Život ve dvou
Nicholas Sparks
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/357600/mid_zivot-ve-dvou-T8Y-357600.png
4
482
482
Russell Green je ve svých dvaatřiceti víc než spokojený se svým životem. Má nádhernou ženu, rozkošnou šestiletou dcerku, úspěšnou kariéru a velký dům v Charlotte. Žije svůj sen a manželství s okouzlující Vivian je hlavním zdrojem jeho štěstí. Jenže pod vší dokonalostí začínají prosvítat neshody, a během pár týdnů se vše, co Russ považoval za samozřejmé, obrátí v prach. Bez ženy a bez práce se Russell snaží postavit znovu na nohy a postarat se o dcerku. Ukáže se, že být tátou na plný úvazek je největší výzva, kterou kdy v životě poznal.... celý text
Přidat komentář
Tohle byl můj velký knižní rest od mého oblíbeného Nicholase Sparkse. Koupila jsem si ji před lety, snad už v době, kdy poprvé vyšla, takže v roce 2017?
Nakonec jsem se do ní pustila až teď. Proč až teď? Začala jsem vyhledávat příběhy o rodičovství, a protože bych od Nicholase s nadšením četla cokoliv, začetla jsem se okamžitě a přesně něco takového potřebovala.
Námět knihy tady není vůbec nijak složitý a celkově se toho v ději stane opravdu velmi málo… Mladá rodina s pětiletou holčičkou prochází krizí – jak finanční, tak vztahovou… Od Sparkse vlastně první takový námět – jak se vyrovnat s tím, že člověk, kterému jste chtěli věnovat celý svůj život, vás už nemiluje a touží po rozvodu…
Celou dobu je vše psané z pohledu jen jedné osoby – Russella, otce holčičky London, který se se svou ženou Vivien rozhodně rozvádět nechce. Jenže ona přičichla k luxusnímu způsobu života díky svému milenci a už se nechce vracet zpět…
Viven byla hrozná postava. Nicholas ji tady opravdu vykreslil tak, že s ní snad nikdo nemůže sympatizovat. Její chování k manželovi bylo odporné a já jsem celou dobu skřípala zuby, proč už jí dávno neřekl něco pěkně od plic…
Bylo to tedy takové dost černobílé a bohužel to zadostučinění, kdy by Vivien pochopila, že se chovala strašně, za celou dobu nepřišlo.
Je to Sparks, takže si na konci samozřejmě připravte kapesníčky… ale mně to tentokrát tolik nedostalo, protože ho už znám a poznala jsem to hned, jakmile tam byla první narážka…
Nicméně knížku jsem si užila, hlavně kvůli tomu, že prostě miluju jeho styl psaní a baví mě i takové to obyčejné popisování života v Severní Karolíně, jak si dělají večeře, kam jezdí na výlety, co celé dny dělají… :D
Za mě slušné 4 hvězdičky, i když vím, že jsou od něj určitě lepší knížky a ostatní to tak i hodnotí v recenzích, že jde o jeho slabší kousek. Ale je to Sparks a já ho prostě miluju.
Přečtená před lety.
Russel Green je úspěšný mladý ženatý muž. Kdysi ale tomu tak nebylo. Od základky chtěl získat srdce budoucí ženy, ale nedařilo se mu. O pár let později se s Vivian seznámili a zamilovali. Ale tohle není ta pohádka se šťastným koncem. Dcerka London je sice oba dělá šťastnými rodičů, ale Vivian přijde, že si s Russelem prohodil nejen práci, ale i život. Zůstanou s London sami bez matky na nějaký čas, ale tragédie v rodině donutí Vivian se zamyslet nad sebou a nenechat rodinu na holičkách.
Dle mého názoru si kniha tak dobré hodnocení nezaslouží. Má hrozný překlad, takový jakoby zastaralý a je taková naivní.
Russ je jak nějaký ťula, co si nechá pořád kálet na hlavu a vlastně mu to nevadí.
Závěr mi přišel smutný, ale vyústění mě trochu zklamalo, bylo moc idylické.
Dala bych dokonce jen dvě hvězdičky, ale závěr se sestrou mě dojal.
(SPOILER)
Nechala jsem se zlákat dobrým hodnocením, ale nevím, zda si to zaslouží. Možná kdyby měla tak o 200 stran méně, nevadilo by to.
Psaná v ich formě, takže pohled z jednoho úhlu lze očekávat. Děj je poměrně předvídatelný.
Vivian (dle komentářů) všechny čtenářky štve, tedy jasná záporná postava, opustila manžela a chce dceru do péče, ... ale je tomu opravdu tak? Někdy holt člověk míní, osud mění. Nakonec jsem ale ráda, jaké východisko autor zvolil a je vlastně hezké číst, že ne vždy to musí dopadnout hádkou o svěření dětí do péče a pošpinění druhého rodiče.
A nakonec - poslední kapitoly s Marge mě dojaly. A také hezká ukázka "jazyka lásky" tatínka Marge. Ne každý umí lásku vyjádřit slovy.
První část knihy mi silně připomněla knihu Kramerová versus Kramer. Nějak jsem si myslela, že vím, jak to skončí.
O to víc mě překvapil zvrat v rodině. Vlastně zvrat v knize. Vůbec jsem to nečekala. Dojemná část.
Zajímavé čtení, pustím se do dalších
Knihu jsem nečetla poprvé,ale ráda jsem si ji připomněla.Sparks píše romámy procítěně a tak je tomu.i tady.Russ prožije zklamání,výchovu dcery,novou práci a hlavně sebepoznání a lásku sesterskou,rodičovskou a partnerskou.Kniha je za mě emotivní a uvědomění co je v životě důležité.
(SPOILER)
Úplně nevím, co napsat. Že začátku jsem myslela, že knížku odložím. Byla to nuda. Pořád dokola.
Vivien mi byla protivná už od první stránky. Povrchní, nafoukaná, bezohledná potvora. Dost mě překvapilo, že London neopustila. Čekala bych to od ní. Uteče za novým chlapem a za starým životem zavře dveře.
Russ působil dost ufňukaně. Musel začít zvládat to, co běžná dělají všichni rodiče.
London, Emily, Marge a Liv byly všechny úžasné. I když zápletka s Marge byla předvídatelná už od poloviny knihy. Její konec byl dojemný. Fakt jsem si ji oblíbila.
Díky tomu, že konec příběhu byl o dost lepší než jeho začátek (až teda na epilog-ten mě dost zklamal), dala jsem 3 hvězdy.
Spoustu událostí a “náhlých zvratů bylo bohužel dost předvídatelných. Celý příběh za mě velice jednoduchý. Tahle knížka od Sparkse je bohužel slabší.
Klasický Sparks - kniha, která má sloužit opravdu k odpočinku. Celkem banální příběh rozpadu jednoho vztahu, kdy opuštěný manžel zprvu netuší, co vedlo jeho druhou polovičku k odchodu. A uprostřed toho všeho dítě - jak jinak - otec najednou zjišťuje, jak je péče o pětiletého potomka časově náročná, ale samozřejmě přichází na to, jak je tento vztah obohacující i přes oběti, které musí každý rodič podstoupit, pokud chce být správným rodičem. Trošku mi to připomínalo příběh Kramerová versus Kramer, chyběla mi tam však větší hloubka, pohled i z druhé strany, protože ač si to chceme přiznat či ne, rozpad vztahu je vždy důsledkem jednání a chování obou partnerů. Zkrátka to nefunguje tak, že jeden je ten špatný a druhý ten dobrý. Když jdeme do hloubky, najdeme vždy indicie, které vysvětlí, proč ten špatný cítí touhu vztah opustit. A k tomu trochu klišé - chápavá kamarádka, která je "tak dokonalá" a trpělivá. Je to všechno tak jednodoché, přímočaré, ale vztahy většinou takové nejsou. Aby celý příběh, který šlo opravdu zkrátit na polovinu, protože 400 stran se vlastně skoro nic neděje, dostal trochu dramatickou linku, přijde zvrat v podobě nemoci rodinného příslušníka. Vše končí prozřením, smířením, usmířením... Mám pocit, že takhle to v životě nechodí. Ale možná proto rádi podobné příběhy čteme, možná proto je občas potřebujeme... na druhou stranu, i já jsem záměrně po této knize sáhla a nelituji, že jsem si jí přečetla. Potřebovala jsem si u čtení odpočinout a opravdu na nic nemyslet... a to knihy Sparkse umožňují.
Skvely pribeh, Sparks me vzdy prekvapi. Moc se mi libilo, ze pribeh vypravel muz. Prestoze ma roman mnoho dejovych linek, nemela jsem vubec pocit, ze bych se v necem ztracela.
(SPOILER)
Moje první přečtená kniha od autora a určitě ne poslední. Od prvního písmenka mě knížka bavila. Jenom malou výtku mám, konec byl podle mě hodně rychle ukončený.
Spoiler: Jestli jste četli, tak víte, ale Vivian, manželka Russella, byla celou dobu vykreslována jako sobecká manipulativní mrcha, jenže na konci knížky mi přišlo, jakoby ji autor skoro omlouval.
Super knížka,. i když mě zpočátku odrazovalo těch 500 stránek. Trochu mě rozčiloval Russ, že byl tak lehce manipulativní a nechal se ovládat od Vivian, Emily mě zase rozčilovala, že byla tak dokonalá a tak trpělivě čekala a moc mě zamrzelo, co potkalo Megan.... Ráda zase sáhnu po nějaké Sparksově knize.
Sparks je prostě klasika, která nezklame. Další (romantická) kniha kombinující životní překážky, lásku, odhodlání, smutek i radost. Hlavní postavu, Russella, jsem si docela oblíbila, i přesto že jsem někdy nechápala jeho rozhodnutí, myslím, že jinak je to dobrák od kosti, který chtěl opravdu to nejlepší pro svou dceru.
Sedne mi autorův styl psaní, to ostatně dokazuje i množství knih, které už jsem od něj četla. Tento příběh je svižný, postavy jsou dobře vykreslené, děj je skvěle zasazen a jako čtenář jsem opravdu neměla problém se do knihy dostat. Mohu doporučit.
"Kde má člověk začít, když se snaží dobrat smyslu příběhu, který žádný smysl nemá? "
Tohle tvrzení bych hlavní postavě vyvrátila. Jasně, že takový příběh existuje (bez ironie) a jednou na takový možná narazím. Ale tenhle to rozhodně není.
Russell se už od dob svého mládí snaží najít tu pravou. Ale nikdy mu to nevyšlo. Až jednou se na něj pomyslně usmálo štěstí a potkal Vivian.
O pár let později... London je pět a ví, že něco není správně. Maminka hodně pracuje a musí s ní být taťka. Chce ale maminku doma, aby byla s ní.
Hlava rodiny cítí , že vztah s druhou ženou asi nebyl to správné rozhodnutí.
Kdyby mluvil řekl by celý příběh jednou větou. Začali jsme s London bez mámy, život ve dvou.
První kniha od autora, kterou jsem přečetla. Musím říct, že styl jeho psaní mi sedne, určitě si půjčím i něco dalšího. Je to čtivý příběh, zpříjemnil mi dovolenou.
Tento žánr není úplně moje parketa, kniha je na můj vkus velice zdlouhavá. Knihu jsem četla strašně dlouho, protože mě moc nezaujala.
Je to pěkná knížka, příběh je realistický. I když místy zdlouhavý. Vivian mě štvala, jak se chovala, ale i Russ byl na ránu. Ale jak bylo řečeno v knize, kdo to nezná z vlastní zkušenosti, tak neví, jaké to je a neví, jak by se sám zachoval. Toto byl jeden z možných způsobů...
Líbil se mi vztah s dcerkou a s jeho sestrou... I to, jak se svou situací nakonec popral.
Nevím ovšem, jestli se k ní někdy vrátím, myslím, že jednou mi to stačí.
My čtyři jsme šli hezky po dvou, dvakrát dvě osoby, protože nikdo by neměl chodit sám.
Přátelství není o tom, jak dlouho někoho znáte. Je to o tom, že ten, kdo vstoupí do vašeho života, řekne - jsem tady pro tebe, a pak to dokáže.
Má čtenářská prvotina od tohoto autora,(ač patřím k těm, kteří milují filmovou verzi Zápisníku jedné lásky) nikdy jsem od něj nic nečetla.
No, asi má 500 stran, ale četla se rychle, a asi se mi i líbila
Oblíbila jsem si postavy, příběh.
Jen nepatří k těm, které bych si koupila do své knihovny a četla se zálibou znova a znova. Jednou stačí.
Zkusím do budoucna i jinou, abych měla s čím srovnávat. :)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2010 |  Milý Johne |
| 2013 | Zápisník jedné lásky |
| 2010 | Poslední píseň |
| 2013 | To nejlepší z nás |
| 2012 | Bezpečný přístav |
Kniha je ve výsledku drama zaměřené na vztahy a to jak ty mezi manželi, tak i mezi otcem a dcerou, synem a rodiči, zkrátka se autor zaměřuje na vztahy napříč celou rodinou a blízkém okolí.
Příběh je velmi dojemný, Russell je sympatická postava, chlap, který se ke všemu postaví čelem, bezvýhradně miluje svoje dítě a pro jeho blaho udělá cokoliv a i ve své ženě se snaží vidět jen to dobré, i když zrovna Vivian je poměrně panovačná, sobecká a vůbec mi k sobě nejdou.
Dojemné, smutné a hodně silné, ta kniha v sobě skrývá mnoho a až do úplného konce Vás nenechá citově vydechnout.