Zlaté rybky
Valja Stýblová
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/100825/bmid_zlate-rybky-Pmo-100825.png
4
98
98
Nový román Valji Stýblové je příběhem ženy-lékařky, více než plně vytížené prací a nesčetnými povinnostmi. Obraz jejího úspěšného, zároveň však velmi tvrdého života je zachycen jak vnitřním monologem, tak i řadou mistrných drobných epizod. Prolínáním vypravěčských rovin autorka překračuje příběh hlavní hrdinky a dává tak nahlédnout do složitého postavení dnešních žen vůbec. Zlaté rybky jsou bohaté dějem, odehrávají se v zajímavém prostředí a jejich humor ukazuje, jak je možné s určitým optimismem přežít řadu menších i větších konfliktů. Román nese autorčin osobitý rukopis, pro který je charakteristický smysl pro realitu, nepatetičnost a pravdivost výpovědi. Napsán je poutavě, takže se nepochybně setká s velkým čtenářským zájmem jako všechna autorčina dosavadní díla.... celý text
Přidat komentář
Jana283: Také jsem si v osmi letech představovala, jak budu domů tahat dve tašky s nákupem. Dnes si nechávám týdenní nákup dovézt, o hruzo.......
Knihu jsem ted opět oprášila,takže bych dodala, že je velké štěstí, že se děj odehrává koncem osmdesatek, kdy internet, chytrý telefon, atd. byly z oblasti sci-fi, takže Helze nehrozilo, že ráno ji bude volat dcera, že dítě má horečku a potřebuje ho pohlídat, odpoledne tchyně, že nejsou vyprané záclony, večer manžel, že nemůže najít otvírák na konzervy.
(SPOILER)
Helga - lékařka, vědkyně, kolegyně, manželka, matka, babička - žena, která se snaží každému vyjít vstříc a nerada někomu cokoliv odmítá. Což někdy lidé v jejím okolí rádi využijí ve svůj prospěch.
Žena, která postavila zájmy ostatních před své vlastní. Ale i ona má právo se v životě někam posunout a dělat věci tak, jak ona uzná za vhodné...
Abych řekla pravdu, s Helgou jsem opravdu soucítila - i já mám problém někomu nevyhovět ať už je to rodina, kolegové v práci nebo přátelé. I když v poslední době na tom pracuji a občas se mi i podaří někomu říct ne (i když to by se dalo spočítat na prstech jedné ruky) :-)
Škoda, že konec byl tak otevřený, rada bych viděla, jak ctena rodinka reagovala, když jim Helga sdělila, že jede na pracovní stáž a vy ostatní se tady stavte na hlavu.
Objevila jsem knihu oblíbené autorky, o které jsem si myslela, že jsem ji nečetla (pak se mi děj osvěžil a připomněl). No, jsem ráda, že jsem tahle díla přečetla v mládí, kdy mne „ženy- údernice“ (byť v bílém plášti a právě pro ten bílý plášť), oslovovaly více než dnes. Kniha plná klišé oslavující pracující a všezvládající ženu… To není člověk, ale robot. Zvláště mne pobavila několikrát opakovaná pasáž, že pracující intelektuálka nemá čas udělat si make up, vytrhat obočí a naondulovat vlasy. Chodí v universálním kostýmku z konfekce, protože, co je v hlavě je důležitější než pozlátko na povrchu… Tak tyhle ženské byly fakt hrdinky mého mládí a já chtěla být jako ony. Tak nevím, jestli je nebo není škoda, že mne to přešlo… Dvě hvězdy, ale jen proto, že je to moje milovaná paní Stýblová, která si určitě úctu zaslouží…
Od knihy jsem se nemohla odpoutat, je tak čtivá. Příběh končí tím, že si hrdinka řekne: Tak dost. Což je bezva a co bylo dál? To by mě zajímalo, jestli tomu dostála.
Zpočátku mě chvílema vyloženě vytáčelo, jak se Helga neustále každému obětovala na úkor sebe sama. O to větší jsem měla radost, když se na konci objevila vzpoura Zlaté rybky :) Řekla bych, že ironický vtípek na téma, že bohudík se ženy dopoledne nemusí starat o domácnost, protože tu mají až ve druhé směně po svém placeném zaměstnání, je i v dnešní době více než aktuální, bohužel. Smutná realita. Jinak je kniha velice čtivá :)
Díky znalosti prostředí a citu pro psychologii postav je každý příběh paní Stýblové dobré čtení. Nezklamala mne ani tentokrát, kdy se hrdinkou jejího příběhu stala Helga, výborná lékařka, šéfová kliniky, obětavá žena, profesionál..., ale také matka a manželka, která musí řešit i doma tisíc a jeden problém. Příběh, který neztrácí na aktuálnosti ani po letech, i když se doba přeci jenom změnila.
Kniha se mi velice líbila, stejně jako všechna další díla této úžasné paní spisovatelky.
Z počátku trošku nudná,ale to v žádném případě neubírá knize na kvalitě.Nechybí humor,nadsázka.Četla jsem ji už podruhé.Valja Stýblová dokáže opravdu mistrně psát romány z lékařského prostředí.
Člověku se nechce věřit, jak rychle ten čas letí a s jakou rychlostí se mění naše společnost. Dnes už snad úsměvné čtení, přesto mají knihy Stýblové své kouzlo, pro které se k nim budu vracet. A nemůžu pominout ani skvělý spád příběhu.
Hezký příběh pracovně vytížené lékařky. Kniha má vtip i nadsázku, moc se mi líbí.
Po prvních stránkách jsem chtěla knihu odložit pro její podrobné vykreslování reálií života v osmdesátých letech dvacátého století. Ale i v tom je její poselství. Prvoplánově sice vykresluje život přepracované obětavé ženy a hledá řešení. V tom nese poselství a radu i dnešním ženám. A činí tak s nadhledem, humorem i poučnými přirovnáními. Navíc nám připomíná dobu nedávno minulou a dnešní čtenář si uvědomuje změny. Je to příběh zlaté rybky, která už nechtěla jen dávat. Docela dobrý příběh.
Příběh o ženě dnešních dnů, která se pokouší spojit kariéru a rodiný život, se mně silně dotýká. Jako bych viděla svoji vlastní budoucnost. Hrdinka je silná, přesto obětavá osobnost, a je pro ni těžké odmítnout rodinu. Několikrát se v ní však vzepře pověstná zlatá rybka. Uvědomí si totiž, že tak jako člověk nemá právo získat své štěstí na úkor druhých, tak se také sám nesmí obětovat pro egoismus jiných.
Autorovy další knížky
| 1970 |  Mne soudila noc |
| 1959 | Dům u nemocnice |
| 1966 | Až bude padat hvězda |
| 2001 | Nenávidím a miluji |
| 1984 | Princ a Skřivánek |
Uznávám, že hlavní hrdinka musela mít nadpřirozené schopnosti nebo být superhrdinkou, aby všechno vypsané zvládla aspoň odžít.
Ale četlo se to samo, úžasně napsaná romance a vlastně i odraz doby, leccos mě jako porevoluční dítě překvapilo, ačkoliv chápu, že se mohlo jednat o nestandardní zkušenosti coby z pozice vysoce postavené osoby. Emancipací to jen srší, nevidím nedostatek knihy v určité hyperbole této emancipace.