Bídníci II.
Victor Hugo
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/153172/bmid_bidnici-ii-EmD-153172.jpg
5
226
226
Bídnici (dvousvazkové vydání) série
< 2. díl
K romantickému příběhu o bývalém galejníkovi, který zbohatne a pomáhá svým přátelům, se vracejí nové a nové generace čtenářů, kteří spolu s Hugovými hrdiny prožívají jeden z nejkrásnějších příběhů o utrpení a lásce, jaký kdy byl napsán. Sledujme tedy po letech znovu dobrodružství Jeana Valjeana a jeho věčného stínu Javerta, osudem pronásledované Fantiny a její malé Cossety, ušlechtilého Maria a vykutáleného Thénardiera. Ke kouzlu románu přispívá i to, že děj se odehrává v romantické scenérii staré Paříže třicátých let devatenáctého století, v zákoutí úzkých uliček, za tajuplnými zdmi kláštěrů a hřbitovů a dokonce i v podzemních stokách Paříže. Kniha se stala předlohou k úspěšnému muzikálu.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1975 , OdeonOriginální název:
Les Misérables, 1862
více info...
Přidat komentář
Prostě klasika. Rozhodně stojí za to jí číst, stejně jako u prvního dílu opakuji, že vypravěč je mistr oboru. Tolik témat co dokázal dobře pokrýt (láska, víra, svoboda, vina, trast, odpuštění) a v těchto tématech je to velmi nadčasové, lidské, filozofické a skvěle zpracované. Pro dnešního čtenáře bohužel těžké na čtení, protože je to obalené tunou nudy a příličné popisnosti a přílišných detailů, které hlavní příběh nepotřebuje, ale na druhou stranu dělají zajímavý obraz tehdejší doby a uvažování (i když neumím posoudit, zda ten obraz je věrný).
Po dočtení prvního dílu jsem se pustil do čtení druhého dílu. Pokračuje příběh JEANA VALJEANA a dalších našich hrdinů.
V tomto díle nalezneme vylíčení boje na barikádě. I v tomto díle je plno odboček např. o LUDVÍKOVI FILIPOVI, o argotu, o kanalizaci Paříže. Tato kapitola byla velmi zajímavá.
V závěru se nachází kapitola HISTORIE BÍDNÍKŮ. Informace o autorovi a jeho díle.
Celkově opravdu perfektní. Chápu, že spoustě lidem vadí všechny ty odbočky, než se autor zase vrátí k nějaké postavě a události. Bylo dost úmorné to číst, ale i tak to miluju. Snad bude někdy nálada a čas, dat si to znovu.
Další z knih, po kterých jsem sáhla před lety k přípravě na maturitu.
Krásná kniha, úžasný příběh.
Naprosto úchvatné!!! Vše co mám na srdci, už bylo napsáno níže a nemá cenu se opakovat...
Druhý svazek Hugových Bídníků hned zkraje začíná krátkou vsuvkou o spodině lidské společnosti a bandě Patron-Minette, aby se hned vzápětí vrátil k základní dějové linii, která pomalu, ale jistě nabírá na dramatičnosti. Zdá se, že Hugo měl rozvržení románové zápletky a celou strukturu tohoto epochálního díla rozmyšlenou do posledního detailu, a tak teď skládá dílek k dílku, vrství a zahušťuje jednotlivé epizody. Odbočky s blížícím se koncem už nejsou tak rozsáhlé a pozornost odvádějící. Nepřibývají nové postavy, naopak se zdá, že staří známí se ztrácejí v propadlišti dějin. Odchodu některých postav si ani nepovšimnete, u jiných se vám až zastaví dech. Jestliže na začátku díla jsme byli svědky přerodu bídného galejníka Jeana Valjeana v bohabojného pana Madeleina, nyní se nám dostává podobného, emocionálně vypjatého, zvratu u inspektora Javerta a v samém závěru i neméně slzotvorného prozření Maria Pontmercyho. Druhá polovina Hugova veledíla je podle mého sevřenější a soustředěnější. Drama vrcholí a je stejně skutečné jako naplnění velké lásky Maria a Cosetty. Ostatně přiznejme si, které oko zůstalo ve finále v ulici Homme-Armé číslo 7 suché… Mohu jen zopakovat, co jsem napsal v komentáři k prvnímu svazku Hugových Bídníků: monumentální nesmrtelné dílo… a nezapomenutelné!
Jak zhodnotit celé Bídníky? Myslím, že to jde jen velmi těžko a nepodaří se mi vystihnout vše, co cítím k této knize. Je to v první řadě dílo hodné čtení, nebo alespoň znalosti děje. V tomto plném vydání je jeho četba náročná, ale když jsem knihu odložila, byla jsem hrdá, že jsem dokázala přečíst tolik stránek, z větší části popisů. Byla to opravdu výzva. Jazyk byl pro mne lehce srozumitelný a styl psaní mi nevadil, byť mne mnoho lidí varovalo před úmorností Hugových textů. Do četby Chrámu Matky Boží v Paříži mě asi jen tak hned nikdo nedostane, ale i tak pana Huga obdivuji. Promyšlenost, s jakou psal Bídníky je obdivuhodná. Měl život každé postavy promyšlen do posledního detailu. Zvláště pak život Javertův je pro mě fascinující a konec záhadný. Byla jsem velmi naivní, takže mi nedocházely různé souvislosti a před odhalením jsem málokdy předvídala, že daná osoba je někdo jiný, ale o to víc jsem si knihu užila. Hodnotím nejvyšším možným počtem hvězd. Bídníci jsou unikát, na který se nesmí zapomenout.
Pokračování je ještě lepší než předchozí kniha. Miluju to čím dál víc :D. Hodnotím 10 000*.
Pokračování známého románového příběhu. Opět se střídají dějové a popisné pasáže. Je třeba být na to dostatačně naladěn.
Co jsem již napsal pro díl první, platí i pro tento. Shrnuto, žádná jiná kniha, které jsem dal 5 hvězdiček, nedostalo takové hvězdičky jako tento mistrný kus, který je dokonalý ve všech ohledech. Mít možnost vybrat si jedinou knihu na liduprázdném ostrově, byli by to Bídníci.
Hlavní děj krásný, čtivý. Bohužel zdlouhavé popisy událostí (některých zdánlivě nesouvisejících s dějem) knihu na můj vkus zbytečně prodlužují.
Příběh opravdu nejde nemilovat, bohužel mi stále vadí dlouhé popisy okolí a událostí ne tak úplně podstatnými, takže zůstanu u filmového zpracování.
Jeden z nelepších románů všech dob - tedy podle mého mínění. Porovnávám myšlenky autora o napravení hříšníka, souboj mezi dobrými skutky a zlem se současností - hříšníci se nenapravují, jsou stále agresivnější a vypadá to, že mnohdy arogantní zlo vítězí nad dobrem. Ještě, že ne vždycky!
Bojovali za svůj sen, za lepší život, za lepší situaci ve své zemi, za své ideály... nejen ti, kteří byli na barikádě, ale i Javert, Valjean, Marius, Eponine a další postavy. Každý z toho svého podhledu, každý za to své a každý nejlépe, jak věděl. I když jeden vedle druhého věděl, co je čeká, i když věděli, že to může dopadnout všelijak. A tohle by pro nás mělo být inspirací.
Tahle kniha ani náhodou není o stylu napsání, nečte se jednoduše, ale je právě o té velmi silné výpovědní hodnotě.
"Even the darkest hour will end and the sun will rise."
Knihu nejlépe popsal sám autor (na straně 523 druhého svazku)... kniha je "cestou od zla k dobru, od nespravedlivosti k spravedlnosti, od falše k pravdě, od temna k světlu, od hltavosti k svědomí, od hniloby k životu, od zhovadilosti k povinnosti, od pekla k nebesům, od nicoty k Bohu." Zkrátka je o lidském a společenském pokroku, jak autor sám dodává. Kniha je úžasně propracovaná, všechny sebemenší dějové linie do sebe zapadají, perfektně přiblíženy jsou charaktery postav, jejich uvažování, pocity, rozervanost daná nepřízní osudu... prostě jde o jedno z nejzajímavějších děl romantismu, které opět rozšířilo míru mého obdivu vůči tomuto uměleckému i životnímu směru (i když mě více strhával příběh Jeana Valjeana a Javerta, než příběh Maria, který byl ale také výborný). Především úvahové pasáže, přiblížení charakterů a myšlenek postav, prostředí dějů a širšího kontextu dělají z knihy opravdový poklad světové literatury. Zda by kniha obstála s menším rozsahem je už při 1452 stranách (obou svazků) zřejmě bezpředmětnou poznámkou, takže se jí raději vyhnu :-) Přesto energie příběhu na žádné stránce až do konce románu ani v nejmenším nepohasíná (dokonce ani výdrž čtenáře). Také diskuze tehdejší politiky, nad kterou se většina lidí pozastavuje, mi připadala jako výborná součást knihy, neocenitelný pohled tehdejšího obyvatele, který jsem vždy velmi rád pročítal. Díky knize jsem si konečně ujasnil složité dějiny Francie plné revolucí, monarchií, republik a císařství, které byly důležité také pro vývoj příběhu a všech jeho souvislostí. A třeba takový popis bitvy u Waterloo byl neuvěřitelně plastický, strhující a prostě nezapomenutelný... ostatně stejně tak jako pozdější popis války v ulicích Paříže vytvářející zajímavou příběhovou paralelu. Závěrem... kdo nemá několik měsíců co dělat, měl by si knihu určitě přečíst :-) Stojí to za to... od první do poslední stránky.
Celá duologie byla nádherná ♥
Přestože bych asi stejně jako u prvního dílu trochu zkrátila ty popisy, celkový dojem mi to vůbec nekazí a rozhodně bych řekla, že na mě ještě žádná kniha nezapůsobila tak moc jako právě Bídníci. Sice ne úplně, ale hodně změnili můj pohled na svět a asi se teď budu snažit, aspoň než ze mě vyprchá ta atmosféra Bídníků, abych byla aspoň z části tak dobrá jako Jean Valjean ♥♥♥
V polovině druhého dílu jsem to vzdal. Prostě jsem měl najednou pocit, že se do čtení musím nutit a že bych knihu vlastně četl jenom proto, abych mohl říct, že jí mám přečtenou.
Ta spousta odboček a různých úvah je možná dobrá pro intelktuály a jiný podobný pavouky, ale ve mne vyvolává pocit takové roztříštěnosti a nekonzistentnosti. Možná, že kdybych Bídníky neznal z několika filmových adaptací a jedné seriálové, tak bych vydržel až do konce, ale takto to opravdu nedává smysl.
Štítky knihy
láska 19. století Francie osudy lidí revoluce úvahy a zamyšlení vina
Autorovy další knížky
| 2014 |  Chrám Matky Boží v Paříži |
| 1928 |  Bídníci |
| 2000 | Muž, který se směje |
| 1975 | Bídníci I. |
| 1967 | Devadesát tři |
"První příznak skutečné lásky u mladého muže je kupodivu bázlivost, u mladé dívky odvaha. Je to podivné, ale nic není prostšího a samozřejmějšího. Obě pohlaví se snaží sblížit a přebírají vlastnosti druhého."