Život s rakem
Ivan Maixner
Když jsem zjistil, že mám nevyléčitelnou nemoc, chtěl jsem od všeho utéct. Nechtěl jsem být litován a poslouchat ty řeči, že všechno dobře dopadne. Já nechci věřit v nějaký zázrak, chci si užít zbytek života. Nikomu jsem nic neřekl, sbalil jen ty nejdůležitější věci a spolu s ní, tou, co mne už nikdy neopustí, odjel. To, že jsem nasedl do špatného vlaku, však změnilo vše, co jsem si naplánoval. Nelituji toho. Zahulil jsem, popral se, stal se na chvíli popelářem a postavil sněhuláka uprostřed Prahy. A hlavně se znovu zamiloval.... celý text
Přidat komentář
Hrdina se s nevyléčitelnou nemocí pere s nadhledem, zažívá spoustu úsměvných a snadno uvěřitelných situací. Kniha je takový paradox. I když jeho ústřední téma je zákeřná nemoc, kniha je vtipná, vypráví, do děje vás lehce vtáhne, chvílemi se nemůžete odtrhnout. Připomíná mi to takové povídkové povídání ze života, kdy si sama sebe představím u krbu s hrnkem v ruce. Autorovi se jeho prvotina opravdu povedla (4 hvězdičky jsem dala jen z důvodu, abych té další mohla dát celých pět. Věřím, že autor s každou další knihou poroste). A já doufám, že další vydá, protože přesně tímto typem čtení potřebuji proložit všechny ty severské thrillery, jejíchž jsem vášnivou čtenářkou.