Žízeň po životě
Irving Stone (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/393411/bmid_zizen-po-zivote-Uok-393411.jpg
5
776
776
Život malíře Vincenta Van Gogha
Literatura světová Romány
Vydáno: 1948 , Rudolf ŠkeříkOriginální název:
Lust For Life, 1934
více info...
Přidat komentář
Velmi povedené. O Van Goghovi jsem viděl pouze jeden filmový snímek, proto jsem díky této knize získal užitečné informace o jeho životě. Moc mě zaujaly autorovy schopnosti popsat Van Gogha a představit čtenářům jeho dobré, ale i špatné stránky. Zároveň velké plus dávám čtivosti, kterou jsem od tohoto románu ani nečekal.
Další nádherný životopisný román, které mám tak ráda. Spousta času strávená na internetu hledáním tváří, díla a osudů postav z knihy. Rozšířené povědomí o impresionismu. Jasných pět hvězdiček!
Opět návrat ke klasické knize - už ani nevím, po kolika letech ....
" Žádná vynikající duše nepostrádá příměsi bláznovství ...." /Aristoteles/
Komorní příběh o životě malíře - jeho životní cestě přes chudou hornickou oblast až k nebi plném hvězd - a samozřejmě nesmím pominout pro mne nejvíce zajímavé žluté období v Arles....
" .... vzpomněl si na Daubignyho obraz Jitřenky , vyjadřující celý nesmírný klid a vznešenost vesmíru ....
.... a všechen bolestný pocit nepatrného člověka, stojícího dole a zírajícího vzhůru ... "
Krásná kniha o impresionismu - a skupině malířů kolem vanGogha ... stejně originálních, jako on sám ....
Skvěle napsaný životopisný román o jednom z největších malířů. Spousta detailů z jeho života byla pro mě novinkou. Rozhodně kniha stojí za přečtení.
No teda... Co k tomu říct? Van Goghovy obrazy jsem vždycky měl rád, ale až teď mi došlo, jak velký umělec to byl.
Krásně a přesvědčivě napsaný životopis. Během čtení jsem si vyhledávala obrazy, která Van Gogh zrovna maloval a poznala spoustu jeho méně známých děl. Mám pocit, že jsem po dobu čtení knihy prožívala jeho vášnivý život s ním.
S Vincentem jsem četla už Valčík stromů a nebe a ten byl narozdíl od této knihy téměř celý smyšlený, spíš takový protiklad skutečnosti a o Vincentově "poslední lásce" z oné knihy zde nebyla ani zmínka. I když Valčík stromů a nebe měl možná takový trošku kouzelnější podtón, nebo jak to říct. Ale tak tohle je reálný život.
Ze začátku mne kniha moc neoslovila a nebavila, ale až se to trochu rozběhlo a po rozjezdu, kdy Vincent dělal kazatele, mě to začalo celkem bavit. Bylo zajímavé číst o jeho práci, díle, tvorbě. Jak každý den maloval a často udělal i dvě až tři plátna za den, což si asi ani většina nás umělců nedokáže dost dobře představit. Je to samozřejmě kniha pozvolná, jelikož Vincentův život navzdory jeho délce neměl příliš rychlý spád. Je také mírně depresivní, což se mi vzhledem k mé povaze úplně nezamlouvalo, ale tak s tím se musí počítat.
Také mi bylo poměrně blízké, že Vincent byl tak trochu takový outsider, jak bychom dneska řekli, a lidé ho považovali za podivína. Docela mě zaráží, že ho lidi berou jako divného i v dnešní době, protože mně třeba podivný nějak nepřipadal. Ale tak možná je to tím, že jsem taky trochu taková.
Docela mě štvalo věčné oslovení "důstojný pán" i když to byl třeba úplný idiot. I když samozřejmě chápu, že to bylo tehdy zdvořilé. A jsem ráda, že konečně bylo někde zmíněné, že svatby sestřenic a bratranců (nejbližších) jsou nechutné a nepřípustné. Tohle je věc, která mě vždycky i u děl například Jane Austen hrozně vytáčela a znechucovala, že jim to tehdy přišlo naprosto normální.
Každopádně je zde shrnutý podstatný úsek života Vincenta van Gogha až do jeho smrti, takže pro ty, co touží poznat něco z reálného života a uměleckého světa, určitě doporučuji.
Jsou knihy, u kterých je komentář takřka zbytečný, protože by to bylo jen a jen opakování chvály, ale tato je opravdu povedená. O to větší radost mám i z toho, že se mi podařilo v mém oblíbeném antikvariátu konečně ulovit jeden ze starších výtisků (z r. 1957).
Pro mě to byl zajímavý pohled do zákulisí malířství. Příběh o neuvěřitelné vytrvalosti, sebenalezení a spalující vnitřní vášni. Některé části mě bohužel bavily méně. To však nemění nic na faktu, že kniha je napsána opravdu hezky a přečtení doporučuji.
Nevím o malířích ani o umění téměř nic. Ovšem jméno Vincenta van Gogha zná snad každý. Z jeho díla jsem znala snad jenom Slunečnice. Díky této, rozhodně ne jednoduché knize, jsem měla možnost nahlédnout nejen na další neméně zajímavou tvorbu tohoto vyjímečného malíře a hlavně člověka, který byl s malováním naprosto spjatý. Dá se říct, že až na život a na smrt.
Kolikrát mně až zarazilo, že než aby si Vincent obstaral peníze jinou prací, raději téměř umíral v bídě a hladový. Na druhou stranu, pokud by se začal živit jiným způsobem, je možné, že by jeho kresby nezůstaly tím, čím jsou dodnes.
Kdyby jen tušil, že nežil svůj krátký život nadarmo, že se stane skutečně nesmrtelným a celá jeho životní dřina přinese své ovoce. I když on sám z toho měl velmi pramalý užitek. Ale to už se tak velkým umělcům stává, že bývají doceněni až po smrti.
" Zaslechl, že se o jeho práci baví sestry. Dohadovaly se, jestli maluje, protože je blázen, anebo je blázen proto, že maluje.
Morálka je jako náboženství. Uspávací prostředek, který lidem zavírá oči před nicotností jejich života. "
Svoju vášeň - maľovanie - objavil po mnohých sklamaniach, po rokoch neúspechov. A to ani nevedel, že úspech bude pred ním utekať po celý jeho život, a bude žiť z ruky do úst.
Vincentov kľukatý chodník žitia, počas ktorého najskôr hľadal, kým by sa mal stať, a potom hľadal sám seba vo svojom povolaní.
Najviac vo mne ostal práve moment, kedy pri pohľade na zlomených ľudí po baníckom nešťastí, pochopil ich bôľ a chcel ho zachytiť na papier. Odvtedy ho múza neopustila a premaľoval každý deň, hľadajúc svoj štýl, chcel odovzdať svetu svoj pohľad naň. Chcel, aby každý videl podstatu vecí, ktoré maľoval, aby každý obdivoval charaktery, ktoré dlhé dni a týždne pozoroval, študoval, maľoval... Áno, Vincent bol študentom života.
"Utíšil v sebe zverskú bolesť a bol šťastný, lebo už nepremýšľal o svojom nešťastí."
Nádherně napsaný román, čtivý. Četla jsem ho již 3x a tak je mým nejoblíbenějším životopisem vubec. A to Vincent ani není mým oblíbeným malířem. Jde o neuvěřitelně živě zpracovaný příběh, který vás pohltí a přenese někam daleko, do dob úžasných malířů.
Krásně napsaný příběh jednoho z nejvýznamnějších malířů konce 19. století. Vincent van Gogh byl člověk, který navzdory svému strastiplnému životu nepřestal mít rád lidi a celý barevný svět kolem nás. Dokázal jako jeden z mála přetvořit utrpění svého každodenního života v energii, kterou posléze přenesl na svá plátna, aby vystihl to, co je na světě krásné.
Kniha se mi líbila nejen pro autorův čtivý styl vyprávění, ale také musím obdivovat, jak Irving systematicky uspořádal události Vincentova života, čímž nám hlavní postava roste přímo před očima.
Jednu hvězdičku jsem nakonec ubral, protože vylíčení Vincentovy duševní nemoci bylo v příběhu spíše upozaděno a jeho následná sebevražda mi nepřipadala jako vyvrcholení celého díla. Je to celkem pochopitelné, protože v době, kdy román vznikl, byla psychoanalýza ještě v plenkách. Román je někdy dáván za vzor všem ostatním historickým románům. Na druhou stranu si Stone odmítal jakkoliv domýšlet chybějící části skutečného příběhu, což může být někdy škoda. V každém případě je to skvělá kniha a vřele doporučuji!
Zažeň zatěžkávací nitra žeň. Zbav se těch sychravých výbav, zalykajících se výprav, než sladký vánek jitra uloží tě, vezme ti dech z palet.
Jeden z mých malířských idolů. O jeho životě jsem toho věděl dost a dost ještě dávn před touto knihou. I tak mě chytila za srdce, protože to není jen tupá rekapitulace jeho smutné biografie.
Po přečtení životního příběhu Vincenta van Gogha budu na jeho obrazy nahlížet úplně jinou optikou než dosud. Co mne ale hodně dojalo byla bratrská láska jeho bratra Thea. Nějak nemám slov...ten příběh byl vykreslen tak živě, že jsem chvílemi musela knihu odkládat, protože Vincentovi záchvaty vzrušení, neklidu a zuřivosti byly na mě moc. A přitom na začátku stačilo tak málo, aby jeho láska byla vyslyšena, a mohl prožít naprosto poklidný rodinný život...a nebo také ne. Určitě doporučuji!!!
Smäd po živote vznikol na základe korešpondencie medzi Vincentom van Goghom a jeho bratom Theom. Vincent tak veľmi chcel tomuto svetu odovzdať odkaz a byť uznávaným. Nakoniec bol pre väčšinu nedocenený, netalentovaný a šialený Fou-rou. Prešiel si veľkým utrpením, žil v obrovskej biede, kedy všetky peniaze, ak nejaké dostal od Thea, dával na farby miesto jedla. Jeho život bol ako na hojdačke. V jednej chvíli bol zahalený závojom depresie, kedy sa mu vysmievali a odhovárali ho, no prišli aj pekné dni. Za tie vďačil bratovi Theovi, ktorý bol asi tým najvernejším a najmilovanejším bratom, celý život ho duchovne a finančne podporoval a ako jediný v neho vždy veril. Vincent zo začiatku túžil len po tom, aby našiel niekoho koho bude môcť ľúbiť a kto bude ľúbiť jeho. Aj keď sa mu to podarilo, nikdy to nebolo naraz. Zažíval nenaplnené lásky. Na malú chvíľočku mal aj rodinu, ale kvôli maľovaniu sa jej vzdal. Priateľstvo s umelcami ako Gauguin, Seurat, Toulouse-Lautrec, Cezanne či Rousseau bolo to, čo ho hnalo vopred, aj keď nikto z nich v ňom nevidel umelca. Žil so svojimi záchvatmi a hlasmi v hlave. Záver knihy, kedy Theo drží Vincentovu ruku na smrteľnej posteli a spomínajú na život je strhujúci. Nezdržala som sa doslova záplavu sĺz, pričom už teraz viem, že dostať ju z hlavy mi bude trvať ešte poriadne dlho.
Je skutočne paradox, že väčšina umelcov za svojho pozemského života trpia biedou, sú terčom posmechov a odsunutí na okraj spoločnosti, aby sa uznania dočkali až po smrti. Za jeho života sa predal len jeden jediný obraz a aj to tesne pred smrťou.
"My, Vincentovi priatelia, nezúfajme. Vincent neumrel. Neumrie nikdy. Jeho láska, jeho génius, nesmierna krása, ktorú stvoril, budú žiť naveky a obohatia svet. Neminie hodina, aby som nepozrel na jeho obrazy a nenašiel v nich nemú vieru, nový zmysel života. Bol velikán, veľký maliar a veľký filozof. Padol ako mučeník svojej lásky k umeniu."
"Tieto vaše slnečnice... budú liečiť ľuďom ubolené srdce... dávať im radosť... po stáročia a stáročia... preto bol váš život vydarený... preto by ste mali byť šťastný."
„S tým, že nikto nekupuje moje obrazy nič neurobím. Raz však ľudia pochopia, že ich hodnota je vyššia než cena, ktorú som zaplatil za farby.“
Štítky knihy
malířství umění životopisy, biografie Holandsko zfilmováno Francie životopisné, biografické romány Vincent van Gogh smutekAutorovy další knížky
| 2009 |  Žízeň po životě |
| 1987 | Řecký poklad |
| 1963 | Námořník na koni |
| 2010 | Vášně mysli – román o životě Sigmunda Freuda |
| 2012 | Původ |
Stone prošel Vincentův život celkem věrohodně. Vylíčil i průběh jeho nemoci uvěřitelně. K nejslabším místům knihy bych dal ta místa, kde musel opravdu fabulovat: pobyt v Paříži, kde rozmlouvá s ostatními malíři, scéna s Májou, nezmínil se ani o tom, že se od Sieny v Haagu Vincent nakazil kapavkou, jak píše de Vries v knize Vincent v Haagu. Celkově uvěřitelné a dobře sepsané. 500 stran s Vincentem! Nadávali mu bláznivej Vincek - nakonec ho život přece jen zlomil...