Živý mrtvý a další policejní povídky
Martin Goffa
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497409/bmid_zivy-mrtvy-a-dalsi-policejni-povidky.jpg
4
277
277
Detektiv Miko Syrový série
< 4. díl >
Miko Syrový slaví dvě desítky let své policejní kariéry. Tedy slavil by, pokud by zrovna neležel v nemocniční posteli. A tak alespoň vzpomíná na dobráky i nebožáky, kteří prošli jeho detektivním životem. Na jedné straně kolegové, na té druhé zlodějíčci, podvodníci, rabiáti, a dokonce vrazi. Julo, jeho první velitel, nenasytná, a přesto osamocená Zuzanka, Greg, maličký nácek Patrik, gambler Beny… Ti a mnozí další defilují Mikovi před očima a on si vybavuje příběhy, které s nimi prožil v dobách dávných i těch sotva minulých.... celý text
Přidat komentář
Autor opět nezklamal. Miko se ocitne v nemocnici, kdy se každému jakoby zastaví čas a začne rekapitulovat a z těchto vzpomínek vznikly krátké kriminalistické povídky. Hezká změna.
Pozoruhodného spisovatele Martina Goffu jsem objevil až z komentářů zde v Databázi knih (Vašku V28, díky) a povídková sbírka Živý mrtvý je naše první společné setkání. Možná právě proto mi některé příběhy - jež nejspíš dokreslují jiná Goffova díla - připadaly jako výborně napsané miniatury, ale nikoli plnokrevné povídky. Takže zatím dávám 4 hvězdy plus další půlhvězdu za skvělý hudební vkus Miko Syrového. Až si přečtu další 3-4 detektivky tohoto autora (které už mám nakoupeny v kindlu) , pravděpodobně doplním i tu zbývající půlhvězdu na plný počet.
Velmi ráda jsem se znovu setkala se svérázným policistou Mikem, který čeká v nemocnici na zákrok a hlavou mu běží útržky příběhů, se kterými se ve své práci setkal. Spisovatel tak vytvořil knihu povídek. Musím říci, že povídky moc nečtu, ale tyto jsem si užila. Opět je vidět, že autor ví, o čem píše. Postava July, který rozlišoval, zda jde o přestupek nebo trestný čin podle velikosti psa neměl chybu. Pokud je pes po kolena, tak jasný přestupek, ani na služebnu nechoďte :o))
Tahle sbírka povídek je trochu jiná. Tedy, každá z nich je dobrá, ale měla jsem trochu problém s vyzněním sbírky jako celkem. Protože začátek byl vyloženě sranda a potom lup a najednou jedeme jenom na vážno.
Ale já tady hodnotím jednotlivé povídky. A ty se mi líbily. Pokud vás zajímá, co si o nic myslím, musíte kliknout do příslušné záložky.
Julo na Hrad! :) :) A jako mluvčí samozřejmě Zuzanka. Když jsem tohle četla v autobusu, málem mě vyloučili z přepravy. :) Ale taky mi chvílemi běhal mráz po zádech. Holt realita. Víceméně. Skvělé, fakt skvělé!
Tak to bylo opět něco jiného a neskutečného.
Opravdu jsem poznal dalšího skvělého českého spisovatele, a znovu musím poděkovat databázi, protože tam jsem našel inspiraci.
Každá povídka je naprosto jiná, nechybí humor, nasranost a zmar, ale je to spíše takové celkové ohlédnutí, takže zde opravdu nejde úplně o život, i když tím vlastně knížka začíná...
Mě se to moc líbílo, třeba taková Zuzka, která byla znásilněná, akorát vlastně ani neví pořádně kde k tomu došlo, ale nakonec z ní vypadne i jméno, toho kdo to udělal, a najednou se rozjede monstrozní akce, aby to bylo všechno trošku jednodušší....
Je jich tam opravdu spousta velmi dobrých, takže už nyní se těším na další pokračování...
Rozmanitá sbírka osob, povah a situací z policejní praxe. Tam nuda nehrozí. Psáno svižně, bez vaty a s vtipem. Má lehká nedůvěra byla šmahem rozmetána po pár řádcích. Milé překvapení. A navíc Syrový poslouchá dobrou muziku. :-)
Přečteno v rámci čtenářské výzvy 2019. Jednoduché povídky z policejní praxe, čte se dobře, občas humorné, ale žádná sofistikovaná zápletka, propracovaný děj či hlubší význam v tom není. V rámci srovnání s jinými přečtenými knihami dávám 2 hvězdičky.
Povídky mám rád, zvlášť takové, které doplňují známé příběhy a osudy. Je vidět, že autor má na jedné straně dost nápadů a na druhé málo času nebo prostoru pro další romány. Goffa, to je pro mne takový český DD. S uhlazenějším stylem, ať už se to týká schopnosti vyprávět příběhy lehčím perem, nebo o půltón sofistikovanějšího humoru. A skvělý humor, ten je tu v některých povídkách na prvním místě.
90 % (94 čtenářů s aktuálním průměrem 84 %).
…
„Eště jednú na Simonu nebo děcka šahneš a budeš tu kurva týždeň, Karol. Jasné?“ „Jasné,“ zazněla tichá odpověď a Malík přešlápl z nohy na nohu. „Než teraz odejdeš,“ pokračoval velitel, „uklidíš po sobě ten svinčík. Jasné?“ „Jasné.“ „A už mi nikdy nechoď na oči, ty somár sprostý. Do smrti ťa nechcem vidět! Jasné?!“ „Jasné.“ „Tak dobre, Karol. No… Prijdeš večer do hospody na maryáš?“ „Jasné, Julo.“ „Fajn. A teraz běž za Simonú, kup jí nejakú bonboniéru a pěkně jí to urob, ať sa usmíríte. Ale hovorím ti, Karol, eště jednú, eště jednú ju ztřískáš a…!“ Spravedlnosti bylo učiněno zadost.
…
„Takže strejda, jo? To bych teda chtěl vážně vědět, co je zač. Protože…“ „Detektiv,“ vypálil kluk bez rozmýšlení. S Tonym jsme po sobě koukli a s nechápavými obličeji jsme museli v ten okamžik vypadat fakt směšně. „Chceš říct,“ zeptal jsem se opatrně, „že ten tvůj strejda je policajt?“ „Jo.“ „No a…“ Najednou mi došla slova. Polda?! To snad ne, proboha. „No a víš, kde přesně dělá?“ „Jo. V Globusu.“
Čtivé povídky z policejní praxe. U některých jsem se i zasmála. Nadřízení jsou různí a stejně tak pachatelé či poškození (někdy spíše "poškození").
Na povídky mě neužije...než se pořádně začtu, je konec. Ale tyhle jsou provázané naším již starým známým hlavním hrdinou...
Úžasné! V tomto dílu Miko vypráví krátké příhody ze své praxe. Některé jsou úsměvné, některé až neuvěřitelné. K těm druhým patří povídka "Zuzanka". Tady opravdu lituji policii s jakým materiálem musí občas pracovat... ;-)
A to bych nebyla já, aby se mi nejvíc nelíbila povídka "Julo". Mikův první a pořádně svérázný velitel Julo mě mockrát rozesmál. Trochu mi připomínal Terazkyho. Nepíši citáty často, ale tady jich pár prostě dát musím :-)
"Julo dovedl splácat osm různých témat do tří vět. Nemluvil česky ani slovensky, používal něco, co se blížilo snad staroslověnštině upgradované o brněnský hantec. Když jste mu nerozuměli, a on chtěl proto nějakou věc dovysvětlit, zamotal se do ní obvykle tak, že se nakonec ztratil sám. Vymýšlel slova, která neexistují, a ta, která ano, zase používal bez ohledu na souvislosti."
---
"Veliteli, přišel nějaký chlap, že ho pokousal pes."
Julo: "A čo my s tým? Sme zologická? ... Aký pes?"
"Myslím, že to byl ten ratlík staré Štěpánové, co věčně běhá po návsi, však víte."
Julo: "Vim. Ja tú kurvu jedenkrát zastrelím, prisahámbůh! Ne Štěpánovú, teho čokla."
---
Ještě přidám Julův originální výklad zákona ohledně přestupku a trestného činu, to je skutečně nepřekonatelná logika:
"Hovorím ti, že záleží na velikosti psa. Když je pes pod kolena, je to prestupok. Keď je nad kolena, trestný čin. Štěpánovej pes je pod kolena, takže prestupok. Vyrešené."
Až bude chtít pan Goffa napsat humoristickou knížku, ať použije Jula a úspěch je zaručený :-).
Dobré povídky. Odpočinkové čtení, knihu jsem měla na dovolené. Tu o fotbalových fanoušcích jsem vynechala - sama jako aktivní fanoušek jsem na to neměla nervy :-D
Sbírka krátkých policejních příběhů inspirovaná skutečnými událostmi. U některých se skutečně nasmějete, některé jsou smutnější. Ale všechny jsou opravdu dobré, svižně psané, bezvadně čtivé a zajímavé.
Kniha je souborem povídek - velice krátkých - z každodenní policejní praxe. A s různou tématikou, asi aby autor ukázal, jaké různorodosti musí vyšetřovatel během služby řešit a nemusí vždy být výsledkem jeho práce zadržení pachatele a jeho předání soudním instancím.
Povídkám nelze nic vytknout, jsou dobře a napsané, jen mi asi nevyhovuje ten krátký formát, kdy se ani nestihnu do příběhu "zažrat" a už je konec. Ale rozhodně nezklamaly.
Krátké,velmi vtipně napsané detektivní povídky.Nasmála jsem se a některé pasáže si četla vícekrát.
Tak mám za sebou další knihu s Miko Syrovým a opět jsem velice spokojen. Nejvíce se mi líbila povídka Julo, dokonce jsem se neudržel a rodině musel přečíst pasáž s řešením psího pokousání. Bez rozpaků dávám všechny hvězdy.
Podtitul „policejní povídky“ vypovídá, o čem kniha je. Opět hodně dobrý a zejména uvěřitelný pohled na práci kriminální policie, nemocný Miko tentokrát vzpomíná na své dřívější případy.
Už se vám stalo, že se vám při detektivce zarosily oči? Mně teda ne. Tedy vlastně ano, právě před chvíli... Emoce a detektivka moc nejdou dohromady, aspoň mně to nikdy nesedělo. Martin Goffa to kupodivu dovede. :)
Čtyři plus, poslední povídka každopádně za pět.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Muž z chatrče |
| 2014 | Bez těla |
| 2019 | Přiznat vinu |
| 2013 | Muž s unavenýma očima |
| 2020 | Děvčátko |
Některá z povídek za mě trochu slabší, ale jinak opět starý známý Miko...čtivé, svižné, někdy i humorné ...dobrá oddechovka , ale radši mám ucelený příběh