Životy, názory a výroky proslulých filosofů
Díogenés Laertios
Spis „O životě a učení slavných filosofů“ (Filosofón bión kai dogmatón synagógé) se skládá z deseti knih, věnovaných jednotlivým řeckým myslitelům a jejich skupinám. Diogenes řadí řecké filosofy do dvou škol, iónské a italské, kritéria tohoto rozlišení jsou však nejasná. Prvních devět knih tvoří sbírky anekdot a vyprávění o jejich životech i citátů a názorů, patrně z druhé a třetí ruky. Diogenes s nimi nepolemizuje, nýbrž jen reprodukuje, co mu přišlo pod ruku, a z jeho spisu se nezdá, že by byl měl prameny příliš spolehlivé. Přesto je to největší zachovaná sbírka životopisných údajů a citátů, zejména pro předsokratovskou filosofii, a má tedy nesmírný význam. Od zbytku díla se liší poslední, desátá kniha, která obsahuje tři autentické listy Epikurovy a jeho Testament; je to tedy vynikající pramen k tomuto mysliteli. V poslední době se zájem badatelů obrací k Diogenovi také jako ke zdroji poznatků o antické logice. Ukazuje se totiž, že výroková logika nezačíná až u stoiků, kteří se naopak opírali o starší autory, jako byl Diodóros Chronos nebo Filón z Megary, citované právě u Diogena; Diodóros uvažoval i o axiomech, o materiální implikaci a o mylných závěrech. Jinak je nápadné, že v Diogenově sbírce zcela chybí střední platónismus.... celý text
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 1964 , Československá akademie věd - ČSAVOriginální název:
Βίοι καὶ γνῶμαι τῶν ἐν φιλοσοφίᾳ εὐδοκιμησάντων
více info...
Přidat komentář
Důležitý zdroj poznání klasické a helénistické antické filosofie, nebo spíše její recepce v pozdní antice. Laertiovy životy (anekdoty o filosofech) přeložil do češtiny klasický filolog Antonín Kolář.
Štítky knihy
filozofie životopisy, biografie starověk filozofové 3. století starověké Řecko předsokratici, předsókratovci
Autorovy další knížky
1964 | Životy, názory a výroky proslulých filosofů |
1972 | O cizích osudech |
1952 | Život a učení filosofa Epikura |
2016 | Životopisy slávnych filozofov VI-X |
1954 | Životopisy slávnych filozofov I |
Zastavím se nejdříve u formální stránky knihy - takto by měl vypadat kritický studijní překlad antického díla. Během četby mi byly vítaným pomocníkem kvalitně zpracované doprovodné poznámky (ať už jazykovědné nebo literárněhistorické) a podobně užitečný byl i překladatelův úvod.
Co se samotného obsahu týče, před čtenářem defilují doslova zástupy filosofů helénského světa všemožných škol a zaměření. Díogenés Laertios odvedl při sestavování jednotlivých životopisů vskutku dobrou práci, i když se samozřejmě vzhledem k obsáhlosti látky nevyvaroval chyb.
Tato kniha dle mého názoru příliš neposlouží těm, kteří se chtějí zhruba obeznámit s antickou filosofií (už proto, že neobsahuje filosofy římské a pozdně-antické), nýbrž osobám, které, majíce v oboru jisté znalosti, chtějí se obeznámit i s méně známými mysliteli předkřesťanské doby.
V hodnocení však musím zohlednit neuvěřitelnou suchopárnost některých pasáží, které jsem pročetl jen s nejvyšším vypětím vůle (mnohastránkové seznamy děl jsem od jisté doby jen přeskakoval).
Naopak vítaným zpestřením byly vskutku vtipné anekdoty v životopisu Díogéna ze Sinópé - např. Když kdosi vrazil do něho trámem a potom řekl: "Dej pozor!", uhodil ho Díogénes holí a řekl: "Dej pozor!"