Zlata Adamovská
Jakub Hladký
Zlata Adamovská je právem označována za jednu z nejpopulárnějších a nejtalentovanějších českých hereček. Na svém kontě má přes dvě stovky filmových, televizních a divadelních rolí. A její okouzlující hlas nadaboval nespočet divácky úspěšných filmů a seriálů. Díky tomu získala několik prestižních ocenění a především trvalou přízeň publika. Přesto všechno je normální ženou, která stihla vychovat dvě děti, pečovat o svou rodinu a procestovat kus světa. Zlata je zkrátka neúnavně pracovitá milovnice života, hvězda, které sláva nikdy nestoupla do hlavy. Tato kniha je unikátním pohledem do Zlatina pracovního i soukromého života, ve kterém herečka prozrazuje některá svá tajemství. Příběhy z natáčení střídají historky z jeviště, a tím poodhalují svět filmu, televize, divadla a dabingu. A co prozradili na Zlatu Adamovskou Jana Brejchová, Jiřina Jirásková, Jana Štěpánková, Petr Štěpánek a další osobnosti? I to se dozvíte v této autorizované knize, obohacené o dosud nezveřejněné fotografie.... celý text
Přidat komentář
Kniha o oblíbené české herečce. Jsou to kombinace osobních vzpomínek, popisku autora a příspěvků dalších osob, které mají k herečce vztah.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2011 | Hana Maciuchová |
2010 | Zlata Adamovská |
2010 | Zachraňte si život s Hankou Kynychovou |
Musím říct, že životopis se čte opravdu dobře. Je to čtivě napsané, formou článku s občasnými vsuvkami od samotné herečky. Občas se mi ale zdálo, že autor až moc zbytečně odbíhal od tématu, kterému se v dané kapitole měl věnovat. A upřímně, možná spíše než názor autora, mě zajímal názor samotné Zlaty, tudíž mi bylo líto, že autor se tam často prosazuje sám, než aby nechal mluvit tu, o které životopis je.
Bylo ale zajímavé dozvědět se o Zlatině dětství nebo o její začínající kariéře. Potěšila mě i slova jejích kolegů, například Petra Štěpánka, kterého nyní má za manžela. Je neuvěřitelné, kam je život posunul. Nicméně, když vezmu knihu jako celek, tak má lepší, ale i horší momenty, místy mě bavila a zaujala (třeba cestování s Radkem Johnem), ale hodně mi vadil ten osobní pohled autora, který tam za mě neměl vůbec co dělat. Lepší by bylo, kdyby si to Zlata napsala sama.