Zlatý kondom: Úvahy o lásce ztracené a nalezené
Jeanne Safer
Kniha pro všechny, kdo už někdy milovali. Známá psychoterapeutka vypráví fascinující příběhy ze života pacientů, účastníků výzkumů i ze svého osobního života o té nejtajuplnější věci na světě - o lásce. Doktorka Jeanne Saferová věnovala značnou část své mnohaleté kariéry v oblasti psychoterapie zkoumání tabu, o kterých každý z nás ve skrytu duše přemýšlí, ale o nichž jen málokdy mluvíme na veřejnosti. Saferová ve svých textech jde vždy nekompromisně za svým cílem, jímž je ponořit se hluboko do témat, která nás nutí červenat se, přestože jsou přítomná v životě nás všech - od konfliktních sourozeneckých vztahů až po rozhodnutí nemít děti. Ve 12 příbězích v knize Zlatý kondom zaměřuje svůj pronikavý a odvážný pohled na téma, jež má nejuniverzálnější dopad - na lásku ve všech jejích variacích.... celý text
Literatura naučná Erotika Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2017 , PráhOriginální název:
The Golden Condom: And Other Essays on Love Lost and Found, 2016
více info...
Přidat komentář
Don't judge a book by its cover, říká se. Tuhle jsem ale nebyla schopná nesoudit podle jejího názvu. Strašně mě štval. Věřila jsem, že až (a snad) se v knize dozvím, proč se tak jmenuje, třeba mě to vytáčet přestane. Nepřestalo. Zlatý kondom hrál v autorčině životě jistou symbolickou roli, přesto mi to přijde jako hloupý prodejní kalkul - přilákat pozornost, provokovat. A možná jsem přecitlivělá, ale fakt jsem ji nejdřív nechtěla z knihovny, kam jsem ji umístila po obdarování sestrou na Vánoce, vůbec vyndávat. :) Ale naštěstí jsem se přemohla...
Kniha se věnuje několika oblastem lásky, potažmo velmi blízkému přátelství. V první části nenaplněné lásce, očividně odsouzené k trápení, ačkoliv jedna strana to zatím nevidí. Další je pak o lásce naplněné, která přesto nevyšla, a věnuje se i těm podobám, kdy vyšla, ale musela ledacos překonat a nebo se vyrovnat se smrtí jednoho z partnerů. To vše ukázáno v podstatě na jakýchsi kazuistikách, případových studií konkrétních lidí. Ale není to úmorně podrobné, "lékařsky" psané. Autorka vždy začne v kapitole příběhem paní/pana XY, popíše některý z jejich vztahů a pak jde až do dětství, dospívání, a hledá, co z toho, co ne/zažili, vedlo pak k tomu, že se ve vztazích chovali tak, jak se chovali, proč jejich vztahy dopadly tak, jak dopadly. Takže jsou tam tradičně omýlaná (což nemyslím pejorativně) témata vztahu otce a dcery, slabé a submisivní matky, která obětuje zdravý vývoj svých dětí, hlavně aby nepřišla o manžela, nevážení si mladých dívek sebe sama, respektive spíš prozatímní neuvědomování si vlastní hodnoty a z toho plynoucí peripetie... A samozřejmě co člověka baví je, že se v některých životních příbězích sám vidí, vysvětlení jejich jednání s odbočkou do dětství pomůže i jemu, aby nakročil o kousek blíž pochopení vlastního nitra; případně v nich vidí kamarádku, kolegu, sourozence.
Nevím, jestli to je jen můj dojem, nebo jste ho měli/budete mít taky, ale trošku mě sem tam žralo (ale velmi decentně) vyjadřování autorky ve smyslu "to ona se změnila, já zůstala stejná" nebo "já se snažila, to on tehdy nebyl dost zralý"... Zajímal by mě názor druhé strany, jak to vidí oni. :) I když tajně doufám, že když je autorka psycholožka, má za zády houf supervizorů, že umí nahlédnout i na sebe kriticky a že takto se několikrát vyjádřila fakt jen kvůli tomu, že šlo o tak jednoznačné (jednostranné) případy.
V běžných knihkupectvích asi za 300, v Levných knihách zhruba za 80 korun. ;) A pokud nejste na tlusté knihy, nelekejte se této. Sice se tváří naducaně, ale okraje, řádkování, font a tloušťka lacinějšího papíru přispívají k tomu, že ji přečtete rychleji, než jste mysleli. A vlastně vás to pak i trochu zamrzí. Protože koukat pod pokličku druhým je prostě mnohdy fajn.
* Každý, kdo má pocit, že je pro vás nezbytný, má nad vámi moc. A vy se v zoufalství můžete dopouštět chování, které je vždy stejně sebezničující.
* Když se později ohlédnete zpět a osoba, kolem níž se točil váš svět a která sama byla celým tímto světem, opět získá lidské rozměry, bývá často obtížné říci, co jste na ní vlastně viděli.
* Ti, kteří chorobně usilují o jedinečné místo v srdci nedostupné osoby, se obvykle pokoušejí vymazat zkušenost z dětství, kdy zažili nemilost a odmítání ze strany některého z rodičů.
Přestože knihu napsala psychoanalytička, se čte velice dobře. Každý příběh něčím zaujme a nějaké poučení čí inspiraci do svého života tam najde snad každý. Přes úvodní příběhy neopětovaných a nezdravých lásek a ztrát nejlepších přátel, kniha vyznívá velmi optimisticky.
Teď ji každému doporučuji.
Kniha mě velmi oslovila, asi hlavně proto, že souzní s mým životem a s "podivnými zamilovanosti" mám své zkušenosti. A provokativní název mě taky zaujal.
Knížka s pěkně bulvárním názvem (díky které jsem ji dostal jako dárek od narozeninám) je překvapivě dobře napsaným a často i docela odborným psychologickým dílem.
Psychoterapeutka Jeanne Saferová v něm vypráví velké množství příběhů, které zná od svých pacientů, přátel a dokonce se i svěří se svými osobními zkušenostmi, a všechny se týkají nějaké podoby lásky. Máme tu chorobnou lásku, které se někteří nemohli zbavit mnoho let, ale také nacházení lásky v pozdějším věku či třeba konec velkých přátelství, což v lecčem pocitově připomíná klasický rozchod.
Jsou to často extrémní případy, nad kterými budou kulit oči i zkušení "vztahoví poradci" amatéři, ale díky tomu je kniha zatraceně zábavná. Navíc autorka jakožto profesionální psycholožka nám vždy hned v závěru příběhu přispěchá s nějakým tím odborným vysvětlením, rozklíčuje jako detektiv, proč se hrdinové daného příběhu tak divně chovali, proč si vybrali takhle divného partnera nebo proč si tolik nevěřili.
Jak jsem říkal, skvěle se to čte a rozhodně to nejsou nějaké smyšlené, stokrát ohrané rádobydramatické milostné storky z Chvilky pro tebe. Spíš velmi zajímavé a poměrně odborně napsané zamyšlení nad tou iracionální věcí jménem láska.
Osm knih se zavádějícím názvem z deseti.
V prvních kapitolách lze ještě objevit pár zajímavých postřehů. S dalšími a dalšími stránkami erudice ubývá, zatímco chvástavé exhibice přibývá. Škoda. Yalom to opravdu není.
Tak já mám na knihu jiný názor než ten předešlý, konečně o tom to je.
Mne kniha oslovila a myslím, že každý si tam pro sebe něco najde tak jako já. To co ho chytí za srdce a má vztah k nějakému jeho vztahu. Absolutně jsem nepřemýšlela nad tím, zda autorka má nebo nemá děti atd ani jsem tam nevyčetla tvrzení uvedená níže. Kniha mne chytla za srdce a hodně mi dala.
Podtitulek knihy říká, že se jedná o úvahy, a ačkoliv autorkou je psychoanalytička, knihu je jako úvahu třeba brát. Spíše než o seriózní psychologický pohled se jedná o zpověď. Snad polovina příběhů je ze života autorky nebo jejího manžela, zbytek jsou její známí nebo pacienti. Fakt proč doporučuji knihu nebrat dogmaticky je autorčin pohled a názor, který je jednoznačný. Přišlo mi, že moc neuznává individualitu. Dalším nepříjemným znakem je "amerikanština", což je můj pojem pro až příliš zidealizovaný pohled: autorka má dokonalý vztah a spousta jejich pacientů našla dokonalý vztah, buď je něco dokonalé a báječné, nebo je to podlé. Autorka téměř říká, že ten, kdo nemá vztah je zákonitě nešťastný a lže si do kapsy, jako kdyby dokonalý vztah byl samozřejmostí a neexistovalo převážné procento manželství, které lidi taky drtí. Autorka samá nemá děti, a v knize vlastně (narozdíl od potřeby vztahu) na to mít děti neklade žádný důraz. To mě ještě více utvrdilo v tom, že autorka považuje svůj život za dokonalý, a co je dokonalé pro ni, musí být dokonalé i pro ostatní. Navíc mi to celé přišlo plné bolístek a sebelítosti, jak kdo autorce hrozně v minulosti ublížil. Jako beletrie se to čte dobře. Mnoho myšlenek je fajn pro zamyšlení, ale určitě nebrat dogmaticky.
Knihu jsem rozečetla a během toho si přečetla úplně první komentář ke knize. S nelibostí jsem zjistila, že s ním už na začátku knihy začínám souhlasit. Na základě toho moje čtení vázlo ještě víc, až jsem knihu vrátila do knihovny s tím, že si ji přečtu třeba později. K čemuž se mi ovšem tak brutálně nechce a jiných knih, co si chci přečíst, je tolik, že dílo už pravděpodobně šanci nedostane. Asi to není úplně špatný počin, ale mně už se to nechce zjišťovat. Autorka mě nepřesvědčila.