Zkoumání lidského rozumu

22.02.2024

Názory D. Huma mi sice blízké nejsou, ale tahle kniha je na čtení opravdu zajímavá. Některé je názory se dají aplikovat velmi dobře i na dnešní celosvětovou situaci.

23.08.2023

Pokud by byla celá filosofie sladkým dortem, tak tato kniha je nejen šťavnatá, ale také pevnojaderná třešnička.

23.09.2022

(SPOILER) Citace: " Čas člověka, když se s ním dobře hospodaří, je jako dobře obdělané pole."
Filozof upozorňuje na důsledky nespolupráce, obchodní nevraživosti mezi národy, netolerance k potřebám lidí, ve kterých je ukryt potencionál pravého bohatství .
Autor žil v 18. stol. a jeho myšlenky jsou univerzální a dnes obzvláště naléhavé.
Každý kdo se narodil má právo na život.
Zásadně jsem proti válce. Válka ze zákona se nemá podporovat ani podněcovat. Zásadně požaduji, aby diplomaté konali ve prospěch bezpečnosti českých občanů i občanů EU.

Myšlenky , které nejsou mrtvé , překvapí a stojí za přečtení. Doporučuji.
V r. 1971 vydáno 600ks, následující rok 1972 Svoboda: 5000ks atd.
/Palečky nedávejte, o ně nejde, volby jsou tajné, nejsme ovce, všichni jsme smrtelní.

Svobodu projevu nám neberte - ústava není cár papíru a všem zákonům je nadřazena.

04.05.2021

Zajímavé názory ohledně náboženství, velmi pokrokové.

04.11.2019

Zkoumání jsem přečetla jako povinnou literaturu k přijímacím zkouškám na filosofii. Tehdy jsem z něj nijak zvlášť nadšená nebyla, protože tíhnu spíš k racionalismu než k empirismu a místy se mi nečetlo úplně lehce. Zpětně si ale uvědomuji, zač všechno Humovi vděčím - a se mnou nejspíš i evropské lidstvo obecně. K jeho úvaze o zázracích nebo kritice kauzality se v myšlenkách vracím opravdu často a napůl bezděky jako k fundamentu moderního poznání.
A když jsem později ke Zkoumání připojila i Dialogy o přirozeném náboženství, dala jsem se konečně okouzlit autorovým géniem. Hume byl vážně chlapík.

04.08.2017

Jaký smysl má podle Huma filozofie?
Hume nám předkládá úvahu o různých druzích filozofie, tak za prvné je tu srozumitelná filozofie, která víc proniká do všedního života, usměrňuje chování lidí, je praktická – je tedy morální a užitečná (vybírá z běžného života příklady, pomocí rétoriky v nás vyvolává takové pocity jako např. rozlišovaní mezi neřestí x ctností), člověk je zrozen hlavně k činu, ve svém jednání podléhá vkusu a citu, za jednou věcí jde a druhé se vyhýbá podle toho, jakou hodnotu věci mají a v jakém světle se jeví; za nejcennější je pokládána ctnost, když se zmýlí filosof, který chce jen podat obecné mínění lidí v přitažlivější podobě, vrátí se na správnou cestu přirozeným myšlením a prostým rozumem, vyhne se tak nebezpečným iluzím :-).
A pak tu máme abstraktní filosofii, „nesrozumitelnou“, založenou na procesu myšlení; její principy nemohou udržet vliv na naše chování, její závěry jsou rozptylovány našimi vášněmi, city - což je podle Huma nutný zdroj nejistoty a omylů :-). Tahle filozofie má jednu přednost, prospívá snadné a lidské filosofii, která by bez ní nikdy nemohla dosáhnout patřičné přesnosti v názorech, pravidlech nebo myšlení. Abstraktní myslitel se ale při uvažování snadno může dopustit chyby, protože hledá principy jimiž se řídí náš rozum – od jednotlivých případů k obecným zásadám až k prvotním principům, takový "čistý" filosof se nestýká s lidmi, je zahloubán do svých principů a pojmů, které lidé nechápou :-).

Takže Vážení, vyvážená povaha se pohybuje mezi těmito krajnostmi: stejný smysl pro knihy i pro společnost; v hovoru zachovávat soudnost a jemnost (té se člověk naučí z krásné literatury), v aktivním životě poctivost a přesnost, která je výsledkem správné filosofie :-).

A ještě ... jediná metoda, jak rázem zbavit vědu nejasných otázek, je zahloubat se do zkoumání povahy lidského rozumu a ukázat, že není způsobilý pro tyto složité věci :-).