Zlatý úsměv
Eduard Fiker
Po Londýně třicátých let se plíží vrah žen. Vraždí dlouhým nožem a mizí beze stopy. Těch pár, kterým se podařilo útok přežít, s hrůzou vzpomíná na jeho "zlatý úsměv". Ještě horší je ovšem to, že vrazi se zlatými zuby mohou být dva.
Přidat komentář
Nebylo to špatné, jen chvílemi melancholické jako sám inspektor. Nicméně závěr byl strhující.
Poprvé jsem knížku četl jako školák, potají, pod lavicí a než jako detektivku jsem to spíš vnímal jako strašidelný horor. Nu, byl jsem odhalen, knížka mi byla zabavena a musel jsem na dočtení počkat několik týdnů, než si ji paní učitelka sama přečetla.
Příběh vraždícího fantoma se zlatým úsměvem mi, bohužel, připadal překombinovaný, občas nesrozumitelný a nudný.
Autorovy další knížky
1960 | Série C-L |
1969 | Paklíč |
1973 | Kilometr devatenáct |
2009 | Zlatá čtyřka |
1968 | Paní z Šedivého domu |
Scotland Yard, Londýn, neprůhledné mlhy, ve kterých nevidíte toho, kdo stojí metr od vás, milostný trojúhelník, nešikovný detektiv, starší pán toužící to ukázat policii, jak se má vyšetřovat, vraždy, tajemný vrah se zlatými zuby... A určitě jsem na pár stereotypů ještě zapomněl. Je to pokus o klasickou anglickou doylovskou detektivku s prvky tajemna a hororu, ale v zásadě je to dost nudné, chvílemi až nepřehledné, roli hraje spousta náhod, spousta záměn, spousta neskutečných dedukcí... No, páter Knox by za to o autora asi přerazil hůl.