Zlatíčka
Melanie Golding
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/435512/bmid_zlaticka-lgO-435512.jpg
4
155
155
Všichni Lauren Tranterové říkají, že je vyčerpaná a potřebuje si odpočinout. A mají pravdu; nikdy se necítila tak unavená jako teď, když se jí narodila dvojčata Morgan a Riley. Ale ona ví, co viděla: té noci, v nemocničním pokoji, se jí ta žena pokusila ukrást děti a vyměnit je za své vlastní… tvory. Jenže když přijela policie, nikoho nenašla. Všichni, od doktora po jejího manžela, jsou přesvědčeni, že se jí jen něco zdálo. Uběhnou měsíce a jednoho slunečného letního rána Laureniny děti zmizí v parku. Když se najdou, zdají se jiné. Sice vypadají jako Morgan a Riley – alespoň pro ostatní –, ale Lauren cítí, že je něco špatně. A tak zatímco ostatní oslavují jejich šťastný návrat, Lauren začne vykřikovat: Tohle nejsou moje děti! Odhodlaná získat své děti zpět, je Lauren schopna riskovat cokoli. Ale pokud se mýlí v tom, co viděla… udělá největší chybu svého života. Strhující, strašidelné a inspirované některými nejtemnějšími pohádkami. Donutí vás to mít své malé miláčky neustále pod kontrolou. Pro jistotu. Aby byli v bezpečí.... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
Little Darlings, 2019
více info...
Přidat komentář
Přišlo mi to jako strašná slátanina všeho dohromady. Nakousnutých několik témat, ale ani jedno nedotažené do konce, závěr takový, že vůbec nevím co si o tom všem myslet...
Vlastně to vůbec nebylo špatné čtení, právě naopak. Měla jsem pocit, jako bych místy četla sama o sobě. Taky jsem rodila v červenci, taky se mi syn zasekl v porodních cestách, taky jsem skončila na psychiatrii s diagnózou psychóza... Ale u mě ty představy nebyly takový horor jako u Lauren. Dost dobře jsem si dovedla představit, co se v ní odehrává a soucítila s ní. Vůbec nedokážu pochopit chování jejího muže, jeho jednání mi přišlo při nejmenším zvláštní. Závěr knihy se mi nelíbil, brala bych ještě pár kapitol navíc, abych zjistila, jak to bylo dál.
Za mě kniha byla velice dobrá, zajímavý námět celkem silná psychologie okolo hlavní postavy. Velice se mi líbilo že autorka zapojila i prvky pověstí a starobylých příběhů. Knihu jsem přečetla jedním dechem během dvou dnů.
Hodně dlouhou dobu jsem měla rozečtenou knihu kolem strany 60. Nebyl na ni čas a ani moc nálada. A teď jak jsem četla, říkám si proč? Kniha se mi četla rychle a dobře. Hned se kniha rozjede a vy si říkáte, co to má být? Nic takového jsem ještě nečetla a stále jsem musela číst dál a dál abych věděla, jak to dopadne. Do dvou dní jsem tedy měla dočteno. Jenže pak přišel konec a za mě teda zklamání, čekala jsem tak nějak více a tak nějak, že to skončí trochu jinak. Jednu pasáž ale co tam byla jsem moc nepochopila. Jako pochopila, ale nějak podle mě v tom příběhu neměla být, když to dopadlo jak to dopadlo. Lauren jsem měla ráda a docela jí litovala. Patrika jsem si neoblíbila nikdy a vyšetřovatelku Harperovou no.. na ní jsem si vlastně neudělala žádný názor. Knihu doporučuji i když konec mě nesedl, vám sednout může. 3,5*
(SPOILER)
Vypadalo to velice věrohodně, těšila jsem se na opravdový horor.
Čím déle jsem četla, tím více mi bylo jasné, že je to sonda do duše psychicky nemocné ženy.
Takže pro mnohé to bude zklamání, líbilo se mi to, i když hluchá místa tam byla.
Tak já se asi přikloním na stranu těch, kteří mají z knihy smíšené pocity. Opravdu nevím, co si o ní myslet. Styl psaní byl čtivý, a díky krátkým kapitolám děj svižně ubíhal. Za dva dny máte přečteno.
Začátek knihy mě navnadil, protože se tu objevila jakási podivná mysteriózní linka, a já si začala mnout ruce. Jen že s přibývajícími stránkami mé nadšení začalo opadat. Rozběhlo se vyšetřování, a všechno začalo směřovat k tomu, že Lauren nejspíš jen trpí podivnými bludy a poporodní depresí. Ono zůstat sama na novorozená dvojčata, když manžel odmítá podat pomocnou ruku, je pochopitelně k zešílení. Celou dobu se to ve mě pralo, čemu že mám vlastně věřit? Je Laurel duševně nemocná, nebo jejím dětem hrozí reálné nebezpečí, které nikdo jiný nevidí?
Bohužel ani konec mi nepřinesl konečnou odpověď. Protože i nad ním se vznášel kopec otazníků. Nejspíš je na každém čtenáři, k jaké verzi se přikloní. Chcete jednoduchou odpověď, k jaké se evidentně přiklonil i její manžel, nebo tu šlo skutečně o víc? Jaké zlo a křivda, tu číhá v zatopené vesnici na dně přehrady? Jaké tajemství tu mělo zůstat skryto, a čí vina měla být umlčena?
No, byl to takový podivný příběh. Myslím že znovu bych po této knize asi nesáhla, a hodnotím ji jako průměr. Takové tři pěkné hvězdičky.
Nevim co si o knizce myslet,scifi,horor ,neco ve stylu strasidelnych pohadek?Mozna to ma ve ctenari neco zanechat ,ale netusim co,ze by strach o deti,z neznama…kniha nebyla uplne muj salek caje …a to jsem se na ni tesila
Pěkný horor , ale občas jsem se v něm trochu zamotala. A jelikož se v něm jedná o malé děti, tak mě o to víc mrazilo.
Noční můrou každé matky je fakt že by mohla o své dítě přijít. Lauren porodí dvojčata kluky a hned v porodnici je nucena o ně bojovat. Nikdo její verzi o záhadné ženě, která chce své děti vyměnit za ty Laureniny, nevěří. Snad jen jedna policistka, která má své pochyby. A pak Lauren o děti přijde a zase se jí vrátí, anebo ne?
Mně se příběh i s jeho nedostatky líbil. Bylo to temné a zoufalé, nedoporučuji číst labilním nastávajícím maminkám.
Tak trochu scifi podle mě.Příběh nebyl špatný,ale místama mě dost nudila.Dočetla jsem ji spíše že zvědavosti než z nadšení.
No, nevím... Celou dobu čtení jsem přemítala, jestli je to duchařina nebo ne. Chyběla mi logika, vadilo mi podivné vyšetřování i nepravděpodobné vztahy. Začátek mě vyloženě bavil, protože i já mám dvojčata, ale celkově jsou tři hvězdičky až přehnané. Jednou už jsem to odložila, teď jsem sice vytrvala až do konce, ale bez chuti.
Kniha se mi líbila. Čte se moc dobře. Celou dobu jsem si říkala, jak to vlastně celé je. Psychologický thriller jak má být.
Celkove pojeti pribehu neni podle me uplne stastne. Tajemna linka, ktera se tahne celym pribehem je nejen tezko uveritelna, ale celkove pribehu nesedi. Postava Lauren a jejich problemu je vykreslena fakt dobre, ale presto jsem si nedokazala k ni, ani k zadne jine postave vybudovat nejaky vztah, nebo zajem o jeji osud. Autorka hodne resi psychologii a pocity, ale hodne na ukor deje, dej je tam jen okrajove zminen, ale presto presne vime co se deje. Posledni pasaz bych vynechala uplne, k pribehu se vubec nehodila. Zase na druhou stranu pribeh se cetl dobre, bylo to ctive, to zase jo. Bude vas zajimat jak to vlastne skonci. Jen ten konec? Hodne otevreny a postradal jakekoliv vysvetleni toho proc to tak je. Nicmene nectete knihu pokud mate male deti nebo jste v ocekavani, mohli byste z toho mit minimalne zle sny.
Tohle už byla druhá kniha s tématem únosu miminka, kterou jsem četla po porodu, což asi není nejvhodnější doba, ale zrovna na Zlatíčka jsem se chystala už dlouho.
Kniha je podle mne dobrá. Jasně, je taková zmatená a možná bychom tam našli i nějakou nelogičnost, ale je napínavá a čtivá. A vlastně čtenáře celou dobu drží v dilematu jestli věřit tajemnějšímu nebo prostšímu vysvětlení.
Jak nerada dávám nízké hodnocení, tak u této knihy musím.
Vůbec jsem to nepochopila.....
SPOILER :
Ten manžel pořád jí doma nechtěl, proč ? Byla tedy opravdu blázen ?
Na to, že knihu doporučila moje oblíbená spisovatelka Clara Macintosh tak to mě úplně zklamalo , a měla jsem s knihou v půlce přestat.....
Knihu jsem měla přečtenou docela rychle a nebyla špatná. Ale protože nadpřirozeno můžu maximálně v pohádkách, tak tentokrát půjde jedna hvězda dolů.
Zlatíčka
ta nejistota bludu a reality byla chytlavá, začlo bavit tak od 60té stránky