Život po Anně Frankové
Berthe Meijer
Příběh Berthe Meijer, které je nyní 71 let, nás zavede do šestého roku jejího života, kdy byla vězněna v koncentračním táboře Bergen-Belsen spolu s ostatními židovskými rodinami. Do tohoto tábora bylo přivezeno 107 000 lidí, z toho se po válce vrátilo pouhých 5200. Příběh je mimo jiné dojemným portrétem Anny Frank. Berthe Meijer v této knize vzpomíná na poslední týdny jejího života, kdy se Anna v koncetračním táboře snažila povznést nad všechen děs, jenž se děl, a ostatním dětem po večerech vyprávěla pohádky. Berthe Meijer ale pokračuje ve svém příběhu dál – v životě, který mohla mít i Anna Frank, pokud by přežila. Jaký celoživotní dopad si nese člověk, který svůj mladý život začal v koncentračním táboře, který zažil, co je opravdový hlad a strach a musel se vyrovnat i se smrtí svých nejbližších… to a mnohem více se dozvíte v neuvěřitelném životním příběhu Berthe Meijer.... celý text
Literatura světová Literatura faktu
Vydáno: 2012 , Epocha (ČR)Originální název:
Leven na Anne Frank, 2010
více info...
Přidat komentář
Dítě z války dostaneš,ale válku z dítěte ne.
A přesně o tom je tato kniha,ač člověk dělá co může,minulost a vzpomínky do doběhnou zrovna když to nejmíň čeká.
Autobiografická kniha známé nizozemské žurnalistky a spisovatelky, která jako šestiletá byla deportovaná do koncentračního tábora Bergen-Belsen. Tam strávila rok a půl, přišla o rodinu, přežila jen ona a její mladší sestra. Vzpomínky a traumata jí pronásledují celý život. I přesto je tato kniha plná velmi nečekaných zážitků, touze po bohatství a hmotném zajištění. Čtenáře nemůže nenapadnout myšlenka – Jak by asi žila a jaká by vlastně byla Anne Franková, kdyby přežila…?
Poslední léta je knižní trh docela zaplaven knihami o hrůzách války, holokaustu, koncentracích, dětských vězních. Takových knih nebude nikdy dost. Potřebujeme je, aby jsme nikdy nezapomněli. Tahle je však přece jen trochu jiná. Poprvé jsem četla o tom, jak "přežili, ale nikdo je nenaučil jak žít." Nesmírně si vážím paní Berthe Meijer za to, že se odhodlala, po létech mlčení, promluvit. Protože bylo kruté vzpomínat a prožívat vše zase znovu. Je mě líto, že jí toto oživování vzpomínek nepomohlo vyrovnat se s minulostí.
Čtenářská výzva 2020 - 7. kniha o holocaustu
Berthje je velmi zajimava a inspirativni zena. Co vsechno se v nactiletem obdobi dokazala naucit, o co se zajimala, jak studovala a nasavala informace.. to se mi velmi libilo. Zajimave zachycovala sve pocity, sebe samu, svuj rozvoj a rozpuk. Obdivuji, ze opravdu dokazala zit normalni zivot, myslim, ze velmi naplneny. Kniha me moc bavila, je plna plnohodnotnych a pravdivych informaci.
Nedávno jsem četla Osvětimskou knihovnici, kde se hlavní hrdinka setkává v koncentračním táboře Bergen-Belsenu s Annu Frankovou, která zde umřela krátce před osvobozením. Berthe Meijerová prošla stejným peklem jako dítě, ale teprve na prahu sedmdesátky se rozhodla sepsat své vzpomínky. Ne proto, aby se vracela k děsivým zážitkům, ale proto, aby vysvětlila, jak takové zážitky člověka navždy poznamenají. Popisuje svůj život po válce, v době, kdy ještě nikdo neznal pojem posttraumatický syndrom. Ti, co přežili, mlčeli, protože cítili obrovský stud za to, co prožili. Pronásledovaly je fóbie z přeplněných prostor, hrůza z dopravních prostředků, potřeba hromadit jídlo, nedůvěra k lidem a zároveň touha po lásce a hezkých věcech. Přežili, ale nikdo je nenaučil, jak žít. Pro ně válka ve skutečnosti nikdy neskončila.
Berthe Meijer patří k těm, kteří se po dlouhých desetiletích vracejí ve vzpomínkách k tomu, co prožili na sklonku války. Berthe jako tehdy šestileté dítě byla i se svou sestrou v koncentračním táboře Bergen-Belsen, kde byla vězněna i Anna Franková. Paní Berthe patřila k těm šťastným, kteří peklo tohoto koncentračního tábora přežili. A ve vzpomínkách se vrací k posledním měsícům života Anny Frankové a poté k tomu, jak se po válce ona sama navracela zpět do života. Pozoruhodný životní příběh, který stojí za přečtení.
Příšerná redakce.