Zlatá tráva
Pierre-Jacques Hélias
Román francouzského spisovatele a novináře P. J. Heliase z roku 1982 se odehrává v Bretani v době, kdy se ještě svítilo petrolejovými lampami a rybářské čluny nebyly poháněny motorem. Svět rybářů na pobřeží Atlantického oceánu je poznamenán elementární silou, spojenou s každodenním bojem o holý život. To platí především pro postavy, které žijí v bezprostředním styku s nevypočitatelným oceánem. Samotář a podivín Pierre Goazcoz se s nezměrnou odvahou stále znova pouští na rozbouřené moře a rybolov je pro něj jen záminkou, aby se mohl utkat v nerovném boji s přírodním živlem. Román se tak stává obrazem velkolepého snu o člověku, jeho možnostech i mezích, které sahají daleko za hranice jediného života.... celý text
Přidat komentář
Téměř pohádkový příběh... pobřeží oceánu v Bretani počátku 20.století, Štědrý den, po bouři, která zpustošila rybářskou ves, ztracená loď a ti, co s úzkostí čekají na návrat svých blízkých domů. Vcelku lineární vyprávění se dělí mezi ty na břehu a ty bezmocně uvízlé na moři, a skládá příběh o obyčejném životě v rybářské vesnici, o mnohých hledáních námořníků i naplňováních osudu, o těžkém údělu jejich lásek a rodin, kdy jediné co zbývá je neztrácet naději v jejich návrat. Neboť "kdo čeká, připoutává k sobě ty, na které čeká".
Prosté, milé... vědět to, byla by to ideální volba třeba na Štědrý večer, to by byla pohádka podle mého gusta...
Těšila jsem se, ale knížka mne vlastně moc nebavila a neuchvátila, přestože miluji moře, lodě, námořníky i Bretaň.