Piková dáma a jiné povídky
Alexandr Sergejevič Puškin
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/165761/mid_pikova-dama-a-jine-povidky-bTC-165761.jpg
4
93
93
Výbor obsahuje: Povídky nebožtíka Ivana Petroviče Bělkina (Výstřel, Metelice, Majitel pohřebního ústavu, Staniční dozorce, Slečna selka), Dubrovský, Piková dáma. Doslov: Julius Dolanský. Vyšlo v edici Zlatoroh.
Přidat komentář
Hodnocení Piková dáma a jiné povídky. Když to rozebereme tak Piková dáma je na solidní 4/5 Povídky nebožtíka Ivana Petroviče Bělkina je povídka, kterou jsem asi nepochopil a nemohu jinak než 0/5, Výstřel jo tak to už je jiná tuto povídku jsem si opravdu užil a je na solidních 5/5. Metelice ta je rozhodně slabší na tokový 3/5, Majitel pohřebního ústavu mírně hororově laděná povídka, kterou bych si dokázal představit i s filmovanou 5/5, Staniční dozorce je velmi zajímavá povídka no a takových pěkných 4/5 a Kapitánská dcerka opravdu moc hezká povídka u které si i popláčete 5/5.
Když ale mám být plně upřímný, tak si tuto knihu raději sežeňte v audio verzi. Na internetu jde sehnat například Kapitánská dcerka, jako rozhlasová hra a je o dost přehlednější a stravitelnější pro dnešní čtenáře. Přeci jen tato kniha není nejmladší a jsou zde výrazy, které komplikují četbu. Srovnal bych to s knihou Frankenstein, která je na tom podobně. Myšlenka úmysl vše moc povedené, ale lépe stravitelné je to v audio verzi, kdy se máte možnost nad tím lépe zamyslet
Jo, tyhle povídky mě hodně bavily. Jsou to v podstatě jednoduché příběhy, ale je v nich ukryto hodně člověčenství. Jejich prostřednictvím můžeme nahlédnout do různých duši, ruské nátury i společenských poměrů té doby. Jsou výborné napsané - civilně a „moderně“. Skoro se ani nechce věřit, že jim je už skoro dvě stě let.
Můj první Puškin. Jsem mile překvapená jak neotřele a i pro současníka čtivě je to napsané. Po dvou staletích má dílo stále vypovídající hodnoru. Bavilo.
Od Alexandra Sergejeviče Puškina pro mne byl top Evžen Oněgin, tuto sbírku povídek jsem měla jako povinnou četbu k maturitě a při jejím čtení jsem nijak netrpěla.
Má první zkušenost s ruským romantismem. Musím přiznat, že jsem ohromen ladným čistým jazykem. Úchvatnou skladbou děje, jenž přirozeně a napínavě eskaluje s překvapivou zápletkou. Poslední povídka (Kapitánská dcerka) je asi nejlepší povídka, co jsem kdy četl. Kombinuje se v ní vše, co jsem už popsal, ale tentokrát dotaženo v dokonalost. Umělecký a emotivní dojem z ní zůstane silný.
Nechtěl bych zapomenout ocenit popis ruských reálií a Pugačovova povstání i kvalitní překladatelskou práci Bohumila Mathesia.
Tady neni co psat, je to klasika. Clovek se musi zamyslet nad tim, ze dej je vymysleny, ale popisovana spolecnost a chovani v danych situacich se drzi faktu z te doby... a to mi prijde neskutecne. Maticka Rus byla vzdy velmi specificka
Soubor povídek jednoho z velikánů romantismu, v příbězích z carského Ruska se dočkáme všech typických artiklů hrdosti, odvahy a lásky. Za sebe říkám že mě nejvíc oslovila povídka Výstřel a Kapitánská dcerka. Četlo se lehce a pro fanoušky ruských klasiků je to příjemná povinnost. Můžu jen doporučit...
Kapitanska dcerka urcite stoji za precteni.
Ostatni povidky me prilis nezaujaly...
K Puškinovi jsem se vrátila až nyní, po delší (blíže neurčené :) ) době od ukončení studií na gymnáziu. A až teď v jeho povídkách dokážu najít to, co mi jako středoškolačce unikalo. Čtivé povídky, ze kterých dýchá podstata ruské povahy.
Klasika, ke které jsem se dostala až teď. Piková dáma byla super, Kapitánská dcerka taky a ostatní povídky nebyly o nic horší. Neotřelý styl povídek, které mají něco do sebe i v dnešní době. Jenom ta ruská jména mi občas dělala problém :D
Veliký ruský kritik Bělinskij napsal o Puškinovi: "Jako čaroděj v nás vyvolával zároveň smích a slzy, hrál si podle své vůle s našimi city. Zpíval a Rus byla užaslá zvukem jeho písní. A není divu, protože podobných ještě neslyšela. Jak žádostivě jim naslouchala! A není divu: chvěly se v nich všechny nervy jejího života."
Možná s jeho slovy úplně ve všem nesouhlasím, ale autorovi se rozhodně nedá upřít jeho talent a povídky se mi moc dobře četly. Takže za přečtení dílo určitě stojí.
Přiznám se, že jsem přečetl jen Pikovou dámu, a to z několika důvodů - a byl jsem nadšen, moc se mi líbila, a nejen mně. Ale ostatní povídky knihy jsem nečetl, především z časových důvodů. Možná se k nim někdy vrátím, jistě by to dle komentářů stálo za to.
Prekrásne písané... príbehy zo života autora. Zarazilo ma, že si na súboj vzal čerešne a vypľúval ich a cítil sa zrejme ako v jednej z tých poviedok. :D
To Weil: prene tak, špatné učitelky... si myslím, že mnohé knihy by sa nemali povinne čítať na základnej škole (niektoré ani na strednej), Puškin už vôbec nie, možno s výnimkou ľahších básní a krátkych známych príbehov, jednoduchých, ktoré sa týkajú života detí, ako Prázdniny u strýca Rafaela, Jerguš Lapin atď...
Tieto poviedky sú veľké a keď je človek v správnom veku, chápe prečo. Puškin podáva to, čo zažil a vykladá o svojej spoločnosti, to je gro literatúry, Piková dáma bola najlepšie napísanou novelou v 19. storočí, je to napísané v poznámkach v slovenskom vydaní. Vynikajúcim spôsobom napísané a čertovsky dobrý obsah podľa skutočnej udalosti, opätovne stihol na pár strán ešte zrekapitulovať charakter ruskej spoločnosti...
U Puškinových príbehoch vždy jestvuje moc, ktorú si verejnosť pamätá...
Četl jsem tyhle povídky jako školák ZŠ a uvědomoval si jeden paradox. Povídky jsou to čtivé, ale co z nich jsou schopné udělat špatné učitelky?
Vydávaly nám je za něco velkého, za něco, co přesahuje možnosti našeho chápání, a že si musíme vyslechnout jejich výklad, jen ten je správný...
Štítky knihy
Část díla
- Dubrovskij 1833
- Kapitánská dcerka / Kapitánova dcéra 1836
- Kirdžali 1834
- Majitel pohřebního ústavu 1830
- Piková dáma 1834
Autorovy další knížky
| 1999 |  Evžen Oněgin / Евгений Онегин |
| 1955 |  Piková dáma |
| 1962 | Vyšel jsem dřív než hvězda ranní |
| 1960 | Piková dáma a jiné povídky |
| 1938 | Měděný jezdec |
Od Puškina jsem již v minulosti četl knihu EVŽEN ONĚGIN a v tomto roce jsem si přečetl knihu KAPITÁNSKÁ DCERKA. Po letech jsem se vrátil k tomuto autorovi a časem si určitě přečtu další knihy.
Kniha PIKOVÁ DÁMA A JINÉ POVÍDKY obsahují tyto povídky:
- Povídky nebožtíka Ivana Petroviče Bělkina: Výstřel, Metelice, Majitel pohřebního ústavu, Staniční dozorce, Slečna selka
- Dubrovský – nejrozsáhlejší povídka. V závěru povídky si nejsem jistý, jestli jsem to pochopil správně. Pokud ano, tak jsem rád, jak to dopadlo.
- Piková dáma - hlavní postavou je HEŘMAN (inženýr a důstojník), který je posedlý zjistit tajemství 3 vyhrávajících karet
Povídky se mi líbily. Byly čtivé. Autor píše svižně a zajímavě. Podle názvu jsem znal pouze povídku Piková dáma a konečně jsem se k této povídce dostal.
V závěru knihy se nachází kapitola ČARODĚJNÝ VYPRAVĚČ (DOSLOV) a POZNÁMKY.
Kniha obsahuje barevné ilustrace. Knihu ilustroval Karel Teissig.
V Doslovu Bělinskij napsal: „Jako čaroděj v nás vyvolával zároveň smích a slzy, hrál si podle své vůle s našimi city. Zpíval a Rus byla užaslá zvukem jeho písní. A není divu, protože podobných ještě neslyšela. Jak žádostivě jim naslouchala! A není divu: chvěly se v nich všechny nervy jejího života.“