Zkurvenej příběh
Bernard Minier
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/546184/bmid_zkurvenej-pribeh.jpg
4
1389
1389
Soukromí je jen iluze...
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2017
,
XYZ (ČR)
Originální název:
Une putain d'histoire, 2015
Interpreti: Pavel Rímský , Prokop Rímský
více info...
Přidat komentář
Na Miniera jsem si musela zvyknout. Přiznám se, že se mi do jeho knížek hůř začítá, ale pak to stojí za to . Příběh vcelku depresivní, kolem neustálé mlhy, neustávající déšť a rozbouřené moře. Kniha, kde se bojíte začít někomu fandit, protože vrah může být naprosto kdokoli. Příběh zamotaný, nicméně na konci se vám poskládá jako puzzle. Věřte, je to jízda.
Trochu jiná kniha od pana Miniera, možná také tím, že je na rozdíl od předchozích situovaná mimo Francii na ostrov nedaleko amerického pobřeží. Začátek mi přišel také hodně zdlouhavý, ale nakonec se vše zvrtlo ve skvělý závěr a v podání Prokopa a Pavla Rímského je to paráda posloucháníčko.
No, to byla nuda. Jen proto, že z nějaké sebemrskačské zásady dočítám (téměř) všechny knihy, dorazila jsem i tuto a nedá se říct nic víc, než že to byl fakt zkurvenej příběh. Nebavilo mě to a tímto jsem s Minierem definitivně skončila. Ztráta času.
Tezko jsem se dostavala pres zacatek,nesedel mi styl ani mluva a celkove mne tato kniha zklamala. Zrejme jsem mela velka ocekavani.
Mně osobně se příběh moc líbil. Až mi na konci bylo hlavního hrdiny skoro líto. Pěkné zakončení
musím říct, že jsem krapet zaskočená příběhem.. čekala jsem krapet něco jiného.Moc se mi nelíbila hlavní postava. V jednu chvíli jsem měla podezření , že je vše zřejmě jinak a nemýlila jsem se
Ale ten konec jsem teda nečekala..
Jsem naprosto zklamaná. Příběh je plytký, zbytečně roztahaný, není tam žádný pohyb, žádné napětí. Z hlediska tloušťky silná kniha, nicméně po otevření je patrné, že to činí pouze velká písmena a široký okraj - opravdu to musí být? Absolutně nechápu, čím si kniha zaslužila tak vysoké hodnocení.
Tak tohle byl opravdu zkurvenej příběh! Svojí pointou i svojí délkou. Když jsem knížku rozečítala, čekala jsem komorní příběh vraždy na menším ostrově, byť s překvapivým koncem, ale to, co nám autor v závěru nabídl, to mi vyrazilo dech. V pozitivním slova smyslu. Nicméně pravdou zůstává, že začátek (co začátek, do strany tak 400!) se to táhlo jako sopel při zánětu dutin. Kdyby byl takhle dlouhý "tejden do vejplaty", asi bych umřela hlady! Sice sem tam se vyskytla nějaká akčnější scéna, ale vesměs vata, vata, vata. Za polovinou se to ale konečně zlomilo, začalo se něco dít, dílky puzzle do sebe pomalu zapadaly a příběh mě začal docela bavit. Co se týče posledních 100 stran, všechno už krásně svištělo. A závěrečná pointa, jak jsem už psala výš, mi skoro vyrazila dech. Poslední kapitola katapultovala příběh do velmi zajímavých míst a já musím říct, že nic podobného jsem asi ještě nečetla. (To samozřejmě neznamená, že všechno v závěru dávalo smysl a bylo dokonale vysvětleno, ale budiž, tentokrát to autorovi odpouštím.) Co se týče "Big brother" zápletky, OK, nakonec to dalo smysl, ale v začátku se mi to do příběhu vůbec nehodilo a kapitoly s touto tematikou mě neskutečně vytáčely. Celkově jsem byla přesvědčená, že dvě, max tři * ode mě kniha nedostane, ale konec mě tak překvapil, že jsem zase vyměkla a dala pěkné 4*. Nicméně, kdyby kniha měla 400 místo 600 stran, vůbec bych se nezlobila.
Bože to byla nudná hov....a kdyby neměla knihovna prázdniny tak bych ji ani nedocetla.
Autor píše zajímavé romány, ale tady se dost sekl, ikdyz závěr byl překvapující.
Tak tohle měl autor hodně dobře promyšlené. Rozuzlení celé knihy bylo skutečně nečekané. Tleskám...
Hvězdičku ubírám za opět zbytečnou zdlouhavost a natahování příběhu a i když jde o ,Zkurvenej příběh’ tak i za značné množství vulgarit, které mě většinu knihy štvalo.
Kniha byla zajímavá, konec prekvapivy, ale vadili mi to vulgární vyjadřování, nemám to ráda. Takže od Miniera mám už přečteno vše.Muzu jen čekat jestli vydá novou knihu.
Tak tady bylo rozuzlení tak překvapivé, že mi to úplně vzalo vítr z plachet....
Už už jsem se chtěla zaradovat, že šel konečně Minier do sebe a napsal skvělou detektivku bez zbytečných rádoby psychodramatických berličkách. Dokázala bych mu odpustit tu "big brother" vsuvku, jak je celý svět hlídaný jedním člověkem. Jako budiž, jsou o tom námětu i seriály, ale že se zase neudržel a musel z člověka udělat psychopata sociopata a zároveň počítačového génia, je prostě na pováženou. Nechápu tu autorovo obsedantně kompulzivní potřebu vložit do příběhu šokující rozuzlení, které akorát u čtenáře s nárokem na "chytrou" detektivku vyloudí pohrdavý úšklebek na rtu.
Knihu jsem četla na doporučení manžela a byla to skvělá volba! Opravdu překvapivý závěr. Myslím, že určitě sáhnu od tohoto autora ještě po něčem dalším.
S přehledem nejslabší Minier. Příběh se rozjížděl jak Ikarus do prudkého kopce, kniha mě začala opravdu bavit až někde kolem poloviny, to se mi u tohoto autora běžně neděje. Závěr tak nějak také vyšuměl, takže celkově dost rozpačitý dojem. Možná by tento příběh dobře fungoval zfilmovaný, ale jako knižní zpracování maximálně průměr.
Na knihu jsem se hodně těšila ale o to větší bylo zklamání. Děj se hrozně táhl, bylo tam zbytečně mnoho postav a vše bylo až moc zdlouhavé. Je pravda, že ke konci knihy se to četlo samo, ale i tak to knihu nezachránilo, protože aby mě z nějakých 619 stan z knihy pohltilo cca posledních 100 stran je hodně špatný. Co se týče konce tak ten bych ukončila mnohem dřív
Upřímně, čekal jsem nudný, upovídaný a lehce ufňukaný thriller v duchu série s Martinem Servazem. A ono ejhle, Bernard Minier tentokrát vyšvihl svižný schizofrenní román, kde průběžně měníte názor na vyprávěné události a do poslední stránky trnete nejistotou, jak to všechno vlastně bude. V některých momentech autor sice moc nezvládá psychologii náctiletých hrdinů, protože ji buď moc vyhrocuje, nebo naopak zanedbává, ale po celou dobu drží čtenáře poctivě napnutého jako strunu. Samozřejmě, že se přitom nevyhne vykonstruovanosti, kdy pachatel myslí rovnou na dvacet tahů dopředu a všechny mu klapnou na jedničku. To už ale k podobnému druhu literatury patří. S čím jsem se ovšem nedokázal ztotožnit, byly nepřehledné motivace a teatrální reakce v některých situacích, neboť při zpětném pohledu nedávaly smysl. Je však třeba brát zřetel na to, že příběh je z větší části prezentován z hodně subjektivního úhlu pohledu a tak se nedá říct, co bylo zamlčeno či přizpůsobeno. Celkově tedy spokojenost.