Milost, pane prezidente
Josef Klíma
Prezidentské milosti vždycky vzbuzovaly ve veřejnosti malá zemětřesení, bez ohledu na to, kdo byl prezidentem. Sám jsem ale ve svém životě reportéra narazil na řadu případů, kdy si dodnes nejsem jist, zda bych milost udělil, nebo ne, být prezidentem. Někdy je vina jasná, ale překvapivě ji zpochybňují nečekané okolnosti. Jindy jsem pochyboval o tom, kdo je vinen a kdo je oběť od začátku, přestože podle rozsudku to bylo jasné. A někdy jsem narazil na příběh tak bizarní, že nebylo jasné nic. Právě proto se zrodila postupně tato knížka, kde jsem si s těmi nejasnými a prapodivnými příběhy trochu autorsky pohrál. Někdy jde o vraždu, jindy o bombu plnou fekálií nebo o dítě, které ze strachu z trestu zalže a zkazí někomu nevinnému život. A ještě jindy jde o houby. Doslova. Tahle kniha hodně vychází ze života. I z mého… Josef Klíma.... celý text
Přidat komentář
Josefa Klímu znám především z publicistického pořadu Na vlastní oči, který jsem sledoval v minulosti na TV NOVA. Společně jej uváděl s Radkem Johnem. Tento pořad se mi líbil. Občas jsem ho zahlédl v jiném pořadu na jiných televizích. Josef Klíma je investigativní novinář, který zkoumá různě závažné případy. Oceňuji, že se nezalekne těžších případů a snaží se pomáhat lidem, kteří se na něj obrátí.
V této knize mě autor překvapil tím, že nemá rád bývalého prezidenta Miloše Zemana, což jsem nevěděl. S autorovými názory ohledně prezidenta Zemana se neztotožňuji. V úvodu autor napsal: „… převzít vyznamenání od předchozího prezidenta ´by´ pro mě nebyla čest, nýbrž ostuda.“
V úvodu knihy je uvedeno: „Příběhy v této knize mají reálné jádro. Což neznamená, že se odehrály tak, jak jsou popsány.“
V knize se nachází 8 příběhů. Příběhy byly čtivé a zajímavé a čtenář se může nad nimi zamyslet, jestli by zamítl, anebo nezamítl milost člověkovi, který spáchal trestný čin. Řada lidí posílá prezidentovi republiky žádost o milost a prezident republiky má možnost udělit milost po zhodnocení žádosti. Samozřejmě se obrací také na své spolupracovníky, aby se k žádostem také mohli vyjádřit, ale konečné slovo má prezident. V minulosti českoslovenští a čeští prezidenti udělili milost různým lidem.
Autor do knihy vložil také osobní postřehy ze svého života a ze zkoumání spisů. Na první pohled může žádost vypadat jednoznačně, když se začteme do úvodních stran, ale když zkoumáme žádost podrobněji, není vše tak jednoznačné, jak se na počátku zdálo a na případ to vrhá úplně jiné světlo.
Nejvíce se mi líbily tyto příběhy: Balíček, Přísaha, Blbost, Dítě, Droždí. Bohužel poslední příběh se mi vůbec nelíbil – Já, prezidentův vrah. Myslím si, že autor místo tohoto příběhu mohl do knihy zařadit jiný. Od počátku mi bylo jasné, co a jak a mám pocit, že to bylo přes čáru.
V závěru knihy se nachází POZNÁMKA ZÁVĚREM. V této části nalezneme poznámky ke všem povídkám. Zjistíme, které povídky jsou založeny na skutečné události, anebo které jsou vytvořeny autorovou fantazií, případně jak se odlišují od skutečnosti.
Kniha MILOST, PANE PREZIDENTE je první autorova kniha, kterou jsem přečetl. Přes drobné výhrady se kniha četla dobře.
Na knihu jsem docela dlouho čekala, než byla volná v knihovně.
Jsem ráda, že jsem si ji přečetla. A doporučuji, po přečtení ještě otočit stránku, je tam vysvětlení, které příběhy jsou pravda a které fikce. Já jsem si toho všimla, až díky komentářům.
Nejvíce se mi líbily příběhy Dítě a Droždí. Poslední příběh taky nebyl marný :D
Přečteno jedním dechem. Velice dobře napsané. A je moc fajn, že autor na konci knihy čtenáři prozradí co je pravda a co fikce.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2020 | Robert Šlachta: Třicet let pod přísahou |
2020 | Šarlatán |
2023 | Sedm schodů k moci |
1990 | Brutalita |
2010 | Pravda o Kajínkovi |
výstižná ukázka bezbřehosti servility českých žurnalistů