. Sage věděla, že její sestra je jiná. Ano, říkala tomu tak. Jednoho dne Rosemary zmizela a Sage bylo řečeno, že zemřela. Nedokázala se s touto ztrátou vyrovnat, navíc přišla i o maminku při autonehodě a měl ji vychovávat nevlastní otec, který měl zájem o všechno, ale rozhodně ne o výchovu dívky, která nebyla jeho biologická dcera. Sage se cítila opuštěná, zlomená, bolavá. Po několika letech přišel obrovský šok...Rosemary nezemřela....a Sage se rozhodne, že udělá všechno pro to, aby zjistila pravdu. Začíná boj o přežití...
Tohle bylo hodně drsné čtení. Popisované praktiky v daném zařízení není nic pro citlivé povahy. Navíc, když víte, že je příběh inspirovaný skutečností. Rozhodně doporučuji si další informace vyhledat i na internetu. Autorka sepsala na konci knihy informace o Willowbrooku a je to nepředstavitelný, kolik let trvalo, než bylo toto hrůzné místo uzavřeno.
Opět skvělá kniha od této autorky.
Od knihy se nedalo odtrhnout a myslim že ve mě dlouho zůstane.
Štítky knihy
vraždy psychiatrické léčebny tajemství dvojčata mentální postižení sestry historická místa duševní poruchy, duševní nemoci historické romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Tmavé stěny Willardu |
| 2018 | Pro tvoje dobro |
| 2021 | Sběratelka sirotků |
| 2023 | Ztracené dívky z Willowbrooku |
| 2025 |  Návrat do Coal River |
Líbilo se mi autentické popsání místa, reálie té doby. Méně už samotný děj, který byl místy přehnaný a nelogický. Co se týká Willowbrooku, tak to je jedno velké neštěstí. To, co se tam dělo po mnoho let, kolik dětí živořilo uprostřed nezájmu, bídy, nemocí, hladu a bití... to je šílenost. Doba byla taková, že se na veřejnosti nemocné nebo postižené děti neukazovaly. Proto je zavřeli do ústavů. Hnus.
Kdo má pevné nervy, může se podívat na dokument Dluh na iVysílání České televize, který ukazuje situaci v Jedličkově ústavu za dob raného komunismu.