Život podle Jonesových
Will Eno
Komorní tragikomedie Realistic Joneses zaujme černohumorným příběhem z prostředí amerického maloměsta. Dva manželské páry okolo čtyřicítky, Bob a Jennifer, a John a Pony, všichni Jonesovi, se náhodně setkají a toto setkání je přinutí přehodnotit svoje životní postoje a vyhlídky. Oba muži trpí vzácnou nevyléčitelnou nemocí, ale přistupují k ní naprosto rozdílně. A rozdílný je i postoj jejich manželek. Povahová podobnost Jennifer s Johnem, a Pony s Bobem, vede k propletení vztahů a napětí, zesilujícímu tak, jak postupuje nemoc u mužských hrdinů. Čtyři výrazné herecké příležitosti reprezentující různé přístupy k životu, nemoci a smrti v dramatu kladoucím znepokojivou otázku: jsme připraveni na to, co nám osud uchystá? Bohatý jazyk, často nerespektující gramatická ani logická pravidla, černý humor a situace vzpírající se jednoznačnému výkladu. To jsou přednosti hry, která měla premiéru 26. dubna 2012 v Yale Repertory Theater v New Havenu, následovanou řadou nadšených recenzí v americkém tisku. Broadwayská premiéra v Lyceum Theatre se bude konat v dubnu 2014.... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2015 , Pistorius & OlšanskáOriginální název:
Realistic Joneses, 2014
více info...
Přidat komentář
Pokud máte rádi absurdní dramata ve stylu Samuela Becketta nebo Eugénea Ionesca, Život podle Jonesových by vás mohl zaujmout.
Americký dramatik Will Eno není zatím v našich končinách příliš známý. Soudím tak podle toho, že zde na Databázi knih jeho pozoruhodnou hru zatím nikdo nehodnotil a přečetl si ji ( kromě mě) pouze jeden člověk.
V dramatu vystupují dva manželské páry se stejným příjmením: "starousedlíci" Bob a Jennifer Jonesovi, k nimž se do sousedství přistěhují John a Pony (taky Jonesovi). Jejich vzájemné návštěvy vyznívají "do ztracena". Oba páry nejsou schopny smysluplné komunikace, jejich dialogy jsou plné absurdit. To, co se jeví jako "tlachání" je u obou mužů zřejmě důsledek zvláštní mentální poruchy ve hře označované jako Harrimanův - Leaveyho syndrom. Tuto nemoc, kterou způsobuje radikální úbytek mozkových buněk, si Will Eno vymyslel. Každopádně jí trpí oba, Bob i John. Jejich manželky se snaží s touto skutečností vyrovnat, každá po svém.
I když se zde jedná o závažné zdravotní problémy a divák/čtenář by tedy logicky měl dílo chápat jako "truchlohru", dialogy aktérů vyznívají spíše humorně.