Život po živote
Raymond A. Moody
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/152942/bmid_zivot-po-zivote-Mnp-152942.jpg
4
358
358
„Lekár sa už vzdal a oznámil mojim príbuzným, že zomieram . . . Vtedy som si uvedomila to množstvo ľudí, ktorí akoby sa vznášali pod stropom miestnosti. Všetkých som poznala, ale všetci už zomreli. . . “ „Keď sa svetelná bytosť objavila, rozprávala so mnou . . . či som pripravený zomrieť. Láska, ktorá z nej sršala je neopísateľná . . .“ ".....v tej chvíli sa v rohu miestnosti, tesne pod stropom, objavilo svetlo. Bola to akási svetelná guľa, takmer ako glóbus. Videl som, ako sa zo svetla vynorila ruka .. . bez akéhokoľvek zaváhania som vystrel ruku i ja. Vtedy som pocítil, že ma vyťahuje hore . . . Nerobilo nám nijaké ťažkosti prejsť cez dvere alebo steny. Keď sme sa k nim priblížili, jednoducho sa pred nami rozplynuli..." „Počul som lekárov, ako konštatovali, že som mŕtvy. Vtedy som začal cítiť, že padám . . . cez akýsi uzavretý priestor. Všetko bolo dokonale čierne, len kdesi v diaľke som zbadal svetlo. Keď som sa k nemu približoval, stále mohutnelo . . . Cítil som, že je to Kristus. “... celý text
Literatura světová Duchovní literatura New Age
Vydáno: 1991 , Východoslovenské vydavateľstvoOriginální název:
Life After Life, 1975
více info...
Přidat komentář
Toto je jedna z knih, která mne hodně zasáhla a ovlivnila život. Věřím v energii a myslím, že je potřeba hledat různé úhly pohledu a nezavrhovat ty, s kterými se neztotožňujeme...
Celou knihou sa v podstate tiahne rozprávanie o "duši",paradoxne táto kniha je jedna prázdna, bezduchá ničím neobohacujúca nuda a je úplne jedno aký mám na túto vec názor.
Aj keď je to pseudoveda a zbožné prianie zvrchovaných pánov tvorstva (ľudí) naprieč históriou a kultúrami, žiť po smrti navždy v príjemnej éterickej forme kdesi so svetelnými bytosťami v pokosených zahradách s exotickým ovocím a bez komaróv, stále k tejto téme pristupujem so štipkou pokory, lebo viem, že nič neviem. No tá tendenčnosť a nábožnosť, občas až trápnosť, čo z tých stránok presakuje ma vyrušuje. Niekedy je to aj úsmevné napríklad, keď ľudia, ktorích resuscitujú, ich duša zatiaľ pozoruje iných duchov- a tí vypadajú zmätene:O Ako vedia, že sú zmätení? Čo ak im len treba ísť na záchod alebo sú to démoni? Kresťan vidi Jezisa, Ind uvidi čo Višnua a fanusik komiksov Batmana? Je rok 2023 a neviem, či - ako navrhuje autor v závere - sa už vytvoril ten tím psychológov, filozofov, lekárov, kňazov atď, ktorý by skúmal tieto zážitky "dôkladnejšie a komplexnejšie", no myslím, že je to ako vysávať piesok na pláži - zbytočné. Vo veku asi 7-10 rokov som naplno prvý krat precítil nekonečnosť prázdnoty po smrti, ktorá je stále tou najpravdepodobnejšou možnosťou a keď som to zvládol do môjho narodenia, zvládnem to aj po smrti a žiadna barlička nie je potrebná. Ak ju niekto potrebuje a úprimne cíti a verí, je to dobré pre neho - ak je to intímna a úprimna záležitosť, kedy nepotrebuje podnikať misionársku činnosť otravnou alebo násilnou formou na iných.
Toto téma mě hodně zajímá už pár let. Byla jsem ráda, když jsem na tuto knihu narazila a hned, jakmile byl čas, jsem ji začala číst. Je pro mě zajímavá, nejraději mám právě reálné zážitky lidí a to mi tato kniha splnila. Jen ke konci se mi hůře četla. Ale to nic nemění na tom, že jsem ráda za přečtení. Donutilo mě to zamyslet se nad svým životem a jak se chci ubírat dál.
Knihu jsem přečetla téměř jedním dechem, toto téma je velmi zajímavé, věřím v duchovní svět a kniha určitě stojí za přečtení. Je to taková útěcha a naděje, že se setkáme s lidmi, kteří nás opustili. A doporučila bych ji i lidem, kteří v nic takového nevěří, protože podívat se na věci z jiného úhlu pohledu je vždy přínosem.
Knihu jsem četla, protože mě toto téma velmi zajímá, ale dočetla jsem do půlky a knihu jsem odložila. Teď už se k ní asi nevrátím. Trochu hůře se čte.
Zajímavé čtení, ale pro mě napsáno, jak to říct, typicky "americkým" stylem, spousta příběhů a opakujících se příkladů. Navíc je řada pasáží jako takových poměrně snadno napadnutelná - např. část "Paralely". Paralelu najdete při troše snaze všeho se vším. Tím ale určitě nechci zpochybňovat život po životě, sám na něj věřím. Akorát toto dílo...
Knížka Život po životě je podle mě dobrým základem pro začínající čtenáře, kteří se chtějí o tomto tématu dozvědět více a jsou jim doslova nepolíbení. Jelikož já mám za sebou už několik takovýchto knih, tak mi v podstatě knížka nedala nic moc nového. Spíše mě utvrdila v některých věcech či názorech a položila mi otázky, které jsem si doposud třeba nepokládala a nebo jen okrajově. Tuto knížku jsem četla ve slovenštině, takže se mi četla trošku hůře, ale i tak jsem si čtení užila. Jdu se vrhnout na pokračování knihy Úvahy o životě po životě.
Pavědecké, ale samozřejmě líbivé, kdo by si nepřál, aby to tak bylo. Knihu jsem četla poprvé asi před 20 lety, tehdy mne moc nezaujala. Po ovdovění jsem hledala berličku, která by mi pomohla truchlení usnadnit a za jednu ze slzavých nocí si ji opět přečetla. Ano, k tomu se Moodyho knihy mohou hodit, ale vážně se brát opravdu nemohou. Ostatně jako všechny další ezoducho knihy, které jsou pro své autory v poslední době nehorázně výdělečný byznys.
Přečteno kdysi dávno. Tehdy jsem měl pocit, že je to jako blesk z čistého nebe. Po přečtení Flammariona už vím, že Moody nebyl první badatel v této oblasti. Dal ale tématu punc moderní vědy a významně přispěl k jeho popularizaci.
Knihu jsem četla jako velmi mladá dívka, teď jsem se k ní vrátila. Myslím, že je přínosná pro každého, kdo přemýšlí, je otevřený různým myšlenkám a názorům. Kniha určitě stojí za přečtení.
Tako kniha se mi hůře četla. Do čtení jsem se nutila a pár stránek ke konci knihy jsem ani nedočetla. Po vědecké stránce je kniha zajímavá. Toto téma mě zajímá už dlouho a mé domněnky se jen potvrdily. Asi by se mi líp četlo toto téma ve čtivější formě.
Knihu Zivot po zivote som prvykrat nasla pred 100 rokmi ako dieta v knihovnicke mojej babky. Necitala som ju vtedy suvisle, roky potom som na nu kde tu natrafila a napokon som sa rozhodla obohatit nou aj svoju kniznicu. Precitala som uz par knih na tuto temu a je to pre mna fascinujuce,tajomne a zahadne. Rada by som pokecala priamo s niekym, kto to sam zazil, ale zatial som nikoho takeho nestretla. Knihu kazdopadne urcite odporucam.
Byla to velmi zajímavá kniha.. Žádné trvzení, že má autor pravdu, jen předkládání zkušeností, které mu byly svěřeny osobami, které prožili klinickou smrt nebo nějaký zážitek tomu podobný.. Je na čtenáři, jak se k tématu postaví, nikdo není přemlouván.. Je zvláštní, že si jsou zážitky tak podobné... Velmi oceňuji autorův ostup, otevřenou mysl... Určitě doporučuji každému, koho toto téma zajímá..
Popravdě řečeno mě překvapuje, že někdo o tom vůbec ještě pochybuje. Po všech těch knihách, co jsem už přečetla, mám v tomto naprosto jasno. Děkuju za doporučení další literatury a co se týče doslovu překladatele, v peklo nevěřím, asi to bude tak, že v co věříme, to si zase vytvoříme:). Miluju tě Bože, btw:).
Pokud mě jednoho dne přepadne strach ze smrti,bude to právě tato kniha která mi tento strach rozmluví... Člověk hltá stránku za stránkou,dle mého stojí za přečtení. : )
Kniha, která se může stát návodem, či jakýmsi pozitivním poselstvím o životě. A o životě po životě. Nechcete-li přijít o kus čehosi hezkého, co jste právě přečetli, vyhněte se doslovu jakéhosi českého ezoterika.
Samozřejmě, kdo chce věřit v posmrtný život, bude knihu brát jako seznam důkazů, ať už tam jsou, nebo ne. Největší problém této knihy je, že autor cíleně vybíral ta svědectví, která se mu hodila do krámu a záměrně ignoroval ta, která nepodporovala jeho senzacechtivé téma. Zbytek jsem sepsal v krátké recenzi.