Život sv. Antonína Poustevníka

27.02.2023

Jedna ze základních knížek pro ty, které přitahuje téma askeze, poustevnictví, duchovního života apod. Duchovní život je zjevně nemyslitelný bez nějaké formy asketismu. Nepochybuji o tom, že v tomhle ohledu musel být Atanášův text velikou posilou a motivací pro všechny mnichy na poušti i jinde. A je to zajímavé i pro moderního člověka dneska; ostatně zájem psychoanalytiků o tuhle formu spirituality nebude jen tak. Jsem rád, že mám k dispozici audioverzi a rád se k ní vracím. (Tohle píšu jako ne-křesťan.)

25.06.2022

Skvost. Citát, ktorý to opíše lepšie ako moje slová:

Pro ďábla je snadné různymi způsoby projevit svoji zlobu. Tenkrát v noci tedy démoni ztropili takový hluk, že až se zdálo, jakoby se sesuly všechny 4 stěny Antonínova příbytku a oni vtrhli dovnitř přeměněni na prízraky zvířat a hadů. Všechno se okamžitě naplnilo vidinami lvů, medvedů, leopardů, býků, plazů, zmijí, škorpiónů a vlků. A každá z těchto fantasmagorií se pohybovala vlastním způsobem. Lev byl připraven napadnout a řval, býk chtěl, jak se zdálo, bodnout rohem, had se nepřestával svíjet, vlk napínal síly, aby se na něj vrhl. A všechny tyto hrůzostrašnosti působily úděsný hluk a ukazovaly krvelačný vztek.
Antonín jimi byl ohromený a zraněný, pocítil neslýchanou tělesnou bolest, měl však bdělou duši. Ležel bez pohnutí a ačkoli byl vysílen tělesným utrpením, přece však měl střízlivého ducha, a jakoby se posmíval, pravil: "Jestli jste ještě měli nějakou sílu, úplne stačilo, aby přišel jeden z vás. Ale od té doby, co vám Pán odňal moc, zkoušíte strašit množstvím. Ovšem i to je znak vaší bezmocnosti, že napodobňujete ty, kteří nemají rozum."
A s odvahou znovu řekl: "Pokud můžete a máte-li nade mnou moc, potom neprodlévejte a napadnete mne. Ale jestliže nemůžete, pročpak nadarmo prešlapujete? Nám totiž slouží jako pečeť a ohrazená zeď víra v našeho Boha."

09.12.2021

„Radostným srdcem zkrásní tvář, kdežto trápení srdce ubíjí ducha“ (Př 15,13).

Tato knížka pojednává o životě svatého Antonína Velikého, který ještě jako mládenec odešel žít do samoty a většinu svého života prožil na poušti. Proč tam šel? Aby se více sjednotil s Bohem. Je pravda, že některé pasáže knížky můžou na dnešního čtenáře působit nereálně a čitatel tak začne neprávem považovat dílo za pohádku, báji nebo starověký styl fantasy literatury. Mám na mysli Antonínův zápas s ďábli, kteří se ho snažili odradit od jeho asketického způsobu života. Přesto toto dílo má svoji hodnotu, protože právě skrze tyto barvité pasáže si můžeme uvědomit, že pokušitel (ďábel) skutečně existuje a naším úkolem je se mu postavit na odpor a usilovat o dobro. A tak tento světec svým životem vydává svědectvím a ukazuje, že Boží milost je silnější než ďáblovy nástrahy. Pokud tedy podstoupíme boj se zlem s důvěrou v Boží pomoc a ochranu a přijmeme svoji omezenost, můžeme se opravdu stát svobodnými, pochopit smysl naší existence a objevit ve svém nitru poklad.

Mně se tato knížka celkem líbila a četla se dobře. Doporučuji všem, kteří se rádi dozvědí něco více o tomto světci, o jeho myšlení nebo o způsobu života mnichů, kteří žili na poušti (2. pol. 2. stol. - 5. stol.).