Marekh komentáře u knih
O tomto autorovi jsme se na střední škole neučili a dlouhá léta jsem o něm nevěděl. Román ZPOVĚĎ DÍTĚTE SVÉHO VĚKU se mi líbil a jsem rád, že jsem autora objevil. Autora můžeme zařadit mezi představitele francouzského romantismu.
Kniha má 5 částí. Román je vyprávěný v ich-formě.
Hlavní postavou je OCTAVE (20 let) - sám autor, který studuje medicínu a práva. Má rád historii, antické básně a anatomii. Má rád valčík.
Octave se zamiloval do jedné dívky, která ho podvedla. Trápí se tím a nemůže tuto dívku vyhnat z hlavy, ač se snaží ze všech sil. Jeho kamarád DESGENAIS mu dává různé rady ohledně žen, které nejsou úplně nejlepší. Octave žije nezřízeným životem a se svým kamarádem provádí vylomeniny.
Po čase se odstěhuje na otcův statek. Jeho táta zemřel. Na statku se setká s ženou BRIGITTE PIERSONOVOU, do které se zamiluje. Brigitte je o 10 let starší než Octave. Brigitte se stará o chudé a nemocné a lidé ji přezdívají Brigitte Růžička. Sledujeme vývoj jejich vztahu.
Autor mě překvapil tím, jak se kniha četla dobře. V románu se vyskytují pasáže na zamyšlení o době, ve které autor žil a také o lásce a zamilovanosti. Sledujeme vnitřní myšlenky hlavního hrdiny ohledně lásky a jak člověk může trpět láskou. Hlavní hrdina si pokládá různé otázky a odpovídá na ně. V poslední části bylo patrné, jak se to bude vyvíjet, i když stále jsem byl trochu na vážkách. Závěr byl docela překvapivý.
Myslím si, že kniha se může líbit ženám.
Četl jsem vydání z Odeonu z roku 2015. Je škoda, že v závěru knihy se nenachází Doslov, ve kterém by byl zmíněn autor a jeho dílo.
Citáty:
Milovat znamená oddat se tělem i duší, nebo lépe řečeno, láska je splynutí dvou jedinců. Znamená to procházet se na slunci, v prudkém větru, uprostřed luk a polí s jedním tělem, čtyřmi pažemi a dvěma srdci. Láska je víra, je to náboženství pozemského štěstí; je to světelný trojúhelník umístěný nad klenbou chrámu, jemuž se říká svět! Milovat znamená svobodně se pohybovat po tomto chrámu a mít po svém boku bytost schopnou porozumět, proč nás myšlenka, slovo, květina dokáže zastavit a přiměje nás zvednout hlavu k tomuto nebeskému trojúhelníku. Pěstovat ušlechtilé schopnosti člověka je velké dobro, také proto je genialita krásná věc; ale nejvyšším štěstím je, když tyto schopnosti zdvojnásobíme a přitiskneme jiné srdce a jiného ducha ke svému duchu a svému srdci. Bůh nestvořil pro člověka větší štěstí; proto je láska víc než genialita.
Láska je nevysvětlitelné tajemství. Třeba může být svázána řetězy, obklopena bědami, snad i opředena nechutnostmi, celá pohřbená pod haldou předsudků, které ji znetvořují a pokřivují, navzdory všemu neřádu, jímž ji vláčejí, je láska, živoucí a osudová láska, stejně mocným a nepochopitelným nebeským zákonem jako ten, co drží slunce na obloze. Ptám se vás, jaké pouto je tvrdší, pevnější než železo, které nemůžeme vidět, ani se ho dotknout? Co je víc, než když potkáte nějakou ženu, díváte se na ni, řeknete jí milé slovo a už nikdy na ni nezapomenete? Proč tuhle jedinou a ne žádnou jinou? Zaklínejte rozum, zvyk, smysly, mozek, srdce a vysvětlete to, pokud můžete. Najdete pouze dvě těla, jedno tam a druhé zde, a mezi nimi co? Vzduch, prostor, nesmírnost. Ó vy blázni, kteří věříte, že jste lidmi, a odvažujete se rozumovat o lásce, viděli jste ji snad, abyste o ní mohli mluvit? Ne, cítili jste ji. Vyměnili jste si pohled s neznámou bytostí, která prošla kolem vás, a najednou se z vás odpoutalo cosi, co neumím pojmenovat. Zakořenili jste v půdě jako zrnko schované v trávě, které cítí, jak ho život probouzí a brzy se stane sklizní.
Od Puškina jsem již v minulosti četl knihu EVŽEN ONĚGIN a v tomto roce jsem si přečetl knihu KAPITÁNSKÁ DCERKA. Po letech jsem se vrátil k tomuto autorovi a časem si určitě přečtu další knihy.
Kniha PIKOVÁ DÁMA A JINÉ POVÍDKY obsahují tyto povídky:
- Povídky nebožtíka Ivana Petroviče Bělkina: Výstřel, Metelice, Majitel pohřebního ústavu, Staniční dozorce, Slečna selka
- Dubrovský – nejrozsáhlejší povídka. V závěru povídky si nejsem jistý, jestli jsem to pochopil správně. Pokud ano, tak jsem rád, jak to dopadlo.
- Piková dáma - hlavní postavou je HEŘMAN (inženýr a důstojník), který je posedlý zjistit tajemství 3 vyhrávajících karet
Povídky se mi líbily. Byly čtivé. Autor píše svižně a zajímavě. Podle názvu jsem znal pouze povídku Piková dáma a konečně jsem se k této povídce dostal.
V závěru knihy se nachází kapitola ČARODĚJNÝ VYPRAVĚČ (DOSLOV) a POZNÁMKY.
Kniha obsahuje barevné ilustrace. Knihu ilustroval Karel Teissig.
V Doslovu Bělinskij napsal: „Jako čaroděj v nás vyvolával zároveň smích a slzy, hrál si podle své vůle s našimi city. Zpíval a Rus byla užaslá zvukem jeho písní. A není divu, protože podobných ještě neslyšela. Jak žádostivě jim naslouchala! A není divu: chvěly se v nich všechny nervy jejího života.“
V této sbírce se nachází kolem 100 básní.
Básně jsou často bez názvu, nebo jej zastupuje významné historické datum nebo iniciála příjemce – ve většině případů ženy – které bylo milostné či ironické poslání určeno.
Básně pojednávají o lásce, samotě, smrti, válce, politice aj. V některých básních se zmiňuje o Byronovi.
Básně se četly dobře. Byly pro mě srozumitelné.
V závěru knihy se nachází kapitola LERMONTOVA LYRIKA, ve které se dočteme o tvorbě tohoto spisovatele.
NEBE A HVĚZDY:
Čisté je večerní nebe
jasné jsou vzdálené hvězdy
jako štěstí nemluvněte.
Proč jen nesmím, proč nemohu zvolat:
Hvězdy, vy jste jasné jak mé štěstí!
Snad se mě ptát budou lidé,
co mě trápí, co mě týrá.
To mě trápí, to mě týrá,
dobří lidé, že nebe a hvězdy
jsou nebe a hvězdy – a já jenom člověk.
Lidé k sobě cítí závist,
člověk na člověka žárlí,
člověk na člověka žárlí,
a já umím závidět jen hvězdám
a já bych se chtěl stát jednou z nich.
EMA má kamarádku NAĎU, která zmizí bez jediného slova. Pochází ze Srbska. Ema má o Naďu strach. Nedokáže si vysvětlit, co se přihodilo. O 2 dny později se v nedaleké vesničce objeví tělo.
Případ vyšetřuje TOMÁŠ a HONZA. Vyšetřovatelé byli sympatičtí. Tomáš je ženatý a má dceru. Honza je svobodný. Jedna situace při vyšetřování mě zarazila, a pokud bych se ocitl na místě vyšetřovatelů, jednal bych rozhodně jinak.
Líbilo se mi prostředí Příbramska, ve které se detektivka odehrávala.
Celkově se detektivka četla dobře, tak jako předchozí autorčiny knihy. Od autorky jsem četl všechny knihy kromě knihy DCEŘINA KLETBA, kterou si časem přečtu.
Kniha obsahuje PROLOG a EPILOG.
Kniha má pěknou obálku.
Jedná se o cestopis, ve kterém nám autorka popisuje zážitky ze svých cest ze severských zemí – Dánsko, Švédsko, Norsko, Finsko, Island, Faerské ostrovy, Grónsko.
Autorka žila nějakou dobu v Dánsku. Autorka také pracovala jako recepční na Islandu. Půlku jejího úvazku tvořila práce s koňmi.
Autorčiny příhody byly zajímavé a mnohdy úsměvné a díky tomuto cestopisu jsem poznal lehce jednotlivé země. Často cestovala se svými přáteli. Určitě by mě někdy lákalo navštívit tyto lokality. Jsou zde zajímavá místa k vidění a nepochybně pěkná příroda, která láká turisty ze všech koutů světa.
Zajímavé bylo Muzeum nechutného jídla v Malmö ve Švédsku, které skrývá nejrůznější kousky, např. asijskou lahůdku – myší víno. Pousmál jsem se při čtení příhody s ovcemi na Islandu a zajímavé bylo také kajakování v Grónsku. Velkým zážitkem musí být také vidět polární záři. Autorka zažila nespočet dalších příhod.
V knize se nacházejí barevné fotografie, které nafotila samotná autorka. Fotografie se nacházejí v závěru každé kapitoly.
Kniha je pěkně graficky zpracovaná a má pěknou obálku. Cestopis se četl celkově dobře. Možná časem vyzkouším autorčinu prvotinu MOJI DÁNOVÉ A SKORO DÁNOVÉ.
Jedná se o romantickou Young Adult.
Hlavními postavami jsou HART a RUBY, kteří studují na střední škole a jsou do sebe zamilovaní. Jsou nejlepší kamarádi od dětství. Chystají se nastoupit do 4. ročníku střední školy, ale dojde k tragické nehodě, při které se Hart utopí na lodi.
Díky božímu zásahu je Hartovi nabídnuta druhá šance a jeho duše se přenese do těla jeho spolužáka JAMESONA.
Hart si musí zvyknout existovat v Jamesonově těle. Nemůže Ruby říci pravdu, co se přihodilo. Ruby truchlí po Hartovi, ale k Jamesonovi ji stále něco přitahuje.
Hart hraje na kytaru a na klavír. Skládá hudbu. Má strach z bakterií a má rád všechno naplánované. Ruby ráda plave a je spontánní. Má mladší sestru, která vykládá karty.
Kapitoly jsou krátké. Jsou vyprávěny z různých úhlů pohledů hlavních postav. V knize se nachází humor. Líbila se mi postava LOURDES, která byla velmi zajímavá.
Kniha se četla celkově dobře, ale pocitově mi v ní něco chybělo, proto nemůžu udělit knize plné hodnocení. Několik knih s tímto námětem jsem již četl v minulosti, takže o nic originálního se nejedná. Je to oddechová kniha na léto a myslím si, že mladší čtenáře bude tato kniha bavit více než mě.
V závěru knihy se nachází PODĚKOVÁNÍ. Autorka v něm uvedla: „Je to příběh, který mě roky pronásledoval. Příběh, který jako by byl plně zformovaný a jen čekal na správný okamžik. Jsem vděčná všem, kteří se mnou prošli mnoha verzemi této knihy.“
Kniha má pěknou obálku.
Jedná se o druhý díl ze série KAPITÁN DAVID MEIZNER.
4 studenti se vydávají bruslit do kamenolomu a dojde k tomu, že naleznou mrtvé tělo PATRIKA MORA, který byl profesorem na gymnáziu. Příběh se odehrává v Košicích.
Patrik Mor vyučoval dějepis a občanskou výchovu a používal různé moderní vyučovací metody, které se některým jeho kolegům nelíbily. Studenti měli profesora rádi, protože se k nim choval jinak, než je běžné ve vztahu profesor-student. Mohli mu tykat, mohli se na něj obrátit s různými problémy, které následně řešil. Zajímavé bylo, že studenty nezkoušel.
Když jsem postupně odhaloval povahu Patrika Mora, nebyl mi vůbec sympatický. Jeho povahové vlastnosti se mi nelíbily, a ještě mě hodně zklamal tím, co jsem se později o něm dočetl. Řekl jsem si, že to už je za čárou! Nicméně jeho charakter nebyl jenom černobílý a překvapila mě určitá skutečnost, která vyjde postupem času na povrch.
Případem vraždy se zabývá kapitán DAVID MEIZNER a jeho nový kolega DOMINIK. David je svůj, a ne každému čtenáři musí být sympatický. Dalo by se říci, že je děvkař, i když v tomto díle se drží na uzdě. Kouří cigarety a pije velké množství alkoholu. Má psa, německého vlčáka. Navštěvuje mamku, která hlídá jeho psa. Jeho parťačkou byla v prvním díle EMA KOPECKÁ. V tomto dílu zde Ema vystupuje, ale neřeší tento případ. Jeho nový kolega Dominik byl fajn a v knize se o něm dočteme ještě další informace.
Kniha obsahuje docela hodně postav jak z řad profesorů, tak také z řad studentů. Je to pomalejší detektivka. Celkově se kniha četla dobře. Neodhadnul jsem, kdo zavraždil Patrika Mora a bylo to pro mě překvapením.
Řekl bych, že kniha je srovnatelná s prvním dílem DÍVKA V MLZE. Autorka má svůj styl psaní, který nemusí každému čtenáři sednout, ale je tím určitě rozpoznatelná od jiných autorů. Bavil mě osobní život Davida Meiznera a jeho hlášky a v tomto díle dojde k určitému zvratu v jeho životě a David se s tím bude muset popasovat.
Určitě budu pokračovat třetím dílem z této série, která se jmenuje POD POHREBNÝM MESIACOM, která vyšla již v roce 2023 na Slovensku. V závěru knihy se nachází kapitola PŘIPRAVUJEME, ve které nalezneme první kapitolu z této knihy a tato kapitola mě určitě nalákala na třetí díl. Až kniha bude přeložena do češtiny a vyjde v nakladatelství Metafora, určitě si knihu přečtu. Budu zvědavý, jak se bude vyvíjet osobní život Davida Meiznera a budu zvědavý na další případ, který bude vyšetřovat se svým parťákem Dominikem.
Kniha má pěknou obálku.
Autor čerpal ze stovek česky i německy psaných pověstí.
V úvodu knihy je napsáno: „Cílem knihy je představit jak nejznámější, tak i méně známá či pozapomenutá strašidla. Tato kniha ale není folkloristickou příručkou – jde jen o další, převážně beletristické zpracování látek, které jsou rozesety po mnoha knihách a článcích.“
V této knize najdeme informace o 12 strašidlech: Divoženka, Hejkal, Polednice, Šotek, Hastrman, Můra, Čert, Permon, Bílá paní, Bezhlavý rytíř, Fext, Divoký hon. Většinu strašidel jsem znal, jiná strašidla jsem vůbec neznal (např. Můra, Fext, Divoký hon).
Kniha obsahuje 80 stran, takže je poměrně útlá, ale přesto jsem knihu přečetl za 3 hodiny.
Na počátku knihy se nachází kapitola AUTOŘI, ve které nalezneme informace o autorovi Janu Kravčíkovi a ilustrátorce – Líga Klavina-Raiska, která ilustrovala tuto knihu. Narodila se v Lotyšsku. Ilustrace jsou nádherné. Ilustrace jsou černobílé nebo barevné.
V knize nalezneme kapitolu ÚVODEM a kniha následně pokračuje jednotlivými strašidly. Rozsah každého strašidla je 6 stran včetně celostránkové barevné ilustrace. Na počátku se nachází stručné informace o strašidlu, které je vytištěné tučným písmem. Následuje další text o strašidlu. Text je členěn do dvou sloupců.
Kniha je moc pěkně zpracovaná jak samotným obsahem, tak také po grafické stránce. Je to přehled strašidel, o kterých jsme již slyšeli a která jsou známá, ale také jsou zde zařazeny strašidla, která jsou méně známá, což hodnotím pozitivně.
Kniha je přehledně zpracovaná a čtenář se dozví zajímavé informace o jednotlivých strašidlech a různých pověstech, které se k nim vztahují.
V závěru knihy se nachází LITERATURA. Je vidět, že autor čerpal z nepřeberného množství různých publikací.
Kniha ČESKÁ DÉMONOLOGIE je útlá kniha, která představuje výčet strašidel letem světem. Případní zájemci, kteří se zajímají o tuto tématiku a chtěli by se dozvědět mnohem více informací, musejí sáhnout po jiných knihách z této oblasti, které mají větší rozsah a jdou do hloubky. Mohou například čerpat z literatury, která je uvedena v závěru knihy. Kniha Česká démonologie určitě představuje solidní základ k tomuto tématu a může nalákat čtenáře k dalšímu studiu o těchto strašidlech, případně dalších.
Je to ten typ knihy, ke kterému se můžeme v průběhu života průběžně vracet a opětovně si číst o strašidlech. Z některých strašidel šel strach (např. Hejkal, Můra, Divoký hon aj.) a určitě bych se s nimi osobně nechtěl setkat. :) Jiných strašidel jsem se bál méně (např. Šotek), ale i tak nebylo snadné se ho zbavit, když už jej člověk nechtěl ve své domácnosti.
Pořizovací cena této publikace je vysoká, ale z druhé strany je kniha moc pěkná. Je vytištěná na křídovém papíru. Myslím si, že tato kniha může být pěkným dárkem pro všechny čtenáře, kteří se zajímají o českou démonologii. Je vhodná jak pro dětské čtenáře, tak také pro dospělé čtenáře.
Kniha má pěknou obálku. Na obálce je zobrazena Divoženka.
V tomto roce jsem od autora již přečetl 2 jeho předcházející knihy – VELKÉ LÉTO a STARÉ ODRŮDY. Jelikož se mi knihy líbily, rozhodl jsem se, že si přečtu také knihu LÁSKA ZA MIZERNÝCH DNÍ, která se mi také líbila, i když byla trochu jiná než předcházející knihy. Příběh se odehrává v současnosti.
Hlavními postavami jsou CLARA (před padesátkou) a ELIAS (kolem 40 let), kteří se setkají během prohlídky domu, který Clara prodává. Od prvního okamžiku si padli do oka a zamilovali se do sebe. Clara je starší než Elias.
Clara je fotografka a Elias divadelní herec, který má přítelkyni VERU, se kterou tráví čas, ale nemiluje ji. Z minulého vztahu s jinou ženou má dospívající dceru JULE, se kterou má dobrý vztah.
Myslím si, že člověk se může zamilovat v jakémkoliv věku a nezáleží ani na tom, když je ve vztahu starší žena než muž, ačkoliv je to méně časté. Důležité je, aby si rozuměli a na počátku vztahu vyložili karty na stůl a nic před sebou nezamlčovali, poněvadž časem tajemství mohou vyplout na povrch a bude to následně ještě horší.
Líbilo se mi seznámení Clary a Eliase a líbilo se mi, že si hodně povídali a dotazovali se vzájemně na různé otázky, i když mnohdy nebylo jednoduché je zodpovědět. Myslím si, že je správné dotazovat se na různé otázky, které nás zajímají, abychom co nejlépe poznali našeho budoucího partnera včetně jeho minulosti. Líbila se mi jejich otevřenost a vzájemné naslouchání. Líbily se mi také romantické scény, které společně prožili a také nenásilný smysl pro humor, kterým oplývali Clara a Elias.
Myslím si, že žádný partnerský vztah není zalitý sluncem a většinou časem dojde k různým nedorozuměním a střetům, které partneři musí následně řešit, pokud chtějí nadále zůstav ve vztahu. Možná existují partnerské vztahy, ve kterém se neřeší žádné problémy a všechno funguje na 100 %, ale moc tomu nevěřím. Přestože Clara a Elias jsou do sebe zamilovaní a jiskří to mezi nimi, dojde časem k první zkoušce a následně se ukáže, jestli v ní obstojí a zůstanou spolu, anebo se rozejdou.
Autorovy knihy jsou pohlazení pro duši a platí to také o knize LÁSKA ZA MIZERNÝCH DNÍ. Autorovy knihy jsou o přátelství, rodině, lásce a stárnutí, tak jak je to v běžném životě. V románu se řeší také závažná témata. V některých situacích jsem měl slzy v očích a hodně mě tyto okamžiky dojaly. V určitém okamžiku v závěru knihy jsem měl nějaké otazníky, ale nakonec jsem si řekl, že by se to takto mohlo odehrát.
Budu se těšit na další autorovy knihy.
Kniha má pěknou obálku.
Jsem rád, že jsem objevil nového japonského autora, od kterého by se mi mohly líbit další knihy (např. ZPOVĚĎ MASKY). Autora bychom mohli zařadit mezi klasiky japonské literatury.
Psal eseje, povídky a divadelní hry. Některé divadelní hry sám režíroval, v jiných osobně hrál. Spolupracoval také na několika filmech natočených podle jeho děl. Byl celkem třikrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu, kterou však nikdy nezískal.
Předpokládá se, že byl gay, přestože se oženil. Ke své homosexuální orientaci se veřejně nikdy nepřihlásil. Zaujalo mě, že spáchal rituální sebevraždu seppuku.
ŽIVOT NA PRODEJ je novela, která byla původně publikována na pokračování v časopise. Dalo by se říci, že se jedná o existencialistický thriller. Černý humor paroduje horory a špionážní romány, zesměšňuje mezinárodní zločinecké syndikáty. Děj se odehrává v 60. letech 20. století. V románu jsou zmínky o hippies, LSD nebo radikální studentské organizaci Zengakuren.
Hlavní hrdina HANIO JAMADA (27 let) se dostává do řady absurdních situací. Pracuje jako mladý reklamní textař a jednoho dne se rozhodne spáchat sebevraždu, ale jeho záměr se nepovede. Posléze se rozhodne nabídnout svůj život za peníze a na jeho inzerát se přihlásí několik zájemců. Pro něj je to ideální řešení, poněvadž se vyhne všem problémům, které sebevražda přináší.
Autor se zabývá filosofií, tématem lidského bytí a lidské svobody včetně práva člověka na svobodné rozhodnutí ukončit vlastní život.
Kniha se četla dobře, má krátké kapitoly. Některé situace byly bizarní, ale celkově mě kniha bavila a byl jsem zvědavý, jak se to bude vyvíjet. Závěr knihy je překvapivý a otevřený, což moc nemám v knihách rád, ale v tomto případě je to asi lepší, protože mám tušení, jak by to skončilo.
Oceňuji DOSLOV, ve kterém nalezneme informace o autorovi a jeho knihách. V závěru knihy se také nacházejí VYSVĚTLIVKY
Od autorky jsem již četl knihu ANGLICKÁ ZAHRADA a U SEVERNÍ ZDI. Knihy se mi líbily. Byl jsem zvědavý také na knihu IGNIS FATUUS, kterou můžeme zařadit do žánru horor. Kniha se mi líbila.
Autorka uvedla v Epilogu, že se jedná o pohádku pro dospělé, kterou poskládala ze starých šumavských legend, místních povídaček a tajemství. Příběhy, záhady a tragédie, kterými je kniha prokládána, jsou „skutečné“. Pocházejí ze starých zápisků farností a matrik, z ústní tradice rodáků a knih o tajemstvích Šumavy, i z černé kroniky dávné či méně dávné doby. Něco málo z toho všeho je dílem autorčiny fantazie. Jindy si autorka pomohla datem, místem či jmény, aby příběh plynul, jak má.
Děj knihy se z převážné části odehrává na přelomu 70. a 80. let 20. století.
Hlavní postavou je bioložka KVĚTA, která jde na vědeckou výpravu na Šumavu s cílem prozkoumat záhadné světelné jevy, které se v této lokalitě vyskytují. Společně s ní jdou další lidé z různých oborů. Květa má dceru PAVLÍNU.
Kniha ve mně vyvolala pocity strachu. Některé popisované události byly velmi smutné. S některými věcmi by si človek neměl zahrávat, jinak se to obrátí proti němu samotnému. Kniha obsahuje také nečekané zvraty. Byla to zajímavá četba. Líbil se mi závěr, ve kterém jsou shrnuty osudy hlavních hrdinů.
Zaujalo mě, že na ČVUT a VŠCHT fungovaly od roku 1978 až do počátku 90. let 20. století experimentální pracoviště pro vědecky podložený výzkum paranormálních jevů – Psychoenergetická laboratoř (PEL). O tomto pracovišti jsem nevěděl.
V minulosti jsem pouze jednou navštívil Šumavu, která se mi líbí. Krásná příroda, ale také tvrdý život zdejších obyvatel. Šumava je hraniční oblast s Německem, takže v minulosti pohraničníci střežili hranici.
Do knihy jsou vloženy VYŠETŘOVACÍ SPISY, které se mi líbily. Dozvěděl jsem se hodně informací o různých pověstech ze Šumavy a také z historie a další informace. Tyto spisy jsou vytištěny tučným písmem.
Kniha obsahuje PROLOG a EPILOG. Zajímavé bylo členění kapitol …KONEC, …ZAČÁTEK a KONEC…, ZAČÁTEK… a KONEC? Všechno bylo přehledné a srozumitelné.
V závěru knihy je uvedeno, že ministr životního prostředí chce zakázanou Šumavu otevřít turistům.
Kniha má pěkný obal a je pěkně graficky zpracovaná.
Citáty:
Šumava nezapomíná a neodpouští.
Od autora jsem v minulosti přečetl knihu KREV NA SNĚHU a dětské knihy o doktoru Proktorovi. Další detektivky jsem nečetl. Když jsem zaznamenal, že vychází autorova novinka, rozhodl jsem se, že si knihu přečtu.
Jedná se o první hororový příběh, který autor napsal. Je to thriller s hororovými prvky. Kniha má 3 části.
Hlavní postavou je RICHARD (14 let), který se po tragických událostech přistěhoval k tetě a strýci do městečka Ballantyne. Jednoho dne přemluví spolužáka TOMA, aby z telefonní budky někomu náhodně zavolal a vystřelil si z něj. Jenže sluchátko vzápětí Toma sežere. Richardovi nikdo nevěří a nastupuje do nápravného zařízení. Co se doopravdy stalo? To už se dozvíte v této knize.
Kniha se celkově četla dobře, ale z druhé strany to nebylo něco převratného. Autor určitě napsal lepší knihy. V dalších částech jsou velké zvraty.
Kniha obsahuje 13 povídek. Autor povídky napsal sám, anebo společně s dalšími spisovateli.
Série SMRTKA je originální a víceméně mě všechny knihy bavily. Nejvíce se mi líbil první díl, ale i v dalších knihách jsou nové a zajímavé postavy.
Povídky z knihy KOSENÍ se mi líbily. Převažovaly povídky, které se mi líbily. Povídky byly zajímavé a po nějakém čase jsem se znovu ponořil do světa smrtek. Myslím si, že pokud se vám líbily knihy ze série Smrtka, bude se vám líbit také tato kniha, která je příjemným zakončením celé série.
Nejvíce se mi líbily tyto povídky: Od zvířat raději dál, Nezvedenecká ulička, Marsovská minuta (tato povídka je pro mě absolutní top a je nejdelší z celé knihy), Anastasiin stín, Spát, snad i kosit aj.
Nejméně se mi líbila tato povídka: První švih (úvodní povídka, formou veršů).
V závěru knihy se nachází PODĚKOVÁNÍ a SPOLUAUTOŘI.
Kniha má pěknou obálku.
Josefa Klímu znám především z publicistického pořadu Na vlastní oči, který jsem sledoval v minulosti na TV NOVA. Společně jej uváděl s Radkem Johnem. Tento pořad se mi líbil. Občas jsem ho zahlédl v jiném pořadu na jiných televizích. Josef Klíma je investigativní novinář, který zkoumá různě závažné případy. Oceňuji, že se nezalekne těžších případů a snaží se pomáhat lidem, kteří se na něj obrátí.
V této knize mě autor překvapil tím, že nemá rád bývalého prezidenta Miloše Zemana, což jsem nevěděl. S autorovými názory ohledně prezidenta Zemana se neztotožňuji. V úvodu autor napsal: „… převzít vyznamenání od předchozího prezidenta ´by´ pro mě nebyla čest, nýbrž ostuda.“
V úvodu knihy je uvedeno: „Příběhy v této knize mají reálné jádro. Což neznamená, že se odehrály tak, jak jsou popsány.“
V knize se nachází 8 příběhů. Příběhy byly čtivé a zajímavé a čtenář se může nad nimi zamyslet, jestli by zamítl, anebo nezamítl milost člověkovi, který spáchal trestný čin. Řada lidí posílá prezidentovi republiky žádost o milost a prezident republiky má možnost udělit milost po zhodnocení žádosti. Samozřejmě se obrací také na své spolupracovníky, aby se k žádostem také mohli vyjádřit, ale konečné slovo má prezident. V minulosti českoslovenští a čeští prezidenti udělili milost různým lidem.
Autor do knihy vložil také osobní postřehy ze svého života a ze zkoumání spisů. Na první pohled může žádost vypadat jednoznačně, když se začteme do úvodních stran, ale když zkoumáme žádost podrobněji, není vše tak jednoznačné, jak se na počátku zdálo a na případ to vrhá úplně jiné světlo.
Nejvíce se mi líbily tyto příběhy: Balíček, Přísaha, Blbost, Dítě, Droždí. Bohužel poslední příběh se mi vůbec nelíbil – Já, prezidentův vrah. Myslím si, že autor místo tohoto příběhu mohl do knihy zařadit jiný. Od počátku mi bylo jasné, co a jak a mám pocit, že to bylo přes čáru.
V závěru knihy se nachází POZNÁMKA ZÁVĚREM. V této části nalezneme poznámky ke všem povídkám. Zjistíme, které povídky jsou založeny na skutečné události, anebo které jsou vytvořeny autorovou fantazií, případně jak se odlišují od skutečnosti.
Kniha MILOST, PANE PREZIDENTE je první autorova kniha, kterou jsem přečetl. Přes drobné výhrady se kniha četla dobře.
Román VELKÝ PRŮŠVIH je volným pokračováním SEZNAMKY, kterou jsem v minulosti četl. Knihu lze přečíst samostatně, ale podle mě je lepší si knihy přečíst postupně. Myslím si, že pokud se vám líbila Seznamka, bude se vám líbit také Velký průšvih, protože se to veze na stejné vlně. Jedná se o román pro ženy.
Hlavní postavou je PAVLA, která má 2 děti – Marečka (6 let) a Martínka (9 let). Pavla pracuje v pojišťovně na volné noze. Ráda čte knihy. Pavla se seznámí s HONZOU, který má rovněž 2 děti, holky. Honza pracuje ve stavebnictví. Dohodli se na tom, že další děti už rozhodně chtít nebudou, jenže došlo k tomu, že Pavla zjistila, že je těhotná! Jak se to bude dále vyvíjet se už dočtete v tomto románu.
Žádný partnerský vztah není zalitý sluncem a v každém vztahu může občas dojít k průtrži mračen a záleží na partnerech, jak dané problémy vyřeší. Honza odkládá problémy, které je nutné řešit okamžitě a v některých situacích nejednal rázně, tak jak by rozhodně měl. Každý člověk má přednosti, ale také nedostatky, na kterých může pracovat. Ve vztahu je proto určitě důležitá komunikace, a pokud se nám něco nelíbí, měli bychom to partnerovi říci přímo do očí, aby bylo jasno.
Je to příběh ze života a myslím si, že autorka hodně dala sama ze sebe. Na počátku knihy je uvedeno, že román je fikce, i když z velké části inspirovaný skutečnými životy. Všechny postavy i některá místa v příběhu jsou fantazií autorky.
V románu nalezneme úsměvné situace, ale také vypjaté okamžiky. Nalezneme zde také erotiku. Příběh působil uvěřitelně. Jsou zde vylíčeny situace, které můžou nastat, když se dají dohromady lidé, kteří jsou rozvedeni a ze svých minulých vztahů mají děti.
Kniha má pěknou obálku.
Od autorky jsem již četl předchozí knihy (JIZVA, VARHANÍK Z MRTVÉ VESNICE) a byl jsem zvědavý na její novou knihu TŘETÍ TERAPIE. Kniha se mi líbila a budu rád, pokud autorka napíše další knihy.
Hlavní postavou je Němka MATHILDA (30 let), která žije v Drážďanech. Začne pátrat po minulosti svého dědečka WOLFANGA TAUNITZE, který pracoval v koncentračním táboře Osvětim jako příslušník SS. Setkává se s Polákem GRZEGORZEM, který pracuje v bývalém koncentračním táboře v Osvětimi jako průvodce pro německy mluvící skupiny. Je zhruba o 10 let starší než Mathilda a pomáhá Mathildě při pátrání v její minulosti.
Mathilda pracuje jako knihovnice. Mathilda je úzkostlivá a má velmi nízké sebevědomí. Neměla jednoduché dětství a ani v dospělosti to nemá snadné. Trpí jakýmsi pocitem rodinné viny z války. Prožitky z dětství a dospívání se mohou na leckom propsat až do dospělosti a člověk má ze všeho strach a nevěří si.
Mrazilo mě, co všechno Mathilda prožila a bylo mi Mathildy líto. V mnoha situacích mi vřela krev a pokud bych nějakým způsobem mohl zasáhnout do děje knihy, hned na počátku bych Mathildě promluvil do duše. Myslím si, že někteří čtenáři se můžou vyskytnout v podobné situaci jako Mathilda a při četbě si můžou uvědomit a vyhodnotit spoustu věcí, čemu by se měli vyvarovat. Také Grzegorz žije s pocitem viny, o kterém se dočtete v tomto románu.
Kniha má krátké kapitoly. Přeskakuje se ze současnosti do minulosti. Střídají se 2 dějové linie až se následně spojí. Líbila se mi také linka z pohledu Barbary. Všechno je přehledně zpracované, takže jsem se v tom snadno orientoval. Kniha se četla dobře a bavila mě. V knize se nachází hodně témat k zamyšlení včetně toho, abychom si uvědomili, že v žádném případě neneseme vinu za zločiny našich příbuzných, které byly napáchány během 2. světové války.
V minulosti jsem navštívil koncentrační tábor Auschwitz a Auschwitz II – Birkenau (Březinka). Prohlídka trvala bezmála 3 hodiny. Byl to zážitek na celý život. Je otřesné, že 1,3 miliónů lidí včetně dětí zemřelo v tomto koncentračním táboru!
Líbilo se mi, že autorka do románu zakomponovala lokality jako Horní Lomná a Krakov. Popisovaná místa v knize moc dobře znám, takže jsem si to dokázal snadno představit.
Autorka v DOSLOVU uvedla, že postavy Wolfanga, Mathildy a Grzegorze jsou fiktivní a také ostatní románoví hrdinové. Autorka před několika lety několikrát doprovázela návštěvníky jako tlumočnice české skupiny během prohlídek tábora. K nápadu napsat tento román přivedla autorku četba knihy ruské reportérky TATIANY FREIDENSSON, která vyšla v polském překladu v roce 2017 s názvem MŮJ OTEC BYL NACISTA.
Kniha obsahuje PROLOG, EPILOG a DOSLOV K ČESKÉMU VYDÁNÍ.
Je s podivem, že jsem tuto knihu ještě neviděl na sociálních sítích, což je určitě škoda. Na knihu jsem narazil v knihovně a anotace knihy mě zaujala do takové míry, že jsem si knihu půjčil a přečetl.
ČCHE SERIN je jihokorejská spisovatelka. Vystudovala literaturu na pařížské Sorbonně. Žije v Londýně a Soulu. Napsala knihu podle vyprávění PAK ČIHJON, která bydlela v Severní Koreji a dnes žije s manželem a 3 dětmi v britském Manchesteru. Působí jako politička a lidskoprávní aktivistka.
Příběh je založený na skutečných událostech.
Sledujeme dětství a dospívání Pak Čihjon, která bydlela se svými rodiči v Čchongdžinu v Severní Koreji. Měla starší sestru a bratra. Oblíbila si babičku a měla ráda svého tátu. Sledujeme její útěk ze Severní Koreje a co se následně všechno přihodilo.
Byl to velice silný příběh a Pak Čihjon prožila těžké chvíle. V určitém okamžiku jsem nemohl uvěřit, co všechno pro ni osud připravil a jak se se vším musela popasovat. Učinila velmi těžká rozhodnutí a mě tyto části hodně dojaly.
Pak Čihjon se rozhodla s tímto příběhem svěřit jihokorejské spisovatelce Čche Serin a požádala ji, aby podle jejího vyprávění napsala tuto knihu. Autorka si zpočátku nebyla jistá, ale nakonec souhlasila a vzájemně je to obohatilo.
Život v Severní Koreji určitě není jednoduchý a v této knize je popsán každodenní život. Nebylo mi příjemně při hodně popisech včetně poprav lidí, které sledovali také děti. V 90. letech zasáhl Severní Koreu hladomor a hodně lidí včetně dětí zemřelo! Nedokážu si představit, když člověk nemá dostatek jídla a má pořád hlad, a nakonec když to dospěje do takové fáze, že nemá vůbec nic k jídlu a důsledkem toho je, že zemře!
Samozřejmě jsou zde zmíněni také vůdcové Kim Il-song a Kim Čong-il, kteří jsou alfou a omegou v Severní Koreji.
O Severní Koreji napsala skvělé knihy česká spisovatelka NINA ŠPITÁLNÍKOVÁ. Z těchto knih jsem se dozvěděl hodně informací.
Myslím si, že pokud vás zajímá Severní Korea, určitě si přečtěte knihu MŮJ ŽIVOT V SEVERNÍ KOREJI. Tato kniha vás obohatí o nové poznatky a dočtete se skutečný příběh ženy, která se rozhodla o svém životě otevřeně vyprávět.
Kniha obsahuje ÚVOD. V závěru knihy se nachází POZNÁMKY.
Citáty:
Celý život jsem žila jako občanka Jižní Koreje a teď jsem objevila jiné Korejce. Čihjon na tom byla podobně. Uvědomily jsme si, že nejsme Jihokorejka a Severokorejka, ale že jsme prostě jen Korejky. Tohle prozření mě nakonec dovedlo od nejasného nepříjemného pocitu ke psaní.
S novým pohledem na Koreu Čihjon a já dáváme zaznít našim hlasům. Naše hlasy se šíří. Souběžně. Rezonují. Letí rychlostí zvuku. Pohyb každé z nás zanechává stopy v té druhé. Skrze text navazujeme nový vztah se světem.
Jedná se o první díl ze série LEO ASKEROVÁ a jelikož se mi kniha hodně líbila, určitě si přečtu druhý díl SKLENĚNÝ MUŽ. Ačkoliv je to bichle (600 stran), tak si myslím, že četba bude stát za to a nebude to ztracený čas. Tato série má mít celkově 4 díly.
Hlavní postavou je inspektorka LEONORE ASKEROVÁ, která vyšetřuje pohřešování dívky SMILLY HOLSTOVÉ, která pochází z bohaté rodiny.
Leo příliš nevychází se svými kolegy, a proto ji přesunuli do Oddělení ztracených duší, ve kterém se zabývají odloženými případy. Zde se seznamuje s novými kolegy. Nicméně její prioritou je, aby vyšetřila aktuální případ. Brzy se ocitá na stopě únosce a jestli jej dopadne či nikoliv se už dočtete v této knize.
Leo neměla jednoduché dětství a dospívání. Vystudovala právnickou fakultu, ale stále ji to táhlo k policii. Nakonec začala pracovat u policie. Má elektromobil, se kterým je spokojená. Ráda si zaběhá. Na zevnějšku Leo jsou zvláštní její oči, protože levé a pravé oko má jinou barvu a někteří lidé nevydrží upřený pohled do jejích očí. Je akční a přemýšlí o problémech. Jde si tvrdě za svým a užívá k tomu různých prostředků. Dokáže se zastat slabších lidí, což se mi líbilo.
Některé postavy z vyšetřování mi byly protivné a nesympatické. Líbila se mi postava HILLA.
Kniha má krátké kapitoly. Jednotlivé kapitoly jsou vyprávěny z různých úhlů pohledů hlavních postav včetně pachatele, který má prsty za zmizením Smilly. Kniha je čtivá a napínavá. V knize se nacházejí pohledy do minulosti. Samozřejmě jsem si vytvářel různé teorie, kdo je pachatelem. Přemýšlel jsem nad jednou osobou, ale nakonec jsem to zavrhnul, a přece jen se ukázalo, že můj instinkt byl na počátku správný. Do posledního okamžiku jsem nevěděl, jak to skončí. V jistých okamžicích mě mrazilo a měl jsem stísněné pocity.
Po dlouhé době kriminální román, který stojí za přečtení. Budu zvědavý na druhý díl SKLĚNÝ MUŽ, jak se budou vyvíjet hlavní postavy a samozřejmě na nový případ.
V závěru knihu se nachází PODĚKOVÁNÍ AUTORA.
Od autora jsem již četl knihu VELKÉ LÉTO, která se mi líbila. Kniha STARÉ ODRŮDY se mi rovněž líbila. Autor mě přesvědčil o tom, abych si přečetl také knihu LÁSKA ZA MIZERNÝCH DNÍ. Tuto knihu si přečtu časem.
Román se odehrává asi v 80. letech 20. století. Není to přímo řečeno, ale platí se markami. Hlavními postavami jsou 2 ženy – SALLY (17 let) a LISS (45 let).
SALLY studuje střední školu, má před maturitou, ale nerozumí si se svými rodiči. Má jiný postoj k životu a nechce být sešněrována jejich pravidly. Proto se rozhodne utéct a na své cestě se setkává s Liss, která ji poskytne přístřeší na statku. Sally je inteligentní dívka, která se rychle učí novým věcem.
LISS žije sama na statku. Je mlčenlivá a pracovitá. Poskytne Sally podporu a ubytuje ji u sebe. Na nic se Sally zbytečně nevyptává a nesoudí ji.
Postupně se Sally a Liss sbližují a odhalují jedna druhé svoje tajemství. Líbilo se mi, že společně jezdily na kolech.
V románu se nacházejí také náhledy do minulosti našich hlavních hrdinek a nalezneme v něm také dopisy.
Líbilo se mi prostředí statku a práce na něm. Liss seznamuje Sally s hospodařením na statku. Statek je nádherný. Nacházejí se na něm také jabloně a hrušně a Liss ví o všech odrůdách hrušní naprosto všechno. Na statku se nacházejí také včelí úly. Liss má také pole, na kterém rostou brambory a také se na jejich pozemcích nachází vinná réva.
Při četbě románu se na mě přenesly vzpomínky na tetu od mého táty, ke které jsem jezdil, když jsem byl u dědy na prázdninách. Bydlela v Horních Bludovicích, což je od Havířova zhruba 3 km. Měla rodinný dům a také tam chovala zvířata (králíci, berani, slepice, pes, kočka aj.) a měla zahrádku společně s dědou. Kolem domu se nacházely také jabloně a hrušně a další stromy. Kolem domu se prostíral les. Děda na zahrádce pěstoval různé ovoce a zeleninu a já si vzpomínám, jak jsem obíral rybíz a opékali jsme buřty. Jsou to moc pěkné vzpomínky.
Román STARÉ ODRŮDY je moc pěkná kniha a já jsem se do této knihy začetl a stránky ubíhaly jedna za druhou. S napětím jsem sledoval, jak se bude příběh vyvíjet a jaká tajemství vyplují na povrch. Utvářel jsem si nějaké teorie ohledně Liss, ale nakonec to bylo úplně jinak. Přivíral jsem oči nad tím, co provedla Sally a mráz mi běhal po těle. Prostředí statku mě okouzlilo a všechno působilo na mě skutečně, až jsem měl chuť navštívit naše hlavní hrdinky na tomto statku a s něčím bych jim pomohl. Třeba bych mohl česat hrušky, anebo sbírat vinnou révu. :)
Některé děti nemají pěkné dětství a dospívání a jejich život se nevyvíjí tak, jak by si přály. Jsou sešněrovány rodinou, musí poslechnout každý příkaz a nařízení a jakákoliv odchylka od normálu je hrubě potrestána. Z druhého hlediska některé děti mají všechno, nač si vzpomenou za předpokladu, že budou poslouchat na slovo a budou se řídit pokyny rodičů. Avšak ne každé dítě se tomu podřídí a tvrdě bojuje za svá práva a ideály, kterým věří.
Čtenář se může hlouběji zamyslet nad vztahy dětí (dospívajících) a rodičů, v čem by se vztahy daly zlepšit, aby všichni byli spokojení v rámci možností a komunikace byla příjemná z obou stran. Můžeme se zamyslet také nad mezilidskými vztahy a nad tím, jak bychom se měli chovat a co bychom nikdy neměli překročit.
Myslím si, že každý člověk potřebuje mít alespoň jednoho kamaráda (přítele), se kterým by mohl sdílet své prožitky, svěřit se mu se vším, co jej trápí, a naopak pochlubit se s tím, co se mu podařilo. Když je člověk úplně sám, jako v případě Liss před setkáním se Sally, tak se se vším musí popasovat sám. Liss pracovala na statku sama, takže měla hodně práce a vnitřní myšlenky šly stranou, protože práce je zastínila. Ale po práci se člověku vrací opětovně do hlavy a člověk rozjímá a přemýšlí nad minulým životem. Když se však v jejím životě objevila Sally, tak jako by její srdce bylo ozářeno hřejivým slunečním paprskem a její život se tím pádem stal více radostnějším a usměvavějším a dával naději. Najednou měla někoho vedle sebe a to bylo nepochybně jenom dobře.
Od autorky jsem již četl předchozí knihy a knihy se mi líbily. Byl jsem zvědavý také na knihu NÁRODNÍ OPRUZENÍ 2.
Kniha má krátké kapitoly a na počátku každé kapitoly se nachází ilustrace. Opětovně se setkáme s hlavními hrdiny – K. H. Borovský, Johanna Rottová, Božena Němcová, J. K. Tyl, Jan Neruda.
O něco více se mi líbil první díl, protože mě bavila detektivní zápletka. Druhý díl není také špatný. Závěr knihy byl velmi překvapivý.
V závěru knihy se mi líbilo PODĚKOVÁNÍ, v němž autorka napsala: „Většina lidí není zlá, ale ani dobrá. Většina z nás jsou jednoduše zbabělci, kteří se bojí být vidět, vystoupit z řady, obětovat své pohodlí pro ostatní. Havlíček se na stranu dobra dokázal postavit, i když ta samá většina zbabělců jen nečinně přihlížela, jak je za to trestán. A já děkuji všem, kteří mají dnes odvahu být dobří. Všem, kteří jsou laskaví, srdeční a nápomocní. Zastávají se slabších, mluví pravdu a upevňují vztahy. Děkuji vám, hrdinové. Nikdy se nevzdávejte.“
Jsem rád, že autorka popularizuje literaturu 19. století zábavnou formou a držím pěsti při další tvorbě. Pevně doufám, že autorka časem napíše knihu PRŮVODCE LITERÁRNÍ HYSTERIÍ 2.
Kniha má pěknou obálku.