Živote, postůj

01.09.2023

Oceňuji melodičnost Hrubínových veršů. V některých básních jakoby prosvítal duch Seifertův.
Vybrané básně se dotýkají především přírodních krás a pocitů z nich vyplývajících. Jejich motivem jsou vzpomínky na dětství, na první lásky, na nelehké, přesto šťastné bytí obyčejných lidí.
Rozumím i panu Vacinovi, kterýžto velký obdivovatel přírody naplnil sbírku takovými básněmi. U mě ovšem vyhrávají především básně věnované ženám a lásce, tudíž doporučuji neopomenout PÍSNĚ PRO ŽENU, NOČNÍ ROZMLUVU, nebo výňatky z ROMANCE PRO KŘÍDLOVKU, jakožto dominantního úseku celé sbírky.
Dovolím si tvrdit, že jedna z nejznámějších básní české historie MÁJ, v sobě nenalézá tolik naléhavosti jako verše Hrubínovy, i když nejsou tolik známé:
PRALESY KOPŘIV, HVĚZDAMI BIČOVANÉ
K OKNU DOKOŘÁN. VLAHÁ SRPNOVÁ NOC.
SEDÍM V OKNĚ S KOLENY U BRADY. BDÍM.
MUSÍM BDÍT. A CHLAD ZE SVĚTNICE MĚ TISKNE
DO TEPLÝCH A VONNÝCH VOSKŮ TAM VENKU.
----
NAVŽDY MNE BUDE VÍC
O ČLOVĚKA, Z NĚHOŽ BŘÍMĚ LÁSKY A SMRTI
A BŘÍMĚ ŽIVOTA VYRAZÍ ZPĚV.

Hrubínova zádumčivá tendence veršování je dokonale protkána vírou v lásku. A takové spojení je více než ojedinělé.

07.05.2023

Souhrn díla vydán dávno po smrti geniálního básníka, mistra úžasných veršů a velkého vlastence je perfektní.. "Všichni se z něčeho radujeme, všechny nás občas něco zarmoutí, ale radost i smutek mají tisíce podob, jako má louka tisíce barev a vůní. To je život. To je řeka, která se nezastaví a pořád se žene dopředu. Radost přejde, ale také přejde žal. Žijeme dál."

09.03.2022

Krásné vydání a vzpomínka na jemnou lyriku tohoto básníka ....
A obraz sázavského údolí ....

Živote postůj
tohle je jistě ta chvíle chvil
teď musíš stanout
kdyby ses pohnul čím bych dál žil ?
Živote postůj
dám ti všechno, celou svou bytost
postůj, máme poslední příležitost !

Ať je můj zpěv pln pochyb, smutku pln
ať zavzlyká, či rozplesá se zvroucna
buď jednou z oněch spěchajících vln
jež ženou se do budoucna ....

A vždycky, vždycky pln buď člověka ....

Odkaz, který tu zůstal napořád ....

23.08.2018

V souborné sbírce Františka Hrubína Živote, postůj má první část podnadpis Cestou k řece. Mimo jiné je tu uveden cyklus 12 básní pojmenovaných po jednotlivých měsících roku Mánesův orloj. Tato část je uvedena slovy, která by se mohla vytesat do kamene, jak hluboce jsou pravdivá. Nebudu citovat, ale mimo jiné je zde uvedeno, že básník by měl být především člověkem, aby tu krásu kolem sebe viděl a vnímal a na básníkovi je, aby tu krásu dokázal nám čtenářům slovy zprostředkovat. Tak to se F. Hrubínovi podařilo dokonale. Autor vystihl jednotlivá roční období tak, že si je zamilujete, i když nepatří zrovna k těm vašim oblíbeným obdobím roku. A tak se pozorný čtenář může v tom uspěchaném světě zastavit a vnímat tu nekonečnou krásu, která nás obklopuje. je to něco úžasného!