Disney: Zlatá klasika Vicar
Vicar (p) , Walt Disney
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/379300/bmid_disney-zlata-klasika-vicar-pJG-379300.jpg
5
20
20
Zlatá klasika série
< 4. díl
ictor Arriagada Rios je jedním z mnoha autorů, kteří takřka v anonymitě rozvíjeli postavu kačera Donalda. Jeho výborné komiksové série si však postupně získaly oblibu a podpis Vicar se stal ikonickým. Jeho díla vycházela více než třicet let a byla populární zejména mezi mladými čtenáři - nejen proto, že jeho styl přetéká nápady a vynalézavostí. Jeho příběhy přispěly k dalšímu rozvoji a oživení nezapomenutelných obyvatel Kačerova.... celý text
Literatura světová Komiksy Pro děti a mládež
Vydáno: 2018 , Alicanto (Egmont ČR)Originální název:
Hall of Fame: Victor Arriagada Ríos, 2005
více info...
Přidat komentář
Výběr příběhů z celé série se myslím velice povedl. Jedinou výjimku představuje druhý díl, který se mi vůbec nelíbil. Nedokážu určit, zdali to bylo způsobeno stářím příběhu nebo jejich kresbou nebo samotným příběhem. Osobně hodnotím nejlépe čtvrtý díl a posléze třetí, kde jsem asi polovinu příběhů znal z dětství. První díl doporučuji přečíst po sbírce Život a doba Skrblíka McKváka, protože některé příběhy se navzájem doplňují.
Celkově jsem si sérii užil. Krásný doušek ze studnice mládí.
Velice osvěžující díl. Když jsem četl, že Vicar byl pouze kreslířem a tedy příběhy vymýšlel jen minimálně, čekal jsem roztříštěnou knihu, kterou bude spojovat pouze to, že komiksy kreslil ten samý člověk.
Vicarova kresba je ale natolik živá a odlišná, že rozhýbe i nudnější story a v panelech se pořád něco hýbe. Příběhy samotné jsou kratší, což je pro mě taky plus.
Mezi Zlatou klasikou téměř nejlepší díl. A i ta česká verze je tentokrát v pořádku.
Po Američanoch Barksovi a Rosovi a Talianovi Scarpovi prichádza v štvrtej Zlatej klasike rodák z Chile, Víctor Arriagada Ríos alias Vicar. Je na ňom milé, že sa narodil v rovnakom roku, ako Káčer Donald (1939). Štvrtá kniha z vydarenej disneyovskej série opäť pozostáva z tony úvodných bonusov a následne začínajú samotné komiksy. Kým v predchádzajúcich knihách sme si zvykli, že sa vydavateľ sústredil skôr na dlhšie, tu sú to kratšie. Väčšina príbehov je venovaná „neotesanému kačerovi“ Donaldovi, čo je za mňa super, lebo ako mnohí autori pred Vicarom, tak aj Vicar dokázal citlivo vystihnúť hranicu medzi jeho stupídnosťou a dojemnou naivitou , je to proste sympaťák. Okrem toho sa dozviete plno pikošiek a odpovedí na otázky, ktoré vám desaťročia nedali spávať (Je pravda, že kedysi mal Donald až štyroch synovcov? Prečo si po vyjdení zo sprchy omotá okolo bokov uterák, keď inokedy mu nevadí po meste chodiť bez nohavíc?). Aj keď uznávam, že narafičiť to na úbohého strýka tak, aby si myslel, že sa Hui, Dui a Lui vinou zázračného prameňa mladosti premenili na vajcia a tie vajcia niekto ukradol a spravil si z nich omeletu, to preňho muselo byť asi podobne vtipné, ako pre Anthonyho Hopkinsa v na ostrie noža ten fór s chladničkou a atrapou medveďa. Škoda, že sa to u nás po štvorke zaseklo a už sa v sérii nepokračovalo. Určite ešte bolo čo vydávať. Ale taký je život. Aj ten komiksový.