Zkrotit vlka
Benjamin Black (p)
Během kruté zimy roku 1599 přijíždí do Prahy mladý učenec Christian Stern, aby zkusil své štěstí na dvoře výstředního císaře Rudolfa II. Hned první noc v opilosti zabloudí do Zlaté uličky a narazí tam na tělo mladé ženy. Přepychové šaty zavražděné svědčí o jejím urozeném původu, stejně jako zlatý medailon na proříznutém hrdle… Christian se rázem ocitá ve spleti intrik nelítostných, po moci bažících dvořanů. A nebezpečné smyčky se kolem něj utahují ještě pevněji od chvíle, kdy samotný císař Rudolf II. usoudí, že tenhle doktor filozofie je tvorem u dvora téměř nevídaným: je mužem, jemuž se dá důvěřovat. Pověří ho proto úkolem najít vraha zabité dívky – císařovy milenky Magdalény. Christian však při svém pátrání narazí na spiknutí s cílem otřást samotným trůnem a záhy se v labyrintu pražských uliček i dvorských pletich stává lovcem i kořistí.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2017 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Prague Nights, 2017
více info...
Přidat komentář
Pokud bych knihu četla jako historický román, tak budiž. Je to místy rozvláčné, bez emocí, bez napětí. Ale místy je to na druhou stranu napínavé, zajímavé a možná i poučné.
Pocity se mísí tak napůl. Něco tomu chybí.
Kniha mě zavedla do historické Prahy - byla tam vražda, vyšetřování, intriky, skutečné i smyšlené postavy... Ano, dostala jsem vše, co jsem očekávala. Ale i tak děj plynul tak nějak sám a bez "špetky soli".
(SPOILER)
Do knihy jsem se nějak nemohla začít, děj je velmi rozvleklý. Zhruba v poslední třetině se konečně začne něco dít a kniha má spád. Většinu času se nedělo téměř nic, Stern dumá nad nesmrtelností brouka a občas souloží. V posledních několika stránkách se všechno vyřeší. Respektive se dozvíme, kdo koho zabil a proč. Aspoň že tak.
Čekala jsem historickou detektivku, místo toho jsem dostala... Vlastně ani nevím.
Pro českého čtenáře je pohled zahraničního autora jistě zajímavý. Prostředí bylo vykresleno pro mě skvěle. Nápad se mi též líbil, poslední třetina knihy byla zajímavá. A za to odpustím ty nezáživné první dvě třetiny.
Teda na to, jak je knížka krátká, tak jsem ji četla hodně dlouho. Není tak strašná jak by to mohlo vypadat podle celkového hodnocení, ale rozvleklá je dost.
Má to klasické schéma - nalákání čtenáře na vraždu, pak se děj věnuje všemu okolo jen ne pátrání a nakonec "jo, vy vlastně čekáte až se dozvíte, kdo to udělal - no, tak to bylo takhle..."
A konec.
Ale jednotlivosti a atmosféra se mi líbili, takže jsem to nejen nakonec dočetla, ale chvilkami si to i užila.
Po přečtení komentářů tady na databázi jsem se upřímně obávala, že kniha bude hrozná, ale rozhodla jsem se to riskovat. Nakonec mi zdaleka tak strašná nepřišla.
Autor opravdu píše poněkud zdlouhavě a popisně - kniha je dynamičtější až ve druhé polovině, ale na druhou stranu používá docela pěkný jazyk, má širokou slovní zásobu. Příběh je celkem dobře promyšlený, má hlavu a patu i atmosféru. Volnější práce s fakty a daty přiznaná v doslovu mě nedráždila, protože kniha celkově působila, že by se mohla v rudolfinské Praze odehrávat. Co mi vadilo, byly neustálé narážky postav na údajnou Rudolfovu homosexualitu, o níž se dnes mezi určitými historiky spekuluje - ale zdůrazňuji slovo dnes, jeho současníky by to nenapadlo, a i kdyby, jistě by o tom nedrbali na veřejnosti. Docela rušivé byly i četné, a přitom zbytečné sexuální scény, které udělaly z Kateřiny Stradové takového vampa, až ji autor, podle mě nesmyslně, raději přejmenoval.
Zajímavá knížka. Znovu a znovu mě překvapí ale pohled, jímž autor na rudolfinskou Prahu nahlíží. U nás téměř nelze neznat Císařova pekaře a Pekařova císaře. V tomto románu jsou Rudolf i jeho dvořané jiní, méně směšní, nebezpečnější, vlastně zřejmě autentičtější.
Autenticky působí i prostředí, atmosféra, dobové kulisy. Pri jejich popisu doslova cítíte, jak páchne mokrá kožešina na kabátech kočích, zkažené jídlo, kouř z krbů, výpary z koní. Autorovi se podle mne výborně podařilo vdechnout život ve svůj příběh.
Nejsem milovnicí historických románů, ale tenhle patří k těm skutečně zdařilým. Obyčejně cítím, jak se nepodaří věrohodně vystihnout dobu, vzteká mě, když něco nepatřičného ruší, ale v tomto románu je všechno zdařile zasazeno do kontextu, všechno funkční a životné.
Tak toto skutečně není detektivka i když mladý Christian přijíždí do Prahy a hned první den je zatčen, obviněn z vraždy, vsazen do žaláře, z kterého je náhle propuštěn, dostane vlastní domek a stane se oblíbencem krále. Když to takhle napíšu, vypadá to jako velice akční, ale pravda je, že tato historická fikce je velmi, velmi pomalé vyprávění. Spisovatel nám ukazuje život v rudolfínské Praze, trochu sexu, intriky, nudu,závist a snad se mu podařilo dobře popsat i ducha doby. B. Black je můj oblíbený spisovatel, ale Zkrotit vlka je asi nejslabší z jeho knih.
NO nevím.... :(
Historické knihy mám ráda, ale tohle... Co na knihu říct? Christian Stern přijíždí z Řezna, aby v Praze oslnil (a taky se tak chová, pořád se něčím vychloubá). Hned první noc při toulání Prahou nalezne mrtvou dívku, aby zjistil, že je to dcera doktora Krolla-lékaře samotného císaře Rudolfa II.
Skončí ve vězení, ale záhadně se ocitá v císařově blízkosti a je pověřen vyšetřováním její smrti.
Markéta Krollová ale není jediná mrtvá v knize.
Kniha není špatná, pokud vám nevadí pomalé tempo knihy. Christian pořád někam jezdí, spí s ženami a občas se něco dozví... Ale Caterinu Sardovou asi hodně dlouho nerozdýchám...
Nejlepší je asi konec, doslov autora, kde upřesnil a ujasnil některé věci v knize a doslov překladatelky.
Kniha má necelých 300 stran, četla jsem ji skoro 5dní, místy jsem se musela hodně přemlouvat, abych ji dočetla, to už asi o něčem vypovídá. Škoda. Ale líbil se mi genius loci, kterou autor v knize (dle mého) hezky popsal...
Ach jo, nerada to říkám, ale byla to strašná nuda. Hlavní hrdina je neslaný nemastný jeliman, který nedokáže vyřešit vraždu, jenom pořád o něčem mluví, ale skutek utek. Nejlepší asi byla poslední kapitola a autorův a překladatelčin doslov. Neříkám, že by měla být kniha nabitá akcí, u knih mám také ráda pomalejší tempo, ale tohle mě opravdu nebavilo. Příběh jsem dočetla, ale k tomuto autorovi se vracet nejspíš nebudu.
Knize ubral na lepším hodnocení fakt, že její autor zcela nevystihl kouzlo rudolfinské Prahy.
Čte se hezky, ale úplně vás do děje nevtáhne.
Nuda, nuda, nuda. Hlavní hrdina pořád jen někam chodí, někam ho vodí. Neví kam, neví ke komu... A tam... tam se zase nic neděje. A to je asi do poloviny zhruba vše. Pak jsem to už vzdala.
Tolik jsem se na knihu těšila, vždyť se odehrává v Praze, za doby Rudolfa II. Přitom začínala slibně - zima, Zlatá ulička, mrtvá mladá dívka, alchymisté... Jenže se z toho vyklubala nuda, děj se vlekl, žádné zvraty ani napětí a byla to prý detektivka... Dost mi vadilo, že některé postavy jsou zcela autentické, jiné, přitom skutečné postavy, jsou hodně pozměněny. To se týká i jmen - většina osob měla správné jméno, ale např. Kateřině Stradové ho autor úmyslně změnil, protože jí nevykreslil v nejlepších barvách. Informaci jsem objevila v doslovu, když jsem nejdřív změnu jejího jména považovala za překlep. Přitom takové pěkné téma...
Nezbývá, než se vším, co zde bylo napsáno souhlasit. Kniha Vás opravdu nevtáhne do děje. Až ke konci jsem měl jistotu, že ji dočtu.
Nicméně zajímavé období.
Pokud ale nemáte co číst a nehledáte knihu na jeden zátah, tak si ji klidně vypůjčte.
Jak již zde bylo napsáno, je velmi příjemné číst román o Praze od zahraničního autora, nicméně tato detektivka postrádá větší napětí a zápletka je vystavěna velmi jednoduše skoro až prostoduše. Hlavní hrdina skutečně moc rozumu nepobral. Celkem se mi příčí top dílo nazývat románem, možná by mohlo jít spíše o romaneto. Postavy jsou vykresleny velmi zvláštně, skoro jako by v románu nebyl nikdo normální, všichni mají nějakou psychickou poruchu. Román jsem dočetla, ale příliš mě nezaujal. Na autora, který dostal Man Brookra, je to dost slabý výkon. Inu, příště si od něj zkusím přečíst Moře, abych dokázala posoudit, jak mu sedí jiný žánr.
Kniha mě dost zklamala. Hlavní postava je už od začátku opravdu hlupák. Jen asi na posledních deseti stránkách objevuje v sobě neobvyklou inteligenci. Vlnité je nejlepší asi to, že ukazuje Prahu za doby Rudolfa II.
Děj knihy je skoro až urážlivě jednoduchý. Zjednodušeně řečeno je hrdina vystaven nečekané situaci, panovník v něm najde zalíbení a shodou několika faktorů je kamsi vyslán, aby někoho vyzvedl a dopravil do Prahy. Mezitím se neděje prakticky nic, jen se nám neustále svěřuje, v jakém se nachází nebezpečí, a že mu zcela jistě kdosi usiluje o život. Kdybychom se to od něj nedozvěděli, ani bychom si toho nevšimli.
Štítky knihy
Praha 16. století irská literatura historické romány
Autorovy další knížky
2006 | Moře |
2008 | Kdo je bez viny |
2017 | Zkrotit vlka |
2011 | Anatomie strachu |
2016 | Černooká blondýnka |
Kniha mě, bohužel, moc nebavila. Bylo to zdlouhavé, chvílemi stránky a kapitoly o ničem. Nemastné,neslané jakoby bez chuti, bez koření. Nakonec jsem ani nedočetla. Dostala jsem se tak do cca 2/3. Někoho to bavit může a být pro něj oddechové a skvělé, ale za mě nedoporučuji