Třetí terapie
Danuta Chlupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/534921/bmid_treti-terapie-6600022c7a6e5.jpg
4
97
97
Román o paměti rodin a míst. Čtyřicetiletý Grzegorz žije v Osvětimi, městě, které si většina lidí spojuje výhradně s děním v bývalém koncentračním táboře, jako by současná Osvětim ani neexistovala. Na dovolené se seznámí s o něco mladší Němkou Mathildou, kterou pronásleduje jakýsi nejasný pocit rodinné viny z války. Také Grzegorze trápí výčitky svědomí, protože jeho manželka tragicky zahynula při autonehodě, v tom jsou si s Mathildou podobní. Najdou společně potřebnou odvahu postavit se vlastní i rodinné minulosti?... celý text
Přidat komentář
Dostala jsem něco jiného než jsem čekala, ale moc se mi to líbilo a ráda knihu doporučuju. Od autorky se mi líbily všechny knihy, tahle se mi ale zdá nejlepší.
I tato kniha autorky se mi moc líbila. Ctiva a napínavá. Jakym zpusobem se osudy hlavních hrdinů protnou, se sice dalo tušit, ale i tak jste zvědaví, zda jejich láska skonci šťastně.
Čtivě napsané, silné a smutné. Holokaust a ty hrůzy, které se za druhé světové války děly, jsou jako téma věčné. Pokud máte pocit, že se vás netýkají, stačí navštívit některý z koncentracích táborů... Třetí terapie je dobrá kniha.
kniha, která na první pohled budí dojem, že bude popisovat holocaust....
Ale většina knihy se odehrává v Osvětimi od roku 2006- 2016....
Jak nás ovlivňuje život našich předků? A o to víc, když nás předek byl příslušník SS?
Opět výborné, i když trochu jiné než předchozí dvě knihy. Tentokrát je válka okrajová (ale velmi důležitá) záležitost, v popředí jsou vztahy a taky otázka, jestli jsme nuceni pykat za hříchy našich předků, a dokonce i psychický teror a týrání.
Pro mě to byl silný příběh ze současnosti o vině ve všech různých podobách, o snaze vyrovnat se s minulostí, o depresích a jednom patologickém vztahu. Já mám ráda, jak paní Danuta píše, nesnaží se špatné věci zaobalit do líbivého papíru, prostě je čtenáři předloží bez příkras a zbytečné omáčky. I tak dokáže vyvolat spoustu emocí, alespoň u mě se jí to podařilo. Těším se, co dalšího si pro nás připraví příště.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků.
Kniha se četla sama. Přála jsem Mathilde štěstí, a snad se ho i dočkala. Myslím, si že tam bylo rozehráno příliš mnoho osudů, někdy méně znamená více. Ale námět knihy je zajímavý.
Jsem z knihy na rozpacích, naprosto souhlasím s komentáři níže. Myslela jsem, že půjde převážně o téma holocaust, ale spíše to byl vztahový román. Ještě ke všemu na mě knížka od začátku působila zvláštně ponuře.
Jak to u této autorky bývá ..četla se dobře ... Přesto je to pro mě kniha která neurazí ,ale ani úplně nenadchne . Každopádně ráda přečtu její další .
Podle recenzí nejsem jediná, kdo je z knihy na rozpacích. Jako celek to působí jako povrchní vztahovka, do které autorka zamíchala jakousi vinu z chování předků. To u mne vyvolává otázku, proč Mathildu vůbec nezajímalo, kdo byl její otec a zaměřila se pouze na otce matky. Obálka knihy je z mého pohledu zavádějící a pouze lákadlo, protože knihy o holokaustu stále táhnou. Příběh by se ale mohl odehrávat i kdekoliv jinde. Postava "terapeuta" tomu moc nepřidala. Nějak se mi tomu všemu ani nechtělo věřit.
Tak jo, po předchozích dvou knihách Danuty Chlupové jsem čekala, že se mi její novinka bude líbit, ale že to bude takhle skvělé, bolavé… to jsem nečekala!
Obálka Třetí terapie může trochu mást, nejedná se o válečný historický román, ale o příběh, který se odehrává v současné Osvětimi a řeší tíhu a výčitky z minulosti… Zároveň neuvěřitelně reálně otevírá téma aktuálních vztahů, včetně jejich toxické stránky…
Jak moc nás minulost ovlivňuje a formuje?
Jak moc je pro nás těžké se někomu otevřít?
Jak snadno lze zůstat v nezdravém vztahu?
A kde vůbec vzít sílu na to... jít dál?
Možná to bylo mým aktuálním rozpoložením, ale ten příběh mě prostě zlomil a byť jsem místy při čtení cítila úzkost, nemohla jsem přestat na osudy postav myslet a musela číst dál
Až vám potom v určité fázi příběhu dojde význam názvu a obálky (která tvoří takový rámec toho všeho), tak prostě, já neměla slov…
Dokonce jsem uronila i několik slz a to se často nestává!
Moc by mě mrzelo, kdybych tady na IG knihu neviděla, zaslouží si být vidět! Úžasný čtenářský zážitek
Nejslabší knížka od autorky, takové plytké, ploché a prvoplánové zpracování. Jsem hodně zklamaná. Škoda :(
Komentář od Vrbická1999 vystihuje i mé pocity. Námět je super, ale zpracování zejména první půlky knihy je dost průměrné. A vlastně anotace ze zadní strany je vzhledem k obsahu knihy dost zavádějící.
Od autorky jsem již četl předchozí knihy (JIZVA, VARHANÍK Z MRTVÉ VESNICE) a byl jsem zvědavý na její novou knihu TŘETÍ TERAPIE. Kniha se mi líbila a budu rád, pokud autorka napíše další knihy.
Hlavní postavou je Němka MATHILDA (30 let), která žije v Drážďanech. Začne pátrat po minulosti svého dědečka WOLFANGA TAUNITZE, který pracoval v koncentračním táboře Osvětim jako příslušník SS. Setkává se s Polákem GRZEGORZEM, který pracuje v bývalém koncentračním táboře v Osvětimi jako průvodce pro německy mluvící skupiny. Je zhruba o 10 let starší než Mathilda a pomáhá Mathildě při pátrání v její minulosti.
Mathilda pracuje jako knihovnice. Mathilda je úzkostlivá a má velmi nízké sebevědomí. Neměla jednoduché dětství a ani v dospělosti to nemá snadné. Trpí jakýmsi pocitem rodinné viny z války. Prožitky z dětství a dospívání se mohou na leckom propsat až do dospělosti a člověk má ze všeho strach a nevěří si.
Mrazilo mě, co všechno Mathilda prožila a bylo mi Mathildy líto. V mnoha situacích mi vřela krev a pokud bych nějakým způsobem mohl zasáhnout do děje knihy, hned na počátku bych Mathildě promluvil do duše. Myslím si, že někteří čtenáři se můžou vyskytnout v podobné situaci jako Mathilda a při četbě si můžou uvědomit a vyhodnotit spoustu věcí, čemu by se měli vyvarovat. Také Grzegorz žije s pocitem viny, o kterém se dočtete v tomto románu.
Kniha má krátké kapitoly. Přeskakuje se ze současnosti do minulosti. Střídají se 2 dějové linie až se následně spojí. Líbila se mi také linka z pohledu Barbary. Všechno je přehledně zpracované, takže jsem se v tom snadno orientoval. Kniha se četla dobře a bavila mě. V knize se nachází hodně témat k zamyšlení včetně toho, abychom si uvědomili, že v žádném případě neneseme vinu za zločiny našich příbuzných, které byly napáchány během 2. světové války.
V minulosti jsem navštívil koncentrační tábor Auschwitz a Auschwitz II – Birkenau (Březinka). Prohlídka trvala bezmála 3 hodiny. Byl to zážitek na celý život. Je otřesné, že 1,3 miliónů lidí včetně dětí zemřelo v tomto koncentračním táboru!
Líbilo se mi, že autorka do románu zakomponovala lokality jako Horní Lomná a Krakov. Popisovaná místa v knize moc dobře znám, takže jsem si to dokázal snadno představit.
Autorka v DOSLOVU uvedla, že postavy Wolfanga, Mathildy a Grzegorze jsou fiktivní a také ostatní románoví hrdinové. Autorka před několika lety několikrát doprovázela návštěvníky jako tlumočnice české skupiny během prohlídek tábora. K nápadu napsat tento román přivedla autorku četba knihy ruské reportérky TATIANY FREIDENSSON, která vyšla v polském překladu v roce 2017 s názvem MŮJ OTEC BYL NACISTA.
Kniha obsahuje PROLOG, EPILOG a DOSLOV K ČESKÉMU VYDÁNÍ.
Zajímavý příběh. Jak náš současný život ovlivňuje minulost a činy našich předků. Zajímal mne hlavně ten méně známý pohled "z druhé strany" - pocity a životy potomků členů SS, nacistů, aktivních účastníků fašistického režimu. Škoda, že autorka nedokázala tohle téma vytěžit mnohem více do hloubky.
Předchozí knihu autorky Varhaník z mrtvé vesnice miluju. Z té jsem byla nadšená. Třetí terapie mě ale velmi zklamala. Nalákalo mě prostředí Osvětimi i téma, kdy mladá žena řeší minulost svého předka jako příslušníka SS a dozorce v koncentračním táboře. Bohužel to, na co jsem se těšila, v příběhu skoro nebylo. Pátrání po minulosti nemělo v příběhu skoro žádný význam, bylo popsáno velice stručně. Zbytek knihy mě nudil. Některé pasáže mi přišly předvídatelné a trapné. Ani jazyk, který autorka použila (místy kostrbatý) mě nezaujal.
Musím pochválit konec. Ten mě překvapil, ale bohužel jedna kapitola knihu nezachrání. Můj celkový dojem z knihy je, jako kdyby ji napsal někdo, kdo psal naposledy slohové práce ve škole.
Velmi zajímavá kniha. Němka s nacistickými kořeny a průvodce osvětimským táborem. Terapie - týrání ze strany německého přítele... Spletité, ale srozumitelné a nutící k zamyšlení. Každopádně stojí za přečtení.
Třetí terapie
Mathildě je třicet a žije v Drážďanech, nejdřív s matkou, která trpí depresemi. Seznamí se s psychoterapeutem Thomasem, který ji chce údajně vyléčit z jejích problémů. Jenže jeho postupy jsou dost zvláštní - nejen, že se k ní nastěhuje, ale ještě s ní manipuluje. Mathilda nikdy neznala své předky, ale jeden údajně byl členem SS v koncentračním táboře v Osvětimi - a to ji trápí.
Pak tu máme Grzegorze, Poláka, který se ubytuje se svou dcerou v německém kempu. Tam se prvně potká s Mathildou. Grzegorg si nese trauma z dřívějších let, kdy tragicky přišel o manželku.
Samozřejmě se nabízí, že se zase potkají. Jak ale bude jejich vztah pokračovat? Může Grzegorg pomoct Mathildě s hledáním rodinné historie?
Svoji dějovou linku má i matka Grzegorze.
Autorka zvolila krátké kapitoly, které mi tentokrát nesedly. Ani mi nevyhovovalo přeskakování v čase a dějových linkách. Tolik dějových linek v různých časových období a navíc v tak krátkých kapitolách na mě působily roztříštěně.
Co hodnotím pozitivně - v knize je hezky vidět, jak jsme ovlivněni minulostí a našimi předky.